Silniční agrese

Úmrtí na dálnicích dosahují hrozivých čísel a je třeba jim aktivně předcházet. Ondřej Vaculík předkládá za přípravný výbor hnutí „Silnice jen odpovědným řidičům“ několik opatření, která mohou zachránit životy.

Stát v předem ohlášeném úspěšném roce 2017 hodlá vynakládat větší finanční prostředky také na bezpečnost. Zatímco v boji proti terorismu a v preventivních opatřeních proti tomuto druhu zločinnosti a násilí můžeme vzhledem k počtu obětí u nás zatím označit za více než úspěšný, boj proti silniční agresi je chudou popelkou, pokud vůbec nějaký je.

A to přesto, že na našich zejména dálnicích a komunikacích první třídy ročně přijde o život více než pět set lidí. Není to však tak, že by je na silnici skolil infarkt či na cestě skonali přirozenou smrtí, nýbrž jde o násilnou smrt zaviněnou přinejmenším v polovině případů silničním agresorem.

Dřívější romantické označení původců tohoto druhu násilí jako „silniční piráti“ je trestuhodně zlehčující, jako by se počítalo s tím, že silniční agrese se vyskytuje jako přirozený stín našeho motorismu, a každý, kdo startuje auto, nejen že neví dne ani hodiny, ale ani si nemůže být jist svým šťastným návratem, jako by vyrážel do skryté války.

Dokonce ani dnešní den, kdy formulujeme toto provolání, se neobešel bez strašlivé smrti nevinné oběti v útrobách zcela zdemolovaného automobilu, již způsobil silniční agresor, nerespektující nejen pravidla silničního provozu, ale vůbec silniční zákon. Obzvláště smutné je, že smrt nebohé řidičky, nevinné oběti, matky dětí, vzbuzuje jen pramalou lidskou účast, protože ji pokládáme za nutné zlo moderního motorismu, za daň, kterou za náš bezuzdný rozmach civilizace někdo holt odvádět musí.

Hlavně na dálnicích a komunikacích první třídy přijde ročně o život více než pět set lidí. Jde o násilnou smrt zaviněnou přinejmenším v polovině případů silničním agresorem. Foto medaworld.al

Odvážil by se kdokoli podobně smýšlet o terorismu? To by znamenalo – smířit se s ním jako s něčím, na co za čas budeme jen otupěle zírat a odklízet mrtvoly z cesty v rámci běžného denního zpravodajství.

Nyní, kdy (podle Lidových novin z 2. ledna 2017) „stát otevře peněženku“, je nejvyšší čas účinně zakročit proti silniční agresi, jež je u nás – vzhledem k počtu obětí – ještě větším nebezpečím než sám terorismus. A nemůže nás uchlácholit ani fakt, že počet obětí za uplynulý rok (556) se oproti roku 2015 snížil o sto čtyři. To se opravdu nestalo důsledkem slábnoucí silniční agrese, ale díky silnějším plechům i faktu, že slabší účastníci silničního provozu se agresorům více klidí z cesty.

Nová bezpečnostní opatření
Proto žádáme vládu, aby v zájmu skutečné – a nikoli toliko předstírané – bezpečnosti silničního provozu konečně učinila účinná opatření, která si troufáme sami navrhnout:

  1. Všechny vjezdy na dálnice a komunikace I. třídy osadit dostatečným počtem hlídek, které by na každém řidiči provedly dechovou zkoušku, zda před vjezdem na nejfrekventovanější komunikace nepožil alkohol či jinou omamnou látku. Zdůvodnění: Každý jedenáctý řidič více méně něčeho omamného požívá a současné namátkové kontroly s dechovou zkouškou vedou pouze ke zjištění, že to tak je. Řidiči podezřelí z možné silniční agrese vlivem alkoholu stále pronikají do provozu a ohrožují nás.

  2. Součástí kontroly by byl nejen stav pneumatik, které se na smrtelných nehodách rovněž podílejí, ale také psychický stav řidiče, jenž ve stresu ze silniční agrese a dalších souvisejících kalamitních situací se sám může stát silničním agresorem se sebevražednými sklony. Zdůvodnění: psychických onemocnění přibývá a nevyhýbají se ani řidičům. Řidiče trpící depresí nebo jinou psychickou poruchou nutno ponechat na odstavném parkovišti na nezbytně nutnou dobu, ověřenou lékařem.

  3. Rizikovou skupinu, která se rovněž může podílet na silniční agresi, představují řidiči, kteří si nejsou jisti smyslem, cílem a zdarem své cesty nebo vůbec nevědí, proč a kam jedou. Ty je nutno domluvou přimět k návratu domů. Zdůvodnění: stále častější jev, kdy náhlá hnutí mysli řidiči znemožňují včas dát znamení o změně svého stavu, směru a smyslu jízdy.

  4. Silniční agresi umocňují nepříznivé povětrnostní nebo klimatické podmínky. To, co by při suché vozovce bylo ještě v normě jízdy bezpečné, může být při mokré vozovce, za silného větru, snížené viditelnosti či sněhových jazycích nebo námraze již silniční agresí, která vede k hromadným nehodám. Takové účastníky bohužel nelze předem vyloučit, pouze preventivně eliminovat a snižovat rizika. Zdůvodnění: v zimním období doporučujeme vyloučit ze silničního provozu na dálnicích a komunikacích I. třídy lidi přepravně nedůležité, zejména ženy, děti a starce.

  5. Řidiče, jež budí u hlídky další pochybnosti, nutno po dobu jejich jízdy sledovat speciální jízdní hlídkou. Zdůvodněni: bez zdůvodnění.

  6. Při podezření z průniku silničního agresora (nebo i teroristy) na dálnice a komunikace I. třídy má každý, kdo něco takového uznamená, povinnost neprodleně o tom uvědomit Policii ČR, Ředitelství silnic a dálnic ČR, Krajskou správu a údržbu silnic ČR, jakož i IZS ČR (integrovaný záchranný systém), jenž ve spolupráci s armádou zajistí všechny výjezdy a vjezdy na dálnice a komunikace I. třídy betonovými zátarasy po dobu, kterou určí ministr vnitra ČR.
Jsme přesvědčeni, že výše uvedená bezpečnostní opatření konečně účinně omezí silniční agresi a široká veřejnost pochopí, že prioritou státu nesmí být cynická participace na ziscích z prodeje aut, ale záchrana právě těch životů, které jsme až posud obětovali v rámci našich bezuzdných motoristických svobod.

Úkolem státu není poskytovat pohodlí, ale účinně chránit životy svých občanů – i těch na dálnicích a komunikacích I. třídy. A to zvláště v této neklidné době, kdy jist životem a bezpečím v silničním provozu si nemůže být nikdo.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.