Minulost Tlustého neřešíme, hájí Piráti svou spolupráci s ním
Vratislav DostálPiráti spolupráci s bývalým ministrem financí v Topolánkově vládě a spojkou kmotra Mrázka do vysoké politiky nejprve zlehčovali, pak ji začali hájit jako součást svých „transparentních“ politických metod. A hodlají v ní pokračovat.
Pirátská strana se radí na ekonomickém programu pro letošní volby mimo jiné také s bývalým politikem ODS a ministrem financí první vlády Mirka Topolánka Vlastimilem Tlustým. Jako první o tom informoval bulvární server FaktorS.cz.
Vedení strany informaci nejdříve zlehčovalo, že se ale s Tlustým skutečně radí, nakonec přiznal místopředseda Pirátů Ivo Vašíček. Na sklonku minulého týdne pak o věci napsaly Lidové noviny.
„Dnes jsem měl jednání s Vlastimilem Tlustým. Možnost dělat nám ekonomického poradce ho zaujala a přislíbil, že se bude na tvorbě našeho programu podílet,“ napsal 17. prosince místopředseda Pirátů Ivo Vašíček na Pirátské fórum. Informace vzbudila pozdvižení jak uvnitř strany, tak mezi jeho příznivci i širší veřejností.
Vašíček i předseda Pirátů Ivan Bartoš o Tlustém hovoří jako pouze o jednom z expertů na téma nepodmíněného základního příjmu. Dodávají, že i v jiných oblastech běžně konzultují rozličná témata s lidmi, kteří se jinak pohybují na opačné straně politického spektra.
Tlustý byl přitom v minulosti spojen s několika temnými kauzami, mimo jiné se o něm psalo v souvislosti s privatizačními machinacemi. Především byl vedle Ivana Langera jedním z těch politiků, o kterých se hovořilo v souvislosti s mafiánem Františkem Mrázkem.
Piráti: Minulost neřešíme
Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše je ale Tlustého politická minulost pro jeho stranu irelevantní. „Politika, respektive nepopulistická politika, nevzniká pro palcové titulky a zájem medií. Ať už bude výsledkem plánovaných konzultací cokoliv: získání nových pohledů, vyjasnění si sporných částí, zasazení do konceptu celostátní politiky, nebo naopak tvrdé vymezení se a upevnění našich postojů, věřím, že tenhle postup svůj význam má,“ tvrdí Bartoš.
Pokud jde o Tlustého, podle Pirátů byl prvním z politiků, který v České republice o nepodmíněném základním příjmu začal hovořit. „Pro Piráty, kteří považují přizpůsobení společnosti éře masivní robotizované výroby za prioritu, jsou důležité odborné podklady, analýzy a vědomosti, které Tlustý má,“ uvedli Piráti v tiskovém prohlášení několik dnů před Vánocemi.
„Jde nám o to definovat nepodmíněný příjem v co nejrealističtější podobě, aby se diskuze o jeho zavedení vedla ve věcné rovině. Tato myšlenka je často považována za levicovou, přesto s ní přicházejí také pravicoví politici,“ doplňuje Vašíček. Právě tato okolnost podle něj dokazuje, že se téma nepodmíněného příjmu vymyká štěpení na pravolevé ose.
Možná proto se Piráti o nepodmíněném základním příjmu neradí pouze s expolitikem ODS, nýbrž také se slovenským europoslancem Richardem Sulíkem, který je zakladatel pravicové strany Sloboda a Solidarita (SaS) a v minulosti byl mimo jiné spoluautorem slovenské daňové reformy z roku 2003, která zavedla rovnou daň ve výši devatenácti procent.
Jakou má Tlustý nebo Sulík politickou minulost, Piráty nezajímá, prohlašují shodně Bartoš i Vašíček. Oba kladou důraz na jejich údajnou expertízu. „Na jednání jsme vůbec neřešili politické či mocenské záležitosti,“ říká Vašíček.
Ekonomka Ilona Švihlíková nicméně v rozhovoru pro Deník Referendum připomněla, že téma nepodmíněného základního příjmu k nám jako první zanesli teoretikové Marek Hrubec a Martin Brabec. „Ve své společné knize také polemizují s pravicově orientovanými ekonomy/filozofy, kteří tu ideu odmítají,“ říká Švihlíková. Rozsáhlý text k tématu publikovala v DR také Alena Wagnerová.
„Upřímně řečeno, o straně, která neví, co je vpravo a co je vlevo, a neví, co vlastně je, těžko něco říkat,“ dodává na adresu Pirátů. „Pokud jde o názory Tlustého,“ doplňuje Švihlíkovou filosof Marek Hrubec, „je to v rámci diskuse o nepodmíněném základním příjmu zcela minoritní stanovisko.“
Také v zahraničí podle něj podporuje nepodmíněný základní příjem jen několik málo procent pravicově orientovaných lidí. „Ale nepodmíněný základní příjem v České republice i ve světě podporují především levicové a středové politické strany,“ dodává Hrubec.
Téčko. Nebo Tlusťoch
Jak doložil Jaroslav Kmenta, Mrázek nabízel Tlustému za protislužby miliony korun. V telefonních hovorech s lobbyistou Igorem Šafránkem, který byl Mrázkovou spojkou na vlivného člena ODS, ho označoval buď za „Téčko“ nebo „Tlusťocha“.
„Téčkovi bysme dali trojku (tři miliony, pozn. red.),“ cituje Kmenta jeden z odposlechů Mrázka s tím, že na téma odměny pro Tlustého hovořil Mrázek na jaře roku 2001 se Šafrankem opakovaně.
Tlustý také později deníku MF Dnes přiznal, že byl pro Šafranka významným zdrojem informací. „Kdy s ním (Tlustým) budeš mluvit?,“ říká v jednom z odposlechů Mrázek. „On je dneska v parlamentu do večera, takže kdykoli za ním mám přijít,“ odvětil tehdy Šafranko.
Jindy Kmenta cituje rozhovory mezi Šafrankem a přímo poslancem ODS. Tlustý, jak z nich vyplývá, měl pro Šafranka a tedy i pro Mrázka lobovat u tehdejšího ředitele televize Nova Vladimíra Železného.
„Co s ním? Von opravdu jásá, že mu to připomínám, a pak se nikdy nic nestane. A přísahám vám, že to do něj vždycky naleju a on řekne: Určitě, spolehněte se,“ cituje Kmenta Tlustého odposlech z května roku 2001. „Ach jo,“ povzdychne si Šafranko. Na což Tlustý reaguje slovy, že to Železnému zase zopakuje. „Nebojte, nějakou masáž do té doby ještě provedeme.“
Piráti o minulosti Tlustého buď nevědí vše, anebo jim nevadí. Tlustý přitom nejenže není ekonomickým expertem, a už vůbec ne na nepodmíněný základní příjem, je především jednou z temných postav historie ODS.
Pirátům to ale nevadí, hodlají s ním nadále spolupracovat na přípravě programu. A Ivan Bartoš říká, že i v budoucnu budou své programové teze a pirátský program pro volby 2017 konfrontovat s širokou řadou odborníků, specialistů i lidí „z opačného břehu“. Odvolává se přitom na maximální transparentnost.