Odcházení Zdeňka Bakaly. A jeho dluhy

Miliardář Zdeněk Bakala se stahuje z České republiky. Důvody jsou nasnadě, mohl by přijít o majetek, jehož původ se začíná konečně problematizovat. Přesto by měl právě teď alespoň částečně zůstat a neprodávat Economii.

Igor_demo20

Saša Uhlová

17.03.2016 09:46

Související

Ve veřejném prostoru se mluví a píše o odcházení Zdeňka Bakaly z České republiky. Když se koncem února stala novým vlastníkem těžební společnosti NWR, pod kterou patří moravskoslezská firma OKD, britská společnost Ad Hoc Group, nikoho to nijak zvlášť nepřekvapilo. Ozvalo se jen pár hlasů, že se to stalo dřív, než jsme čekali. Předcházelo tomu totiž několik příznaků, které ukazovaly, že věci míří tímto směrem.

Koncem léta minulého roku prodal Zdeněk Bakala původní bytový fond OKD, který spravuje společnost Byty RPG. Jedná se o největší bytový fond v České republice.

O nepěkných okolnostech, za kterých byty Bakala získal, jsme v Deníku Referendum v minulosti referovali. Stalo se tak v rámci doprivatizace OKD v roce 2004. Cenu jednoho bytu znalec při prodeji ohodnotil na čtyřicet tisíc korun.

Ve smlouvě byl tehdy natrvalo sjednán závazek, podle kterého mají nájemci bytů v případě prodeje předkupní právo k bytu za cenově zvýhodněných podmínek, a to za cenu dle znaleckého ocenění, tedy za oněch čtyřicet tisíc za byt. V době, kdy Zdeněk Bakala oznámil, že společnost Karbon Invest ovládl, ujistil veřejnost, že jeho společnost za všemi smluvními závazky stojí.

V rozhovoru pro časopis Horník v prosinci 2004 prohlásil: „Výsledkem by mělo být to, že nabídneme nájemníkům možnost koupit si tyto byty do vlastnictví a zcela tak eliminovat riziko, že se někdo rozhodne byt jim dále nepronajímat.“

V lednu 2005 pak v České televizi Bakala oznámil, že „za tři roky budete vědět, jakým způsobem a kdy si ten byt můžete koupit“. Jeho slova pak ještě potvrdil mluvčí Karbon Investu v únoru 2005. V reportáži České televize řekl, že rozhodnutí majitele byty prodat už padlo: „Tyto byty mají být prodávány v rozmezí třicet až padesát tisíc za bytovou jednotku.“

To všechno se dělo v době, kdy ještě bylo možné celou doprivatizaci OKD zvrátit snáze než dnes, kdy se majetková struktura proměnila. Veřejnost tehdy získala dojem, že ve smlouvě existuje závazek, podle kterého mají nájemníci za každých okolností předkupní právo za zvýhodněnou cenu.


Když nájemníci bytů OKD začali tušit, že byli podvedeni, chtěli se domoci svých práv. Foto archiv DR

Takový závazek ale smlouva neobsahovala. Povinnost nabídnout byty stávajícím nájemníkům se totiž týká pouze situace, kdy by chtěl vlastník prodávat byty jednotlivě. Domy, nebo celý bytový fond, prodat Zdeněk Bakala mohl. A také to udělal navzdory tomu, že nájemníci do bytů investovali často celé své úspory v naději, že jednou budou jejich.

Komu Bakala byty vlastně prodal?

Podle prvních zpráv byty od Zdeňka Bakaly koupila společnost Round Hill Capital z Velké Británie. Později ale přišlo Echo24 s informací, že v většinovým nabyvatelem firem RPG Byty a RPG Služby je velká americká investiční poradenská skupina Blackstone, s níž Zdeněk Bakala v minulosti spolupracoval. Round Hill Capital je totiž investiční fond, nikoli investor, kterých může být více.

Arca Capital slovenského miliardáře Pavola Krúpy, který se začal loni o OKD zajímat, podala kvůli prodeji společnosti RPG Byty podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Krúpa požadoval, aby se zjistilo, kdo je konečným kupcem, a potvrdilo se, zda se nejedná o fiktivní transakci. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže změnu vlastníka koncem října povolil. Podle sdružení BytyOKD.cz ale přitom neměl dost času na to, aby prodej prověřil. Rozhodnutí je nicméně pravomocné.

Že si Zdeněk Bakala pospíšil s prodejem bytů i se vzdáním se podílu ve společnosti NWR, zřejmě souvisí i se soudním řízení, které započalo v říjnu 2015. Obžalováni v něm jsou Pavel Kuta a Jan Škurek, úředníci Fondu národního majetku, kteří měli navrhnout vládě privatizaci za výrazně podhodnocenou cenu, a odborný znalec Rudolf Doucha, který ocenil státní podíl OKD na pouhé dvě miliardy.

Podle státního zástupce způsobili státu škodu 5,7 miliardy korun, což je ale podle zjištění Deníku Referendum značně podhodnocený odhad. Ve skutečnosti přišel stát při doprivatizaci OKD spíše o desítky než o jednotky miliard. Další líčení je naplánované na 18. března. K trestnímu řízení proti trojici obžalovaných se připojilo ministerstvo financí.

Pokud se u soudu skutečně prokáže, že doprivatizací OKD přišel stát o miliardy, bude to mít zásadní vliv na další postup. Stát by ušlý zisk mohl a měl vymáhat. Taktéž Evropská komise, která stále odkládá své rozhodnutí o nedovolené veřejné podpoře, tedy v tomto případě o prodeji pod cenou, se bude výsledkem soudu zřejmě řídit.

Evropská komise totiž už v minulosti o transakaci rozhodovala a roku 2011 dospěla k názoru, že se nejednalo o takzvanou nedovolenou podporu. Vycházela tehdy z materiálů, jež jí dodala Česká republika. Ta si je nechala připravit od právní kanceláře Pokorný, Wagner & spol., která ale zároveň pracovala pro majitele dolů, takže neměla žádný důvod prodej zpochybňovat.

Sdružení nájemníků BytyOKD.cz, které se dlouhodobě systematicky zabývá snahou o nápravu křivd, jež privatizací OKD vznikly, poskytlo nové materiály, které mohou rozhodnutí změnit, jak protikorupční policii v rámci trestního oznámení ve věci privatizace OKD, tak Evropské komisi jako součást stížnosti na nedovolenou veřejnou podporu při prodeji OKD.

Evropská komise však zřejmě vyčkává na výsledek soudního řízení, aby se případem začala znova zabývat. Česká republika totiž změnila v této otázce svůj postoj. Dříve se snažila Evropskou komisi přesvědčit, že neprodávala OKD pod cenou. Teď však tvrdí, že státu podle odhadu obžaloby vznikla škoda 5,7 miliardy korun, které vymáhá ministerstvo financí.

Vyvlastnit Bakalu – bohužel – nelze, ale zůstávají jiné možnosti

Prodejem bytů se ale neztratila naděje, že se podaří napravit křivdu spáchanou na nájemnících. Podle Michala Pohla, právníka, který se zabývá právem EU a bydlením a je s případem bytů OKD obeznámen, se nabízí hned několik možností.

Jednou z nich je zpochybnit transakci z roku 1990, kdy tehdejší ministr hospodářství Vladimír Dlouhý (OF) rozhodl, že se bytový fond státního podniku OKD vloží do nově vzniklé akciové společnosti OKD a.s. „Nelze vyloučit, že převod je neplatný a to minimálně ze dvou důvodů,“ tvrdí Pohl. Prvním důvodem podle něj je, že účinnost transakce je datována dnem, kdy předpis, který ji umožnil, nebyl platný a účinný.

Druhým důvodem by mohla být skutečnost, že tehdejší zákon o vlastnictví bytů občany neumožňoval převody bytů nikomu jinému než jejich uživatelům – což se ale fakticky stalo. „Oba dva důvody mohou mít za následek neplatnost převodu vlastnictví. V takovém případě by vlastníkem byl stále stát a nájemníci by měli na své byty předkupní právo. Domnívám se, že o tomto riziku současný vlastník ví a byla tomu určitě přizpůsobena cena prodeje bytového fondu,“ nastiňuje Pohl jednu možnost.

Ostatní cesty, například přímé vyvlastnění, nejsou podle Pohla v současné době z hlediska mezinárodních závazků o ochraně investorů, reálné. To by bylo možné pouze při paradigmatické změně socioekonomického uspořádání. V úvahu tedy dále připadají pouze prostředky trestního či soukromého práva.

„Soud může v rámci řízení před soudem zajistit nemovitost nebo zajistit podíl ve společnosti, která nemovitosti vlastní, pokud je výnosem z trestné činnosti,“ vysvětluje právník. Další možností je uložit zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty.

„V tomto případě soud může zabrat věc či majetkovou hodnotu i osobám, které nejsou trestně stíhány, ale daná věc je výnosem z trestné činnosti, což nepochybně byty jsou,“ argumentuje Pohl. V některých případech tak podle něj soud dokonce učinit musí.

Další věcí je, že nelze podle Pohla ani zcela vyloučit trestní odpovědnost Zdeňka Bakaly za trestný čin podvodu nebo trestný čin poškozování cizích práv. Jako představitel skupiny investorů přislíbil nájemníkům převod bytů do jejich vlastnictví. Mnoho lidí se rozhodlo na základě tohoto příslibu k rekonstrukci bytu, kterou by jinak neuskutečnili, či se rozhodli nekupovat jinou nemovitost, čímž jim vznikla majetková újma.


Nelze vyloučit ani trestní odpovědnost Zdeňka Bakaly. Foto archiv DR

„Tím, že investiční skupina, jejímž byl reprezentantem, prodala bytový fond, je zřejmé, že lhal. V případě, že by se prokázala majetková či nemajetková újma způsobená nájemníkům, šla by vyvodit trestněprávní odpovědnost,“ uzavírá Pohl.

I Roman Macháček ze sdružení BytyOKD.cz se domnívá, že možností, jak se může stát legálně domoci bytů a dalšího majetku, který nebyl při privatizaci řádně oceněn, je více. Pokud soud ve věci privatizace OKD skončí odsouzením obžalovaných, může podle Macháčka stát vymáhat náhradu škody. K tomu patří i možnost nechat obstavit majetek pocházející z trestné činnosti, i když jej vlastní nyní někdo jiný, což se týká právě i bytů.

„Prokáže-li se nedovolená veřejná podpora u Evropské komise, bude mít kupující povinnost doplatit státu neoprávněně inkasovanou podporu včetně úroků. Částka se tedy pohybuje v rozsahu osm až dvacet miliard korun,“ vypočítává Macháček. Případně mohou nájemníci začít vymáhat předkupní právo z privatizační smlouvy.

Kromě toho, i kdyby stát byty nezískal zpátky, měl by podle Macháčka zajistit, aby RPG nezneužívalo své dominantní postavení na trhu s nájemním bydlením. Společnost totiž vlastní v některých lokalitách až osmdesát procent nájemních bytů. Nájemníci nemají ve sporech s RPG rovné postavení, není zajištěno ústavní právo na spravedlivý proces například ve sporech o výši obvyklého nájmu se společností RPG Byty.

„V těchto sporech se přitom nejedná jen o nájem jednotlivce, ale fakticky se zde rozhoduje o stovkách milionů příjmů z nájmů. Nájemníci jsou zastrašováni, nemají prostředky na nové a nové znalecké posudky,“ vysvětluje Macháček a dodává: „Některé zdokumentované případy ukazují na velmi nestandardní chování soudů, hrozí zde obrovské riziko korupce, jednotliví nájemníci se přitom nemají šanci bránit, jsou v nerovném postavení.“

Proto je podle Macháčka nutné zajistit možnost hromadných žalob i v případě určování místně obvyklých nájmů a sociálně slabým možnost kvalitního dostupného právního zastupování ve sporech o jejich výši. Dále pak prošetřit vybrané spory a nestandardní postupy soudů, které se místně obvyklými nájmy zabývaly, a případně stanovit cenové moratorium na nájmy na vybraných nejhůře postižených trzích, jako je Karviná a Havířov.

Kam všechny desítky miliard zmizely?
Kromě toho, že probíhá soudní řízení, které by snad aspoň částečně mohlo vyjasnit okolnosti privatizace, dostal se Zdeněk Bakala do bodu, kdy už nebyl schopen splácet svým věřitelům, třem velkým investičním fondům, které se sdružily do společnosti Ad Hoc Group (AHG), aby své pohledávky zachránily. Na dluhopisech si od nich Bakala půjčil peníze, které teď vyměnil za své akcie NWR. Hodnota akcií NWR se za pět let propadla z téměř 290 korun na osm haléřů.


Budoucí vývoj v OKD je nyní zcela nejasný. Foto Saša Uhlová, DR
 
Od začátku roku se také objevují zprávy, že OKD chce zavřít důl Paskov. Na Ostravsku hrozí sociální nepokoje a OKD požádalo vládu o pomoc. Počátkem února řekl ředitel OKD Dale Ekmark, že do tří let propustí polovinu zaměstnanců, tedy pět až šest tisíc lidí. Později svá slova vzal zpět s tím, že do měsíce dají přesnější informace.

Od konce února mají horníci stávkovou pohotovost a chtějí záruky, že bude dodržena kolektivní smlouva z roku 2013. Ta se týká období let 2014 až 2018. Zaměstnancům garantuje dosavadní mzdy a většinu benefitů.

Těžební společnosti NWR chybí hlavně hotovost, prý jí hrozí bankrot, píše se také o „skomírající společnosti“. Zda se na současném stavu společnosti podepsala jen cena uhlí, nebo jej zavinilo také její vedení, by mělo být předmětem důkladné analýzy.

Každopádně ale vedení společnosti postupně prodávalo mnohamiliardové majetky, které k OKD patřily a k nimž přišel Bakala zadarmo, protože nebyly v roce 2004 zahrnuty do ocenění. Zřejmě i to je důvod, proč se stala ekonomická situace OKD kritickou a stejně jako minulé vedení i noví vlastníci žádají českou vládu o pomoc. Nabízí se základní otázka: kam ony desítky miliard zmizely?

Proměna mediální krajiny a hrozba prodeje Economie
Mediální pokrytí celé kauzy OKD bylo od začátku spíš váhavé. Do jaké míry se na tom podílela skutečnost, že si Zdeněk Bakala koupil vydavatelství Economia, v němž se při velké fluktuaci v oboru střídali novináři, kteří tak pro Bakalu pracovali buď aktuálně, nebo v minulosti, nebo měli vidinu, že pro něj pracovat třeba jednou budou, jsme v Deníku Referendum také analyzovali. Od roku 2005 se kauze OKD systematicky věnovali pouze Reportéři ČT. Počátkem loňského roku se ale situace zásadně změnila.

Andrej Babiš koupil v rámci svého politicko-ekonomického projektu ANO vydavatelský dům Mafra, rádio Impuls a zřejmě i TV Prima, aby mohl ovlivňovat obsah veřejné debaty. V rámci Babišova boje proti Bohuslavu Sobotkovi se v jeho médiích začalo o privatizaci OKD pravidelněji psát. Mafra ovšem své ataky účelově vyhrocuje právě vůči Sobotkovi.

Ač všechny podrobnosti jeho role jasné nejsou, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by jeho odpovědnost byla jiná než ryze politická. Všechny indicie naopak ukazují, že skutečným organizátorem podvodu v řádu desítek miliard korun je Zdeněk Bakala, což se v materiálech publikovaných v Babišových médiích zamlžuje.

Vydavatelství Economia podle svých výročních zpráv hospodařilo v roce 2011 se ztrátou dvacet jedna milionů korun, v roce 2012 se ztrátou padesát čtyři milionů korun, v roce 2013 se ztrátou sto pětadvacet milionů korun a v roce 2014 se ztrátou sto padesát tři milionů korun. Vzhledem k tomu, že kromě několika luxusních obchodů, domu u Drahomířina sloupu na Loretánském náměstí a rezidence v Modravě toho Bakalovi v České republice už moc nepatří, nabízí se otázka, zda je pro něj zajímavé ztrátové vydavatelství dál vlastnit.

Jeho odchodu, či spíše možná úprku si všímají i čeští novináři. K Bakalovi dříve nekritická Lenka Zlámalová napsala koncem února letošního roku pro Echo24 komentář s titulkem Moralizující tunelář Zdeněk Bakala prchá.

Stejný komentář jsem mohla napsat já a mohl vyjít v Deníku Referendum. Nikoho by to nepřekvapilo. Zdálo by se tedy, že nastala jistá náprava a novináři případ sledují. Anebo možná už jen nepočítají s tím, že by je do budoucna Zdeněk Bakala zaměstnával. Pro něj samého pozbývá vlastnictví ztrátového podniku význam. Pověst má pošramocenou tak jako tak a svou budoucnost zřejmě vidí spíš na vinicích na jiných kontinentech.

Paradox vývoje české mediální krajiny ale spočívá v tom, že vzhledem k jejímu stavu bychom si snad dnes už měli přát, aby si Bakala Economii ponechal. Dluží nám sice mnohem víc, ale v současné době se nacházíme v situaci, kdy jeho vydavatelství je jediné, které z velkých mediálních domů nepřiživuje prvoplánově nenávist vůči uprchlíkům.

Kromě velkých vydavatelských domů se český mediální provoz obohatil o celou řadu malých většinou internetových projektů. Echo24 sice může psát kriticky o Bakalovi, zároveň v něm však vycházejí články o věštbě slepé vědmy Baby Vangy a nemine týden, aby tu nepublikovali nějakou překroucenou protiuprchlickou polopravdu. Ani Babišova média v tomto ohledu nezaostávají a na stránkách Reflexu, Týdne nebo Práva můžeme sledovat úpadek horší, než jsme si kdy uměli představit.

Skutečnost, že zde máme několik titulů, které se – kromě veřejnoprávních médií – na protiuprchlické nenávisti nevezou, významným způsobem ovlivňuje mediální prostředí v České republice. Drží totiž přeci jen laťku, kterou je možné poměřovat produkci ostatních médií a působí i na jednotlivé novináře.

Samozřejmě nejlepší by bylo, kdybychom zde měli takto velké vydavatelství v družstevním vlastnictví, nebo kdyby Economii převzal český stát a převedl ji do nějakého veřejnoprávního režimu. Ale v tuto chvíli se Bakalovo vlastnictví jeví jako pojistka. Kdyby Economii koupil třeba Petr Kellner nebo nějací jiní Číňané, mohlo by tu být ještě podstatně hůř.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Jan Samohýl - Programátor, Praha

internacionální výměna zbohatlíků Čtvrtek, 17.Března 2016, 11:05:12

Zdeněk Bakala svůj majetek zde prodá, a od něj jej skoupí nějaký jiný borec z Elbonie, který tam přišel k majetku podivným způsobem. Všechno zůstane při starém a všichni jsou spokojeni.

Aaaprofil

Saša Uhlová - novinářka, Praha 3

Všichni? Čtvrtek, 17.Března 2016, 11:29:50

Nezdá se mi, že by byli všichni spokojeni.

Tomáš Tožička - Praha

Lenka Zlámalová Čtvrtek, 17.Března 2016, 16:57:19

je jednou z nejhorších ukázek úplatnosti a naprostého morálního úpadku žurnalistů hlavního proudu. V tom článku, na který je zde odkaz, ale který je bohužel zpoplatněn, píše Zlámalová o Bakalovi jako o neohrožené rytíři na bílém koni, který se před ukrutnými a hnusnými politiky vyzbrojenými registračními pokladnami (ano opravdu takhle motá dohromady) musí ukrývat do daňových rájů. Ale stále doufá, že u nás bude zaveden pořádek a on se vrátí se všemi svými podniky k nám a zase začne platit daně.

Člověka napadá Werichova replika "blbej, nebo placenej (sic)?" a odpověď od stejného autora "blbej je placenej (sic)".

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.