Ve veřejném prostoru se mluví a píše o odcházení Zdeňka Bakaly z České republiky. Když se koncem února stala novým vlastníkem těžební společnosti NWR, pod kterou patří moravskoslezská firma OKD, britská společnost Ad Hoc Group, nikoho to nijak zvlášť nepřekvapilo. Ozvalo se jen pár hlasů, že se to stalo dřív, než jsme čekali. Předcházelo tomu totiž několik příznaků, které ukazovaly, že věci míří tímto směrem.

Koncem léta minulého roku prodal Zdeněk Bakala původní bytový fond OKD, který spravuje společnost Byty RPG. Jedná se o největší bytový fond v České republice.

O nepěkných okolnostech, za kterých byty Bakala získal, jsme v Deníku Referendum v minulosti referovali. Stalo se tak v rámci doprivatizace OKD v roce 2004. Cenu jednoho bytu znalec při prodeji ohodnotil na čtyřicet tisíc korun.

Ve smlouvě byl tehdy natrvalo sjednán závazek, podle kterého mají nájemci bytů v případě prodeje předkupní právo k bytu za cenově zvýhodněných podmínek, a to za cenu dle znaleckého ocenění, tedy za oněch čtyřicet tisíc za byt. V době, kdy Zdeněk Bakala oznámil, že společnost Karbon Invest ovládl, ujistil veřejnost, že jeho společnost za všemi smluvními závazky stojí.

V rozhovoru pro časopis Horník v prosinci 2004 prohlásil: „Výsledkem by mělo být to, že nabídneme nájemníkům možnost koupit si tyto byty do vlastnictví a zcela tak eliminovat riziko, že se někdo rozhodne byt jim dále nepronajímat.“

V lednu 2005 pak v České televizi Bakala oznámil, že „za tři roky budete vědět, jakým způsobem a kdy si ten byt můžete koupit“. Jeho slova pak ještě potvrdil mluvčí Karbon Investu v únoru 2005. V reportáži České televize řekl, že rozhodnutí majitele byty prodat už padlo: „Tyto byty mají být prodávány v rozmezí třicet až padesát tisíc za bytovou jednotku.“

To všechno se dělo v době, kdy ještě bylo možné celou doprivatizaci OKD zvrátit snáze než dnes, kdy se majetková struktura proměnila. Veřejnost tehdy získala dojem, že ve smlouvě existuje závazek, podle kterého mají nájemníci za každých okolností předkupní právo za zvýhodněnou cenu.

↗

Když nájemníci bytů OKD začali tušit, že byli podvedeni, chtěli se domoci svých práv. Foto archiv DR

Takový závazek ale smlouva neobsahovala. Povinnost nabídnout byty stávajícím nájemníkům se totiž týká pouze situace, kdy by chtěl vlastník prodávat byty jednotlivě. Domy, nebo celý bytový fond, prodat Zdeněk Bakala mohl. A také to udělal navzdory tomu, že nájemníci do bytů investovali často celé své úspory v naději, že jednou budou jejich.

Komu Bakala byty vlastně prodal?

Podle prvních zpráv byty od Zdeňka Bakaly koupila společnost Round Hill Capital z Velké Británie. Později ale přišlo Echo24 s informací, že v většinovým nabyvatelem firem RPG Byty a RPG Služby je velká americká investiční poradenská skupina Blackstone, s níž Zdeněk Bakala v minulosti spolupracoval. Round Hill Capital je totiž investiční fond, nikoli investor, kterých může být více.

Arca Capital slovenského miliardáře Pavola Krúpy, který se začal loni o OKD zajímat, podala kvůli prodeji společnosti RPG Byty podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Krúpa požadoval, aby se zjistilo, kdo je konečným kupcem, a potvrdilo se, zda se nejedná o fiktivní transakci. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže změnu vlastníka koncem října povolil. Podle sdružení BytyOKD.cz ale přitom neměl dost času na to, aby prodej prověřil. Rozhodnutí je nicméně pravomocné.

Že si Zdeněk Bakala pospíšil s prodejem bytů i se vzdáním se podílu ve společnosti NWR, zřejmě souvisí i se soudním řízení, které započalo v říjnu 2015. Obžalováni v něm jsou Pavel Kuta a Jan Škurek, úředníci Fondu národního majetku, kteří měli navrhnout vládě privatizaci za výrazně podhodnocenou cenu, a odborný znalec Rudolf Doucha, který ocenil státní podíl OKD na pouhé dvě miliardy.

Podle státního zástupce způsobili státu škodu 5,7 miliardy korun, což je ale podle zjištění Deníku Referendum značně podhodnocený odhad. Ve skutečnosti přišel stát při doprivatizaci OKD spíše o desítky než o jednotky miliard. Další líčení je naplánované na 18. března. K trestnímu řízení proti trojici obžalovaných se připojilo ministerstvo financí.

Pokud se u soudu skutečně prokáže, že doprivatizací OKD přišel stát o miliardy, bude to mít zásadní vliv na další postup. Stát by ušlý zisk mohl a měl vymáhat. Taktéž Evropská komise, která stále odkládá své rozhodnutí o nedovolené veřejné podpoře, tedy v tomto případě o prodeji pod cenou, se bude výsledkem soudu zřejmě řídit.

Evropská komise totiž už v minulosti o transakaci rozhodovala a roku 2011 dospěla k názoru, že se nejednalo o takzvanou nedovolenou podporu. Vycházela tehdy z materiálů, jež jí dodala Česká republika. Ta si je nechala připravit od právní kanceláře Pokorný, Wagner & spol., která ale zároveň pracovala pro majitele dolů, takže neměla žádný důvod prodej zpochybňovat.