Svoboda, rovnost, základní příjem aneb O důstojnosti člověka

Evropská debata o zavedení základního příjmu se slibně vyvíjí a představuje jeden z klíčových motivů v debatě o tom jak vymanit demokracii z její současné podřízenosti trhu.

Alenawagnrova

Alena Wagnerová

22.12.2012 11:07

Katiek

Základní příjem je rovněž elegantní způsob, jak ocenit práci, kterou tržní mechanismy ocenit nedokážou, což je zpravidla práce žen. Foto KatieK, flickr.com

Související

S ideou základního příjmu českou veřejnost poprvé konfrontovali Martin Brabec a Marek Hrubec. V roce 2007 vydali k tématu publikaci „Všeobecný základní příjem: právo na lenost nebo na přežití?“ shrnující a rozšiřující diskusi, která předtím proběhla na stránkách Filozofického časopisu. Téma ale českou veřejnost ani média zvlášť nezaujalo a diskuse k němu se prakticky nevyvinula.

Snad i proto, že publikace zůstala příliš v zajetí liberálního diskursu, soustředila se převážně na otázku svobody ve vztahu k základnímu příjmu a do značné míry opomenula zdůraznit její zásadně emancipační charakter, protože idea základního příjmu je ve své podstatě ideou osvobození člověka.

Diskuse o základním příjmu se od vydání publikace v mezinárodním kontextu ovšem – i díky finančí krizi, která drasticky ukázala meze kapitalistického systému – značně posunula z utopické vize ke konceptu, který začíná být už v malých regionálních projektech zkoušen.

Zřetelně to ukázal podzimní kongres Mezinárodní sítě základního příjmu založené mimochodem Philipem van Parijsem. V této situaci se zdá neodkladné pokusit se iniciovat diskusi o základním příjmu také u nás, nejprve tím, že si připomeneme jeho základní východiska a cíle.

Nevěřme protiemancipační interpretaci člověka
Všeobecným základním příjmem se rozumí pravidelně každému obyvateli daného státu nebo jiného společenství vyplacená stejně vysoká peněžní částka, která není odměnou za vykonanou práci, ale jejímž smyslem je základní zajištění jeho existence. Není to tedy platba, protihodnota za nějaký výkon, ale dávka, k níž opravňuje člověkova existence sama.

Už tato definice je provokací pro myšlení industriální epochy, pro kterou je jakýkoliv příjem nebo výdělek i starobní důchod spjat s prodejem pracovní síly na trhu práce, jak to drasticky vyjadřuje slogan „kdo nepracuje, nechť také nejí“.

Pomiňme teď skutečnost, že ve své rigiditě tato zásada už dávno neplatí, rozmělněna jak příjmy z kapitálu, tak sociálními dávkami v nezaměstnanosti a celým systémem podpor, kterých se ovšem má dostávat jen těm, kteří pracovat nemohou.

Rozdílem mezi těmito dávkami a základním příjmem je, že se tato platba dostává všem, ať už pracovat mohou nebo nemohou či nechtějí, ať už jsou bohatí nebo chudí, což provokuje ještě dodatečně. Není proto divu, že myšlenka základního příjmu je často apostrofována jako příjem za lenost.

Přehlíží se přitom, že v základním příjmu má jít jen o základní zajištění existence, s nímž se určitý počet lidí může zcela jistě spokojit, ale velká skupina ostatních bude mít různě motivovaný zájem dál pracovat a normálně vydělávat, to znamená k základnímu příjmu mít ještě příjem z placené práce, ať už v plném nebo nižším pracovním úvazku.

Některé koncepce zahrnují do základního příjmu i děti přibližně polovinou vypočítané částky základního příjmu, které se od sebe liší a pohybují se přibližně od čtyř set do tisíce euro, abychom to řekli hned.

Jednou z prvních spontánních námitek proti základnímu příjmu je, že lidé, nebudou-li muset, pracovat nebudou a budou se celé dny neužitečně válet v posteli. Toto tvrzení vychází z typického myšlení industriální epochy, že lidé pracují proto, že jsou k tomu z existenčních důvodů nuceni, že pracují, protože musí, a kdyby nuceni nebyli nedělali by nic, že tedy nucení je základním předpokladem toho, aby lidé pracovali a vytvářeli produkty a hodnoty.

V této tezi ovšem rozpoznáváme představu, že člověk je ve své podstatě zlý a líný, jakési neřádné, v církevní terminologii hříšné stvoření a k dobru – a k tomuto dobru je počítána kategorie práce – musí být nucen, musí být použito nějaké formy násilí.

Jde tu o argumentaci hrubě protiemancipační, zatímco linie emancipační právě v osvobození od tlaku především tlaku existenčního vidí cestu k osvobození člověkových kreativních sil a tedy i cestu k rozmnožení obecného dobra a vytvoření solidární společnosti.

Tezi o zásadní lidské lenosti, která musí být z lidí vyháněna, vyvrací ovšem množství lidí, kteří si přímo hledají dobrovolnou, neplacenou práci a angažují se pro záležitosti obce ve smyslu polis.

Fourier, Friedmann, Baumann
I když myšlenka základního příjmu nabývá v západních společnostech aktuality od druhé poloviny sedmdesátých let, konkrétně první ropné krize v letech 1975-76, nejde zde o myšlenku novou. Po první byla dokonce realizována v roce 1795 v Anglii v období primární akumulace kapitálu a privatizace občin, kdy byla zákonem určena dávka, která se řídila cenou chleba a byla pravidelně rozdělována lidem určité oblasti.

Výsledek ovšem dobrý nebyl, protože obecná dávka vedla ke snížení ceny pracovní síly – na toto varování je třeba myslet i dnes: Zavádění základního příjmu musí být vždycky vázáno na stanovenou minimální hodinovou mzdu.

Intenzívně se otázkou základního příjmu zabývali utopický socialista Charles Fourier, John Stuart Mill a další myslitelé, kteří si hluboce uvědomovali problematiku rozdělování v kapitalistické industriální společnosti.

Ve dvacátých letech minulého století to byl ovšem i americký liberální ekonom Milton Friedmann, koncepcí negativní daně, jíž měly být vyrovnávány nízké příjmy. Friedmann stojí na počátku tržně liberální linie základního příjmu, která ovšem ideu základního příjmu instrumentalizuje pro potřeby ekonomického neoliberalismu. Nepočítá například s nutností stanovení minimální mzdy, a v základním příjmu vidí možnost posílení svobody jedince a omezení sociální funkce státu.

Prostředkem jak elegantně odbourat sociální stát, se myšlenka základního příjmu stala hamburskému ekonomovi Theodoru Straubhaarovi, který při základním příjmu 400 až 600 Euro navrhl zrušení všech sociálních pojištění. V této linii se pohyboval i návrh českého ekonoma Tlustého.

Také jen málo rozvinutá česká diskuse o zakladním příjmu zůstala do značné míry uzavřena v tomto pragmatickém rámci a probíhala v pojmové dvojici svoboda — rovnost. Z horizontu se jí tak do značné míry ztratil aspekt emancipační a aspekt zhodnocení práce v oblasti péče a reprodukce.

V emancipačním kontextu se základním příjmem zabývají a jeho ideu domýšlejí Zygmunt Baumann, André Gorz, Erich Fromm a další. V německém diskursu na této pozici stojí také Roland Blaschke, Katja Kippingová a Rakušanka Lieselotte Wohlgenanntová. Zvláštní místo v tomto diskurzu zaujímá majitel řetězce dm-drogerií, který je význačným reprezentantem hnutí za základní příjem.

V našem kontextu bychom neměli mezi praotci ideje základního příjmu zapomenout utopického myslitele Josefa Poppera-Lynkea, který systém odměny za existenci velmi podrobně rozpracoval a formuloval vyživovací povinnost státu vůči svým občanům. Ve své knize Pražský kruh se o něm zmiňuje Max Brod.

Jedná se o lidskou důstojnost
Současná aktuálnost ideje základního příjmu je dána skutečností, že industriální společnost kapitalistického typu naráží na své hranice. Rozpory, jež jsou tomuto systému vlastní, se globalizací a finanční krizí neobyčejně přiostřují a stávají zřetelnými a citelnými pro stále širší okruh lidí.

Jde tu o pět problémových okruhů:

1. Vysoká produktivita práce a mechanizace potřebuje stále méně pracovních sil, nezaměstnanost se stává imanentní součástí systému. K tomu přistupují důsledky globalizace, přenášení produkčních kapacit do oblastí s nízkou cenou pracovní síly. Dosažení plné zaměstnanosti, i když to politika ještě stále nebere na vědomí, je vyloučené, její snížení je možné jen za podmínek enormního hospodářského růstu, který naráží na meze přírodních zdrojů.

Nezaměstnanost v rámci systému založeném na námezdní práci má sociální a psychické důsledky (trh práce je centrální institucí industriální společnosti) – znamená snížení společenského statusu, sociální vyloučení, sníženou možnost podílet se na životě společnosti.

Nedostatek pracovních míst vytváří tlak na pracovníky k vyššímu výkonu, potlačení nemoci atd. – strach ze ztráty pracovního místa (viz likvidace podniků často ne z ekonomické nutnosti, ale protože neuspokojují nároky akcionářů nebo podílníků na zisk.)

2. Otevírající se nůžky mezi bohatými a chudými nastolují otázku, jakou míru nerovnosti si může dovolit demokratická společnost, a kde je hranice, kdy společnost, v níž rozdíl mezi bohatými a chudými dosáhl určitou míru, přestává být demokratickou, protože ekonomickými rozdíly je narušován základní demokratický princip rovnosti všech občanů.

Neoliberalismus si tuto otázku neklade, protože ve své ideologii svobodu chápe jako absolutní hodnotu nezávislou na dalších podmínkách. Na to lze ovšem jednoduše odpovědět citátem z díla indického myslitele Heleno Sany: „Sociální jistoty jsou bezpodmínečnou podmínkou svobody. Všechno ostatní je demagogie ve službách vlády kapitálu.“

3. Koncentrace kapitálu znamená ovšem také růst hospodářské moci, která se stává rozhodující silou ve společnosti, jejímž zájmům se politika až bezvýhradně podřizuje a ovlivňuje i hodnotový systém společnosti ve smyslu dobré je to, co se vyplácí. Klasický je v tomto ohledu výrok německé kancléřky Angely Merkelové, která hovoří o demokracii konformní s trhem – v originále marktkonforme Demokratii.

I tento výrok otevírá z jiného úhlu pohledu otázku demokratické moci a míry demokracie, která je v dnešních postkapitalistických společnostech ještě realizovatelná. Posílení demokratických struktur je dnes sotva možné bez přerozdělení společenských zdrojů. Zavedení základního příjmu by takovým přerozdělením bylo.

4. Před další okruh problémů nás staví otázka využívání a majetnictví přírodních a veřejných zdrojů. Trend deregulace a neoliberální postulát slabého státu vede k privatizaci přírodních zdrojů a jejich využívání jako zdrojů zisku (viz například koupě pramenů, rudných dolů atp.) stejně tak jako částí veřejného obecného majetku, financovaného z kapitálu vytvořeného daňovými poplatníky, jako jsou železnice, kanalizace, rozvody proudu, veřejné služby jako například pošta atp.)

Tento trend de facto znamená vyvlastnění statků, které patří občanům. Rizika provozu těchto zařízení např. atomových elektráren nesou ale obyvatelé regionu.

5. Posledním okruhem problémů je dominance hodnoty směnné nad hodnotou užitnou související s definicí práce. Jako práce je v industriální společnosti definována činnost realizovaná prostřednictvím prodeje pracovní síly na trhu práce. Jen práce, která vytváří produkt, tedy zboží je definována jako produktivní. Ostatní práce realizované přes trh práce, ale nevytvářející produkty jsou chápány jako sice užitečné, ale neproduktivní. A činnosti, jež se realizují mimo trh práce, nejsou prací vůbec a jen činnostmi neproduktivními par excellence.

Jde tu o celou oblast reprodukce pracovní síly a reprodukce lidského rodu, celou oblast péče a starosti i sociální komunikace, jež je existenciální potřebou člověka jako sociálního tvora. Jde tu o činnosti tradičně realizované především ženami.

Celá tato oblast je nesmíně komplexní, takže se vymyká postižení matematickými formulemi, jimiž se ekonomická teorie snaží postihnout ekonomické procesy. Zavedením základního příjmu by se tato oblast automaticky zhodnotila v rámci této platby, jež by nebyla monetarizací tohoto výkonu, ale umožnila by jeho realizaci bez ztráty společenského statusu, znamenala by možnost volby této činnosti, důstojnou existenci a větší míru svobody v různých polích společenského a pracovního života, jak pro muže tak pro ženu.

Znamenala by emancipaci hodnoty užitné, lidských potřeb vůči hodnotě směnné. V tomto smyslu nejsou snahy, jež dnes pozorujeme například v Německu, o zhodnocení lidského kapitálu žen jejich totálním zapojením do oblasti práce pod záminkou vytváření rovných příležitostí, žádným zrovnoprávněním ženy, ale pouze dalším posílením hodnoty směnné vůči hodnotě užitné, tedy lidských potřeb.

Velmi správně upozorňuje Lieselotte Wohlgenant na tři faktory, na nichž závisí produktivita společnosti:
a. přírodní zdroje
b. neplacená práce, která je vykonávána převážně ženami,
c. souhrn vědění dřívějších generací a další vývoj znalostí a techniky

Všechny tyto výkony nevznikají jen výdělečnou prací a je na čase, aby se na nich podíleli určitým dílem všichni. Právě aspekt neplacené práce a všech sociální kontaktů v oblasti žitého světa je podle mého soudu tím základním argumentem pro postupné zavádění základního příjmu.

Téma základního příjmu začíná být v současné době aktuálním i v diskusích uvnitř politických stran v Německu, Francii ale i v OSN, která už v malých regionálních projektech např. v Namibii zkoušela důsledky dočasného zavedení základního příjmu na obyvatelstvo a jeho situaci. Tyto projekty se osvědčily.

Nejde tu už zdaleka jen o pokusné projekty. Obyvatelé Aljašky se například podílejí na zisku z výnosu naftových polí, které Aljašce jako jedné z členských zemí USA náleží. Stejně tak se obyvatelé Lucemburska už od konce druhé světové války podílejí na kapitálových výnosech.

Evropská Občanská síť za základní příjem letos oslavila deset let své existence a na jejím XIV. kongresu letos v září se intenzívně diskutovaly otázky postupného zavádění základního příjmu přes nejprve nízké částky nebo jejich regionální zavádění. Otázkou zde samozřejmě zůstává klasifikace obyvatel ve smyslu občanů a migrantů.

Pro tuto proměnu ideje a vize v koncept bychom neměli zapomínat na ten nejhlubší základ, z něhož úsilí o zavedení základního příjmu pramení: je to listina lidských práv, podle níž má každý člověk právo na důstojnou existenci.

Půjdeme-li ještě dále, dostaneme se ke křesťanskému chápání člověka jako obrazu božího, čímž je definována zvláštnost člověka jako stvoření božího. V této křesťanské definici člověka vlastně také kotví listina lidských práv. Základním příjmem bychom této představě o člověku jako zvláštním stvoření a jeho důstojnosti učinili zadost.


A co si myslíte vy? Diskuse (170 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Sobota, 22.Prosince 2012, 20:05:25

Mnoho lidí se zeptá, kde na ten Základní příjem v rozpočtech států vzít, když nejsou, již teď, na nic peníze.

Jiří Hyldebrant - Praha

Přerozdělování peněz Neděle, 23.Prosince 2012, 00:06:53

Na základní příjem by se musely vybrat peníze od bohatší části veřejnosti. Bohatší by místo peněz raději uchovávali bohatství v jiných statcích, například v nemovitostech, cenných papírech, drahých kovech a s těmito statky by i obchodovali místo peněz, aby jim nemohly být sebrány za účelem přerozdělení. Po takových penězích by klesla poptávka.

Na základní příjem by se musely vybrat peníze od bohatší části veřejnosti. Pokud by se takto ubíraly peníze bohatším, znamenalo by to snížení hodnoty celkového objemu peněz, bez ohledu na jejich číselnou hodnotu. Došlo by zkrátka k jednorázové nebo postupné inflaci. Přerozdělení peněz chudým na úkor bohatých se vykompenzuje tím, že o tolik, o kolik se přidá chudému (na úkor bohatého), o tolik klesne hodnota jím držených peněz. Hodnota přerozdělovaných peněz je menší než hodnota peněz ponechaných svému osudu. Jakékoliv přerozdělování peněz je kontraproduktivní.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Jiřímu Hyldebrantovi...s dovětkem o Hansi Biglerovi (*1894) Neděle, 23.Prosince 2012, 03:02:11

Vypadá to, že náš kadet Biegler redivivus z Vlašimi právě úspěšně složil zkoušku z politické ekonomie. Gratuluji ! -

Bieglerova teorie si své místo v ekonomické vědě jistě najde, zejména pokud ji Václav Klaus ocení podobně jako už v minulosti ocenil von Hayeka, Petra Hájka či Viktora Koženého.

- Ve prospěch páně Hyldebrantovy teorie přerozdělování mluví i zkušenost, že při přerozdělování peněz bohatým na úkor chudých zpravidla žádné nebezpečí "jednorázové nebo postupné inflace" nehrozí. - Pracovně bych poučku, kterou z toho lze vyvodit, nazval
⟹ "Pravidlem (neviditelné) pravé ruky". ⟸

Správně dí Jiří Hyldebrant, že
- "Jakékoliv přerozdělování peněz je kontraproduktivní", a doporučuji mu aby svým dětěm, ať už vlastním nebo adoptivním nedával kapesné. -- Nejenže neklesne hodnota "jím držených peněz", ale u dětí poptávka po penězích odpovídajícím způsobem stoupne a to je bude motivovat k tomu, aby si našli své místo v životě.

S trochou štěstí se z nich stanou jaderní fyzikové, bankéři nebo alespoň kapsáři.

***

Původního kadeta Adolfa Bieglera (aka Hanse Biglera, rodáka z Českých Budějovic po roce 1945 odsunutého do Drážďan) musím naproti tomu poopravit v jiné věci. Pakliže dle Haškova svědectví hejtmanu Ságnerovi říká ⟹ Přál bych si, když padnu v boji, aby po mně zůstala památka, pane hejtmane. Mým vzorem je německý profesor Udo Kraft. Narodil se roku 1870, nyní ve světové válce přihlásil se dobrovolně a padl 22. srpna 1914 v Anloy. PŘED SVOU SMRTÍ vydal knihu 'Sebevýchova pro smrt za CÍSAŘE'." ⟸ dopouští se nepřesnosti hned ve dvou věcech:
1) Ve skutečnosti se kniha Udo Krafta jmenovala "Selbsterziehung zum Tod fürs VATERLAND", a
2) nakladatelství C.F. Amelang's Verlag v Lipsku (od r.1925 Koehler&Amelang Verlag, v letech 2000-2004 součást skupiny Deutsche Verlagsanstalt) ji vydalo teprve PO SMRTI autorově.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Jde opravdu o problém „ufinancovatelnosti“? Neděle, 23.Prosince 2012, 11:13:25

Odpovídám zde na otázky pana Nadara zaslané e-mailem. Pan Nadar pravděpodobně není předplatitelem, takže je nemohl položit přímo zde.
Domnívám se, že otázky, které klade, mohou ostatní čtenáře zaujmout.

***
Pan Martin Nadar píše (dnes v 10:18):

"Vážený pane Kopecký,

přečetl jsem si článek paní Aleny Wagnerové o základním příjmu. V diskusi vystupuje kromě Vás (10:00, 23. prosince 2012), ještě pan Luděk Švehla a pan Jiří Hyldebrant. Oba diskutující věcně poukazují na problém ufinancovatelnosti takového projektu. Vy ovšem nediskutujete věcně, nýbrž se v podstatě vysmíváte panu Hyldebrantovi a také Václavu Klausovi, který v tom nejede. Proto mám na Vás tyto otázky:

1. Proč neargumentujete věcně (ad rem) a snižujete se k posměchu a dehonestaci jiných diskutujících (ad personam, ad hominem)?

2. Proč do toho taháte pana Václava Klause? Je mi jasné, že ho nenávidíte, ale svou nenávist demonstrovat jaksi tehdy, kdy to jen trochu jde, mi připadá infantilní.

3. Domníváte se, že obecně diskuse mezi levičáky a pravičáky by byla věcná nebo by sklouzla k urážkám? Jde o to, že na stránkách Deníku Deferendum mnoho diskusí opačných táborů neprobíhá. V podstatě si notují stále titíž diskutující, aniž by byl slyšet hlas opačné strany. A pokud se ozve oponent (Vladimír Wagner, Jiří Hyldebrant a další) je utloukán posměchem a výsměchem, nikoliv argumenty.

4. Domníváte se, že posměch a výsměch je pracovní metoda levičáků obecně?

Děkuji Vám za odpověď. Očekávám, že bude věcná.
S pozdravem Martin Nadar"
             _

Vážený pane Nadare,
článek paní Wagnerové je o základním příjmu, která mj. konstatuje (v šestém odstavci), že tato idea je – zejména tím, že základní příjem nepředstavuje „protihodnotu za nějaký výkon“ – v příkrém rozporu s myšlením industriální epochy.
Již předtím (v druhém odstavci) vyjadřuje názor, že publikace pánů Brabce a Hrubce „zůstala příliš v zajetí liberálního diskursu“.
Dále pak zmiňuje některé z nejčastějších „spontánních“ námitek. (Nebudu reprodukovat celý článek – to je zbytečné pro ty, kdo si jej pozorně přečetli, a marná lásky snaha pro ty, kdo se s četbou nenamáhali.)

Pan Švehla pouze vznáší otázku, kde na to vzít.

Pan Hyldebrant odpovídá na jeho otázku, stručně řečeno, že by bohatí („bohatší část veřejnosti /sic!/), což by bylo „kontaproduktivní“. V jakém smyslu by to bylo kontraproduktivní, blíže nevysvětluje.

Nelze sice říci, že by oba pánové nediskutovali věcně, nicméně se soustřeďují pouze na jeden aspekt věci – který označujete výrazem „ufinancovatelnost“, a k ostatních myšlenek z bohatého obsahu článku se přímo nedotýkají.

K Vašim otázkám:

1) Domnívám se, že se v mé replice věcnost mísí s posměchem.

2) Je Vám jasné, že Václava Klause „nenávidím“. K tomu, co VÁM je jasné a co není, se nemohu vyjadřovat, už pro to, že Vás neznám. – „Tahám“-li do toho Václava Klause, je to proto, že má významný podíl na osudech země, a neoliberální doktrinu reprezentuje asi více, než kdokoli jiný.

3) Svou otázku formulujete gramaticky poněkud nesrozumiteně. Co chcete říci oním „by byla“? Ptáte-li se, zda taková (věcná) JE či NENÍ, odpovídám, že někdy ano a jindy ne. Ptáte-li se jaká BÝTI MÁ, je to jen řečnická otázka.
– Navíc se domnívám, že možná není nutno charakterisovat tuto debatu – notabene dříve, než vlastně vůbec začala – jako diskusi „mezi pravičáky a levičáky“, pokud se jedná o problém samotný, a nikoli o střetnutí doktrin, předsudků, klišé a prázdných floskulí.

4) Nedomnívám.

Nemáte zač.

S pozdravem
Jan Kopecký

PS: Je možné, že máte něco proti „levici“ či ukecaným „humanitním oborům“ (v tom druhém bychom se možná shodli více, než si myslíte), anebo se prostě bojíte „návratu totality“. To je, obávám se, v první řadě Váš problém.

Filip Outrata - Praha

Neděle, 23.Prosince 2012, 11:44:31

Osobně bych k tomu jen dodal, že se na ironické komentáře pana Kopeckého těším, dokáže většinou spojovat vytříbené argumenty s vtipem. Někdy je to na hraně, ale myslím že nikdy neútočí bezdůvodně. Konkrétně: "poučka" pana Hyldebranta "jakékoli přerozdělování je kontraproduktivní" je myslím natolik nesmyslná, že diskutovat o ní vážně by bylo urážkou zdravého rozumu. Že v této věci JDE také o Václava Klause je myslím opět zcela jasné. Pokud jsou "pravičáci" takové netýkavky, že jim toto přijde urážlivé nebo ponižující, tak snad ať se věnují jiným radovánkám než diskusím na Referendu. Jen houšť, pane kolego z Vídně, a pokud máte v šuplíku rukopis "Úvod do sociologie očima Josefa Švejka", ozvěte se mi do nakladatelství Vyšehrad.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

"V hudbě život Čechů!" Neděle, 23.Prosince 2012, 11:54:49

Nicméně pokud se na Českou mši vánoční do Rámové ulice (2. ledna od 18 hodin) nechystáte nebo Vám termín nevyhovuje, prosím Vás o zaslání kontaktu na mou emajlovou adresu. (Je sice pravděpodobné, že Vaši adresu někde mám, ale nechce se mi dneska úřadovat - a prsty jsou u mne zpravidla rychlejší než hlava...že já se nedal na kapsářství...) - tak buďte prosím tak hodný ... Děkuji.

jk

PS: A já Vám ze samé vděčnosti třeba pošlu pf

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Neděle, 23.Prosince 2012, 12:00:30


Pan Hyldebrant má své zrnko pravdy v tom, že pokud přerozdělíte peníze od bohatých k chudým, stoupne nejen jejich kupní síla, ale - na rozdíl od peněz uložených předtím u bohatých - tempo, kterým je určitý objem rozpouštěn do výdajů.
Výsledkem by určitá inflace měla být.

Naopak nerovnost je silnou obranou proti inflaci.

Je reprodukován stav, že chudí mají málo, boháči své naakumulované prostředky zdaleka nerozpouštějí takovým tempem, jako by byl rozpouštěn stejný objem prostředků poskytnutý chudším a středním.

Přesto se domnívám, že v zásadě pan Hyldebrant klade velký důraz na nebezpečí, které je nízké intenzity. Všimněte si, že prorůstové impulsy a zadlužování k žádné inflaci nevedou. Pokud emitor konečných peněz (money-proper) dá bankám konečné peníze, ty zmizí v rezervách a k lidem v podobě levných úvěrů nedoputují.

Kapitalismus dnešní, tedy globalizační se podle mne žádné výraznější inflace nemusí obávat i kdyby zavedl základní příjem - například ve výši průměrného důchodu - zjednodušil by sociální systém.

Pravda ale je, že systém by bylo obtížné vyvážit.

Příliš vysoký základní příjem, by zvýšil vyjednávací pozici pracovní síly a tedy by zvednul mzdy - a inflace by se nakonec projevila.

Příliš nízký základní příjem by naopak využili zaměstnavatele, protože by nabízeli nižší mzdy, protože pracovní síla by neměla tak silnou vyjednávací pozici počkat a nepracovat - a díky základnímu příjmu by mohla přistoupit na nižší mzdu, protože by měla stejně jako předtím ...


Takže s odbytem by byl zas problém.

Pro pana Hyldebranta je potírání inflace svatá povinnost.
I kdyby se chudým vedlo sebehůř, tak je podle něj hlavně nutno bojovat s inflací ...

To je stanovisko, neoliberálního pravičáka a nelze ho mu mít za zlé - prostě si myslí něco jiného než levice ...

Helena Puchýřová - Brno

Paní Wagnerové vřelý dík Neděle, 23.Prosince 2012, 13:44:41

Myslím, že tématika základního příjmu, rozebraná pregnantně ve článku paní Wagnerové, se dotýká i řešení toho, jak je v ČR v současné době ceněna různá práce. Nejvyššího oceňování dosahují lidé, kteří se pohybují kolem oběhu peněz, přitom nevytvářejí žádné hmatatelné produkty. Dovoluji si se domnívat, že takováto "práce" je motivována převážně jen a jen jejich fiskální potřebou. Přímí výrobci produktů základní spotřeby bývají naopak na samém konci platových žebříčků. Přitom jejch výroba má i nefiskální význam a jejich fiskální odměna je nejistá a nepřímá - časově i prostorově vesměs oddělená od produktu. Myslím, že je v souladu i s pohledem oponentů pánů Švehly a Hyldebranta ta moje představa, že by se zavedením základního příjmu snížila hodnota peněz jako zboží a také význam některých peněžních institucí. (Na určité peníze bude mít nárok každý.) Akorát já v tom vidím právě přednost této úpravy! Nejsem ale odborník v této oblasti, jen se mi zdá zmiňovaná neúměrnost výrazně nespravedlivá (mj.).
Tento článek paní Wagnerové vyplňuje informační mezeru u nás - diskuse kolem základní mzdy není pořádně slyšet ani v mediích (protože ty jsou tendenční) ale ani např. v nejrůznějších občanských iniciativách.
S některými důvody pro zavedení zákl. příjmu jsem se už dřív setkala a protože jsem člověk mající důvěru v převažující existenci dobra v každém jedinci (no nevím, proč by jinak v ČR obyčejní lidé nerozkradli všechno hned, když vidí tu spoušť nahoře!), tak mi idea základního příjmu konvenuje.
V tomto článku je i v těchto 3 bodech (na nichž závisí produktvita společnosti):
a. přírodní zdroje
b. neplacená práce, která je vykonávána převážně ženami,
c. souhrn vědění dřívějších generací a další vývoj znalostí a techniky
připomenuto i těm, co podléhají představě, že si stát z jejich výdělku ukrajuje pro ostatní, že i oni využívají tyto 3 společné zdroje.
Zejména bod c. jako by u nás teď byl úplně opomíjen. (Bod a. je celkem zřejmý a o bodě b. psala paní doc. Švihlíková tuším na Britských listech) A toto vysvětlování si myslím, že chybí hlavně u středoskoláků, kterým je ve společenskovědních přemětech podsouván názor, že stát jen přerozděluje peníze, které vydělávají ti veleúspěšní. Jakoby to oni dokázali sami bez celého toho společenského i historického pozadí!
Takže z mého pohledu vřelý dík paní Wagnerové za článek.

Vojtěch Klusáček - Brno

Inflace Neděle, 23.Prosince 2012, 15:18:54

Je vůbec otázka, zda považovat inflaci za škodlivou - kdyby nakrásně nastal v přesycené ekonomice ten nepravděpodobný případ její výraznější akcelerace. Z jistého pohledu se jedná o jistý druh ultimativního zdanění - když se nedaří daně vybírat jinak.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Neděle, 23.Prosince 2012, 15:50:24

Paní Puchýřová, možná jste místo slova fiskální, chtěla použít slova monetární. Ale nevím, možná se mýlím.

Jinak vůbec nejsem oponentem jak jej chápete, pouze mě zajímaly názory jakým způsobem získat potřebné prostředky.

Názor pana Nadara je sice důkazem, že se zamýšlí nad články a komentáři pod nimi, což je jistě chvályhodné, zrovna ale komentáře pana Kopeckého jsou určitě mnohem více věcné a vtipně trefné, než snad někoho zesměšňující.

Pan Nadar i mě nedávno oslovil do emailu, spíš ale ohledně ujasnění některých informací v mém příspěvku pod článkem Čistá práce. Kladu si tedy otázku, proč se pane Nadare nezaregistrujete a nezapojíte řádně do veřejné diskuze. Názory každého jsou určitě vítány, a když budete mít ty správné argumenty, třeba se zbavíte i dojmu, že se tady někdo někomu posmívá.

Petrasek Milan - penzista

Jaké utopie je zapotřebí, která by napomohla od deficitů etiky neoliberalismu? Neděle, 23.Prosince 2012, 17:00:30

Návrh podobné utopie pod názvem „Daňová reforma v duchu dáti“ předložil tuhle P. Sloterdijk:
V souvislosti s vleklou krizí daňových reforem doporučil zbavit stát role vymahače daní a zavedením dobrovolné daně umožnit vzniku nových etických norem. Upustit od vymáhání daně způsobem středověkého absolutistismu a zrušením daňového vazalství vytvořit nový vztah občana ke státu. Připustit možnost občanské společnosti založené na nové dárcovské kultuře, Kultuře, která nestojí na podezření z kolektivního sobectví a nevychází z domněky, že daňově aktivní občané odmítnou dobrovolnou účast na státním rozpočtu. Tedy na kultuře státní moci, která nevyvolává pocity nepřátelství a násilí.
P. Sloterdijk narazil v německém prostředí na ostrou kritiku těch, kteří zásadně nevěří, že z dobrovolnosti by v sociální oblasti mohlo vzniknout něco dobrého a spolehlivého.
Ve své zveřejněné odpovědi kritikům, nazvané „Proč mám pravdu“ nazývá své odpůrce partizány realismu, kteří se staví bystrozrakými a přitom zůstávají slepými vůči psychopolitikým nárokům moderního sociálního systému. Domnělý realismus našeptává partizánům, že veškerá sociální soudržnost se nutně rozpadne do miliónů autisticky nenasytných atomů, jakmile bude občanům dána svoboda uspořádání svých fiskálních odvodů státu. Zůstávají v zajetí stereotyptu třídní nenávisti minulého a předmimulého století, neschopni vnímat občanskou společnost jinak než mozaiku agentů vlastní zištnosti.
Z tohoto pohledu také vysvětluje politický a ideový propad sociální demokrace, která zůstává stále poplatná resentimentem diktovanou sociálfilosofií. V tradičním projevech nespokojenosti se sice pohybuje jako ryba ve vodě, ale kulhá v prostoru konjunkce psychopolitických cností. Parlamentární levice se musí naučit nově skloňovat slova dávat a velkorysost, nabídnout době odpovídající sociálněetické podněty.
Mnohé z jeho kritiky německé levice shrnuté v prohlášení - čím hlouběji se dnes díváme vlevo, tím víc zpátečnické koncepty k nám vzhlíží – se pozoruhodně dotýká i české současnosti.

Helena Puchýřová - Brno

Fiskální Neděle, 23.Prosince 2012, 21:02:18

Pane Švehlo, přiznávám, že jsem podlehla (asi) módnímu trendu používání slova "fiskální", kterým se to v našem zporavodajství hemží a teprve po Vaší připomínce jsem začala více pátrat. Slovník cizích slov mi žádnou alternativu nenabídl, ani slovník synonym, tak jsem použila překladače a ten mi jako první variantu překladu z angličtiny nabídl slovo "finanční". A myslím, že i v tomto smyslu je slovo fiskální používáno v našich mediích, ale může být použito i v dalších příbuzných spojeních (daňová politika aj. viz překladač). Klidně jsem to ve svém příspěvku nemusela psát tak nabubřele, jako naše media, slovo finanční by tam zapadlo docela přesně. Ale možná v tom mém termínu "fiskální" bylo i rýpnutí si do těch, kteří sledují především vlastní fiskální/finanční zájmy i do medií, která nás tímto běžně nepříliš frekventovaným slovem teď zásobují. Slovo monetární má spíš význam měnový(á/é). Nevím, možná by se dalo použít v souvislosti s cenou peněz jako zbožím, ale především asi ve vazbě na domácí měnu, ale ta pro ty "fiskály" nemusí být až tak směrodatná! Berou vše! :)
Jinak problém kde na to vzít, je jistě první, který se v modelování základního příjmu řešil. Před časem kolovaly na webu přednášky prof. Jana Kellera (Tři sociální světy) a v závěru jedné z nich odpovídal na dotaz z publika, co si o tomto tématu on myslí. Řekl, že zná nějaké (myslím francouzské) studie k tomuto tématu. Že podle nich je to ufinancovatelné (představte si, že ubude spoustu administrativy, úředníků v různých úřadech i korupce a s ní spojených odtoků peněz) a už tehdy říkal, že podle těch propočtů by ten základní příjem vycházel asi na našich 10000 Kč. Od té doby tu o základním příjmu bylo "ticho po pěšině" a tento článek přinesl i řadu dalších argumentů, které se vlastně nevztahují jen k základnímu příjmu, ale k celé problematice rozdělování a přelozdělování penez ve státě, jehož roli (toho státu) se pravice snaží diskvalifikovat.

Jiří Hyldebrant - Praha

Byrokracie Neděle, 23.Prosince 2012, 21:02:23

Myšlenka základního příjmu je dobrá, ale není dobrá myšlenka, kde na to vzít, zejména proto, že takovou myšlenku článek vůbec neobsahuje, ač je jinak neúměrně dlouhý. Je snadné psát o mnoha bohulibých úmyslech, ale politika je především o tom, kde na ně vzít. Takže je potřeba určit funkci, kolik peněz komu sebrat. Jaké proměnné by tato funkce měla mít a jak by měla vypadat?

Při psaní předchozího komentáře jsem byl pod vlivem podobného přerozdělovacího článku T. Fischerové „Čím a proč nás krmí“, kde přerozdělovací funkce závisela pouze na hodnotě peněz na účtu. To by mělo dopad v podobě znehodnocení celkového objemu peněz bez ohledu na jeho číselnou hodnotu, a v důsledku znehodnocení peněz by se bohatství a obchodování přesunulo do jiných statků, např. nemovitostí, uměleckých děl, drahých kovů, cenných papírů, alternativních peněz. (Proto paní Fischerová chtěla zrušit osobní vlastnictví nemovitostí, k dalším statkům zatím nedospěla.) Pak by ani ten základní příjem ve znehodnocených penězích chudším příliš nepomohl.

Je ale možné, že autorka chce celkové zdanění veškerého osobního bohatství. Pak nastává problém, jak toto osobní bohatství měřit, jaký je soubor všech statků včetně jejich hodnoty, kde lidé svoje statky ukrývají. Jaký úřednický, případně policejní aparát by musel hlídat lidi ve volném čase a šikanovat je za účelem ujištění, jaké statky si užívají a konzumují. Jaké byrokratické náklady bude mít tato výměra bohatství, jaká bude korupce s tím spojená, jací počtáči typu Henych a Kubice s mentální úrovní 2. třídy základní školy budou „vypočítávat“ hodnotu osobního bohatství a daní a přerozdělovat je, jaký justiční aparát je bude muset ve „výpočtech“ opravovat...

H. Puchýřová: „...že by se zavedením základního příjmu snížila hodnota peněz jako zboží a také význam některých peněžních institucí. Akorát já v tom vidím právě přednost této úpravy!“

Klidně je možné, že místo významu peněžních institucí by vzrostl význam institucí obchodujích s nemovitostmi, drahými kovy, cennými papíry, alternativními penězi a dalšími statky. Anebo by vzrostl význam a zisk úřadů (s počtáři typu Henych a Kubice), které vyměřují bohatství, vypočítávají daně a přerozdělují je. Význam soudů, které je opravují. Možná i význam policie. Někdo ve své závisti raději utopí peníze ve státním aparátu a v korupci, než by je dopřál bohatšímu sousedovi.

Vojtěch Klusáček - Brno

Neděle, 23.Prosince 2012, 21:58:33

"... a v důsledku znehodnocení peněz by se bohatství a obchodování přesunulo do jiných statků, např. nemovitostí, uměleckých děl, drahých kovů, cenných papírů, alternativních peněz..."

Nepočítáte s dvojí funkcí peněz. Peníze mají funkci jak uchovatele hodnot, tak oběživa a tyto dvě funkce jdou proti sobě. Tedy část bohatství by se - možná - přesunula do těch jiných statků, leč obchodování a živá ekonomika nikoli. Ta závisí na funkci oběživa, nikoli uchovatele hodnot, zrovna na té, která je nyní jaksi dýchavičná.

Jiří Hyldebrant - Praha

p. Klusáčkovi Pondělí, 24.Prosince 2012, 13:38:25

Základní příjem by se musel financovat například zvýšením daně z příjmu. Zaměstnanci by raději chtěli dostávat výplatu v jiných statcích, které se nedaní jako peněžní příjem. Pak by v obchodech museli platit těmito statky a obchody by to v rámci boje o zákazníka musely akceptovat, a do obchodních řetězců by se dostalo nové oběživo na úkor peněz. Tedy nejen k uchovávání bohatství, ale i k obchodování by lidé využívali jiných statků.

Jiří Hyldebrant - Praha

2 cesty Pondělí, 24.Prosince 2012, 13:40:32

http://www.reformy.cz/zpravy/lze-pochopit-myslenkove-pochody-rudeho-socana/

„Společnost má jen dvě možnosti cesty svého vývoje. Klece nesvobody, teror represivních složek mocenského aparátu a rovnoměrně rozdělenou bídu socialismu. Nebo svobodu, volný trh a vámi nenáviděné společenské třídní rozdíly, plynoucí z produktivní práce každého jednotlivce. Není třetích cest, není spravedlivého státu dohližitele, není pomoci jinde než na konci vlastní ruky.“

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Karma autora: 40,91 Pondělí, 24.Prosince 2012, 15:11:47

Člověk s vlastním názorem a veselým duchem.

Narozen ve znamení lva roku 1966.

V současné době majitel obchodní firmy.

Dříve učitel, který přerušil svoje studium na pedagogické fakultě Masarykovy univesity, aby mohl okusit "radosti" soukromého podnikání.

Jeho ideou je svobodný občan, který se umí postarat sám o sebe a malý, ale výkonný státní aparát, který jej nešikanuje a měří každému stejným metrem.

Email: karelkriz.66@seznam.cz

Petrasek Milan - penzista

Vaše sociopolitické utopie pane Hildebrante Pondělí, 24.Prosince 2012, 15:18:16

jsou sice úderné, ale nabízí pluralitní společnosti neodpovídajícně okleštěnou paletu možností.
I polosvobodný a polosuveréní občan se nespokojí s totalitou pouze dvou ideologií.
Domnívám se, přestože znám své kondelíkovské..............

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

(ani) polosvobodný občan.. Pondělí, 24.Prosince 2012, 15:27:15

Já kupříkladu se v tuto chvíli nemohu rozvést. Jsem tedy polosvobodný, ale pokud jde o tu polosuverenitu, nemám v tom zatím jasno.
Je to ovšem příklad neodpovídající povaze problému, protože je vzat ze sféry neveřejné.

Panu Petraskovi nicméně děkuji za stimulační podněty alespoň touto cestou ( - autor si nepřál zveřejnit žádné kontakty).

Jan Kopecký, Floridsdorf bei Wien
(abonent na lince DR)

Panu Hyldebrantovi přeji do roku 2013 hodně zdraví, štěstí a povznášejících intelektuálních prožitků.

Petrasek Milan - penzista

Děkuji za poděkování sousede Pondělí, 24.Prosince 2012, 15:59:0

ale s tou stimulací pozor, toho si autor extra nepřál. Je zarytý skeptik, pro kterého je již Schopenhauer smóltalkplácal.
Když jsme ale zas v tom rodiném kruhu - znáte se s Karlem Skalickým? Nemáte link na jeho příspěvek k aktuálnu?
I polovičatý stačí.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Není zač Pondělí, 24.Prosince 2012, 17:12:34

Karla Skalického bohužel osobně neznám (přestože jeho předchůdce na budějovické teologické fakutlě se také jmenoval Kopecký).

Doufám ale, že se mi poštěstí se s ním seznámit --- je to koneckonců ještě mladík --- protože o něm mám ty nejlepší reference.
U kardinála Berana (nechce se mi to hledat) pracoval s Jaroslavem Škarvadou (zemřel před dvěma lety), a s tím zase můj učitel varhan, regens chori v Praze na Karlově a u Panny Marie pod řetězem, pan František Kalfus studoval v semináři. (O Škarvadovi je ve WikipediI milá věta: "Do kostela začali chodit teprve poté, co jeho otce nejprve zatklo a pak propustilo gestapo.")

(Někomu to může připadat, že to je daleko od tématu svobody a důstojnosti člověka, jak o něm paní Zemančíková píše - já si myslím, že není.)

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Všeho světa vykupitel Úterý, 25.Prosince 2012, 07:52:32

Co se týče ufinancovatelnosti toho základního prijmu, myslím že školství a očkování (oboje míněno zejména to povinné) hodí také celkem solidní sumičku. Ta, rozpočítána na měsíce života sice nedá částku kvuli ktere by se někdo stěhoval. Ale pokud k tomu přičteme pár dalších výhod, co mi tenhle stát poskytuje už by to možná na nějaké to měsíční kapesné vyšlo. Rozhodně ve srovnání s Kongem treba.

Luděk Ševčík - OSVČ

Úterý, 25.Prosince 2012, 08:46:5

Když čtu některé příspěvky, tak mě až jímá hrůza, v jaké myšlenkově totoalitní společnosti to žijeme! Jak nám ideologie strašně omezila představivost, jak páni nahoře zničili pro ně nebezpečnou kreativitu! Jak jsou dehonestováni vizionáři!
To není narážka na pana Hyldebranta. Klapky na očích má i většina levičáků. I ti hodlají jen vylepšovat stávající režim.
Paní Wagnerová sice přichází ve své podstatě s radikálním řešením, ale ani při jeho realizaci, by se vcelku nic nezměnilo. Tenhle systém není u konce jen kvůli katastrofálnímu degresivnímu přerozdělování, to je přeci jen jeden cihla v padající zdi. Tohle neřeší surovinově a energeticky likvidační nefektivní nadvýrobu, neřeší smrtící ekologickou stopu pro lidstvo. Součástí změny musí být řešení pro tyto a další problémy, polovičaté řešení není řešením žádným.
Ale i tak tleskejme. Někdo se aspoň pokouší prorazit zeď chamtivosti a tuposti. Zkouší dokázat, že by to mohlo jít jinak. Na 21. století a na to, že jsme nad hlavu ve sračkách, je to sice zoufale málo, ale jen houšť. Více takových podnětů, který by se mohly podnítit debatu o formování nové podoby lidského společenství. Protože už moc času není.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

"...hodlají jen vylepšovat stávající režim. " Úterý, 25.Prosince 2012, 09:20:55

To jsou meze lidí jinak pracovitých a majících imidž lidí "slušných", jako Vladimír Špidla. Těžko jim to vytýkat a mít jim to "za zlé".
Zároveň pochopitelně oceňuji jeho přínos pro ČSSD etc., ale nemohu nevidět, jak se povznesl do evropských a jiných výšin, a na vnímání postojů "obyčejných lidí" (jak říká Vašek Umlauf) mu nezbývá moc času; výjimkou jsou snad diskuse v Masarykově akademii, jenže tam bývá převaha gerontů.

Když přejdu mlčením vyložené gaunery jako Palas nebo Hulínský, patří - v negativním smyslu - k nejzajímavějším postavám Valtr Komárek a Miloš Zeman. Ani jeden z obou není opravdu socialista. -- To není totéž, co sociální demokrat, a mezi námi řečeno, otázka, kdo je a kde není ten pravý "sociální demokrat" mě začíná hrubě nebavit.

* Sociální demokracii představovali ve své Šmeral nebo Otto Bauer, po válce pak Willy Brandt, Olof Palme, a do jisté míry také Bruno Kreisky. - U Michaila Gorbačova jsem diesbezüglich hodně na rozpacích.
* To, co vystupovalo pod firmou "soc.dem." v následujících desetiletích - Schröder, Blair... - byl většinou jenom hnůj.
* Levicoví socialisté se dnes (někde s nálepkou komunisté, jinde bez ní) vyskytují v řadě zemí, Itálii, Německu, Španělsku, Řecku, ba i v Rusku. Uvidíme, co se z nich vyvine za 10-15 let.

Eva10

Eva Hájková - zapadákov

Úterý, 25.Prosince 2012, 09:49:40

Otázka, kdo je a kde není ten pravý "sociální demokrat" mi připomíná otázku, kdo je a není pravý "komunista". A napadá mě výrok z jednoho filmu: "Kdybychom věděli, která je ta pravá, tak bychom si tu pravou nechali..." Jenom nevím, co bychom udělali s těmi "nepravými". Těžko bychom je totiž mohli "prodat za pravé".

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Úterý, 25.Prosince 2012, 11:46:14

Zatím jsem se k myšlence Základního příjmu příliš nevyjadřoval a zůstával v pozadí, protože k ní osobně mám trochu neujasněný vztah, spíše však vztah negativní už také proto, že u vzniku tohoto „nápadu“ byl nechvalně známý Milton Friedmann, jakožto duchovní otec neoliberalismu v jehož područí se právě nacházíme.

Myšlenka ZP je bezesporu zajímavá, ale docela se divím, že nikdo z asi většinově levicového spektra diskutujících zde, nic výraznějšího proti nenamítá. Vlastně neoliberální zápach je z této myšlenky cítit myslím velmi zřetelně.

Jsou to přeci mimo jiné právě slabý stát a paušální jednoduchá řešení přerozdělování peněz, co neoliberální ekonomové tak rádi prosazují a které ZP charakterizují. Skoro mi přijde, že je tato myšlenka účelově cílena na možná většinové obyvatelstvo, které samozřejmě není nemocné nebo jinak hendikepované a zdá se jim tento koncept tedy výhodný protože by byli základně zajištěni, občas nebo trvale si přivydělávali a žilo by se jim spokojeně. Přitažlivá může být pro ně jistě myšlenka, že by získali konečně výhody „socek“ a různých nepřizpůsobivých, kterým dnes jejich výhody tolik závidí. Zejména v naší polofašistické společnosti by mohl tedy tento koncept získat své příznivce. I když asi ne u vyhraněné pravice a tedy dnešní většiny pravicových voličů, kteří vidí cestu v totální demontáži sociálního státu.

Pan Kopecký jistě sleduje tendence v Rakousku, tak by nás mohl informovat, pokud ví, jakou odezvu ve společnosti má tento koncept, fungující již v několika málo státech či území. Nebo pan Lukáš Kraus v Norsku. Vždy je poučné poučit se z cizích zkušeností.

Přiznám se, že takováto specifická dění sleduji v okolních státech nebo ve světě jen velmi okrajově, tedy mluvím-li nyní o Základním příjmu jako takovém. Na německé Wikipedii jsem se pak snažil pochopit daňový model Götze Wernera, člena představenstva řetězce dm-drogerie. Zajímavé jsou tendence v Německu pro řešení současné krize čímž ale nechci zatěžovat v tomto příspěvku.

Myšlenka základního příjmu se může zdát zajímavá právě svou jednoduchostí, což může nacházet příznivce právě u nás, kde jsme zmanipulováni tezí, že ve složitém systému přerozdělování se nejvíce ztrácejí peníze. Osobně si ale myslím, že dnešní problém je zcela jinde.

Fungující sociální stát by měl být adresný. Tedy rozlišovat důvody pro dávky a jejich výši. Ve společnosti je široké spektrum lidí od velmi schopných a pně zdravých až po ne snad neschopných, ale se sníženou schopností se ve společnosti uplatnit, a nesmí se zapomínat na celé spektrum zdravotních postižení a jinak hendikepovaných. Obávám se, že toto spektrum není schopen JEDNODUCHÝ základní příjem pokrýt alespoň základní elementární spravedlností.

Nic přeci nebrání dobře fungujícímu sociálnímu státu vybrané peníze nadále rozdělovat podle vcelku osvědčeného současného pojetí. Dnes totiž není problém v přílišné nákladnosti sociálních systémů, jak se nám snaží vsugerovat neoliberálové, ale problém je jednoznačně na straně příjmů, kdy stát nedovede nastavit daňový systém a tyto peníze vybrat. Patří sem mimo jiné i averze k rozšíření majetkových daní, omezení odvodu daní z místa působnosti firmy do daňových rájů, promítnutí obnovy infrastruktury a životního prostředí do zdanění firem, které v těchto oblastech páchají škody atd. To nemluvím o parazitujícím a nefunkčním, tím škody páchajícím finančním systému atp.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Luďkovi Švehlovi Úterý, 25.Prosince 2012, 12:36:19

(Nesleduji to soustavně, ale podívám se, a časem zkusím podat nějakou stručnou zprávu.)

Na okraj k fungování současného sociálního systému zmíním jen jeden z mnoha příznačných a typických fenoménů - týká se té "adresnosti" sociálního státu:

* Je už dlouhá léta naprosto běžné, že hoteliér zaměstnávající svou manželku, ji po sezóně přihlašuje na podporu v nezaměstnanosti, a s novou sezónou opět pracovněprávní poměr obnoví.

* Jsou pochopitelně malé pensiony nebo hotely v méně atraktivních místech, kde majitelé či probozovatelé z této své práce so smrti nezbohatnou. Jsou ale i vysoce výnosné lokality (Kitzbühel jako extrémní příklad), kde zaměstnavatelé ždímají stát bezostyšně také. --- Důležité je uvědomit si, že nejde jen o ty aktuálně vyplácené dávky, ale i o veškerá pojištění a nárok na starobní důchod, který tím vzniká.

--- Co by za takovouto možnost zabezpečit se pro případ nemoci či rozvodu daly ženy z obyčejných rodin, které vychovají 2-3 děti a příjem domácnosti pomáhají držet nad vodou tím, že sedí v krámě u kasy nebo vytírají podlahu!

Jan Samohýl - Programátor, Praha

pár poznámek Úterý, 25.Prosince 2012, 13:16:54

"Pravda ale je, že systém by bylo obtížné vyvážit."

Není to ale vlastnost všech ekonomických systémů? Většinou bývají silně nelineární, protože lidé maximalizují své zisky, a maximum hladkých funkcí má nespojitou derivaci. I když je možné, že v rámci společnosti se ta "nespojitá rozhodnutí jednotlivců" vyhladí. Na druhou stranu, dává to ekonomickému popisu určitou eleganci..

"To by mělo dopad v podobě znehodnocení celkového objemu peněz bez ohledu na jeho číselnou hodnotu, a v důsledku znehodnocení peněz by se bohatství a obchodování přesunulo do jiných statků"

Těžko. Jak už napsal pan Tejkl, peníze mají roli oběživa (a já osobně považuji jejich roli jako uchovatele hodnot za fyzikálně nesmyslnou, a myslím, že lidé by si měli uvědomit platnost zákonů termodynamiky a takové představy se vzdát). Tato role závisí na tom, co za peníze uznávají lidé, kteří tvoří hodnotu.

Takže, pokud lidé, co vyrábějí například potraviny, nebudou uznávat zlato a drahé obrazy (místo peněz) jako adekvátní protihodnotu, bude přechod na takové úložiště hodnoty bohatým celkem k ničemu (pokud si ten chleba neupečou sami).

Hezky tento koncept (který je intuitivně lidem jasný, jenom ekonomové s ním mívají bůhvíproč problém) včera vystihla například pohádka Sůl nad zlato ("to si mám chleba posypat drahokamy?"), nebo v jiné podobě báje o Midasovi.

Ve finále je to tedy o tom, co lidé uznávají jako peníze, a jaká je legitimita státní moci o tom rozhodovat - zde mohou nastat různé paradoxy, jelikož jde o společenský konsensus. Bohatí si mohou hlasitě stěžovat, ale musí ten konsensus respektovat (nebo ho mohou manipulovat, taky možnost).

"Domníváte se, že obecně diskuse mezi levičáky a pravičáky by byla věcná nebo by sklouzla k urážkám?"

Já bych rád věcnou diskusi, ale je to těžké. Z mojí zkušenosti pravicově orientovaní lidé nejsou schopni pochopit, že existuje něco jako konsensus. Nejsou schopni se povznést nad své vlastní zájmy. To samozřejmě pak překáží pochopení, jak věci fungují, jelikož to vyžaduje upřímný zájem o to, jak ekonomika funguje, z hlediska třetí osoby, ne z hlediska první. Pokud jsem takové pravičáky poznal, po diskusích se posunuli minimálně do středu (ať už si to uvědomovali nebo ne).

"Společnost má jen dvě možnosti cesty svého vývoje."

Takže dáváte přednost brazilské svobodě, kde má 15% domácností služku, proti švédské nesvobodě, kde je to jen 0.5%? (Čísla jsou přibližná - po paměti - a pocházejí z článku od Fabiana Golga zde v DR.) Nebo jak byste interpretoval tato čísla? Já je interpretuji tak, že sociální nerovnost je proměnná naprosto nezávislá na celkovém bohatství. Jaké pak jen dvě cesty?

"Nebo svobodu, volný trh a vámi nenáviděné společenské třídní rozdíly, plynoucí z produktivní práce každého jednotlivce."

Nedávno mi jeden hardcore libertarián v práci poslal jakýsi článek, v kterém se mluvilo o "spravedlivém ohodnocení tvorby hodnot". A to se liší od "pracovní teorie hodnoty" jak přesně? Jaké jsou hodnoty, které uznáváte? Patří mezi ně například štěstí (ve smyslu výhry v loterii)? Je to něco, co by měla společnost pozitivně ohodnotit?

Konečně, k základnímu příjmu. Byl jsem původně pro (dokonce bych řekl, že jsem si ten koncept sám pro sebe objevil), ale Jan Keller přišel s přesvědčivým protiargumentem. Lidská práce lidi naplňuje. Je to vidět na tom, jak nezaměstnaní psychologicky strádají. Měli bychom se spíš soustředit na to, aby byla spravedlivě odměňována, a aby jí bylo dost pro každého (ve smyslu rozumně placené - vždy můžete pro někoho otročit, v úzkém "pravicovém" smyslu je práce samozřejmě vždy dost).

P.S. Nedivím se tomu pánovi, že se nechce přihlásit. Systém přihlašování do diskusí saje. Než napíšu delší příspěvek, odhlásí mě to. Přihlášením se dostanu na úplně jinou stránku.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Panu Kopeckému Úterý, 25.Prosince 2012, 13:26:51

Děkuji.

Žádný sytém samozřejmě není dokonalý, jako snad vůbec nic na tomhle světě, ale skoro si myslím, že třeba Vámi jmenované "neřesti" jsou to menší zlo. Navíc určitě řešitelné nějakým opatřením, třeba o minimálním příjmu rodiny, příspěvcích na výchovu dětí atp.

Podpora rodiny je přitom vůbec to nejdůležitější pro zdravý chod státu a tuto oblast Základní příjem řeší jen okrajově nebo vůbec. Rodina je ZÁKLAD STÁTU, respektive v ní vychované děti. To snad netřeba zdůrazňovat, aspoň ne doufám na levici.

Pokud by byl NZP (správně Nepodmíněný ZP) vyplácen i dětem, podporuje to zase jen atomizaci společnosti. Kdo se „zmocní“ dítěte, tomu připadne jeho NZP. Jedno jestli jeden z rodičů po rozpadu rodiny nebo třeba nějaká soukromá firma jakožto dětský „domov“.

Rodina není jen o penězích. Úplná rodina je hlavně prostředí pro zdravý růst a výchovu dítěte. Dnešní bídný stav společnosti a její neméně příznivý výhled do budoucna je právě způsoben také malou podporou rodin a podceňováním výchovy dětí rodiči a v rodině.

Eva10

Eva Hájková - zapadákov

Panu Samohýlovi Úterý, 25.Prosince 2012, 14:10:3

K tomu, zda výrobci potravin mají moc rozhodovat o tom, co budou považovat za vhodnou protihodnotu: Koho považujete za lidi vyrábějící potraviny? Zemědělce obdělávající vlastní pole, cizí pole, soukromé pekaře, řezníky, zaměstnance potravinářských závodů nebo jejich majitele a provozovatele? Já jenom z toho důvodu, že vliv výrobců-vlastníků určitě není stejný jako těch nevlastníků, zato zaměstnanci v potravinářských závodech mají, podle mého názoru, asi tak stejný vliv jako zaměstnanci kterýchkoliv jiných provozů.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

nezaměstnanost / práce / sociální stát Úterý, 25.Prosince 2012, 14:25:9

Někomu to bude znít jako banalita, ale"

Společenské "problémy" nelze (vy)řešit (jen) v rovině právně-administrativní a institucionální. --

To je zřejmé nejpozději ve chvíli, kdy pochopíme, že
* vztah člověk/práce nelze redukovat na vztah subjekt/objekt, ruka a nástroj/materiál, myšlenka/hmota etc. --
a to mnozí antičtí filosofové chápali (schéma subjekt/objekt ještě nebylo "vynalezeno"...)

Z moderního myšlení o této věci doporučuji

* Hannah Arendt: Vita Activa
a v "opačném gardu" také práce
* Günthera Anderse (Sterna). --

Heideggerovu filosofii rozvíjejí oba, každý po svém, originálním a kritickým způsobem. (To všechno ale raději až po přečtení základních textů Karla Marxe,a případně také studií Milana Sobotky o práci v německé klasické filosofii.)

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Panu Samohýlovi Úterý, 25.Prosince 2012, 14:35:57

Nevím, jestli jste své otázky směřoval na mě, ale spíše asi obecně, že.

Funkce peněz je natolik složitá a do detailu těžko pochopitelná, hlavně v dnešním propojeném světě, že ji vlastně asi nechápe nikdo a pouze jsou na ni názory vzešlé teorií a zkušeností. V této oblasti důvěřuji a hodně se shoduji s názory a teoriemi Ilony Švihlíkové, která prosazuje více paralelních měn podle jejich funkce.

S pravičáky je to většinou složité. Nechci někoho urazit, ale už jenom to, že vlastně neexistuje sousloví „pravicový intelektuál“ trochu vypovídá o původu jejich teorií. Také o něčem vypovídají závěry, prezentované Františkem Koukolíkem,, k psychologických pokusům s pravičáky a levičáky v Americe. Asi nejlépe o životaschopnosti té které orientace pak svědčí chování dlouhodobě přeživších druhů v přírodě. Jedině spolupráce, méně již konkurence a hlavně malé sociální rozdíly bez akumulace kapitálu a braní si z přírodních zdrojů jen to nezbytné, je cestou k dlouhodobé „prosperitě“ bez válek a zbytečných krizí.

V Brazílii je tento stav dán spíše tradicí než potřebou.

Myslím, že většina levicově smýšlejících nechtějí rovnostářství, jak malé třídní rozdíly rádi pejorativně nazývají pravicově orientovaní. Dobře o nich mluví Jan Keller, který ty patologické nazývá nesouměřitelností.

Ano, hodnoty na pravici a levici (nemluvím o té naší) jsou chápány zcela odlišně.

Výhra v loterii mnohdy příliš štěstí nepřinese, stejně jako velké zbohatnutí ať už jakkoli. Že peníze kazí charakter je známá pravda. Pravé štěstí je založeno na něčem úplně jiném. Pohled na člověka žijícího v bídě přeci nemůže nikoho (normálního) uspokojovat. Čili sám bych byl nesrovnatelně více šťasten, kdyby byla společnost spravedlivější, příroda méně devastována atd., než kdybych měl něco vyhrát. Vlastně nemám ani co, ze zásady nesázím.

Ano, spravedlivá odměna je velice důležitá. Zejména v dnešním pokřiveném světě, kdy bankovní úředník má mnohonásobně a bankovní manažer mnohosetnásobně vyšší příjem než učitel.

Osobně píši příspěvky nejdříve do Wordu. Okénko pro příspěvek je nešikovně malé a neumožňuje Náhled před uveřejněním, který by byl užitečný (podnět pro tvůrce stránek DR :-).

Eva10

Eva Hájková - zapadákov

Úterý, 25.Prosince 2012, 14:42:20

Myslím si, že když bude většina lidí ze všeho nejvíc uznávat soukromé vlastnictví, pak budou o všem rozhodovat soukromí vlastníci. Když bude většina ze všeho nejvíc uznávat stát, pak bude i o soukromém vlastnictví rozhodovat stát. A když budou lidé uznávat něco úplně jiného, tak bude o všem rozhodovat něco úplně jiného.

Jan Samohýl - Programátor, Praha

Úterý, 25.Prosince 2012, 16:24:34

"K tomu, zda výrobci potravin mají moc rozhodovat o tom, co budou považovat za vhodnou protihodnotu: Koho považujete za lidi vyrábějící potraviny?"

Tak s těmi výrobci potravin to byl jen příklad.. Ale pokud by všichni, co umí vyrábět potraviny (= zemědělci), chtěli jako protihodnotu něco jiného, zbytku společnosti by nezbylo než se přizpůsobit. Totéž ovšem platí i pro libovolnou jinou činnost, kterou společnost potřebuje. Proto je představa pana Hyldebranta o tom, že pokud bude inflace nebo přerozdělování, bohatí budou používat na nákup potravin drahé obrazy, scestná..

"Nevím, jestli jste své otázky směřoval na mě, ale spíše asi obecně, že."

Směřoval jsem na ty, které jsem citoval, tedy otázky na pana Hyldebranta.

"V této oblasti důvěřuji a hodně se shoduji s názory a teoriemi Ilony Švihlíkové, která prosazuje více paralelních měn podle jejich funkce."

Její názory v tomhle směru moc neznám, ale co vím, tak totéž prosazují někteří libertariáni. Nicméně, pokud mohu soudit podle sebe, byla by to hrůza. Už takhle mi lezou stravenky na nervy (především proto, že opravdu podléhají silné inflaci). Více měn podle mě jen nahrává spekulacím a vekslákům, a pokud je možné se dohodnout na jedné (je otázka, zda je to případ eura), dal bych přednost jen jedné.

"V Brazílii je tento stav dán spíše tradicí než potřebou."

Přesně! A o tom to je - není ekonomický důvod pro tu či onu úroveň sociální nerovnosti, a z toho plyne, že to můžeme změnit.

"Výhra v loterii mnohdy příliš štěstí nepřinese, stejně jako velké zbohatnutí ať už jakkoli."

O to nejde, s tím souhlasím. Moje otázka směřovala na to, pokud pan Hyldebrant tvrdí, že mu jde o spravedlivé odměňování, jak se jeho hodnotový systém liší od pracovní teorie hodnoty? Pokud pravice nechce odměňovat i štěstí (které může mít mnoho podob), v čem se hodnotově liší od levice?

"Myslím si, že když bude většina lidí ze všeho nejvíc uznávat soukromé vlastnictví, pak budou o všem rozhodovat soukromí vlastníci."

Ano, to je v podstatě "pravicový" argument, proč je všechno v pořádku a není třeba žádné regulace. Ovšem opomíjí to řadu problémů jako neúplné informace (třeba krásný empirický poznatek ze sociální psychologie, že lidé mohou prosazovat něco, s čím nikdo ze skupiny včetně jich samotných fakticky nesouhlasí), omezenou racionalitu, různé pákové efekty.. Je to absurdní forma fatalismu.

Jan Samohýl - Programátor, Praha

ke štěstí Úterý, 25.Prosince 2012, 16:34:53

Přečetl jsem si to po sobě (to vstupní okénko je opravdu malé, zapomněl jsem to přidat do seznamu výtek), a asi jsem nevysvětlil, s tím štěstím je to nedorozumění. Píšu o štěstí ve smyslu výhry v loterii (luck), nikoli o štěstí ve smyslu spokojeného života (hapiness). Nevím, proč to má v češtině stejné slovo. Asi jako zadarmo a svobodný má stejné slovo (free) v angličtině. Možná to vypovídá o národní povaze. :-)

Eva10

Eva Hájková - zapadákov

Panu Samohýlovi Úterý, 25.Prosince 2012, 16:48:55

Umět vyrábět potraviny asi nestačí. Já také umím vyrábět potraviny, ale bohužel nemám tu moc, která je mi přisuzována :-)

Eva10

Eva Hájková - zapadákov

Úterý, 25.Prosince 2012, 16:52:18

Ale chápu, jak to myslíte. Asi dělíte lidi na užitečné a neužitečné.

Jan Samohýl - Programátor, Praha

Úterý, 25.Prosince 2012, 17:19:33

"Ale chápu, jak to myslíte. Asi dělíte lidi na užitečné a neužitečné."

Lidi ne, ale práci, kterou dělají, ano.

Takto to sice zní divně, ale tohle je jeden z mála případů, kde vidím svět černobíle. Podle mě je každá práce buď stejně užitečná (a proto by měla být, pomineme-li riziko, stejně ohodnocena), nebo prostě úplně neužitečná.

Jan Samohýl - Programátor, Praha

Úterý, 25.Prosince 2012, 17:31:16

"Já také umím vyrábět potraviny, ale bohužel nemám tu moc, která je mi přisuzována"

Ale máte! Bohužel té moci konkrétně vám zase tolik nepřisuzuji.. Je to asi taková moc jakou má člověk v demokracii.

Pokud byste skutečně chtěla platbu v jiné měně, bylo by to opravdu jen o tom, přesvědčit ostatní, že to mají chtít taky. Ale lidé jsou dost konzervativní, a tady je otázka, proč by měli chtít zrovna tady nějakou změnu. Navíc u měnové reformy je vždycky otázka, jestli bude výsledek spravedlivější...

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Krátce panu Samohýlovi Úterý, 25.Prosince 2012, 17:33:16

Alternativní (regionální) měny dobře fungují v několika zemích světa včetně například nám blízkého Německa kde jich je přes třicet. Problémy s veksláky asi nebudou, jinak by měnu nepoužívali. Její používání je dobrovolné a podporuje zejména místní ekonomiku, což jednotná měna neumí.

Úroveň sociální nerovnosti (měřeno finančně potažmo majetkově) je dána hlavně systémem, politickým, daňovým. To, že má někdo v Brazílii služku, nemusí nutně znamenat, že je slovy Kellera nesouměřitelně bohatší než ona služka.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Technicky vzato Úterý, 25.Prosince 2012, 18:04:12

Paní Hajková svou odměnu v korunách může ihned převést na kteroukoli jinou měnu, případně za odměnu hned nakoupit cokoli jiného (zlato, diamanty, akcie, vodu, obilí, atd). Nejsem si úplně jistý, ale myslím, že dopad na hodnotu toho původního platidla (ve kterém probíhá ohodnocování té práce) by měl být stejný.

Eva10

Eva Hájková - zapadákov

Úterý, 25.Prosince 2012, 18:50:50

No, já sice vyrábím potraviny jen ve velmi omezené míře, ale zato úplně zdarma :)

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Ano paní Hájková, já z Vás nechci dělat velkopodnikatelku.. :-) Úterý, 25.Prosince 2012, 19:18:23

Já jen reagoval na proud textu o něco výše...

Jiří Hyldebrant - Praha

Úterý, 25.Prosince 2012, 21:19:12

p. Švehla: „Fungující sociální stát by měl být adresný. Tedy rozlišovat důvody pro dávky a jejich výši.“

Kdo to bude „rozlišovat“? Úřednický hlupák typu Henych a zloděj typu Rath, s „rozlišovacím“ zařízením typu registr vozidel, na který byla vypsána korupční zakázka...? Nebylo by lepší nechat peníze svobodným občanům, kteří dokáží efektivněji rozlišit, kdo si jejich dobročinnost a solidaritu zaslouží? Individuálně, formou charity, nadací, jen ne proboha prostřednictvím státu!

Václav Klaus: „Pomáhejme potřebným, ale hlavně pomáhejme tam, kde to má smysl a kam dohlédneme. To je většinou nedaleko od nás. Dříve než pošleme peníze na konto nějaké organizace, která jich část přepošle do zahraničí, podívejme se, jak žijí naši sousedé, jak žijí lidé v našem domě, v naší vesnici, v našem městě.“

Helena Puchýřová - Brno

Panu Hyldebrantovi a všem oponentům Úterý, 25.Prosince 2012, 21:22:36

Na mé odkazy na tento článek se mi z facebooku (poslala jsem do do všech skupin, kde jsou lidé chtějící změnu) dostalo řady odpovědí. Nejpodstatnější je, že se o nepodmíněném základním příjmu vážně diskutuje i v německém a rakouském parlamentu. Doporučuji si pusti odborné výklady a jiné vyvětlivky zde (nezapomeňte si zapnout české titulky na spodní liště):
http://www.youtube.com/watch?v=PUYTtluGu4A

Jiří Hyldebrant - Praha

p. Samohýlovi Úterý, 25.Prosince 2012, 22:06:48

Nevidím kvalitativní rozdíl mezi oběmi funkcemi peněz. Představte si, že utratíte výplatu za hodinu, den, týden, měsíc, rok, desetiletí. U jakého časového intervalu se ještě jedná o funkci oběžnou a kdy už o funkci uchovatele hodnot? Klidně budu souhlasit s tím, že peníze mají pouze oběžnou funkci.

Základní příjem by se musel financovat například zvýšením daně z příjmu. Zaměstnanci by raději chtěli dostávat výplatu v jiných statcích, které se nedaní jako peněžní příjem. Pak by v obchodech museli platit těmito statky a obchody by to v rámci boje o zákazníka musely akceptovat, a do obchodních řetězců by se dostalo nové oběživo na úkor peněz.

„Takže, pokud lidé, co vyrábějí například potraviny, nebudou uznávat zlato a drahé obrazy (místo peněz) jako adekvátní protihodnotu, bude přechod na takové úložiště hodnoty bohatým celkem k ničemu (pokud si ten chleba neupečou sami).“

Otázkou je, proč lidi uznávají jako adekvátní hodnotu peníze, vždyť je to jenom papír.

Vždyť i nyní, vzhledem ke sporné hodnotě státem zřízených peněz, někteří raději obchodují s cennými papíry nebo jinými majetky. Tento trend bude pokračovat, budou-li peníze silně znehodnoceny návrhy paní Wagnerové a Fischerové. Zatím není zvykem, že byste si v supermarketu koupili rohlíky výměnou za cenné papíry nebo úlomky drahých kovů, ale i to může nastat. Těžko říct, co si lidé zvolí či vyrobí za nejvýhodnější oběživo a co se osvědčí.

Ale otázkou zůstává, jak financovat základní příjem. Druhá možnost je zdanění nejen peněz (penežního příjmu), ale celkového osobního bohatství (vč. nepeněžního příjmu), jehož hodnota nelze efektivně a objektivně změřit, a kde se uplatní nákladný mocenský aparát včetně korupce. Viz jaká je hodnota armádních letounů, kvůli kterým je souzena paní Parkanová. Neexistuje objektivní znalecký posudek. Neexistuje objektivní hodnota všech statků a osobního bohatství. Záleží na libovůli úředníků, soudců. A soudci nerozhodnou do 15 dnů, jako tomu bylo ve speciálním případě volby prezidenta. Bohatší by zažili leta nákladných soudních procesů, v roli vykořisťovatele a s cejchem zločince, který se snaží ošidit stát a chudé. Podnikatelé aby místo podnikání a vytváření bohatství psali majetková přiznání a dokumentovali svůj majetek, podrobovali se kontrole úředníků, příp. policistů, běhali po soudech. Částečně se tak již děje.

Nevím, jak se mají brazilské nebo jiné služky, jaká je definice služky, ale obecně může být služka úctyhodné povolání. Podíl služek může být závislý i na tradicích, módách a různých poptávkách v uvedených zemích. Ani nevím, jaké je procento služek v Česku, jaká je definice služky v ČR, je to taky chůva, počítá se za služku jen služka v domácnosti nebo i v hotelu, ve škole, uklízečka v továrně...

Spravedlivé ohodnocení tvorby hodnot spočívá v tom, kolik jsou ochotni za ně lidé zaplatit. Hodnota se měří tím, kolik jsou ochotni za ni lidé zaplatit. Jestliže někdo vyhraje v loterii, je to soukromou věcí loterijní společnosti, jak se svými penězi nakládá a za co tomu výherci zaplatila, asi pro ni má nějakou hodnotu, možná v tom, že se výhrou patřičně pochlubí a udělá jí reklamu, čímž přiláká další sázkaře.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Za peníze se, pane Hyldebrante, v apatyce nekoupí... Úterý, 25.Prosince 2012, 22:17:10

"Nebylo by lepší nechat peníze svobodným občanům, kteří dokáží efektivněji rozlišit, kdo si jejich dobročinnost a solidaritu zaslouží? Individuálně, formou charity, nadací, jen ne proboha prostřednictvím státu!"

"Spravedlivé ohodnocení tvorby hodnot spočívá v tom, kolik jsou ochotni za ně lidé zaplatit. Hodnota se měří tím, kolik jsou ochotni za ni lidé zaplatit." ... ...


Tady nepomáhá nechat neposedného školáčka stokrát napsat větu "Nebudu opisovat každou zhovadilost na kterou kápnu"...

Při pohledu na lidi, kteří svým mentálním vzrůstem připomínají větrné mlýny, si člověk teprve uvědomí lidskou velikost rytíře de la Mancha.

Jiří Hyldebrant - Praha

Úterý, 25.Prosince 2012, 22:36:15

p. Švehla: „Ano, spravedlivá odměna je velice důležitá. Zejména v dnešním pokřiveném světě, kdy bankovní úředník má mnohonásobně a bankovní manažer mnohosetnásobně vyšší příjem než učitel.“
„Pohled na člověka žijícího v bídě přeci nemůže nikoho (normálního) uspokojovat.“
„Dnešní bídný stav společnosti a její neméně příznivý výhled do budoucna je právě způsoben také malou podporou rodin“

Co Vám brání přispět učiteli, resp. zaplatit adekvátní odměnu za kvalitní výuku Vašeho dítěte v soukromé škole?
Co Vám brání přispět člověku žijícímu v bídě, když má pro Vás tak velkou hodnotu?
Co Vám brání podporovat rodiny, ať už vlastní, příbuznou, v sousedství?
Nebo Kdo?

Patrně to bude stát. Stát bere lidem polovinu peněz na „projekty financované z peněz EU“ a na luxus Grosse a Ratha. Stát by měl nechat lidem dvojnásobek peněz, ať se lidé sami rozhodnou, zda je jim milejší přispět na lesní lávky (EU), cyklistické stezky, po kterých nikdy nejel cyklista (EU), bruselské úředníky a politiky, luxus Grosse a Ratha, nebo raději zmíněné učitele, chudáky, rodiny.

Jiří Hyldebrant - Praha

Úterý, 25.Prosince 2012, 23:10:24

Brazilské uklízečky:
„V Brazílii je tento stav dán spíše tradicí než potřebou.“
„Přesně! A o tom to je - není ekonomický důvod pro tu či onu úroveň sociální nerovnosti, a z toho plyne, že to můžeme změnit.“

Ekonomický důvod spočívá ve výhodném obchodu pro obě strany. Pro brazilskou domácnost je výhodné, že má služku, a pro služku je výhodné, že má placenou práci. Kdyby brazilská domácnost neměla potřebu mít služku, tak by potenciální služka měla horší práci (případně žádnou práci), takže sociální nerovnost by byla ještě větší. Naopak tím, že brazilská rodina má potřebu zaměstnat služku, je sociální nerovnost menší.

(Jinak řečeno: Sociální nerovnost mezi brazilskou rodinou a služkou je patrně menší než mezi brazilskou rodinou a hůře zaměstnanou či nezaměstnanou.)



„pokud pan Hyldebrant tvrdí, že mu jde o spravedlivé odměňování“

Nevím, zda mi jde o spravedlivé odměňování a jak k tomu pisatel přišel. Záleží na tom, co je to spravedlivé. Spravedlivé odměňování pro mě znamená oboustraně svobodné, oboustraně dobrovolné, za oboustraně dodržených dohodnutých podmínek, bez zásahu státu. S legálně získanými penězi a majetkem ať si každý nakládá, jak chce.

„Pokud pravice nechce odměňovat i štěstí“

Tohle absolutně nechápu, protože nevím, KDO je to pravice a KDO je to štěstí

Helena Puchýřová - Brno

Pane Hyldebrante Úterý, 25.Prosince 2012, 23:51:56

protože to video, které Vám doporučuji, trvá asi hodinu, tak jste zřejmě neměl ještě čas ho shlédnout. Otázky, které kladete, jsou v něm podrobně (s německou pečlivostí) rozebrány a hlavní vyznění je (kromě ufinancovatelnosti), že jde o osvobození se z otroctví peněz a umožnění těch aktivit člověka, které na nich nejsou přímo závislé - jeden (asi) student tam říká, že se cítí být dlužníkem jiných lidí zato, co všechno pro něj udělali, aniž by jim za to platil.

Helena Puchýřová - Brno

P. Hyldebrantovi pokračování. Zajímavý moment Středa, 26.Prosince 2012, 00:02:18

výše zmiňovaného videa, je odpověď na jinou otázku, kterou kdosi zrovna otevřel na facebooku - v rámci lidských práv má mít každý občan právo na půdu (pozemek). Dokonce prý (píše jiný člověk) na Ukrajině to chtějí řešit zákonem. Můžu přeposlat odkaz. Z textu v azbude jsem ale zhruba pochopila, že je to stejné schéma jako naše privatizace. Vydělají na tom ti, kdo se vyznají a umí procházet dírami v zákonech.
No a v tom videu o NZP (nepodmíněný zákl. příjem) říkají, že to právo na půdu je vlastně zahrnuto v NZP - jakožto v právu občana na podíl na veškerém bohatství společnosti včetně toho, co nelze penězi zaplatit a včetně technologických i historických výdobytků. -Zestručněno, omlouvám se. Ale moc se mi to líbí!
Příspěvek půlím, protože než jsem Vám tuhle napsala delší odpověď, systém mě odhlásil.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Děkuji panu Hyldebrantovi za podnětné myšlenky k tématu "občan a stát"... Středa, 26.Prosince 2012, 05:29:8

„A o tom to je - není ekonomický důvod pro tu či onu úroveň sociální nerovnosti, a z toho plyne, že to můžeme změnit.“

„Co Vám brání přispět učiteli, resp. zaplatit adekvátní odměnu za kvalitní výuku Vašeho dítěte v soukromé škole? … Nebo Kdo? … Stát by měl nechat lidem dvojnásobek peněz, ať se lidé sami rozhodnou…“

* * * * *

Komu vášeň v srdci hárá – tomu není pomoci a proto jsem proti nasazení hormonální léčby. Z důvodů nízké společenské nebezpečnosti není možné uplatnit ani jiný druh nápravného opatření. Snad kdyby ho někdo vzal na vesnickou tancovačku, aby si našel ženskou…?

* * * * *



(Redakci a zejména čtenářům se omlouvám za svůj benevolentní postoj k druhému odstavci Etického kodexu diskusí. Hodnotí-li to Redakce jako závažný přestupek, nechť je mi to laskavě sděleno do 10.ledna, abych zbytečně neprodlužoval předplatné. – Jako důchodce nemám na rozhazování.)

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 26.Prosince 2012, 20:56:44

"Stát by měl nechat lidem dvojnásobek peněz, ať se lidé sami rozhodnou, zda je jim milejší přispět na lesní lávky (EU), cyklistické stezky, po kterých nikdy nejel cyklista (EU), bruselské úředníky a politiky, luxus Grosse a Ratha, nebo raději zmíněné učitele, chudáky, rodiny...." cit. Jiří Hyldebrant

"Nechat" lidem vydělané peníze je věc jedna, druhá věc je, zda jim systém vůbec poskytuje možnost napřed nějaké peníze vydělat. O to tu jaksi jde, zda takový i nakrásně ideální liberálně-tržní systém dokáže zaměstnat všechny práceschopné, ekvivalentně, zda dokáže vytížit veškeré dostupné kapacity.

V tom je kámen úrazu. Jestli je něco z Keynese doposud nepřekonané, tak závěr, že ani ideálně tržní systém nemá jen jeden stabilní bod, natož při vytížení všech dostupných zdrojů a kapacit. V dobrém souladu s empirií - kdy posledních třicet let zvolna, leč soustavně, roste počet volných kapacit a nezaměstnaných. Pro ně systém jednoduše nemá využití. Kterým prostě nedává šanci vůbec něco vydělat - i kdyby přerozdělení nebylo žádné.

Potom vzdát se části příjmu ve prospěch fiskálního přerozdělování - je docela dobrá cena za tu šanci nějaký příjem vůbec mít.

Jiří Hyldebrant - Praha

Středa, 26.Prosince 2012, 22:19:48

p. Klusáček: „zda systém dokáže zaměstnat všechny práceschopné“

Nezaměstnaný neznamená práceschopný. Dlouhodobě nezaměstnaný není práceschopný, protože není schopen vykonávat práci, která je žádaná na trhu práce. Nesouhlasím s volnou personální výrobní kapacitou. Není pravda, že je přebytek pracovních sil, ale naopak je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.

Chcete řešit zaměstnanost, přitom článek je o základním příjmu, který naopak demotivuje od zaměstnávání za relativně nízkou odměnu.
Mezi nezaměstnané patří nejméně produktivní pracovníci, kterým by zaměstnavatel musel nabídnout nižší plat (adekvátní výkonu), ale ten je tak nízký, že už se za něj nevyplatí pracovat, vzhledem k výši státem garantovaného životního minima a vzhledem k jiným okolnostem, např. náklady na cestu do zaměstnání aj.
Základní příjem i životní minimum demotivují od práce a jsou z části příčinou nezaměstnanosti.

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 26.Prosince 2012, 23:37:44

"Není pravda, že je přebytek pracovních sil, ale naopak je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil...."

O druhou část výroku se nepřu, fór je v tom, že se tyto dvě věci nijak nevylučují. V některých oborech JE jistý nedostatek příslušně kvalifikovaných pracovních sil.

Klíčový je jejich poměr k celkovému počtu nezaměstnaných - a ten není srovnatelný ani zhruba, těch nenaplněných pozic je počet řádově menší. I kdyby se všichni nezaměstnaní kvalifikovali přesně tak jak to vyžaduje trh práce, zaplní beze zbytku volné poptávané pozice - a většina zůstane dál bez zaměstnání.

Ani v ideálním volnotržním systému s nekonečně informovanými a nekonečně flexibilními agenty není nijak automaticky zaručeno, že jeho rovnovážný stav nastane v bodě plného využití všech produkčních kapacit. To je hlavní a dosud nepřekonaný závěr Keynese, Kaleckého a pokračovatelů.

"Základní příjem i životní minimum demotivují od práce a jsou z části příčinou nezaměstnanosti."

Nikoli. Pouze zvyšují vyjednávací sílu stávajících zaměstnanců, potažmo jejich mzdy. Byla-li by hodně vysoká, tak možná i inflaci. Jejich snížením/odbouráním by pouze poklesly mzdy stávajících zaměstnanců, k zaměstnávání nových by ve většině nedocházelo. Jednak zaměstnavatel vytvoří pracovní místo, má-li pro jeho produkci odbyt (ten nový nevznikne), za druhé těmito najednou lacinějšími pracovníky budou buďto nahrazeni stávající, nebo ti stávající sami sníží své mzdové nároky a jsme tam kde jsme byli, za třetí, stlačení mezd odbytu nepřidá, ba naopak. Jistě, nějaká pracovní místa vzniknou najednou zlevněným vývozem - ovšem jen na úkor zániku odpovídajících míst v zahraničí. Celkově ke změně nedojde.

Víte, Rothbard a spol. jsou dokonce i současným ekonomickým mainstreamem bráni jako historická kuriozita, nežerte je tolik.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

"Brazilské uklízečky a naši rodiče..." -- Mým spolučtenářům a hlavně panu Hyldebrantovi, který však - obávám se - bude mít těžkosti to pochopit: Čtvrtek, 27.Prosince 2012, 09:36:20

JIŘÍ HYLDEBRANT:

" Brazilské uklízečky: „V Brazílii je tento stav dán spíše tradicí než potřebou.“ „Přesně! A o tom to je - není ekonomický důvod pro tu či onu úroveň sociální nerovnosti, a z toho plyne, že to můžeme změnit.“ Ekonomický důvod spočívá ve výhodném obchodu pro obě strany. Pro brazilskou domácnost je výhodné, že má služku, a pro služku je výhodné, že má placenou práci. Kdyby brazilská domácnost neměla potřebu mít služku, tak by potenciální služka měla horší práci (případně žádnou práci), takže sociální nerovnost by byla ještě větší. Naopak tím, že brazilská rodina má potřebu zaměstnat služku, je sociální nerovnost menší. (Jinak řečeno: Sociální nerovnost mezi brazilskou rodinou a služkou je patrně menší než mezi brazilskou rodinou a hůře zaměstnanou či nezaměstnanou.) "

* * * * * * * * *


Milý pane Hyldebrante,

až svou matku či otce budete chtít či muset dát do domova důchodců, například v případě, že o ni nebudete schopen pečovat sám ve svém či jejím bytě nebo nebudete mít dost peněz na to zaplatit jí nějakou tu brazilskou – ale pravděpodobně spíše slovenskou, ukrajinskou či cikánskou – pečovatelku na 24 hodin denně, pak si po sobě přečtěte tuto svou velkolepou studii o „brazilských služkách“

Nevím, zda je Vám známo, jak obtížné je dnes staré lidi – ať už dementní nebo toliko nepohyblivé, a tedy v obou případech nesamostatné – najít a zaplatit místo v SOUKROMÉM domově důchodců či podobném zařízení

Vaše paní matka o tom určitě ví dost na to, aby Vám to mohla vysvětlit.

Květoslava Hyldebrantová, pokud se dobře pamatuji, požaduje cílené dávky státní podpory doplnit soukromou charitou. (V té cílenosti s ní samozřejmě bezvýhradně souhlasím.)

* * * * *

Odpovězte mi, prosím, na následující otázky:

1) Jste proti tomu, aby STÁT tato zřízení budoval, financoval a udržoval ?

2) Jste proti tomu, aby se STÁT staral o profesionální přípravu potřebného zdravotnického a sociálního personálu a tento personál pak ještě prostřednictvím svých hloupých STÁTNÍCH úředníků zaměstnával a kontroloval?

Doporučuji Vám přečíst si pozorně následující článek o „exportu“ německých důchodců na Východ: http://www.guardian.co.uk/world/2012/dec/26/german-elderly-foreign-care-homes -- Odkaz a stručné resumé z tohoto článku v Guardianu najdete v článku Britských listů nazvaném „Aby ušetřilo, Německo posílá své penzisty do domovů důchodců ve východní Evropě, včetně Česka“ - http://blisty.cz/art/66685.html)

* * * * * *

PS: Až potkáte někoho, kdo na dálku "adoptuje" děti v Indii či bůhvíjaké jiné tramtárii, zeptejte so ho laskavě mým jménem, proč neadoptuje (alespoň stejnou formou drobného peněžního daru cikánské dítě z Chánova či z Ostravy?

Teprve až, holoubku, pochopíte, že stát jsme my, můžeme se my dva začít vážně bavit. Nemusíte mi to, milý kadete Bieglere samozřejmě věřit, ale rád bych se toho dožil.

Váš
Jan Kopecký

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Stát, my a jiné skupinky... Čtvrtek, 27.Prosince 2012, 10:27:32

Víte pane Kopecký,

skutečně si myslím, že za účelem dosažení jakéhokoli cíle, který jste výše jmenoval se dají použít, vyvinout a uřídit mnohem efektivnější organizační struktury než je stát.
Třeba obec (ale to by byla asi trošku jiná historka :-).

Z toho co jste zmínil bych myslel, že ještě tu kontrolu systému je dobré organizovat na globální úrovni (tedy něčím, čemu se asi říká stát). Ale myslím že i zde najdeme příklady (např. svět technologií, včetně těch internetů), že některé normy (např. ze skupiny ISO) jsou užitečné už prostě jen tím, že jsou... a jejich uživatelé se k jejich dodržování hlásí dobrovolně a ještě jsou ochotni za kodifikaci a zpřesňování norem platit.
Asi je to hodně o externalizaci rizik...a asi taky trošku o rozdílech mezi mezinárodním, obchodním a občanským právem... moc o tom nevím.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Čtvrtek, 27.Prosince 2012, 11:55:47

Je smutné a skoro absurdní, že se diskuze na téma hledání alternativ k současnému systému, často dostávají do konečného sporu mezi zastánci těchto alternativ a zastánci „starých pořádků“. Jakoby si tato druhá skupina neuvědomovala, že jimi prosazované principy jsou právě příčinou současné krize celé „západní“ civilizace, a tedy jejich prosazování zde, je nepochopením smyslu této diskuze.

Zasílání příspěvků prosazujících neoliberální teorie je tedy naprosto zbytečné a doporučil bych jejich autorům sehnat si více informací o skutečných příčinách současné krize a o vlnách odporu a nespokojenosti s tímto systémem od Evropy přes Ameriku až po Japonsko. Nemyslím tím ovšem současná masmédia v jejichž duchu zde své názory prezentujete. Pak třeba přijdete s užitečnými nápady a podněty a debata bude mít smysl.

Petrasek Milan - penzista

Rekčně agující charakter pane Švehlo, Čtvrtek, 27.Prosince 2012, 12:54:29

si vezme příkladně z velmi podnětné až žhavé knihy profesora Udo Krafta "Sebevýchova ke smrti za vlastˇ (vzoru kadeta Bieglera) zcela jiné závěry než...............řekl bych.
Z údělu nekonečného názorového střetu se dostaneme jen přes umění kompromisu, což je umění stát se oblomnými zastánci skutečných příčin současné krize.
A to je umění s vysokými nároky.............pomyslel jsem si.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Akce a reakce Čtvrtek, 27.Prosince 2012, 18:11:8

Ono by to s tou akcí a reakcí bylo asi mnohem jednodušší, kdybychom všichni měli stejné charakteristiky, ale víte jak to je... Newtonovy zákony fungují téměř dokonale na předpovědi chování kulečníkových koulí. Ale jakmile bych mezi ty koule nasypal ještě pár dřevěných kostek a třeba pár skleněných ozdob, už bych nebyl schopen trajektorie odhadovat tak intuitivně (ale potměšile dodávám, že s dostatečně výkoným počítačem se už teď dá namodelovat opravdu hodně.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Picbadges Čtvrtek, 27.Prosince 2012, 18:46:4

Kdo volí JD může si přidat do profilové fotky odznáček :-)
http://www.picbadges.com/badge/2789205/

Helena Puchýřová - Brno

Poslední příspěvek pana Hyldebranta byl plný demagogických klišé Čtvrtek, 27.Prosince 2012, 18:49:41

Již v úvodu říká: >>Nezaměstnaný neznamená práceschopný. Dlouhodobě nezaměstnaný není práceschopný, protože není schopen vykonávat práci, která je žádaná na trhu práce. <<
Než polemika, tak jeden příklad z facebooku (píše jakýsi nick, s nímž vedu jinou polemiku):
>>Bydlíme se ženou, která je na mateřské, a malým dítětem v menším okresním městě 120 km od Prahy ve zděděném rodinném domku. Ještě nedávno jsem pracoval jako systémový analytik u místního výrobce telekomunikačního softwaru, vydělával jsem na náš region slušné peníze, žena dostávala mateřskou a docela hezky a spokojeně jsme si žili. Vydělával jsem 15 000 čistého, žena má mateřskou 3 630, za 18 630 korun se u nás dá slušně žít.

Shodou různých okolností můj zaměstnavatel zkrachoval. Nepříjemné... Slušnou práci u nás neseženu a tak jsem se rozhodl hledat v Praze. Našel jsem si práci hned, jsem profík v oboru, plat je slušný - 38 tisíc. Na denní dojíždění to ovšem není, takže si musím pronajmout byt a domů jezdit jen na víkendy a jedenkrát v průběhu týdne, když je třeba ženě pomoci, a taky aby nebyla pořád s dítětem sama. Samozřejmě něco stojí stravování v Praze, máme sice stravenky a žena mi dává jídlo sebou, ale stejně se nevyhnu občas nějaké restauraci. Ale práce mně baví, mám skvělé výsledky, firma je se mnou velmi spokojená a daří se nám.

Pracuji v Praze už měsíc a půl a přišla první výplata - 26 600
korun na dlaň. Z toho okamžitě vypláznu 10 000 korun za pronájem garsonky na Jižním městě. Ještě za vodu, plyn, internet (tedy výpalné Telecomu) 2000. Soukromě najedu domů a zpět 1 920 km, což mně stojí jen na benzínu 4 800. Za různé další nutné pražské poplatky, které bych doma neměl, vydám asi tisícovku. Počítám, počítám.... Jsem blázen, abych tady makal celý týden bez rodiny za 8 800? Moje žena bere mateřskou 3 630, náš společný příjem je tedy 12 430 korun. Jak s tím vyžít? Naše životní úroveň upadá.

Dávám výpověď, odjíždím domů a přihlašuji se na Úřad práce. Moje
odměna činí 10 800 korun za celodenní hraní s dcerou. Protože se večer nudím, skládám známým pécéčka. Udělám tak jedno týdně. Na každém vydělám asi 2 000, tedy 8 000 měsíčně na ruku. Uvažoval jsem, že si zřídím ŽL a začnu se tím živit. Tak jsem zašel na úřad. Paní mi vysvětlila, že musím platit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, dohromady asi 3 000 za měsíc. Minimální daň mi ukousne minimálně 840 korun měsíčně. Počítám, počítám... Z mých vydělaných 8 000 mi tedy zůstane 4 160. Polovina? Paní, nechte si ten formulář...

Podnikám dál na černo, neplatím nic, zdravotní za mne platí stát
a sociální pojištění nikdo. Stejně je k ničemu. Dostávám 10 800 od Úřadu práce, 8 000 za služby přátelům, manželka 3 630, takže náš celkový příjem do rodiny je 22 430. Naše životní úroveň se rapidně zvedla, letos v létě si konečně dovolíme dovolenou u moře a v
zimě lyžování v Alpách. Minulý měsíc jsme si vyřídili sociální příplatek na bydlení a na dopravu MHD, dcera má atopický ekzém a manželka ji musí vozit k lékaři. To udělá 3000 měsíčně, vyděláváme už 25 430 čistého a koupili jsme si hezkou Fabii na leasing.

A hodná paní na úřadě slíbila, že nám příplatek doplatí za rok
nazpět: potřebuji nové lyže a manželka si vyhlédla kožíšek. Těšíme se, až manželce zvednou mateřskou na 7000, možná bychom si pořídili druhé dítě a koupili nové, lepší, zahraniční auto, ten leasing z těch 35 800 čistého lehce utáhneme. Jednou za půl roku se nechám na chvíli zaměstnat a pak hurá znovu na ÚP. No, nějak ten měsíc vždycky přežiju....To víte, už jsem si zvykl na svůj denní režim: v 10 ráno žena zajde pro rohlíčky do pekárny, po cestě mi koupí noviny (samé potěšitelné zprávy!), pak si chvíli hraji s dcerou a vyrazíme někam na výlet, podle počasí - do přírody, na koupaliště, na běžky, do aquaparku. Jen mně občas přepadá splín a pak mne trochu mrzí, že moje dvě
vysoké školy, inteligence i schopnosti nejsou využity. Nemělo by to mrzet i tu paní na Úřadě? Ale brzy mně to přejde, vždyť se máme tak dobře a já nejsem nevděčný!

Když se vrátíme z výletu, potkám občas kluky z bývalé práce a
pozvu je na pivo. Jsou furt nespokojení, což chápu. Makají a stále jim
nestačí peníze. A přitom je to tak jednoduché...

Díky státe, díky vládo!
Miluji tuhle zem !!! <<


Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Čtvrtek, 27.Prosince 2012, 19:24:33

Mám dojem paní Puchýřová, že ten pán na Facebooku plácá bludy. Je to zřejmě takový ten pohádkář, co šíří nesmysly po internetu o tom, jak se nezaměstnaní a sociálně slabí mají u nás dobře a žijí si nad poměry a bla bla bla.

Je tam více nesrovnalostí, ale hlavní je ta, že podpora v nezaměstnanosti se vyplácí až po odpracování 12 měsíců.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Taky mě to zarazilo Čtvrtek, 27.Prosince 2012, 19:30:53

... protože se vyplácí také pouze po určitou dobu (max. 11 měsíců), takže i když by snad chvíli mohla fungovat, na dlouho to není.
A důsledky neplacení sociálního pojištění taky nejsou nic příjemného, co jsem tak slyšel.

Jiří Hyldebrant - Praha

Čtvrtek, 27.Prosince 2012, 20:00:22

p. Klusáčkovi

I kdyby se všichni nezaměstnaní rekvalifikovali přesně podle požadavků trhu práce (což je utopie), nemohla by být stoprocentní zaměstnanost. Zaměstnanost v tržním systému se může limitně blížit 100%, ale této limity prakticky nelze dosáhnout. Avšak nezaměstnaní ani zdaleka nejsou schopni se rekvalifikovat podle požadavků trhu práce. Nezaměstnaní jsou z podstatné části lidé společensky i pracovně vyřazení, nejsou schopni se o sebe postarat, jakkoli se rekvalifikovat, nemají předpoklady pro žádnou práci, a na které vždy ostatní budou doplácet.

Zaměstnavatel chce co nejlevnější pracovní sílu, (potenciální) zaměstnanec chce co nejvyšší plat. Průnik oboustranně akceptovatelné výše platu je tak malý, že lze považovat za jediný bod, pokud není prázdnou množinou.

Udivuje mě Vaše víra, že zaměstnavatel by byl ochoten navýšit platy. Kdyby měl (potenciální) zaměstnanec vyšší platové nároky, raději by ho zaměstnavatel propustil (nepřijal). Životní minimum a základní příjem způsobuje právě vyšší platové nároky (potenciálního) zaměstnance. Navíc na životní minimum a základní příjem musí stát sebrat peníze zaměstnavateli, o to méně bude mít na mzdy zaměstnancům, takže je bude muset spíše snížit, čímž se zmenší ochota (potenciálních) zaměstnanců pracovat.

Jiří Hyldebrant - Praha

Čtvrtek, 27.Prosince 2012, 20:10:54

paní Puchýřové

Právo na pozemek pro každého je možné, ačkoliv pozemek lze nahradit peněžní hodnotou. Ale z čeho ten pozemek pro každého nebo adekvátní peněžní hodnotu financovat? Zřejmě adekvátní daní z nemovitosti; majitelé pozemků by platili adekvátní daň za to, že je blokují ostatním. Jak přesně použít výtěžek této daně z nemovitosti, o tom by se dalo debatovat.

Problém však spočívá v tom, že by se musel financovat státní aparát (a ten je vždy neefektivní), který by tento projekt realizoval, vybíral daň z nemovitosti a přerozděloval ji.

Jestliže člověk narozením má získat právo na pozemek nebo adekvátní peněžní hodnotu, mělo by být povinností rodičů tuto majetkovou hodnotu dětem zajistit. Stát by měl zasáhnout, pokud rodiče tuto povinnost neplní. A to je zákonná povinnost rodičů, zajistit dětem adekvátní materiální zabezpečení a postavit je do života.

Vojtěch Klusáček - Brno

Čtvrtek, 27.Prosince 2012, 21:37:51

"Nezaměstnaní jsou z podstatné části lidé společensky i pracovně vyřazení, nejsou schopni se o sebe postarat, jakkoli se rekvalifikovat, nemají předpoklady pro žádnou práci, a na které vždy ostatní budou doplácet."

Pakliže není počet volných míst alespoň řádově srovnatelný s počtem nezaměstnaných, a to není, jednoduše to neplatí.
V takovém případě by pro většinu z nich nabízel systém využití a bránila by v něm skutečně převážně ta nevhodná kvalifikace, neschopnost s neochotou ji změnit, lenost, nepřizpůsobivost atd. atp. - jenže tomu tak není.

Jiří Hyldebrant - Praha

Čtvrtek, 27.Prosince 2012, 22:07:18

p. Klusáčkovi

„Pakliže není počet volných míst alespoň řádově srovnatelný s počtem nezaměstnaných“

Připouštím, že lze nějak měřit počet nezaměstnaných, i když i k tomu bych měl výhrady. Moje definice nezaměstnaného se totiž neřídí tím, kdo je evidován úřadem práce. Část „nezaměstnaných“ zaevidovaných na ÚP pracuje na černo, část skutečně nezaměstnaných není evidována na úřadu práce. Nezaměstnaný je ten, kdo si není schopen zajistit jiný příjem než sociální dávky od státu nebo jiné milodary.

Ale určitě nelze měřit počet volných míst. Na úřadu práce je evidován jen zlomek volných míst, mnohonásobně víc nabídek práce je inzerováno jinde, případně nejsou inzerovány vůbec a hledají se jen ústně po příbuzných, známých apod.

Přijde mi směšné, když občas zaslechnu statistiku úřadů práce, kolik uchazečů připadá na jedno volné pracovní místo.

Jiří Hyldebrant - Praha

Čtvrtek, 27.Prosince 2012, 22:10:51

Paní Puchýřová, příběh z facebooku dokládá, jak jsou zbytečné úřady práce, vyhozené peníze na jejich provoz, absolutně neefektivní státní aparát, jak stát demotivuje od práce sociálními dávkami, daněmi, jak stát způsobuje umělou nezaměstnanost, jak je přerozdělování a výběr daní kontraproduktivní, jak stát zbytečně páchá násilí na lidech tím, že po nich chce vysoké daně, které je odrazují od práce, a z těchto daní platí např. provoz zbytečných úřadů práce. Východiskem je co nejmenší role státu, který evidentně hospodařit neumí, který jen omezuje svobodu lidí a zbytečně páchá na lidech kolektivní demokratické násilí. Východiskem je opačná cesta než další kontraproduktivní návrh typu základní příjem, na jehož financování by se musely dále zvýšit daně a páchat další násilí na lidech.

Vojtěch Klusáček - Brno

Čtvrtek, 27.Prosince 2012, 22:23:37

"Ale určitě nelze měřit počet volných míst"

V tom případě pro svá tvrzení nemáte žádné podklady kromě apriorního přesvědčení.

Jiří Hyldebrant - Praha

Čtvrtek, 27.Prosince 2012, 23:14:41

"V tom případě pro svá tvrzení nemáte žádné podklady kromě apriorního přesvědčení."

Jste na tom stejně. Jak by byla politika jednoduchá, kdyby se optimální rozhodnutí dalo vypočítat podle přesných dat. Na to by nemuseli být politici, ale odborníci. Politik musí chodit mezi lidi, diskutovat s nimi, znát jejich problémy a názory. Mezi lidmi politik získá skutečné podklady pro rozhodování, které mohou být odlišné od zprávy, kterou politikům dodá třeba statistický úřad.

http://www.zemannahrad.cz/galerie/fotogalerie/kandidat-milos-zeman-pokracuje-v-dialogu-s-lidmi-po-cele-zemi.htm

Helena Puchýřová - Brno

Jiří Hyldebrant tvrdí, Pátek, 28.Prosince 2012, 00:22:18

že z problémů, které vidíme stejně (plyne z jeho odpovědi mě) vede opačná cesta než návrh nepodmíněného základního příjmu (mimo jiné - připomínám). Cituji:
>>Východiskem je opačná cesta než další kontraproduktivní návrh typu základní příjem, na jehož financování by se musely dále zvýšit daně a páchat další násilí na lidech.<<
Sice nechápu to násilí a lidech (je možné, že by se zvýšila daň spotřební pro koncového zákazníka - viz zmiňované video), ale konečně bych se zeptala: Jaká je ta opačná cesta?
A neměli by si to rozhodnout lidé sami např. v referendu?

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Pátek, 28.Prosince 2012, 10:48:21

Velmi zajímavý dokument! Děkuji paní Puchýřové za uveřejnění odkazu.

Dokument se sice moc nezamýšlí se na tím, kam se dnes vlastně ztrácí všechny peníze z mnohdy otrocké práce lidí když všichni dělají jak mohou, lidskou práci stále více přebírají stroje a přesto jsou rozpočty států stále prázdnější a běžní lidé chudší. Ale jinak je německy důkladný a hlavně s poukazem na skutečné hodnoty člověka, což se zejména v naší současné (mediální) kultuře moc nevidí.

Systém Spotřební daně zde popsaný asi ne náhodou pochází od Wernera Götze, ale to neubírá nic z jeho pozoruhodnosti, protože určitě elegantně řeší problém a vlastně nespravedlnost ve zdanění lidské práce a strojové nikoli. Toto je myslím velmi důmyslný, jednoduchý a zároveň vlastně logický způsob jak narovnat určitou dnešní deformaci v drahých službách a extrémně levném spotřebním zboží.

Myšlenka tohoto způsobu zdanění je do jisté míry převratná v tom, že je určitě mnohem akceptovatelnější pravým spektrem voličů už jenom tím, že neprosazuje zvýšení stávajících daní, ale ZRUŠENÍ TĚCHTO DANÍ a zavedení daní MNOHEM JEDNODUŠŠÍCH, jakoby daní pro všechny stejných, přesto mnohem spravedlivějších. Dalším důvodem možné akceptace pravého spektra může být skutečnost, že zdanění spotřeby má vždy menší dopad na bohatší.

Pokud by měla být tato spotřební daň jediným zdrojem financování NZP, slabinou by asi bylo nezdanění nespotřebovaných příjmů. Ale možná se o dalších nutných daních k realizaci NZP záměrně, nebo z důvodu omezené délky pořadu, nemluví.

Přesto se nejen v Evropě diskutují samozřejmě i další daně, o kterých z našich médií není slyšet nic, jako ostatně ani o nezávislém příjmu. Jedná se například o majetkovou daň placenou z majetku od určité jeho výše, která by byla tou nejmenší záplatou na obrovskou majetkovou nesouměřitelnost. U nás jí však brání samozřejmě nejen anonymní akcie a odpor k majetkovým přiznáním.

Nebo daň z kapitálových příjmů, která byla u nás nedávno dokonce zrušena úplně nebo zabránění odlivu zisků do daňových rájů, kde se odhaduje že leží až 32 biliónů černých dolarů viz např. http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2114355/studie-bohati-skryvaji-v-danovych-rajich-az-32-bilionu-dolaru.html atd.atp.

Helena Puchýřová - Brno

Souhlas Pátek, 28.Prosince 2012, 13:52:39

Pane Švehlo, asi máte pravdu, že je pan Hyldebrant jen provokatér. V tom případě je obdivuhodný, že dokáže psát svá dogmata, jakoby jim sám věřil! Já bych na to musela mít silný žaludek. A vybavuji si, že v diskusích v DR vystupovala zcela obdobně (myslím, že její dogmata působila ještě tupěji) paní Hyldebrantová - tu asi zmiňuje ve svém příspěvku i pan Kopecký. No ale zase se takto vyprovokovanou diskusí dostává článek paní Wagnerové mezi nejdiskutovanější a téma NZP jen tak nezanikne mezi ostatními články.
A opravdu je třeba, aby se problematika daní diskutovala u nás více, otevřeněji a mohla být rozhodována také pomocí referenda. Tak jak to existuje i ve státech USA.

Jiří Hyldebrant - Praha

Pátek, 28.Prosince 2012, 14:06:41

Paní Puchýřová,

stát neumí nic jiného než páchat násilí na lidech. Je potřeba minimalizovat zásahy státu do svobodného rozhodování občana. Stát by neměl rozhodovat věci, které si může občan rozhodovat sám.

Výběr daní, tedy peněz patřících občanům, není nic jiného než násilí. Čím vyšší daně, tím větší násilí. Program základního příjmu, na jehož financování by se musely zvýšit daně, není nic jiného než program násilí.

Stát má používat násilí v minimální míře jen tam, kde je to nezbytně nutné. Politika by měla být o tom, co má a nemá dělat stát. Bohužel dnešní politika zdegenerovala do podoby, kdy se automaticky předpokládá, že stát má řídit všechno, a politici soutěží jen o to, kdo to umí řídit lépe a efektivněji, kdo je lepší odborník, technokrat, údržbář, případně kdo z občanů na tom vydělá a prodělá. Dnešní „politika“ je tak jen soubojem o moc a o koryta. Ale politika by měla být o tom, v jakých oblastech života a v jaké míře se státní moc může a nemůže použít.

Stát nic řídit nemá, nebo jen naprosto nezbytné minimum věcí. Převážná demokratická většina si však krizi vystětluje tak, že stát málo řídí například ekonomiku! Lidé hledají cestu z morální, politické a ekonomické krize posílením role státu, který krizi způsobil. Zvyšování státní moci je cesta do pekel a já preferuji cestu opačným směrem.

http://www.youtube.com/watch?v=r0CvNkrYgGU

Helena Puchýřová - Brno

A co neviditelná ruka trhu? Pátek, 28.Prosince 2012, 22:05:53

Tu jste nějak opomenu! Stát je nejhorší hospodář a proto všechno vyřeší neviditelná ruka trhu - to už pro vás neplatí? Asi proto, že si někteří povšimli a vtipně zkomentovali, že "neviditelná ruka trhu šáhla do hoven!" A proto jsme tam, kde se to jimi hemží!
A teď podle vás dokonce "stát páchá násilí na lidech"! Ano, ale pokud se jeho řízení ujmou ti, kteří všechno přepočítavají na peníze a honbu za ziskem považuji za vrchol svých schopností!
Jenže stát si lidé platí a proto by jim měl sloužit. A to tak, jak si oni přejí. Plnoprávní a rovnoprávní občané mají rozhodnout, co a jak má fungovat a pak nést důsledky svého rozhodnutí.
Krizi nezpůsobli (náš) stát, ale pijavice, které jsou na něj napojeny a odklánějí si veřejné peníze. I světová krize má původ v nezodpovědných a pažravých banksterech, kteří bezohledně zobchodují jedovaté deriváty a vědí, kam to nakonec povede. Takže své "majetečky" včas odkloní do rodiny a klidně si i nakonec půjdou "sednout", když to praskne. Na fešácký kriminál jim ještě zbyde. A když to na ně nepraskne, tak si dál manažérují a nestydatě si přidělují manažérské odměny z peněz, které dostanou od státu na záchranu bank. Banksteři jsou ti, kteří potřebují slabý stát, aby byli nepostižitelní a jen omezenci jim skáčí na teorie, že stát je násilníkem! Stát musí ohlídat, aby právní systém fungoval, tam má nezastupitelnou roli! A jak to teď funguje u nás! ? Dále bezpečnost občanů, zejména ve slabších pozicích? Stát musí zajistit, aby např. exekuce nenarušovaly elementární rozum a slušnost! Protože stát musí nastavit pravidla. A to není žádné násilí, to je nutnost. Právě neplnění základní role státu současnou vládní klikou vede lidi, že zpětně oceňují některé jistoty socialistické totality. Kdyby stát fungoval tak, jak má, tak dnes po komunistech pse neštěkne! Vy si preferujte, co chcete, ale o tom, jak silná má být role státu v těch kterých oblastech mají právo rozhodovat občané a ne jejch neodvolatelní a ideologicky omezení, navíc na veřejných penězích závislí a někdy ani vůbec nezvolení, představitelé!

Jiří Hyldebrant - Praha

Sobota, 29.Prosince 2012, 00:12:33

Paní Puchýřová,

na jednu stranu uvádíte jako hlavní problém, že se krade z veřejných peněz, které stát vybral na daních, na druhou stranu uvádíte, že tito zloději potřebují slabý stát. Je to právě naopak; tito zloději potřebují silný stát, který vybírá co nejvíc daní, aby bylo z čeho krást.

Dilema spočívá v tom, v čem má být stát silný a na co má vybírat peníze.

Správě uvádíte, že stát má být silný ve vymahatelnosti práva, a na provoz justice musí vybrat příslušný objem peněz na daních.

Ale má stát vybírat daně na Buštěhradské zámky, cyklistické stezky, sportovní areály, kulturní akce, projekty Opencard a IZIP, filmaře, církve, dotace nejrůznějším skupinám obyvatel, dotace firmám spřáteleným se státní mocí, která o dotacích rozhoduje, a hlavně úředníky a státní aparát, který s těmito financemi neefektivně operuje, nebo je dokonce krade? Nebylo by lepší nechat peníze občanům, aby se sami rozhodli financovat to, co je podle nich užitečné? Jsem přesvědčen, že tyto věci nejsou úkolem státu.

Kdyby stát zrušil všechny nesmyslné přerozdělovací projekty, tak by Vámi uvedení zločinci neměli z čeho krást.

Helena Puchýřová - Brno

Odstřelit vládu a pak se uvidí, kam se posune demokracie! Sobota, 29.Prosince 2012, 00:31:30

No, tak nakonec ten stát není až takové násilí na člověku.
Souhlasím, aby občané sami rozhodli, co je podle nich užitečné. Ovšem asi ne tak, že by se na to užitečné skládali ze svých peněz. Určitá hromada musí být společná a společnost musí umět najít konsensus, jak s ní naloží. Jestli správu uloží státu a bude jej pomocí demokratických metod kontrolovat je ovšem na rozhodnutí celé společnosti. My to tady nevyřešíme. Uvidíme, kam se vývoj pohne. Samozřejmě každý mu můžeme napomáhat podle svých představ.

Vojtěch Klusáček - Brno

Sobota, 29.Prosince 2012, 00:54:41

Tvrzení o daních jako násilí a krádeži stojí a padá s otázkou, zda by ty zdaňované příjmy byly (v tom existujícím rozsahu) vznikly, nebýt předchozího přerozdělení, nebýt výdaje státu z daňových příjmů v "předešlém kole". Odpověď na tuto otázku přináší celkem jasně výroční zpráva Mezinárodního měnového fondu - fiskální multiplikátor je v intervalu 0,9-1,7, fiskální výdaje vesměs přinášejí víc, než kolik je jimi utraceno.

Stát si násiliím bere část výdělků - které předešlým přerozdělováním umožnil vydělat, které indukoval. Přičemž celková bilance je převážně kladná.

Přičemž se fiskální výdaj vyplatí, i když není primárně ziskový, stačí, aby byl celkový daňový výnos z indukované ekonomické aktivity vyšší než výdaj samotný. Na rozdíl od soukromých investic, které aby byly realizovány, musí být primárně ziskové, nejsou-li rentabilní, soukromník neinvestuje. Soukromé výdaje tedy nejsou státními vytlačovány, jsou jimi doplněny - obzvlášť za současných okolností, kdy soukromá investicční aktivita nedokáže vytížit existující produkční kapacity.

Jiří Hyldebrant - Praha

Sobota, 29.Prosince 2012, 01:52:11

Pane Klusáčku,

vycházíte z toho, že stát dal občanovi peníze-majetek a má právo si je zase vzít. Vycházíte z představy, že peníze-majetky primárně patří státu a ten je rozděluje občanům. Pak by byl stát otrokářem a občané otroky. Dokládáte to větou, že stát „umožnil“ peníze vydělat. Možnost vydělávat a vytvářet hodnoty má občan sám od sebe.

Peníze-majetky patří občanům a ti je „dávají“ státu. Respektive stát bere lidem peníze násilím, a proto by k tomu měl přistupovat v minimální možné míře, pokud je to v nesmírně důležitém veřejném zájmu.

Vojtěch Klusáček - Brno

Sobota, 29.Prosince 2012, 01:55:28

"Vycházíte z představy, že peníze-majetky primárně patří státu a ten je rozděluje občanům. Pak by byl stát otrokářem a občané otroky. Dokládáte to větou, že stát „umožnil“ peníze vydělat."

Nikoli. Zkuste přijít na to, proč.

Jiří Hyldebrant - Praha

Sobota, 29.Prosince 2012, 02:24:23

Paní Puchýřová,

občan vydává peníze dobrovolně, nebo nedobrovolně = je na něm pácháno násilí.

Pokládáte důležitou otázku, kam se posune demokracie. Demokracie je forma kolektivního rozhodování. Míra kolektivního rozhodování by se měla zmenšit ve prospěch individuálního rozhodování – svobody. Potřebujeme méně demokracie a více svobody.

Demokracie jako kolektivní forma rozhodování se má použít tam, kde je to ve veřejném zájmu. Mezi veřejné zájmy nepatří Buštěhradské zámky, cyklistické stezky, sportovní areály, kulturní akce, projekty Opencard a IZIP, dotace pro filmaře, církve, soukromé firmy a tak dále.

Velká míra demokracie má sebedestrukční charakter, ke kterému bohužel směřujeme. Lid neumí rozhodovat a vládnout. Lidé jsou s demokracií čím dál víc nespokojeni, až se demokracie vyčerpá a lidé v naději přistoupí na nějaký jiný, totalitní režim. Demokracie v rozumné míře může obstát jedině za všeobecného respektu ke svobodě lidského života, o jehož většině aspektech nelze hlasovat. Tento respekt nám bohužel chybí.

Sokrates: „Demokratické zřízení doplatí na to že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých, a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů, a cizinci budou chtít práva občanů, a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce, a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než dovede nejhorší monarchie anebo oligarchie.“

http://www.reformy.cz/zpravy/ustavni-republika-nebo-vlada-lidu/

Jiří Hyldebrant - Praha

Sobota, 29.Prosince 2012, 17:01:21

p. Klusáčkovi

Na Vaše fiskální a přerozdělovací výdaje a na vytvoření pracovních míst stát potřebuje daně, čímž ubere peníze občanům a podnikatelům, aby ta pracovní místa mohli vytvářet sami. Kolik zbankrotovalo podnikatelů a zaniklo pracovních míst kvůli vysokým daním. Naopak snížení daní by vytvořila pracovní místa. Stát nevytváří pracovní místa, aniž by znemožnil vyšší počet pracovních míst vytvořit občanům a podnikatelům.

Odmítám tvrzení, že stát „umožnil“ vydělat peníze občanům, když jim je na daních akorát bere. Akceptoval bych jedině výklad, že stát neznemožnil vydělat peníze občanům, nebo že napravil to, co předtím sám způsobil. Jinak stát může maximálně zvýhodnit některou skupinu občanů na úkor jiné skupiny občanů. Možnost vytvářet hodnoty mají lidé sami od sebe, pokud jim stát neháže klacky pod nohy.

Existují volné personální výrobní kapacity, ale určitě je nenaplní stát (např. základním příjmem, ukrajovacími peněžními návrhy), ale sami občané a podnikatelé.

Vojtěch Klusáček - Brno

Sobota, 29.Prosince 2012, 17:53:7

Je-li fiskální multiplikátor větší než jedna (ve skutečnosti 0,9-1,7), každá koruna vydaná z rozpočtu indukuje ekonomickou aktivitu, která celkově přinese víc než tu jednu korunu.

Stát tedy zabavuje nějakou část příjmů a pak je přerozdělí anebo investuje - ovšem celkové výdělky vzniklé z aktivity indukované, vyvolané tímto přerozdělením, jsou vyšší, než ty zabavené. Tedy zabavuje jen část toho, co sám umožnil vydělat.

Navíc do ekonomiky vstupuje tam, kde jsou soukromé investice nedostatečné. Soukromník investuje tam, kde má naději na zisk, není-li výhled zisku, soukromník neinvestuje, prostředky tesauruje. Stát ziskovostí omezen není, i investice které nejsou primárně ziskové jsou samoudržitelné a návratné, převýší-li daňový výběr z ekonomické aktivity navíc, z aktivity která by tu bez státního výdaje nebyla, ten původní daňový výdaj. A při tom zaměstná volné výrobní faktory vč. pracovních sil, které soukromá investiční činnost vytížit nestačí - jako že nestačí už od 70. let.

"Existují volné personální výrobní kapacity, ale určitě je nenaplní stát (např. základním příjmem, ukrajovacími peněžními návrhy), ale sami občané a podnikatelé."

Už od Keynese víme, že to nijak automaticky neplatí. Ani ideální volný trh nemá jedno stabilní řešení, natož v bodě využití všech dostupných kapacit.

Pozn.: Fiskální multiplikátor přímo od zdroje: http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2012/02/pdf/text.pdf#page=61

Helena Puchýřová - Brno

Jen "pažravec" si myslí, že svůj zisk získal jen svým přičiněním! Sobota, 29.Prosince 2012, 19:06:8

Dík pane Klusáčku za fundované vysvětlení. Stejně to asi nepohne s mentalitou lidí, kteří když mají státu odevzdat část svého zisku, tak se cítí ostatními okrádáni. Pak ale ať se nediví, až jim na jejch zlatou hroudičku šahne zloděj, který bude stejně chytrý, jako dotyčný při vytváření svého zisku. I před chytrými zloději musí chránit občana stát. Ne, že by to náš současný stát dělal!

Jiří Hyldebrant - Praha

Sobota, 29.Prosince 2012, 20:16:57

p. Klusáčkovi

„každá koruna vydaná z rozpočtu indukuje ekonomickou aktivitu, která celkově přinese víc než tu jednu korunu.“

1 Kč vydaná z rozpočtu = 1 Kč sebraná občanům. Občanům by 1 Kč vynesla ještě víc v reálné hodnotě. Navíc reálná hodnota peněz ve státním rozpočtu má pro občany menší hodnotu než v jejich peněženkách. Není cílem prospěch státu, ale prospěch občanů. Není cílem, aby stát získal do rozpočtu co nejvíc peněz na úkor občanů. Nechci, aby stát z rozpočtu financoval věci, o které občané nemají zájem.

„Stát tedy zabavuje nějakou část příjmů a pak je přerozdělí anebo investuje - ovšem celkové výdělky vzniklé z aktivity indukované, vyvolané tímto přerozdělením, jsou vyšší, než ty zabavené.“

To samé – občané by způsobili ještě vyšší (reálné) výdělky, a to pro sebe, nikoliv pro stát.

„Navíc do ekonomiky vstupuje tam, kde jsou soukromé investice nedostatečné.“

Soukromé investice jsou nedostatečné, protože je stát občanům znemožňuje.

„Stát ziskovostí omezen není“

V tom je zakopaný pes – stát není motivován ziskem, proto hospodaří špatně. Jaktože stát může prodělávat peníze sebrané občanům?

Jiří Hyldebrant - Praha

Sobota, 29.Prosince 2012, 20:28:5

Předchozí kolo přerozdělování, předpředchozí kolo rozhodování... Kdy bylo první kolo přerozdělování? Když stát vzniknul, tak poprvé musel sebrat peníze nebo majetek lidem. Stát vzniknul proto, aby chránil život a majetek lidí. To je úkol státu, na který má vybrat nezbytné prostředky.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Sobota, 29.Prosince 2012, 23:15:25


Kapitalista když platí daně, tak hlavně vrací.

Reprodukce umožňuje vždy reprodukovat daný stav věcí.

Takže vše, co kolem nás je, kromě přírodních útvarů, je vlastně kapitalizovaný čistý přebytek nad reprodukci.
Jeho zdrojem může být z definice jen aplikace takových výrobních sil, které si nevynucují reprodukci - z těch, které se dokonce ani nespotřebovávají, je nejdůležitější společenské znalostní dědictví a společenský servis, který kapitalistu obklopuje a nevyčerpávaná, uvážlivě využívaná půda.
A z těch výrobních sil, které si nevynucují reprodukci, ale spotřebovávají se, jde hlavně o přírodní ložiska neobnovitelných zdrojů.

Nemám pocit, že lze odvodit - zejména u nějaké z těchto kategorií - morální apriorní nárok jedince jako člena společnosti.

V takovém případě se bude muset boháč přizpůsobit společenskému zájmu většiny.

Robinsonová to říkala podobně.
Že prý to, co produktivní kapitál jako sekundární výrobní faktor dělá něčím, co dává lidské práci produktivitu, je historické společenské znalostní dědictví, takže apriorní nárok na zisk nelze odvodit - bude vždy jako nárok relativní a úměrný té které fázi rozvoje.

Komunistický přešlap byla diktatura a vyřazení politické soutěže.

Otázka soukromého a společenské vlastnictví a v různých dobách různé legitimity různých kombinací historických mechanismů zhodnocování a prvotního rozdělování jako je kapitál a odpovídajících historicky dominujících forem čistého přebytku jako je zisk (jehož surovinu, čistý přebytek či nadhodnotu vyrábí právě ony výrobní síly nakolik si nevynucují při svém produktivním použití reprodukci) ...

... prostě tato otázka není rozhodnuta, konec světa nebyl a kniha lidského světa není dočtena ...


Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Sobota, 29.Prosince 2012, 23:24:53


Ostatně surovinou, ze které je zisk stejně jako zbytek společenské hodnoty, utkán, jsou výdaje druhých - v jeho případě část výdajového agregátu ze společenského přebytku.

A je otázka, jestli bez nekrytých peněz blbě, ale přece jen nenulově chrlených potenciálně zkrachovanými bankami (a to jsou dnes všechny - s emitentkou konečných (money-proper) peněz v pozadí) ...

... by nějaké zisky v kapitálově saturované společnosti dnešní doby vůbec existovaly

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Neděle, 30.Prosince 2012, 10:49:51


Pan Hyldebrant píše :

"Předchozí kolo přerozdělování, předpředchozí kolo rozhodování... Kdy bylo první kolo přerozdělování? Když stát vzniknul, tak poprvé musel sebrat peníze nebo majetek lidem. Stát vzniknul proto, aby chránil život a majetek lidí. To je úkol státu, na který má vybrat nezbytné prostředky."

Jak je vidět, pan H. patří mezi lidi, kteří se na kapitalismus nejsou schopni podivat jaksi zvenčí, vynořit se nad hladinu a vidět ho jako předmět - jsou v něm ponořeni natolik, že si asi ani nevšimnou, že v minulosti to bylo s hospodářským angažmá státu různé - asijský výrobní způsob, orientální deespocie, raijátská rento-daň, která v Indii převažovala nad čímkoli, co by připomínalo feudální model a lenní soustavu ...


Eva10

Eva Hájková - zapadákov

Neděle, 30.Prosince 2012, 11:53:32

Pan Hyldebrant píše: "Stát vzniknul proto, aby chránil život a majetek lidí."
No uznejte, že to není oboustranně výhodná smlouva. Bohatí mají jak život, tak majetek, přičemž obojí jim má hájit stát, kdežto chudí mají pouze život. Proč by potom chudí měli na takovou smlouvu přistupovat, kdyby jim ze státu také neplynula nějaká ta výhoda navíc? Z pouhého strachu o život?
Chytří kapitalisté se proto vždycky starali, aby těch chudých, co nemají nic než holý život, bylo co nejmíň. A tak vznikly střední vrstvy...

Vojtěch Klusáček - Brno

Neděle, 30.Prosince 2012, 16:00:12

"A je otázka, jestli bez nekrytých peněz blbě, ale přece jen nenulově chrlených potenciálně zkrachovanými bankami (a to jsou dnes všechny - s emitentkou konečných (money-proper) peněz v pozadí) ...

... by nějaké zisky v kapitálově saturované společnosti dnešní doby vůbec existovaly"

Přesně. Nakonec, pan Hyldebrand má pravdu, soukromník každou investovanou korunu přímo zhodnotí zpravidla víc, než stát. O to spor není. Logicky, buďto najde investiční projekt slibující přímý zisk - jinak jednoduše neinvestuje. Problém tkví v tom, zda je toho zisku dost. Zda je dostatek těch ziskových investičních příležitostí. A to v saturované ekonomice, posledních třicet let není.

Tady nastupuje úloha státních výdajů. Ty nemusí a ani zpravidla nejsou přímo ziskové. Ani že nejsou přímo ziskové nevylučuje jich návratnost - stačí, když celková jimi indukovaná ekonomická aktivita, aktivita která by bez nich nebyla vznikla, povede k vyššímu výběru daní, než ten původní státní výdaj, A zároveň se tím vytíží volné kapacity (které čisté soukromé investice už z důvodu nedostatku zisku vytížit nedovedou), a zároveň budou i celkové soukromé výdělky vyšší, než ty původně zabavené zdaněním.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Vážení diskutující, chvílemí mám dojem, že nevíte co s časem... Neděle, 30.Prosince 2012, 17:55:41

Miroslav Tejkl napsal: "...pan H. patří mezi lidi, kteří se na kapitalismus nejsou schopni podivat jaksi zvenčí, vynořit se nad hladinu a vidět ho jako předmět..."

Jiří Hyldebrant:
"Když stát vzniknul, tak poprvé musel sebrat peníze nebo majetek lidem."

Hypotéza páně Hyldebrantova, že stát sebral (musel sebrat) lidem PENÍZE -- , kouzlo nechtěného.
Někdo jiný by o tom napsal disertaci, ale on zde raději bez nároku na honorář sestupuje mezi lid a hází perly sviním....

I kdyby se nakrásně nad tu hladinu vynořil ...hladinu čeho: kapitalismu? septiku v platónské jeskyni, v níž přebývá? -- a po zjistil, že venku existuje ještě nějaký jiný svět, než ten, v němž dosud žil, a kdyby o tom podal pravdivou zprávu, - nebude to k ničemu dobré ani jemu, ani mně, a nejspíš ani nikomu jinému.

Nevím, co si ti, kdo zde s panem Jiřím Hyldebrantem pouštějí do nekonečných diskusí, od toho slibují. Doufám, že oni sami to vědí.

Nehodlám se účastnit komunikace na takovéto úrovni.
Jdu na pivo.

Poručík Dub

Jiří Hyldebrant - Praha

Neděle, 30.Prosince 2012, 19:35:15

paní Hájkové

První obyvatelé státu nemohli a zřejmě ani nechtěli se státem uzavřít smlouvu pro své potomky na tisíce let dopředu. Dítě je povinno poslouchat rodiče maximálně do 18 let, nejsme otroky svých předků. Člověk získává práva narozením, nejpozději zletilostí.

Každý lidský život má stejnou hodnotu. Majetek každého má různou hodnotu, takže majetnější skutečně mají platit vyšší daně či poplatky na jeho ochranu (zdůrazňuji pouze na ochranu majetku). Mohou si sice soukromě zajistit hlídače a mnohá bezpečnostní opatření, ale nemohou nad zločincem vynést rozsudek a zajistit výkon trestu. Odsouzení zločince není jen ve prospěch okradeného či poškozeného, ale ve prospěch všech, protože zločinec představuje potenciální hrozbu pro všechny. Provoz policie a justice je ve veřejném zájmu, protože nelze zajistit soukromě. Není však ve veřejném zájmu v článku uvedený základní příjem a mnoho dalších věcí, do kterých se stát plete a které si občané mohou zajistit soukromě podle toho, o co mají zájem.

p. Klusáčkovi

Na otázku, zda je dostatek (ziskových) investičních příležitostí: Investiční příležitosti spočívají v poptávce občanů. Není úkolem státu měnit poptávku a priority lidí. A nejsou-li investiční příležitosti ziskové, není po nich dostatečná poptávka.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Musím se opakovat Neděle, 30.Prosince 2012, 19:46:31

Občan je protikladem soukromníka (idiota). Idiot k občanství nedospěje. -- Chápete to, kadete Bieglere?!

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Neděle, 30.Prosince 2012, 22:03:29

Jsem si jist, že to Biegler nepochopí, ale nasmál jsem se. :-)

Nic nebrání lidem ani firmám, co nechtějí platit daně, aby odjeli na pustý ostrov, kde jim majetek ani život nikdo nevezme. Proč to neudělají?

Petrasek Milan - penzista

Musím se zeptat Neděle, 30.Prosince 2012, 22:49:23

Kampak se as chodí na Starobrno na Brünerstrasse, pane Kopecký?
Považuji nemlich za můj úkol cílit správně mou poptávku a prioritu, aniž bych obtěžoval/zatěžoval vytouženě a konečně retardované státní služby.
Karel Skalický pronesl ve škole lecos o duchovnu.
Koneckonců bych to mohl v rámci zdejší poptávky po metafyzičnu sem šoupnout.

Petrasek Milan - penzista

Levá a pravá představa blaženosti a duchovno/metafyzično Neděle, 30.Prosince 2012, 23:06:14

Už starověký stoický filosof Seneka před bezmála dvěma tisíci lety píše svému bratru Galiovi: „Po blaženém životě, bratře Galie, touží všichni. V čem by ale ten blažený život měl spočívat, to nevědí. Ba hůř: Čím úporněji o svou blaženost usilují, tím víc jim uniká.“ Hle paradox lidské situace: Naše duše bytostně touží po blaženosti. Jakmile se jí však začne mermomocí domáhat, vzdaluje se jí. Čím to? To proto, že jakmile se začne honit za blažeností příliš zarputile, ztrácí se zřetele to nejdůležitější: péči o duši.
Na důležitost této péče důrazně poukazoval už před 24 stoletími nikdo menší než Sokrates; a nám Čechům ji v minulém století znovu naléhavě připomíná Jan Patočka.
Péče o duši! Není to staromódní introvertní egocentrismus? Ne, moji drazí. Docela nedávno, před pouhými devíti lety, italský filosof Giovanni Reale, nejlepší současný znalec Platona a řecké filosofie vůbec, ve světoznámé knize Kulturní a duchovní kořeny Evropy píše:„Tezi o významu péče o duši pro evropské vědomí soustavně probral a uvedl Jan Patočka, největší český myslitel dvacátého století.“ Pozoruhodné, jak Giovanni Reale soudí o Patočkově a Sokratově péči o duši. „Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale ztratí svou duši?“
Hle, jak se tu v péči o duši setkávají řecká filosofie a žido-křesťanská víra, rozum a náboženství, Athény a Jeruzalém, filosofie a teologie, dvě síly, které spolu s římským právem vytvořily Evropu, když filosofie kráčela dějinami Evropy společně s teologií, tu jako její Služka, tu Paní, tu Družka.
Namítnete, že to předpokládá přesvědčení, že člověk něco jako duši má. Ne, nezamýšlím to dokazovat vědecky.. Duše se totiž vymyká empirii, protože my sami jsme sobě tím největším tajemstvím. Kdo se odváží říct, že nahlédl až na samé dno sebe sama?
Když jde o duši, pak vstupuje do hry už ne experimentální věda, ale rozumná a rozumová svoboda, která jedině může, ba musí, rozhodnout, za co se chceme považovat.

Eva10

Eva Hájková - zapadákov

Pondělí, 31.Prosince 2012, 12:04:27

Možná, že právě ono "vynořit se nad hladinu", o němž se zmiňuje pan Tejkl jako o cestě k poznání světa, znamená ponořit se nejdříve do vlastní duše (čili "cestu do nitra našich já", o které včera psal P. Holubec ve svém článku).

Jiří Hyldebrant - Praha

Pondělí, 31.Prosince 2012, 13:27:27

p. Klusáčkovi

„Tady nastupuje úloha státních výdajů. Ty nemusí a ani zpravidla nejsou přímo ziskové.“

Nerozumím, zda máte na mysli ziskovost pro stát nebo pro občana. Zřejmě pro občana a to je právě chyba – občan prodělal. Když dále píšete, že stát díky tomu vybral vyšší daně, tak je to pro stát ziskové.

„Ani že nejsou přímo ziskové nevylučuje jich návratnost“

ziskovost = návratnost

„stačí, když celková jimi indukovaná ekonomická aktivita, aktivita která by bez nich nebyla vznikla, povede k vyššímu výběru daní“

Začínáte nástupem státních výdajů, na které se musí vybrat daně, končíte výběrem ještě vyšších daní. To je pro státní rozpočet jednoznačně ziskové. Neziskové je to pro občana, v prvním případě se mu seberou daně kvůli tomu, aby se mu ve druhém případě sebraly daně ještě vyšší. To potvrzujete tím, že nemusí být ziskové, přičemž se musí jednat o ziskovost pro občana.

„A zároveň se tím vytíží volné kapacity“

Vytížení volných materiálních kapacit není důležité, pokud nemáte na mysli výhradně personální kapacity - zaměstnanost. Důležitý je zisk pro občana. Zda stát dovede hospodařit s penězi lépe než občan. Zda státní investice přínášejí zisk pro občana i pro stát nebo alespoň pro občana v porovnání s tím, kdyby nebyly a nevybíraly by se na ně daně. Všechno, co jste napsal, potvrzuje, že nikoliv. Ziskovost pouze pro stát odmítám.

Jiří Hyldebrant - Praha

Pondělí, 31.Prosince 2012, 18:46:4

p. Švehlovi: Vy sám můžete odjet na pustý ostrov a tam vnucovat svoje zákony, daně nebo základní příjmy třeba opicím, pokud Vás ovšem nepřehlasují.

2003

Jaroslav Martínek - důchodce - OSVČ

Základní příjem Pondělí, 31.Prosince 2012, 21:03:36

pusťte si následujícíé video : http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=PUYTtluGu4A#!

Vojtěch Klusáček - Brno

Pondělí, 31.Prosince 2012, 21:05:49

Stát zabavuje pouze část vydělaných peněz občanem. Vybere-li se víc daní než byl původní (státní) vklad indukcí dodatečné ekonomické aktivity, bude i souhrnný výdělek občanů po zdanění vyšší.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Pondělí, 31.Prosince 2012, 21:48:1

Děláte mi radost, já věděl, že vás ten návrh rozhodí :-)

Tím jste vlastně přiznal, že stát sice potřebujete pro tvorbu zisku, ale platit za něj nechcete. Víte jak se takovým lidem říká?

Pokud ne, váš duchovní vůdce na Hradě vám jistě poradí. Rád tak nazývá lidi, kteří od státu získali stejnou startovní výhodu jako v mládí on sám, který je navíc přisátý na stát jak pijavice už více jak dvacet let a nepřijde mu to vůbec nemravné. Holt stejná nátura...

Jiří Hyldebrant - Praha

Úterý, 1.Ledna 2013, 06:55:16

p. Klusáčkovi

Není pravda, že větší daňový výběr znamená větší výdělek občanů. Porovnejte daň 0% a 10%. Ve druhém případě došlo ke snižení výdělku nejméně o 10% plus část podnikatelů kvůli tomu zkrachovala, včetně jejich zaměstnanců. Myslíte si, že jim stát nahradí ušlý výdělek? Tito poškození podnikatelé a zaměstnanci vytvářeli zisk = vytvářeli poptávané produkty. Zatímco stát, jak uvádíte, nemusí být nutně ziskový = bude vytvářet produkty, po kterých není poptávka. Ad absurdum stát může poskytnout práci vykopávání a opětovné zasypávání děr. Výsledek? Méně poptávaných produktů. Pak nezáleží na číselné hodnotě výdělků. Reálná hodnota výdělků se měří možností vyměnit je za poptávané produkty. Pokud je větší číselná hodnota výdělků a menší hodnota produktů, znamená to jediné: menší hodnota peněz = inflace.

p. Švehlovi

a) Stát nepotřebujeme k vytváření zisku. Stát naopak brání vytvářet zisk.
b) K principu svobody není potřeba duchovní vůdce, jedno vylučuje druhé. Vůdce potřebují lidé vnitřně nesvobodní.
c) Nechápu, proč by mělo být nemravné 5x vyhrát demokratickou soutěž o vysokou ústavní funkci.

Petrasek Milan - penzista

Odmítám myšlenku základního příjmu Úterý, 1.Ledna 2013, 11:56:58

v duchu úsilí pan Hyldebranta o emancipaci občana a demokratizaci společnosti.
Stejně tak nesouhlasím s tím, aby příští generace žily tak, jak to mně bylo upřeno - bez produkce nesmyslných produktů za diktátu úmorné výkonosti neoliberální pracovní kultury.
Penzisté podpořme pana Hyldebranta..........volám.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Přeji radostné pravé první poledne mezinárodního roku statistiky. Úterý, 1.Ledna 2013, 12:01:24

Nádherná diskuse, už tu máme občany, stát dokonce i idioty tak já ještě chvilku počkám a pak se vmísím, coby zástupce všelikých koroporací :-). My máme taky národ? Teda nárok...? :-)

Vojtěch Klusáček - Brno

Úterý, 1.Ledna 2013, 21:02:25

"Porovnejte daň 0% a 10%. Ve druhém případě došlo ke snižení výdělku nejméně o 10%......."

Stále nezapočítáváte multiplikátor státních výdajů převážně vyšší než jedna. Stát sice zabaví část - těch dejme tomu 10 % příjmů, ovšem je obratem do ekonomiky vrátí a vlivem multiplikátoru se celková ekonomická aktivita zvýší o víc, než o tu daněmi zabavenou část příjmů. Tedy se i suma výdělků zvýší víc, než kolik je zabavováno.

V saturované až hypersaturované ekonomice dneška zejména o příjmy těch, které soukromá investiční aktivita nedokáže zaměstnat.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

...ale asi bychom nějaké nároky mít mohli Středa, 2.Ledna 2013, 06:56:59

protože při vší úctě ke státům (zejména pak k monarchiím) se domnívám, že korporace jsme tu přece jen byly tak nějak historicky dřív. :-)

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Středa, 2.Ledna 2013, 12:15:2


Too productif to (partial) profit ...

Ekonomika dnešního starého světa je příliš saturovaná a příliš efektivní (velký podíl výdajů-nákladů, kdy výrobně užitý statek výrobním užitím nezaniká, na všech nákladech výrobce), než aby se v budoucnu dílčí výnos v jednotlivých provozech obecně mohů obejít bez koloběhu veřejné stimulace, přičemž ale tento koloběh veřejné stimulace ovšem musí vynášet víc než stojí ...

Pak může postkapitalismus nastoupit jako přirozená fáze dějin ...

Proto je vysoký fiskální multiplikátor materiální podmínkou nebo spíš indikátorem systémové změny, ale další práce je v politice - politicky je nutno zvrátit trend k vytěžování fiskálního multiplikátoru bandou parazitů směrem k "socialismu pro nejprivilegovanější" a vytloukání renty - tuhle zvrhlou "náhradu" kapitalismu bychom si neměli nechat líbit ...

Luděk Ševčík - OSVČ

Středa, 2.Ledna 2013, 12:39:7

Skutečný vědeckotechnický rozvoj /nemůžeme k němu samozřejmě počítat ten v automobilismu, který, kvůli propojení s ropným průmyslem, žádným rozvojem není/ hledá nové cesty a nová řešení, těžko by se nějaký majitel hardwarové firmy nesnažil hledat nová, i když až fantasticky vyhlížející řešení, protože by skončil.
Ovšem co je logické v této kategorii, se některým lidem, zcela nepochopitelně /neberu v potaz ty, kteří tak konají účelově, ve svůj prospěch/ zdá v politice nepřijatelné. Jako kdyby tu kapitalistický systém byl dán od Boha na věky. Jako by byl v tomto směru nemožný, a to i s ohledem na neustálé změny podmínek lidstva, nějaký pokrok, jako by cesty lidstva už byly uzavřeny. Že to tvrdí ti, kteří z toho bohatě profitují, to chápu. Že to tvrdí ti, kteří na tom tratí, je k pláči. Lidé, kteří ve svých oborech jásají nad pokrokem, urputně bojují proti pokroku ve společenskému systém. Je to šílený paradox,nebo vítězství propagandy?

Helena Puchýřová - Brno

Cituji Středa, 2.Ledna 2013, 16:58:44

pana Hyldebranta výše:
>>Demokracie je forma kolektivního rozhodování. Míra kolektivního rozhodování by se měla zmenšit ve prospěch individuálního rozhodování – svobody. Potřebujeme méně demokracie a více svobody.<<
Asi takto (v USA pod záminkou více svobody ničí odborové výdobytky, obdobné vzniku německého fašismu):
http://news.e-republika.cz/article1270-Korporatni-fa-ismus-p-ekresluje-mapu-USA

Jiří Hyldebrant - Praha

Středa, 2.Ledna 2013, 17:46:21

p. Klusáčkovi:
a) Jde o to, jaká je hodnota ekonomické činnosti. HDP se zvýší i tehdy, když budete vykopávat a zasypávat díry.
b) Mohl bych souhlasit s přesunem státních výdajů od hodně prodělečných (např. sociálních dávek) k méně prodělečným investicím, ale nejlépe by bylo tyto státní výdaje zrušit a vrátit peníze lidem.
c) A když už státní investice, tak takové, které nelze dost dobře financovat soukromě, např. silnice, dálnice, provoz tramvají, protože zde nemůže fungovat konkurenční tržní prostředí. Nikoliv investice třeba do volného času, kultury nebo domů s pečovatelskou službou pro seniory, které lze krásně financovat soukromě.

Jam

Luděk Švehla - vývojový pracovník, Praha 4

Středa, 2.Ledna 2013, 18:04:44

Á, pan Hyldebrant zjistil, že by si na pustém ostrově nic nevydělal a už obrací.

Silnice, dálnice, tramvaje, ty používám, tak ty budeme financovat státem, zatímco socky a páprdy ty ne, ty ať se postaraj sami o sebe, do těch mi nic není!

Já se vám divím, pane Klusáčku.

Petrasek Milan - penzista

Počkejmeš Středa, 2.Ledna 2013, 18:28:34

až se pan Hyldebrant vrátí z automobilovího výletu do Lurd přes Ligurii. Obvzláště ve slunné Provánsi je spousta inspirativních pozastavení zvaných soukromá peáž. Jedna cesta tam za více než 100 euro jistě osvěží jeho privatizačná touhy.
Příště bych probral ještě soukromé vězeňství - u nás stále opomíjený ziskový sektor.
Pro svobodného ducha končí zisk v nekonečnu.
Podnikatelé si umí metafyzično ohmatat ..........jak tak koukám.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Dobří lidé Čtvrtek, 3.Ledna 2013, 07:16:51

U piva, v kostele, v divadle, nebo celkem kdekoli si s Vámi budu rád povídat o nekonečnu. Ale jakmile bychom počítali nějaké ekonomické modely, zejména pokud by se to mělo týkat státu který bychom snad společně tvořili, tak kategoricky trvám na tom, že nekonečno NE!. Stejně tak na tom trvám, pokud bychom spolu zakládali penzijní fond (nebo pojišťovnu, či věznici). Na to snad nepotřebujeme stát (jako organizaci) pane Petrásku ne?

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

... hi, hi... Čtvrtek, 3.Ledna 2013, 07:19:6

... a ještě méně panovníka, který nás z ničeho nic připraví o 7000 platících zákazníků :-)

Jiří Hyldebrant - Praha

Čtvrtek, 3.Ledna 2013, 20:58:31

Paní Puchýřová: „Jen pažravec si myslí, že svůj zisk získal jen svým přičiněním!“

a) Zisk vzniká na základě dobrovolné, oboustranně výhodné dohody dvou stran.
b) Stát by měl sankcionovat porušení podmínek této dohody, na náklady toho, kdo ji porušil.
c) Jestliže stát ukrajuje část zisku jedné ze stran, tak ji de facto nutí k uzavření (nebo neuzavření) méně výhodné dohody i pro druhou stranu. Někdo si naivně myslí, že mu stát zajistí výhodnější dohodu, když si ji neuměl vyjednat sám.
d) Konkurenční prostředí zajišťuje možnost uzavřít maximálně výhodnou dohodu pro obě strany.

Helena Puchýřová - Brno

Neblbněte už zase pane Hyldebrant s těma podpásovějm frázema! Pátek, 4.Ledna 2013, 03:18:46

Vy jste si dobrovolaně a obostranně dohodl s vodárnama, že budete platit pořád víc za vodu, aby se jim zachovával potřebný zisk?
Já teda ne.
A tak je to se spoustou dalších věcí!
S váma nemá cenu se hádat, vy žijete ve světě svých frází a mamonu a skutečný život máte za rohem!
Asi patříte mezi ty pažravce, kteří mají dojem, že jim lidi na jejich zisk přispívají dobrovolně! Jinak si to neumím vysvětlit. A už mi nepište. Nezajímáte mě.

Navandru_007_ego

Jan Zilzer z Chudobince - důchodce sociolog hudebník, Praha-Řeporyje

Nakolik kvalita čtenářských případů odráží kvalitu DR? Pátek, 4.Ledna 2013, 04:47:43

Pánové Jiří Hyldebrant a David Lobpreis by nedostali zápočet ani v prvním semestru jakékoli slušné vysoké školy (možná některé z těch soukromých?).
Jen se producírují a demonstrují svou katastrofální neschopnost, pokud jde o chápání společenských fenoménů. Nad tím lze nanejvýš pokrčit rameny.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Jan Zilzerovi Pátek, 4.Ledna 2013, 06:32:51

Omlouvám se, že jsem ve Vás vzbudil pocit, že nejsem schopen komunikace. Není to mým cílem.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Pane Zilzere Pátek, 4.Ledna 2013, 12:51:27

Vzhledem k tomu, že se poněkud snažím abych v dohledné době získal vysokoškolský titul, mohl byste mi prosím sdělit, jakou katastrofální neschopnost dle Vašeho názoru demonstruji? Studuji sice na americké církevní univerzitě, ale s ohledem na to, že mé studium je částečně hrazeno i z veřejných zdrojů, přece jenom bych se cítil lépe, kdyby se zjistilo, že Vaše domněnka se nezakládá na pravdě a není tedy třeba, abych žádal o výmaz všech zápočtů nebo alespoň ne všech.
Děkuji.

Navandru_007_ego

Jan Zilzer z Chudobince - důchodce sociolog hudebník, Praha-Řeporyje

Pane Lobpreisi Pátek, 4.Ledna 2013, 13:01:51

chápejte, prosím, že v tom, co jsem napsal, se opírám výhradně o těch pár příspěvků, na které jsem měl čas se zde podívat.

Kvalitu Vašeho studia přece nemohu na dálku posuzovat, když notabene nevím, o jakou školu se jedná, a kdo a co na ní vyučuje. Domnívám se navíc, že i na "špatné" škole lze dobře vystudovat, podle mne například i na těch plzeňských právech.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Pane Zilzere Pátek, 4.Ledna 2013, 13:29:22

no nevím, zdálo se mi, že Váš úsudek byl formulován jako by si činil nárok na poměrně obecnou platnost (ale možná pouze jinak chápeme slovo "jakékoli"). Nepovažuji za úplně šťastný nápad zde začít hodnotit kvalitu studia na různých vysokých školách (mimo jiné proto, že se touto věcí zabývám delší dobu profesně), takže navrhuji abychom to snad považovali za drobné nerozumění a pokud bude potřeba argumentovali méně k lidem a více s klidem a k věci.

Navandru_007_ego

Jan Zilzer z Chudobince - důchodce sociolog hudebník, Praha-Řeporyje

DL Pátek, 4.Ledna 2013, 13:42:33

Můj úsudek neměl obecnou platnost. Týkal se Vás a pana Hyldebranta. Kvalitu studia na VŠ nehodnotím.

Jen si teprve teď všímám, že jsem namísto "příspěvky" napsal "případy" - doufám, že snad TOTO slovo nevedlo k nedorozumění?

Jinak Vy to považujte zač chcete. Já tu, nemějte mi to za zlé, nehodlám navazovat sociální kontakty.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Pane Zilzere Pátek, 4.Ledna 2013, 14:00:21

1. Vaši větu "by nedostali zápočet ani v prvním semestru jakékoli slušné vysoké školy " lze chápat tak, že všechny vysoké školy, které mi udělily zápočet lze považovat za neslušné.
2. Nejsem si úplně jistý, co si představujete pod pojmem "sociální kontakt", ale pro mne osobně například vzájemná písemná komunikace určitým druhem kontaktu je.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Sobota, 5.Ledna 2013, 10:45:5


Nevěřit, že může existovat systémově odlišný jinak propojený reprodukční mechnismus, kde je dominatní, to co dominantní nebylo - a pochopitelně stejně tak naopak - je spíš pravidlem ...

Hyldebrandů bývá, řekl bych, obvykle i většina ...

V těchto předpokládaných otázkách si člověk hlavně uvědomí, jak je nesnadné popisovat očekávaný stav pomocí kategorii typických pro situaci, ve které jsme jakoby „ponořeni“ a kdy je obtížné se nad pomyslnou hladinu naopak vynořit a popsat to, co jaksi uvidíme „za horizontem“.

Jsou různé techniky, jak se "člověk ponořený" může trochu povynořit nad systém.

Tak třeba různá podobenství

Paní Hájkové se třeba možná líbit, když to bude prostřednictvím historické simulace artikulací.

Představme si třeba podobnou situaci o mnoho staletí proti proudu času zpět a samozřejmě s notnou porcí tvůrčí nadsázky :


„A jestli se můžeme poníženě ptát, kdo má bejt ten kapitalista, Jasnosti? ¨

Rychtář povídal, že prej to budou takoví lidi, jako jemnostpán Srbín na Zderazi a Božím Hradci. No přece ten, jak má tu dílnu na krajky a nevolníky tam nedává, že by mu práci zkazili …. Až na to prej, že jich bude moc takovejch lidí jako Srbín, na všechny budou dělat svobodný leníci krále, ne poddaná čeleď na různých zbožích, a ne jen v dílně na krajky, ale i na poli …. No já taky říkal, že to není možný, kde by se vzalo tolik svobodných leníků, to by zem umřela hlady bez nevolného sedláka – a taky kde by se vzalo tolik jemnostpánů, kteří by to chtěli mít takhle zařízený …. ale prej to tak mají ve Flandřích …. Velebný pán, jak přečetl moc knížek, říkal, že si ho prej máme představit spíš jako pachtýře, svobodníka Haruse vod Lipče, jak má najatou klášterní půdu od augustinů, kterej najímá čeleď na krátko. Jasnosti, neráčej se zlobit, stará hlava nepracuje a to sem byl až ve Veneciji, ligurském i helvítském Janově a taky v Raguzze - tam jsem, Jasnosti i rozuměl, co si povídají mezi sebou – všude to bylo nějak jiný, nejvíc v tom ligurským Janově, v Raguzze to bylo nejvíc podobný nám, ale já nevím pořádně v čem to bylo jiný hlavně, Jasnosti, neráčej se horšit, stará hlava nepracuje.
…. Já myslím, že to je taková šalba na lidi, z těch knížek. Když jsem se rychtáře a velebného pána, já neříkám, to sou móc chytrý lidi, když jsem se ptal, abych řekli, jestli to tedy bude takovej jinej pán než teď sou nebo takovej jinej pachtýř-svobodník, než eště teď sou, tak řekli, že to budou všichni a nikdo z nich, Jasnosti, já sem starej voják, mně by se neměli posmívat, byl sem až v Cařihradě, ještě za křesťanského císaře, proč nemůžou říct jasně a nevysmívat se. Když ten kapitálista bude mít pole, tak bude přece pán a když je pán, proč by místo svých nevolníků najímal lidi bez pána a dával jim peníze – to je přece úplný nesmysl a to bych se eště bál najímat lidi bez pána – jak jim věřit, když jsou chudobní a nikomu nepatří ? Když je bohatý, tak nemusí nikomu patřit, ale když je chudobný a nepatří, určitě bude loupit …

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Sobota, 5.Ledna 2013, 10:57:55


... nebo u toho, kdo sleduje s podezřením jakoukoli veřejnou stimulaci - i kdyby nesla víc než byla sama, i když pro veřejné rozpočty by platilo - "dávám, abych dostal VÍC než jsem dostal" ...

... a vylívá pak takto s vaničkou i dítě - protože investice nebývá na začátku nic než jistý výdaj ...

... tady bych posloužil určitou anekdotickou a reminiscenční fabulací:



„To snad nemyslíte vážně, drahý hrabě“,

vece Ctibor z Mezilesí,

„ to chcete vážně říci, že Vy tam u Vás ve Frísku, těm svým chlapům ještě platíte?
To se Vám přece nemůže vyplácet.

Já vím - velcí páni mají pochopitelně hodně peněz a své libůstky.

Tak třeba já bych si něco takového prostě nemohl při svých kalkulacích dovolit.

Rád bych Vás upozornil, že já, Ctibor na Klenutém Hradci a z Mezilesí mám nevolnickou práci těch chlopů zadarmo – a jsem rád, že tak tak vyjdu…



„No právě, pane z Mezilesí,“

odpovídá se zdvořilým úsměvem Willem Hendrik, hrabě z nizozemského Brandstreemu,

„no právě.

Já jim platím a můžu Vás ujistit, že PENĚZ MÁM PŘESTO POŘÁD DOST ...

... dokonce bych řekl, že od té doby, co to dělám - od smrti otce nebožce - tak čím dál víc ..."

Eva10

Eva Hájková - zapadákov

Historická fikce (ne sci-fi, ale hi-fi)? Sobota, 5.Ledna 2013, 11:00:23

To je opravdu pěkný názorný příklad, pane Tejkle, který ukazuje, jak bláhové je pokládat některé jevy spjaté s člověkem a se společností za "normální" a "přirozené", tedy věčné. Tak je může chápat leda ten, kdo věří, že kapitalismus je "přirozeným" koncem dějin. Nebo ten, kdo tomu prostě věřit chce.

Eva10

Eva Hájková - zapadákov

Sobota, 5.Ledna 2013, 12:21:25

Člověk a společnost (společnosti) navíc podléhají nejen historickým změnám, ale také nerovnoměrnému vývoji z geografického hlediska. Kdyby si lidé, kteří na tom měli zájem, neprosadili "přirozenou" prostupnost hranic pro kapitál a zboží, částečně i pro pracovní sílu, tak bychom možná dnes neměli jeden planetární socioekonomický systém ale více systémů, které by odrážely kulturní i jiné rozdíly v různých částech světa.

Jiří Hyldebrant - Praha

Sobota, 5.Ledna 2013, 16:54:44

Paní Puchýřová, u vodovodních sítí patrně nemůže fungovat konkurenční tržní prostředí, a je tedy úkolem státu, aby je spravoval a reguloval. Váš odkaz se týkal odborových organizací, které zasahují do soukromé sféry nebo sféry, do které stát zbytečně zasahuje. Činnost odborů musí být financována z části zisků a platů v (potenciální) soukromé sféře. Je absurdní se domnívat, že odbory pomáhají zaměstnancům, když jim naopak ukrajují platy, a to nedobrovolně i těm, které o jejich činnost nestojí.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Neděle, 6.Ledna 2013, 11:53:10


... jinou technikou mohou být parafráze předchozích srovnávání.

Tuto jsem použil na facebooku :


"O NESAMOZŘEJMOSTI DOMINACE KAPITÁLU A ZISKU

„…Jak zdůrazňují všichni teoretici radikální emancipace od Brechta přes Foucaulta až po Badioua, politika emancipace musí v první řadě zdiskreditovat zdání přirozenosti, musí to, co je prezentováno jako nezbytné a nevyhnutelné, obnažit jako pouhou nahodilost…“
Mark Fisher, Kapitalistický realismus
(Rybka Publishers, Praha 2010, str. 29)

Jako přirozené a samozřejmé se nám bude vždy jevit to, co zrovna dominuje.

Zisk je prostě jednou z těchto forem přebytku.
Nic víc - nic míň. Může zmizet v prospěch konečného spotřebitele - a společnost o žádný naturální přebytek nepřijde (když zisk mizí v prospěch odběratele uvnitř řetězce, někde klesnou náklady a zisk se zase vynoří u někoho jiného …)
Pokud zisková forma čistého přebytku v určité historické etapě dominuje, stává se zároveň historicky dominujícím mechanismem prvotního rozdělování a zhodnocování kapitál. Není ale žádný důvod se domnívat, že zisk musí být navždy dominující formou čistého přebytku - a tedy že i související kapitál musí být navždy dominujícím mechanismem prvotního rozdělování a zhodnocování.

Po valnou většinu lidských dějin ostatně zisk NEBYL dominující formou čistého přebytku. Naposled tu předtím vládla skoro třikrát tak dlouho feudální renta jako odvod čistého nájmu, hlavně zprvu a i potom často v naturální formě - odvod na trhu tolik nezávislý, protože zdrojem byly do značné míry samozásobitelské usedlosti.

Něco jako zisk - stejně jako odvod komunitě, tedy daň, stejně jako čisté nájemné, tedy renta a stejně jako úrok (přinejmenším jako možnost, o které se ví) - zřejmě asi v nějaké historické verzi existovaly (jako formy přebytku) vždy. Pochopitelně s výjimkou prvobytně pospolného historického úseku na úsvitu lidských dějin, kdy nebyl přebytek pravidelně reprodukovanou částí společenského produktu…
Nicméně sám fakt, že něco jako zisk, renta, daně atd. existovalo asi skoro vždy, nemění nic na tom, že pokud byl „pozorovatel“ ponořen do toho svého „historického období“, jevila se mu některá z forem přebytku – a sice ta která dominovala - jako jasně prvotní, jakoby zjevně nutná, nenahraditelná, samozřejmá, „nejpřirozenější“ ze všech.
A ty ostatní formy jako „odvozené“, nenutné, atd. …

Například Karel Marx si toho všeho byl dobře vědom – třebaže sám byl ponořen do kapitalismu (navíc začínajícího).
Ve svém klíčovém díle napsal o ekonomech, kteří svá díla vytvářeli „na úsvitu kapitalismu“ a byli proto ještě příliš „ponořeni“ ve feudální éře, tato slova:

„ … Petty, Cantillon, vůbec spisovatelé, kteří mají blíže k feudální době, považují pozemkovou rentu za normální formu nadhodnoty vůbec (nadhodnota je Marxův výraz pro čistý společenský přebytek, pozn. M. T.), kdežto zisk jim ještě neurčitě splývá se mzdou nebo se jim nanejvýš jeví jako část této nadhodnoty, kterou kapitalista odňal pozemkovému vlastníkovi. Vycházejí tedy ze stavu, kdy za prve zemědělské obyvatelstvo ještě představuje daleko převážnou část národa a kdy za druhé pozemkový vlastník je osobou, která si pomocí monopolu pozemkového vlastnictví první přivlastňuje nadbytečnou práci bezprostředních výrobců, kdy tedy pozemkové vlastnictví také ještě vystupuje jako hlavní podmínka výroby.
Nemohli si tedy ještě klást otázku, která naopak, z hlediska kapitalistického způsobu výroby, usiluje o to vyzkoumat, jak to pozemkové vlastnictví dělá, že kapitálu zase odnímá část nadhodnoty, kterou vyrobil (tj. vyždímal z bezprostředních výrobců) a kterou si první už přivlastnil …“

(Karel Marx, Kapitál III/2, SNPL Praha 1956, kapitola XLVII. Geneze kapitalistické pozemkové renty, úvodní výklad, str. 331-332)


Marx byl ovšem „ponořen“ právě v kapitalismu a byl analytikem právě kapitalismu a nikoli „konstruktérem“ obrazu jeho nástupce (což je běžně rozšířený omyl, že byl také teoretikem socialismu a komunismu – Marx byl pouze věrozvěstem socialismu a komunismu).
Zkusme si nyní („na zkoušku“) velmi volně parafrázovat onen shora uvedený Marxův text obsahující poznání, na které Marx takto upozornil, které ale – on sám - na samotný kapitalismus ještě neaplikoval.
Představme si například, že by nějaký autor, po letech, až bude naopak on už dlouhodobě a dostatečně „ponořen“ v nové postkapitalistické společenskoekonomické formaci (jako Marx v roce 1863 v té kapitalistické), napsal o té naší, současné dnešní době obdobným způsobem zpětně třeba tato slova:

„… v dobách, kdy ekonomové měli ještě blíže ke kapitalistické době, považovali tito zisk za normální formu nadhodnoty vůbec (celkového přebytku) - kdežto daně se jim tehdy jevily jako část této nadhodnoty, kterou společenství odňalo kapitalistovi. Vycházeli tedy tenkrát ze stavu, kdy za prve bezprostřední výrobci ještě představovali převážnou část národa, a kdy za druhé byl vlastník kapitálu osobou, která si pomocí monopolu vlastnictví tehdy ještě nedostatečně saturovaného kapitálu jako první přivlastňovala nadbytečnou práci bezprostředních výrobců. Naši předchůdci si v těchto předcházejících dobách, kdy kapitál dominoval, ještě nekladli otázku, která naopak, z hlediska současného socialistického způsobu výroby, usiluje o to vyzkoumat, proč je nutno jednotlivému výrobci umožnit čerpat diferenciální zisk, tedy poskytovat na úkor společnosti část celkové nadhodnoty, která přece jako celek vzniká jen díky společensky stimulovanému a takto umožněnému ekonomickému reprodukčnímu koloběhu, a je pouze díky společenské stimulaci a veřejné podpoře vytvářena jako převis nad náklady jednotlivých výrobců a bez koloběhu společenských, pravidelných a obecných, parametrických a zpět se vracejících stimulací by nebylo ani žádného dílčího, nad soukromé náklady vyčnívajícího a je přesahujícího diferenčního zisku z vyšší efektivnosti v jinak ale kapitálově nadkriticky saturované ekonomice.
Takže nebýt veřejné stimulace ze zhodnocujících se veřejných rozpočtů neexistoval by tu ani skoro žádný jednotlivý výrobce dosahující na diferenční zisk z efektivnosti jako na svou motivační odměnu nad úroveň veřejné stimulace proto, že poskytuje efektivnější produkci nebo službu a nakolik jí poskytuje …“


Vojtěch Klusáček - Brno

Neděle, 6.Ledna 2013, 14:04:59

Výstižné.

Facebook v nové úpravě má podstatnou nevýhodu, příspěvky staršího data mizí v jámě nedohledatelnosti, dokonce i na vlastní "zdi".

Ostatně pak soudím, že Jiří Hydebrand poskytuje velkou službu. Jeho otázky a námitky, jsou důležité a legitimní samy o sobě, bez ohledu na motivaci a zámysly skutečného pisatele. Dokud na ně nebudeme a nebudeme schopni odpovídat racionálně, konzistentně a přesvědčivě, do té doby bude levice v současné defenzivě. Dobře, že je to alespoň Ilona Švihlíková, Miroslav Tejkl, Adam Votruba. Jinak je to bída.

Vojtěch Klusáček - Brno

Neděle, 6.Ledna 2013, 14:34:45

A samozřejmě Martin Hekrdla.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

s panem Klusáčkem Neděle, 6.Ledna 2013, 16:02:6

(Neděle, 6.Ledna 2013, 14:04:59) souhlasím.

Šel bych o krok dál.
S pravicí (resp. těmi, kdo se za pravici považují) je nutné spolupracovat. Podmínkou je, že jde o lidi intelignentní a pokud možno vzdělané a dobré ve své profesi.

L)"Levice" nesmí podlehnout iluzi, že může společnost změnit k lepšímu sama, např. na základě toho, že budě mít většinu v zákonodárných sborech. (Pořád tam přinejmenším pod nálepkou "levice" lidé jako Hulínský, Škromach a podobní...)

Petrasek Milan - penzista

Dostat se z té bídy je zajímavé Neděle, 6.Ledna 2013, 16:25:10

a obvzláště, když se podaří zprostředkovat většinové vědomí, že demokracie je když většina pochopí význam solidarity jako nutnost. A pro takovou většinu jsem připraven shánět, pane Kopecký hlasy i mezi takovými jako jsem já.
Polo-, polo-, polo-,.........přiznávám se.

Jiří Hyldebrant - Praha

Solidarita Pondělí, 7.Ledna 2013, 16:39:4

Solidarita je úkolem občanů, nikoliv státu. Stát naopak ničí solidaritu, protože ji vynucuje násilím, a tak budí odpor k solidárním činům. Zvykli jsme si na stát, který má všechno dělat za nás, včetně solidárních činů.

Ač je mi V. Franz jinak odporný, použiji jeho příkladnou větu: "Kdysi patřila k bohatství i odpovědnost a bohatí lidé věděli, co se sluší a patří. Stavěli nemocnice, školy, podporovali kulturu, umění. Prostě věděli, že k obědu nesní stejně víc než jeden řízek, i když jich mohli mít na talíři třeba padesát."

Státem vynucená „solidarita“ vytváří příkopy mezi bohatými a chudými. Bohatý má vztek, že mu stát něco sebral. Chudý necítí vůči bohatému vděk, ale má pocit, že si to své musel urvat a že má na to nárok. Když vám šéf v práci zvedne plat, tak máte radost a cítíte vůči němu vděk. Když stát násilím sebere bohatému šéfovi, přičemž část z toho rozfrcá státní aparát a část se dá chudšímu zaměstnanci, tak tam žádná radost ani vděk není, ale pocit hořkosti na obou stranách.

Navíc je takové přerozdělení kontraproduktivní, protože šéf to kompenzuje tím, že dá zaměstnancům o to menší platy, nebo musí zvednout ceny svého zboží a služeb, takže si chudší za násilně vymožené peníze méně koupí. Zaměstnanci s menším platem se tak vinou státu cítí v roli vykořisťovaných.

Proč by měl být někdo solidární ve prospěch potřebných, když mu stát násilím bere peníze ve prospěch nepotřebných + ve prospěch neefektivního byrokratického aparátu. Kdyby stát zrušil nucenou státní solidaritu, ještě nějakou dobu by na straně bohatých převažovala hořkost a averze vůči solidárním činům. Levice by pak pochopitelně šíleně nadávala, že se chudým a potřebným nepomáhá a že je to vina pasivního státu, ale přitom by to byla vina levice a levicového státu, že takto nemorálně lidi vychoval. Ke změně mentality - ala Franz - by byla potřeba delší doba.

Stejné je to se všemi dotacemi. Existuje mylná představa, že některé věci, v současnosti dotované, bez dotace nemohou existovat. Mohou. Kdyby byly dotace zrušeny, nějaký čas by trvalo, než by si lidi zvykli, že si dříve dotovaná odvětví mají financovat sami. Po tu dobu by pochopitelně levice nadávala na to, co sama zavinila.

Co by asi udělala naše babička, kdyby měla 2x větší důchod? Okamžitě by si nakoupila o to víc jídla, nábytku a dalšího luxusu, roztočila by mejdan návštěv. Ale pak by neměla v kostele na vstupné a šíleně by nadávala, že se musí v kostele platit vstupné. Lidi jsou navyklí, že stát má dotovat zdravotnictví, kulturu, umění, vědu, vzdělání, zatímco oni sami si mají nakupovat jídlo a zajistit nižší potřeby. Proto poplatky třeba ve zdravotnictví nebo školné budí odpor, protože lidi na ně nemají, když jim na to stát bere a neefektivně s tím hospodaří.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pondělí, 7.Ledna 2013, 18:49:36

Pan Hyldebrant říká:

"... Stejné je to se všemi dotacemi. Existuje mylná představa, že některé věci, v současnosti dotované, bez dotace nemohou existovat. Mohou. Kdyby byly dotace zrušeny, nějaký čas by trvalo, než by si lidi zvykli, že si dříve dotovaná odvětví mají financovat sami. Po tu dobu by pochopitelně levice nadávala na to, co sama zavinila."


Proč jsou lidé slepí a nechtějí vidět, co se kolem nich odehrává a radši mluví abstraktně ve větách, které vypadají jako samozřejmost, jasná a použitelná pro všechny jednotlivé konkrétní situace?

Vždyť problém je v tom slově "pro jednotlivé situace (ve smyslu zvlášť).

Robinsonová jednou řekla něco v tomto smyslu:

"Když si v hledišti stoupnete na svou židli, abyste uviděl lépe - samozřejmě uvidíte lépe. Až na to, že to nesmějí udělat všichni ostatní - pak VŠICHNI uvidíte JEŠTĚ HŮŘ než jste všichni viděli předtím ..."


Pracovní síly je dnes zapotřebí čím dál méně, jiný masový sektor pro její "nasátí" jaksi není (kvartér a kvintér to už nesplní).
Závody ke dnu znamenají, že reálný příjem společenské většiny v tom nejlepším případě stagnuje (ve starém vyspělém světě - oproti předchozímu stavu věcí)

To je prostě realita.
To prostě nelze okecat.

Takto se vyvíjející kupní síla společenské většiny (superboháč zajistí ze svého obrovského objemu kupní síly odbyt kde a v jakém rozsahu?) si vynucuje poměrně nízkou prodejeschopnou cenu.
Navíc platí, že technologický pokrok zvyšuje četnost produkce - spotřební statky i výrobní prostředky rychleji vznikají než zanikají.
Problém se můžete různě přesouvat, ale nakonec to je všude takové - jenom někde ne tolik a někde víc ...


Jediná záchrana kapitalismu je v destrukci.
Pak ovšem dojde k restartu opět na začátku cesty, kterou jsme předtím už ušli.


Pan Hyldebrant si myslí, že dotace je známka toho, že je NĚKDO MÁLO efektivní - a MĚL BY BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ.

To je ale obecně rozšířený omyl.

Dotace tu je takto významná ZEJMÉNA proto, že jsou VŠICHNI efektivní AŽ MOC a stále hůř se hledají "šviháci", kteří by se nadkriticky LIŠILI směrem K JEŠTĚ VĚTŠÍ efektivnosti ...

Nejlepší je, když vás JEŠTĚ obklopuje industralismus plný hmoty, (nákladové) hodnoty, ale vy UŽ zároveň uháníte vpřed a této masívní zátěže se zbavujete ...


Jenže to je věc, kterou pochopí spíš ten, kdo se vydal cestou klasické ekonomie, postkeynesovství, neomarxismu atd. - prostě cestou těch, kteří vědí, že začít je nutno z makroekonomické stránky - a že ta mikroekonomická je sice důležitá ...

... nicméně přece jen odvozená ...

Jiří Hyldebrant - Praha

doporučení Úterý, 8.Ledna 2013, 00:07:38

p. Tejkl: „Když si v hledišti stoupnete na svou židli, abyste uviděl lépe - samozřejmě uvidíte lépe. Až na to, že to nesmějí udělat všichni ostatní - pak VŠICHNI uvidíte JEŠTĚ HŮŘ než jste všichni viděli předtím...“

Když si v hledišti stoupnete na svou židli, abyste uviděl lépe, tak je to Váš jednostranný akt. Když chcete vytvořit zisk, jedná se o dvoustranný směnný akt.

Zisk v ideálním prostředí vzniká na základě dobrovolné, oboustranně výhodné dohody dvou stran. Je s podivem, že se někomu nelíbí zisk druhého, ke kterému ale sám přispěl tím, že s ním uzavřel oboustranně výhodnou dohodu.

Doporučuji všem z „dolních 10.000.000“, aby zlikvidovali zisky „horních 100.000“ tím, že zaprvé s nimi nebudou obchodovat a tím jejich zisky vytvářet, a zadruhé založí svoje konkurenční obchody s přiměřenými cenami, čímž zničí konkurenci „horních“ s nemorálními cenami a zisky.

Panu Tejklovi a lidem stejného názoru pak doporučuji, aby si na svých soukromých pozemcích zřídili takové obrazné „hlediště“, ve kterém bude zakázáno si stoupat na židli, a nevnucovali ho ostatním demokratickou cestou omezování svobody. A ať si tam dotují, co chtějí.

Vojtěch Klusáček - Brno

Solidarita Úterý, 8.Ledna 2013, 00:17:16

....keď vy nám soli do riti, my vám papriky ščiplavej a tri razy...

a má pravdu toto dávno z federální minulosti úsloví.

Vůbec bych se přimlouval za nazývání věcí pravými jmény. Přerozdělování není solidarita, nefunguje tak, ani nemá její úlohu. Přerozdělování snižuje (by mělo snižovat) příjmové rozdíly na snesitelnou úroveň a jako neoddělitelný spoluefekt indukuje dodatečnou poptávku a dodatečnou ekonomickou aktivitu, když ta soukromá poptávka nestačí a těch ziskových investičních příležitostí je v nasycené ekonomice příliš málo.

Zaměňovat je za solidaritu, a tu navíc povýšit na cíl snažení levice je trapný omyl.

Petrasek Milan - penzista

Trapných omylů evropského osvícenství Úterý, 8.Ledna 2013, 10:02:57

je k mání pane KLusáčku stejně tak nesčetno, jako neoliberálních pouček ze skript pana Klause.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

kadet Biegler Úterý, 8.Ledna 2013, 10:10:14

čerpá z hluboké studnice svého ostrovtipu a dále vybrušeuje svůj záviděníhodný talent k logickému uvažování.

Uvidíme, zda mu ještě něco zbyde na životní fázi, kdy bude muset zvládat rodinný život! V manželství, jak známo, hraje logika a vzájemné porozumění důležitou roli.

Děvčata, nechtěla byste ho některá konečně sbalit, dokud je v rozpuku?

Petrasek Milan - penzista

Biegler a láska? Úterý, 8.Ledna 2013, 10:36:14

Opatřím si dílo ze kterého Hašek čerpal a kul Bieglera smíchám to s Prechta - Liebe für den Hausmann, opepřím von Matta - Wer liebt darf alles, zabalím do Karlahynkamáchy.
Vše opatřím doporučením - v případě disfunkčnosti čtěte ponejprv Ciorana a když přežijete Schopenhauera.

Jiří Hyldebrant - Praha

Úterý, 8.Ledna 2013, 13:50:25

p. Klusáčkovi

Přerozdělení neindukuje poptávku, protože s přesunem peněz dojde i k přesunu poptávky a celkový objem poptávky zůstane maximálně stejný.

Jak může přerozdělení indukovat ekonomickou aktivitu, když naopak ekonomickou aktivitu trestá? Přerozdělovat lze jen na úkor toho, kdo ekonomickou aktivitu vytváří.

Na co by měla poptávka stačit, na Vámi opakovaně zmíněné materiální výrobní kapacity? Ty jsou přece nekonečné, záleží jen na počtu a práceschopnosti obyvatel, kolik z nich jsou schopni využít. Ad absurdum po vyčerpání materiálních výrobních kapacit na Zemi jsou další na Měsíci a na Marsu. Že by byly velmi nákladné, až nedostpuné? Na Zemi je to stejné: nevyužité materiální výrobní kapacity jsou víceméně nákladné a nedostupné. Přitom náklady se týkají i pracovní kvalifikace.

Solidaritu zde zmínil pan Petrásek. Státní „solidarita“ skutečně neexistuje, proto jsem ji v tomto spojení napoprvé zmínil v uvozovkách.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Doporučuji přibalit Marii Janků Sandtnerovou Úterý, 8.Ledna 2013, 14:35:56

Když se tu tak zašťitujeme tou literaturou (před)minulých století :-)

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Hyldebrante Úterý, 8.Ledna 2013, 15:14:51

Materiální výrobní kapacity, které se nacházejí na Měsíci a dalších planetách, nám zůstanou zřejmě nedostupné. Současný, vámi opěvovaný systém, totiž ty nám dostupné vyčerpal na nadprodukci nesmyslných věcí, které vyrábí zjevně neefektivně, stejně, jako je neefektivně přemis´tuje po zeměkouli. Až příjde doba, kdybychom měli letět na jinou planetu pro suroviny, budeme mít každý tři auta, patery džíny a plné ledničky kokakol, ale na výrobu raket a paliva do nich už suroviny a energie nebudou.
Pokud je člověk schopen elementárních početních úkonů a zároveň schopen dát si věci do souvislostí, tak nemůže tleskat tomu, že se zvyšuje výroba a odbyt něčeho, co se prodává jen proto, že se masy nechají zpitomět reklamou. Pokud vyčerpáme přírodní zdroje na výrobu neužitečných věcí, tak nám budou chybět na ty užitečné. Místo výstavby hvězdných flotil se tu vyrábějí ročně miliony aut, které spotřebovávají pohoné hmoty a přitom nejsou schopny dopravit lidi levněji a dokonce dříve tam, kam je nutno. Hvězdy šoubyznysu se chlubí tím, že mají třeba několikset párů bot. Proč proboha? Copak to má nějaký ROZUMNÝ účel? Co je platné, že to zaměstná stovky lidí při výrobě, když se přitom spálí energie a spotřebují suroviny, které mohly být využity účelně. A tak bych mohl pokračovat, pravda je bohužel ta, že nepotřebných věcí se dnes snad vyrábí více, než těch potřebných, což je důkazem zrůdnosti systému. Copak je nutné kupovat si nová auta, když ta stará ještě fungují? Dotovat jejich prodej dokonce státem? Jaký větší důkaz lidské debility by jste ještě chtěl?
Váš spor o přerozdělování zisků je nicotný. I když po vašem bude, nebo nebude, stejně nikdo nezastaví nesmyslné plýtvání zdroji na této planetě a dalším generacím budou zatraceně chybět. Dopadli jsme jak v Továrně na Absolutno. Máme přesycené trhy a hloupě se domníváme, že tohle je ráj. Každou takovou hostinu však někdo MUSÍ zaplatit a my, pitomci zpitomnělí, necháme úhradu na své děti a vnuky. Ta vaše ekonomická aktivita, o jejíž rozdělování se obáváte, je v současné podobě pro lidstvo neštěstím. Pokud se ovšem nedokážete vymanit ze zblblismů dnešních "ekonomických" teorií, tak bohužel. Nejste ale sám, a to je to nejsmutnější. Je katastrofou, že v 21. století je nejvyšší ideou lidstva "Volný trh", představa, že všechno se nějak vyřeší. Opravdu důkaz, jak daleko jsme se za 5 000 let lidské civilizace dostali! Je zajímavé, že lidé, kteří tuto oslovinu nejvyššího stupně propagují a oslavují, se tím sami neřídí. Asi nikdo z nich nespolého na to, že něco nějak dopadne, přímo naopak se snaží věci řídit sami. Ale hodí se jim, že ostatní to tak nedělají. A ještě k těm 100 000 a 10 000 000. Hádejte kdo by se bez koho neobešel?

Jiří Hyldebrant - Praha

Panu Ševčíkovi – představa o štěstí Úterý, 8.Ledna 2013, 20:38:18

Každý má právo hledat svoje štěstí. Je-li pro někoho štěstí hltat reklamy a kupovat reklamní produkty, je to jeho svaté právo a nelze mu v něm bránit. Nelze vnucovat druhým svoji představu o štěstí státním zásahem, jedině individuální formou nabízet alternativu - svoje vlastní „lepší“ produkty a vlastní příklad.

Václav Klaus: „Moralizujme jen tehdy, dosvědčujeme-li to, co hlásáme, svým vlastním konáním.“

Ostatně nechápu, jak může štěstí druhého poškodit vlastní štěstí. Konkrétně nechápu, jak může něčí nákup reklamního produktu poškodit Vaše štěstí, pane Ševčíku. Je-li pro někoho štěstím přetvořit představu o štěstí někoho jiného, tak je to asi lidská tragédie. Takové štěstí někoho na úkor druhého určitě nemá pomáhat naplňovat stát.

Přírodní zdroje jsou neomezené. Do vyčerpání momentálně známých přírodních zdrojů se jejich nepostradatelnost stane minulostí a zároveň dojde k objevení nových přírodních zdrojů, díky vědeckotechnickému pokroku.

Vy: „A ještě k těm 100 000 a 10 000 000. Hádejte kdo by se bez koho neobešel?“
Já: Dělba práce je prospěšná pro všechny. Izolováním těchto skupin obyvatelstva by si pohoršili všichni. Pokud si nějaká skupina obyvatel myslí, že by si polepšila ekonomickou izolací od ostatních, nic jí v tom nebrání.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Hyldebrante Úterý, 8.Ledna 2013, 21:15:48

Proboha přestaňte se tady za KAŽDOU cenu dohadovat s každým bez toho, aby jste se opravdu zkusil nad názory druhých zamyslet. O jaké svobodě v jednání lidí tu píšete? Copak jde o něčí štěstí? Jaké má nezpitomělý člověk štěstí z toho, když si vyjí zásoby potravin, spálí si topivo a otráví vodu? Vy jste zjevně nepochopil, o čem jsem psal. Zkusil jste se na svět někdy podívat jiným pohledem, než tím, který vám určil VK? Dovedete si představit jiné fungování společnosti - takové, která by dokázala skutečně efektivně a hlavně trvale udržitelně /pokud nevíte, co tyto termíny znamenají, klidně se zeptejte/ hospodařit s tím, co by mělo zůstat i dalším generacím? Vaše tvrzení o nevyčerpatelnosti přírodních zdrojů a objevů nových v případě potřeby, vás neřadí do skupiny přemýšlejících. Asi jste nikdy neviděl vyčerpaná naftová naftová pole v USA a v Gruzii, neslyšel jste vyprávění bývalých tamnějších naftařů o tom, jak si mysleli, že těžba tam bude trvat mnohem, mnohem déle. Já mám děti a už i jednu vnučku. Není mi jedno, že současný ekonomický systém tryskem neobnovitelně vyčerpává surovinové zdroje. Není mi jedno, že naprostá většina politiků má plnou hubu řečí o zodpovědnosti a o tom, jak se nemí žít na dluh, ale svým konáním zadlužila neuvěřitelně budoucí generace. Jak říká profesor Koukolík, lidstvo se stalo rukojmím deprivantů /deprivant je dle jeho názoru a v jeho označení sociálně adaptovaný / sociálně úspěšný / neúplný psychopat/. S vámi to deprivanti moc složité nemají.

Luděk Ševčík - OSVČ

Úterý, 8.Ledna 2013, 21:17:2

A té dělbě práce. Je dělbou práce to, že vám vaši výplatu v metru sebere kapsář?

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, München

Přírodní zdroje jsou neomezené. Úterý, 8.Ledna 2013, 22:07:43

Aspoň prakticky, nepochybně. Ovšem druhá část výroku, tedy "Do vyčerpání momentálně známých přírodních zdrojů se jejich nepostradatelnost stane minulostí a zároveň dojde k objevení nových přírodních zdrojů, díky vědeckotechnickému pokroku " je pochopitelně jen pokus o amatérskou věštbu.

Jiří Hyldebrant - Praha

Úterý, 8.Ledna 2013, 23:26:42

Poznámky k panu Ševčíkovi
- Neopěvuji současný systém, v němž převažuje kolektivní rozhodování na úkor individuálního.
- Umíte Vy si představit fungování jednotlivce místo fungování společnosti? Nechci si představovat další a další společenské systémy s dalším posilováním kolektivního rozhodování, tedy páchání kolektivního násilí na jednotlivcích.
- Nevycházím z žádné ekonomické teorie, ale z principu svobody člověka. Vy se nedokážete vymanit ze zblblismů společenských a technokratických mocenských teorií. Vyskytne-li se jakýkoliv problém, který zavinila státní moc, budete ho chtít řešit dalším posílením státní moci. Jste v zajetí státem řízené společnosti a nejste schopen se z ní vynořit.
- Ekologické katastrofy, hrozby vyčerpání surovin, jsou stejně jako předpovědi konce světa staré jako lidstvo samo.
- Kapesní krádež není dělbou práce, ani dobrovolnou, oboustranně výhodnou ekonomickou operací, ale jednostranně násilný čin. Úkolem státu je trestat individuální násilí a zároveň nevytvářet kolektivní násilí, resp. jen v minimální, nezbytné míře, pokud je to v mimořádném veřejném zájmu.
- Když si někdo vyjí ledničku, vyčerpá topivo, otráví vodu, tak je třeba masochista a je to jeho štěstí nebo neštěstí. Stát mu v něm nesmí bránit. Kolektivní rozhodování je založeno na tom, že máme všichni víceméně stejnou představu o štěstí. Většina lidí si bohužel myslí, že druzí mají stejnou představu o štěstí jako oni – „podle sebe soudím tebe“.

Jiří Hyldebrant - Praha

Mimo téma Středa, 9.Ledna 2013, 05:53:59

Pan Kopecký je opět úplně mimo téma: „Uvidíme, zda mu ještě něco zbyde na životní fázi, kdy bude muset zvládat rodinný život! V manželství, jak známo, hraje logika a vzájemné porozumění důležitou roli.“

Manželství je zbytečná, státem zřízená instituce. Manželství je smlouva mezi mužem a ženou (na straně jedné) a státem (na straně druhé). Nevidím žádné výhody této smlouvy se státem, ale naopak kupu nevýhodných právních aspektů, které navíc stát neustále mění, takže jsou nepředvídatelné. Stát omezuje lidské životy i proti vůli lidí a nevidím důvod se mu ještě více podřizovat dobrovolně. Prostřednictvím manželství stát řídí životy lidí proti jejich zájmu. K soužití, plození a výchově dětí žádné manželství potřeba není.

Lidé si myslí, že manželství je tisíciletá prověřená instituce a že jim důvěryhodnost partnera garantuje stát nebo Bůh. Ale to je omyl, důvěryhodnost partnera si musí každý zajistit sám. Manželství naopak škodí partnerským vztahům a v neposlední řadě dětem, protože vyvolává mylnou představu, že lidem důvěryhodnost životního partnera zajistí.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Hyldebrante Středa, 9.Ledna 2013, 10:12:29

Oháníte se svobodou jednotlivce a přitom spoléháte na kolektiv. To je dost směšné. Jako jednotlivec by jste přece nespoléhal na to, že někdo za vás vyřeší problém s docházejícími surovinami a zdroji pohonných hmot, ale hledal by jste řešení sám. Možná, že vás podceňuji že jste už tyto problémy vyřešil, ale spíše se jedná o to, a jen prostoduše papouškujete něčí pohádky.
Díky tlaku, kterým na vás působí neoliberální propaganda, vám bohužel unikají základní principy, na kterých vzniklo lidské společenství. Nebyl to silný jedinec, který se SÁM dokázal v přírodě dostat na pozici pána tvorstva. Bylo to jen díky vámi zavrhovanému kolektivu. Tenkrát, nebo dnes, bez kolektivu by lidé nebyli tam, kde jsou. Samozřejmě se vždy najdou deprivanti, kteří upřednostní osobní zájem nad zájmy ostatních, je to dáno jejich postižením. Jejich asociálnost jim dává výhodu oproti normálním lidem, protože ti je hůře rozeznávají a protože sami takoví nejsou, tak nejsou schopni ani předpokládat, čeho všeho je takový deprivant schopný. V dnešní době deprivanti oblbují méně přemýšlivé jednotlivce řečmi o svobodě jednotlivce. Sami tou svobodou ovšem chápou stav, kdy oni mohou na úkor ostatních čerpat jejich zdroje. Takhle v Africe plundrovat měděné doly takovým způsobem, že místním obyvatelům po těžbě zůstává jen otravená země. To je panečku svoboda v jejich podání. Zlikvidovat na úkor své svobody bohatnout životní podmínky milionům ostatních.
Ekologické katastrofy a hrozba vyčerpání surovin nejsou staré jako lidstvo. Ale stará jako lidstvo je hloupá představa, že se všechno samo vyřeší v prospěch lidstva. Propagují ji ti, kteří nechtějí být zatěžováni starostmi, chtějí si užívat. Jejich motem je carpe diem, po nás potopa! Tedy nic, co by mělo něco společného s rozumem.
Kapesní krádež je ve své podstatě menší svinstvo, než zlodějiny exekutorských mafií. A je zcela jedno, jestli je to zákonem definováno jinak. Zákony nastavené deprivanty by v rozumném systému neměly místo. Já jsem tím ale chtěl říci, že ty, jejichž majetky vznikly zločinnou činností, nemůžu považovat za užitečné pro společnost a jejich činnost rozhodně není dělbou práce.
Na závěr opět dokazujete, že vnímání jiných názorů vám činí nemalé problémy. Jestliže jsem psal o tom, když si někdo vyjí potraviny a zničí si podmínky pro život, nemyslel jsem tím nějakého jednotlivce, měl jsem samozřejmě na mysli lidstvo jako takové. Ty vaše svobodné jedince, kteří podle vás mají právo svou činností zlikvidovat suroviny, které budou příští generace nutně potřebovat. Jejich svoboda má podle vašich hloupě zvrácených představ větší hodnotu, než těch, kteří přicházejí a přijdou.

Helena Puchýřová - Brno

Názor proti názoru různých pažravých Hyldebrantů Středa, 9.Ledna 2013, 18:11:44

Když kvalifikovaná argumentace nezabírá, tak výměnu názorů doplňuji neohrabaným, ale jasným pohledem jednoho člověka na zprofanovaný požadavek pánů pažravců "více svobody (- pro jednotlivce) a méně demokracie" (pro všechny ostatní)" převzato i s chybami z fcb:
>>Že Klausova amnestie nedává logiku? Omyl !!!
Mně Klausova amnestie logiku dává.
Před zhruba rokem jsem psal, že centrum moci se pomalu přesouvá od vlády k
mocným a velmi bohatým šedým eminencím v pozadí. Dá se říci, že vláda už
nemá téměř moc v ruce. Její moc vyplývala s tím, že disponovala mnoha věcmi,
které mohla „prodat“ – a za to byla respektována i mafiemi v pozadí.
Zhruba poslední rok až dva je ovšem stát vykraden, a vláda posloužila
mocným. Změnila zákony v jejich prospěch (fikce doručení, nebývalá volnost
exekutorů, faktická nevymahatelnost práva a spravedlnosti pro prosté občany,
církevní restituce, …) a vláda už operuje jen s několika posledními kartami:
Komu předá celé zdravotnictví: Chrenek, zbývá jenom uměle zkrachovat
Všeobecnou zdravotní pojišťovna a pak podle zákona spadne Chrenkovi celé
zdravotnictví do klína, zbytek už si zařídí sám. Schválili mu nestandarně
mnoho věcí, které byly za hranou zákona různými kličkami. Aby mu lidé
neutekli poté co VZP spadne do klína podle zákona jeho pojišťovně, omezili
možnost změny lékařů, stejně jako další. A jako dárek mu přidali popplatky,
které mírně zvýšili.
Pak je tu ČEZ, kde jsem slyšel, že se nenápadně rozprodávají akcie. Zde
zřejmě dojde k předání tajně a nenápadně tichou cestou.
Máme tu důchodový systém, který je zlatou slepicí. Pokusy předat vše k
vytunelování do soukromých penzijních fondů byla řada a stále se snaží.
Tak by se dalo pokračovat.
Podstatné je, že poslední dva roky se těžiště moci silně přesunuje do šedých
eminencí mimo vládu (ne že by tam nebylo, ale moc vlády zřetelně slábne a
moc lidí vzadu roste).
Nepohodlní z vlády jsou zavíráni. Viz Rath apod. Lid měl/má radost z toho,
že na politiky je metr, ale na skutečné zločince metr není. Ovládnutí
policie a částečně soudů je nyní využíváno jako nástroj pro likvidace těch,
které šedým eminencím vstoupí do cesty. A zároveň dají falešnou situaci
lidu, že začíná spravedlnost i na mocné – stejně falešnou jako Havel dal
naději na demokracii a lepší život.
Kalousek to pochopil. Přepsal svůj veškerý majetek na manželku a rozvedl se.
Nebojí se, že by ho manželka o majetek připravila, v minulosti dokázal mít
metody i hodně drsné (záhadná úmrtí?), takže manželka si to určitě nedovolí.
Klaus nyní amnestií zrušil vyšetřování, které vadilo mnoha lidem v pozadí. A
také ochránil sebe. Tedy odstranil hrozbu skutečné moci mimo vládu v pozadí.
Ostatně Klaus milosti dával převážně podvodníkům a defrandautům.
Klaus pouze pomáhá dokončit proces. Ochránil skutečné šedé eminence, kteří
se těžko mohli stát mocnými poctivou cestou. Tím je přikryl a zakryl k nim
cestu. Jistě nezůstane bez odměny.
Pouze probíhá proces – předání majetku a moci mocným mimo vládu. Jejich
ochrana mnoha novými zákony, které zaručují jejich klidné spaní i nerušené
tunelování, kradení a vykonávání moci. Tento proces je na pozadí mnoha
tisíců událostí ve vládě. Mnoha podivných zákonů. Mnoha podivných akcí. Je
to válka mnoha drobnými bitvami a tahy. Klausova amnestie byla jenom jedním
tahem na celé šachovnici. Každým tahem je předán kousek moci šedým eminencím
v pozadí, nebo kousek majetku, nebo nějaký penězovod, nebo zákonem zrušena
další možnost, jak je potrestat či na ně dosáhnout.
Občas to ruší zbytečně aktivní zahraničí, například Švýcarsko se začalo
nechutně montovat do MUS. Nebo Pítr. Alespoň tam se dalo zdržovat a nakonec
prošvihnout lhůty. Ale je to nepříjemné a vyvolává to zbytečné otázky mezi
lidmi.
Záměrným pokračováním tohoto procesu je také dostat lidi do stavu, kdy budou
na hranici uživení se. Budou mít spousty starostí jen o holý život.
Zadlužování státu, neschopnost dosáhnout spravedlnosti, exekuční orgie,
podporování kriminálních živlů jednak pozitivní diskriminací, jednak
pořádnou tahanicí po soudech každého, kdo se opovážil bránit obviněním z
překročení nutné obrany, rasismu či neonacismu. Dále rozbíjením co jde.
Dále rozeštváváním lidí proti sobě. Mladých vůči starým. Podnikatelů vůči
zaměstnancům. Antikomunismem a bojem proti komunismu v době, kdy žádné
osobní riziko nehrozí, ale je to hezká póza. Rozeštvávají se muži proti
ženám co to jde. Atd.
Nicméně toto už přesahuje rámec jediného tahu na šachovnici – Klausovy
amnestie, mimochodem geniálního tahu, pokud bychom to četli v detektivce.
Klausova amnestie nedává téměř žádný smysl, pokud se posuzuje jako ojedinělý
krok. Nebo srovnává s osobou Klause – zde dokonce vypadá amnestie jako
totální zmatení, kdy Klaus dělá něco jiného, než poslední roky dělal.
Nicméně v celém kontextu celého procesu předávní moci do šedých eminencí a
přeměny vlády pouze na pimrlové divadélko bez významu pouze aby si občané
užili hry s tím, že stále považují vládu za centrum moci – to dává velký
smysl. Klaus není osamocený člověk, sólista, Klaus hraje s velkým
orchestrem. A tam to smysl dává.
Miloslav Ponkrác

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 9.Ledna 2013, 19:16:48

"Jak může přerozdělení indukovat ekonomickou aktivitu, když naopak ekonomickou aktivitu trestá? Přerozdělovat lze jen na úkor toho, kdo ekonomickou aktivitu vytváří."

Fiskální multiplikátor je převážně větší než 1, tedy přerozdělování dodatečnou ekonomickou aktivitu indukuje. Navíc si se soukromou investiční aktivitou nekonkuruje, neboť - na rozdíl od ní - není omezováno na primárně ziskové projekty.

Jiří Hyldebrant - Praha

p. Ševčíkovi Středa, 9.Ledna 2013, 22:20:6

Pan Ševčík:
„Kapesní krádež je ve své podstatě menší svinstvo, než zlodějiny exekutorských mafií.“
Interpretuji názor pana Ševčíka svými slovy:
„Když kapsář ukradne peněženku, tak je to malé svinstvo, když bude okradený s exekutorem po kapsářovi ukradený obnos vymáhat, tak je to velké svinstvo.“

Pletete si zásadní věc. Kolektivní činnost je prospěšná, kolektivní rozhodování je zrůdné. Kolektivní činnost musí být dobrovolná, kolektivní rozhodování je nedobrovolné a násilné. Je mi úplně jasné, že člověk SÁM by v přírodě dříve ani dnes neobstál, odmítám Vaše další vylhané tvrzení, že zavrhuji kolektiv.

Zavrhuji Váš zelený fanatismus, Vaši kolektivně řízenou společnost, Vaši podporu kapsářů a zločinců, Vaši kriminalizaci obětí trestných činů. Totéž hlásají Dienstbier a Fischerová. Zatímco Zemanův program je podporovat ostrovy pozitivní deviace, Dienstbier a Fischerová a Ševčík dělají pravý opak – podporují ostrovy negativní deviace, kriminalizují poškozené oběti a kvalitní osobnosti.

Jiří Hyldebrant - Praha

p. Klusáčkovi Středa, 9.Ledna 2013, 22:26:27

Stát indukuje část ekonomické aktivity, kterou sám dávno odstranil – daněmi, omezováním svobody podnikání, zadlužováním. Jak stát indukuje ekonomickou aktivitu:
1) Přesune státní výdaje od více prodělečných k méně prodělečným (jak hlásá Zeman investice místo spotřeby).
2) Investuje do (částečného) mononopolu, který si násilím vynucuje omezením svobody podnikání.
3) Investuje na dluh.
Krátkozraký fiskální multiplikátor pak porovnává stav před a po této investici.
Ideální fiskální multiplikátor by musel porovnávat
ad 1) hypotetický stav bez daní a současný stav s daněmi,
ad 2) hypotetický stav svobody podnikání a současný stav bez svobody podnikání,
ad 3) hypotetický stav, kdybychom nemuseli splácet dluhy (pouhé úroky) minulých generací, a současný stav, kdy se navíc dále zadlužujeme.
Dovedu si představit, jak ministerští úředníci tento hypotetický stav počítají, pokud ho tedy vůbec počítají. Fiskální multiplikátor je mocenskotechnologická veličina, která porovnává vzájemné varianty uplatnění státní moci, nikoliv variantu státního plánování a bez státního plánování.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pan Hyldenrante Čtvrtek, 10.Ledna 2013, 09:42:10

Věřte, že jen tak něco nevzdávám. Ale vy jste tak sevřený v kukle své ideoligie, že nemáte ani snahu přemýšlet. Taková pitomost, jako že je kolektivní rozhodování zrůdné, by těžko vypadlo z někoho, kdo přemýšlí. Jakým způsobem dle vás rozhodují vlády, štáby armád, vedení obrovských firem? Zavrhujete ne zelený fanatismus, zavrhujete odpovědnost za stav planety, za svou devastační činnost na ní, protože je to pohodlnější.
Moje "kriminalizace obětí trestných činnů" je pak tím, proč debatu s vámi ukončím. Jak mám debatovat s někým, kdo místo odpovědí na mé otázky, odpovídá na to, co si sám vymýšlí? Vy, ve své podstatě, ani debatovat nechcete. Systém v takové podobě, jak jej máte vykreslený od VK, či od někoho z jeho hnízda, se vám líbí. Nemáte proto rád ty, kteří vám tu krásnou iluzi chtějí vzít, ty, kteří vám ukazují, že král je nahý. Proto si ji tady obhajujete. Tušite sice, když se zkoušite zamyslet, že věci jsou jinak, ale říkáte si, že když budete pevně věřit a když o své víře přesvědčíte ostatní, tak se vám vaše iluze zhmotní.
Nestane se tak, i když vám to osobně nepřeji. Systém se hroutí a není to pomalým tempem. Je to logické. Systém založený na růstu spotřeby je pitomost. Je stále těžší přesvědčit o jeho funkčnosti obyvatele této planety, i když na tom pracuje obrovské množství PR agentur.
Chápu, že jsou vám bližší chlácholitelé typu Zeman, nebo Fisher, než lidé, kteří upozorňují na špatné fungování systému. Ale když vám hoří dům nad hlavou, tak by jste neměl lidi, kteří vás na to upozorňují, obviňovat z podpory ostrovů negativní deviace. I když u vás je asi všechno možné. Pro někoho je lépe mýlit se se Zemanem, než mít pravdu s Dienstbierem. Přeji vám proto hodně dalších nápadů, jak obhajovat svoji iluzu. Budete je potřebovat, protože to bude v budoucnu čím dál těžší.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Jiřímu Hyldebrantovi Čtvrtek, 10.Ledna 2013, 10:12:18

"pane Ševčík" - správně česky je "pane Ševčíku"

Luděk Ševčík - OSVČ

Čtvrtek, 10.Ledna 2013, 10:47:56

Citace bez komentáře: "Zeman se zřejmě může opřít především o voliče méně bystrého či nedostatečně informovaného. Kouzlem nechtěného se možná stane prezidentem především díky podpoře méně politicky inteligentního sektoru společnosti, kterým on tak ostentativně pohrdá."

Vojtěch Klusáček - Brno

Čtvrtek, 10.Ledna 2013, 11:18:43

"Ideální fiskální multiplikátor by musel porovnávat
ad 1) hypotetický stav bez daní a současný stav s daněmi..."

Fiskální multiplikátor porovnává dva stavy lišící se o jednotku přerozdělených daní. Prostou indukcí se dá dojít k porovnání stavu s nulovými daněmi. Ten bude na každý pád na nižší ekonomické aktivitě (a tedy nižší zaměstnanosti), než za stavu s libovolnou daňovou zátěží. Ledaže by fiskální multiplikátor někde cestou k nulovému zdanění klesl pod jedničku. Což je nepravděpodobné, má tendenci s růstem daňové zátěže spíš klesat než stoupat et vice versa.

Vojtěch Klusáček - Brno

Čtvrtek, 10.Ledna 2013, 12:51:53

Totiž, každá investice je nejistá. Držitel volných prostředků uvažuje poptávku po investici a předpokládaný zisk a buďto investuje nebo ne.

Ovšem máme tu minimálně dva problémy.

Rostoucí technologická efektivita produkce, technologická pokrok, způsobuje, že na jednotku produkce je čím dál nižší podíl nákladů, které použitím při výrobě zanikají. Což jsou zrovna ty náklady, které musejí být nahrazeny, jsou základem poptávky po kapitálových investicích v dalším kole určených na čistou reprodukci.

Tedy klesá potřeba investic do reprodukce, zbývá expanze.

Zde přistupuje druhý problém, saturace ekonomiky, posledních 30 let minimálně. Je-li trh nasycen, expanzivní investice, investice do nových produkčních kapacit - buďto se neuživí, nenašedši poptávku po svých konečných produktech, nebo vytlačí z trhu nějakou existující kapacitu, investici někoho jiného (a jsme tam kde jsme byli).

K čemuž zpětně ještě přispívá znovu technologická efektivita. Ta mj. znamená, že je čím dál víc výrobků na jednotku mzdy. Přičemž většina kupní síly spočívá ve mzdách, komplementárně tomu rostoucí zisky nejsou většinou rozpouštěny do spotřeby (už jen proto, že tisíc aut a deset tisíc kožichů nemá zapotřebí kupovat ani multimiliardář), naopak slouží jako zklad právě těch investic. Tedy nejen, že je ekonomika nasycena, ta saturace se tímto ještě zhoršuje, čím dál víc produktů (ať výrobků, nebo služeb) se uchází o danou kupní sílu. Tím dřív jakákoli investice narazí na problém nedostatečné poptávky, nebo nutnosti vytlačit nějakou jinou z trhu.

Nebude tedy realizována a bude vzrůstat podíl nevyužitých kapacit vč. pracovníků a dále bude klesat celková efektivní kupní síla - čímž se uzavírá bludný kruh.

Jak píše Miroslav Tejkl, dělají-li všichni to, co se vyplatí, když to dělá jeden, ve výsledku se to všem vyplatí míň.

Odtud ten vysoký fiskální multiplikátor - na jedné straně příznak saturace ekonomiky, na druhé příslib řešení.

Jiří Hyldebrant - Praha

Čtvrtek, 10.Ledna 2013, 19:49:47

p. Klusáčkovi

Lepší technologie umožňují více produkce za (zdánlivě) méně práce, avšak zároveň na ten menší objem práce je potřeba větší kvalifikace na údržbu a modernizaci nových technologií. Důsledkem je méně pracovníků s potřebnou vyšší kvalifikací. Na zavedení nové technologie doplatí propuštění zaměstnanci, ti pak mají menší kupní sílu, takže nová technologie, která je schopna větší produkce, je jim k ničemu. Nezaměstnaní se musí rekvalifikovat či najít uplatnění jinde – to nevyřeší stát tím, že bude lít do ekonomiky peníze, které sebere těm kvalifikovanějším. Nesouhlasím s tím, co psal tuším p. Tejkl, že není žádný kvartér a kvintér, kde by našli uplatnění, ale spíš stát demotivuje nové uplatnění a kvalifikaci vyhledávat, zároveň přerozdělením demotivuje ty kvalifikovanější od vyšší produkce. Žádné přerozdělování či alternativní peněžní systémy nezajistí vyšší produkci a vyšší zaměstnanost.

Fiskální multiplikátor je nesmyslná veličina:
1) Nedá se vypočítat ani předpokládaný daňový výnos při trvale stejné daňové sazbě, tím spíše se nedá vypočítat předpokládaný daňový výnos při změně daňové sazby (hlupáci na nejvyšších místech se o to pokouší trojčlenkou), a tím spíše se nedá vypočítat, jakou ekonomickou aktivitu daňový výnos indukuje.
2) Přerozdělované peníze mají menší hodnotu, znehodnocením peněz může dojít k vyššímu číselnému daňovému výnosu a ekonomické aktivitě (např. vykopávání a zasypávání děr), to ale nevypovídá o reálné hodnotě.
3) Fiskální multiplikátor nemůže záviset jen na daňové sazbě, ale i na tom, jak konkrétně se s daňovým výnosem naloží.

Vojtěch Klusáček - Brno

Čtvrtek, 10.Ledna 2013, 20:53:52

"Důsledkem je méně pracovníků s potřebnou vyšší kvalifikací...."

Tady jste uhodil hřebíček na hlavičku. Státní výdaje se starají o to, aby těch pracovníků s potřebnou vyšší kvalifikací bylo potřeba alespoň stejně, indukcí další ekonomické aktivity, která je zaměstná, když už na to soukromé investice spolu s přirozeně klesající potřebou lidské práce v důsledku technologické modernizace nestačí. Jinak máme problém s čím dál větší armádou nezaměstnaných.

Vojtěch Klusáček - Brno

Čtvrtek, 10.Ledna 2013, 20:55:59

"Nesouhlasím s tím, co psal tuším p. Tejkl, že není žádný kvartér a kvintér, kde by našli uplatnění..."

To máte blbý.

"Fiskální multiplikátor je nesmyslná veličina..."

Když myslíte...

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pátek, 11.Ledna 2013, 12:06:14


Já myslím, že tak nízkou prodejeschopnou cenu statků konečné spotřeby (a investiční statky tu jsou kvůli statkům konečné spotřebě - i když i společenské nejen individuální KONEČNÉ spotřeby), kterou by si systém bez daní vynucoval, protože by peníze byly extrémně koncentrovány, málo rozptýleny (ve srovnání se situací, když daně existují), by bylo dost problém utáhnout.

Ještě jednou - na konci řetězce jsou SPOTŘEBNÍ statky ...

... a tam už určitou nezbytnou rovnost kupní síly konečné spotřeby ničím nenahradíš.

Ale jestli jde naopak trend opačně a roste nerovnost ve starém vyspělém světě, tak se bourají předpoklady takového soukromého zhodnocování, které by se obešlo bez toho přerozdělování jako předpokladu ...

... takže veřejné přerozdělování se nakonec samo stává zhodnocováním ...

... a o tom to je, jak se říká ...




Kolik jídla, košil, kabátů bude poptáváno, když budou peníze soustředěny na málo obrovských hromadách?
Co když v některých případech (textil?) by ani nulová cena nevedla k odběru ?

Jiří Hyldebrant - Praha

p. Klusáčkovi a Tejklovi Pátek, 11.Ledna 2013, 14:42:44

Před 100 lety uměl každý venkovan vypěstovat potraviny pro svou kompletní obživu. Postupně došlo k rozvoji zemědělských a potravinářských technologií a lidé našli uplatnění jinde. Těžko by si před 100 lety uměli představit, v jakých pracovních pozicích se dnešní lidé uplatní, těžko by si uměli představit práci s mobily, počítači, auty a jejich servisem, těžko by si uměli představit služby jako kadeřnictví, módní salony, cestovní kanceláře. Stejně tak se lidstvo v budoucnu naučí ovládat nové technologie s příslušnou pracovní kvalifikací a vzniknou nové pracovní obory, nové služby.

Takže bude "kvartér a kvintér", kde lidé v budoucnu najdou nové uplatnění, ačkoliv o něm dnes nemáme představu, stejně jako před 100 lety neměli představu o dnešním světě.

Nic nebrání lidem, kteří neovládají nové technologie, aby zůstali u starých technologií a tím sami sebe zaměstnali. Jenže nakonec stejně staré technologie vymizí a lidé se adaptují na nové technologie nebo nová pracovní uplatnění. Pokud se neadaptují, tak se adaptují jejich děti, nebo žádné děti mít nebudou, protože je neuživí. Vždy existovala a bude existovat část nezaměstnaných, kteří jsou nejméně adaptabilní a mají trvale problém s pracovním uplatněním.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pátek, 11.Ledna 2013, 15:11:31


Představme si, že se píše rok 1730 a je tu národ o 10 milionech lidí, z nichž je 7 milionů zemědělců - i kdyby nikoli námezdních - o to v tomto příkladu nekráčí, jestli někdo pracuje v nájmu (tehdejší - i když ještě feudální - Francie), dědičném nájmu jako poddaný (tehdejší střední Evropa), nebo na vlastní účet) ...
... a pak 1 milion rybářů a horníků ...
... tedy primér ...


Dejme tomu, že počet lidí nastoupá např. na 15 milionů.
Abychom celou věc usnadnili právě naopak oponentovi, tak ten nárůst prostě zanedbáme.

A otázka bude znít:

Těchto 8 milionů lidí zapojených v priméru se může beze zbytku - jak se ostatně v praxi ukázalo - přesunout do sekundéru průmyslu a dopravy ...

... a odsud do všech služeb (terciéru) a dříve masového úřednictva ... a samozřejmě i souběžně rostoucího kvartéru a kvintéru ...

Pokud ale bude společně klesat zapojení, jak ve zbývajím sekundéru a priméru, tak bude - a zde prudce - klesat terciér s úřednictvem ... - to všechno by měl nasát kvartér a kvintér ... ?

Celých 8 (ono to už bude dvakrát tolik) milionů ?

Jiří Hyldebrant - Praha

Sobota, 12.Ledna 2013, 12:59:1

p. Tejklovi: Promiňte, měl jsem na mysli jakékoliv pracovní uplatnění, nejen „kvartér a kvintér“, to jsem napsal v návaznosti na vás. Poměr priméru až kvintéru jsem neměl v úmyslu řešit.

Ivan Datko - Praha

Iniciativa Evropských občanů za nepodmíněný základní příjem Pondělí, 20.Května 2013, 22:10:31

Dobry den, je mozne ze uz o tom dost lidi vi ale predsa len by som chcel sem dat odkaz na Iniciativu Evropských občanů za nepodmíněný základní příjem: http://basicincome2013.eu/ubi/cs/

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.