Začlenit do ekonomického systému dosud neoceňované druhy práce

Redakce Deníku Referendum zveřejňuje rozhovor, který s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou připravil redaktor Hospodářských novin, jehož jméno není redakci známo. Hospodářské noviny rozhovor nevydaly, Ilona Švihlíková souhlasila s jeho zveřejněním zde.

Vyžil se kapitalismus?

Současný ekonomický růst má silně pracovně-úsporný charakter. Potřebujete stále méně pracovní síly. Je to logický vývoj, který ukazuje, že kapitalismus narazil na meze svého fungování. To, co teď prožíváme, je formační krize, která otevírá různé možnosti řešení. Jednou z variant změny je přechod ke kapitalismu s fašizoidními prvky, jako vidíme v Maďarsku. Otevírají se ale i pozitivní možnosti řešení, přechod k jinému systému. Těžko říct, jak ho nazvat. Ale ať to bude cokoliv, musí to vyřešit otázku práce. Hlavní změna proběhne v nejvyspělejší zemi, v USA nebo Německu. Ty je potřeba sledovat.

Jsou to současní politici schopni reflektovat?

Řada z nich si uvědomuje, že něco není v pořádku. Klausův názor, že systém má chřipku, je ojedinělý. Řada lidí zprava si uvědomuje, že kapitalismus ztratil morálku, vymkl se kontrole. Chtěli by se vrátit, očistit ho a jet dál. Pro mě je pozitivní, že si uvědomují problém; ale neuvědomují si, že jeho globální forma je logickou etapou vývoje, která končí.

Je původcem krize opravdu ztráta hodnot?

Krize hodnot je módní vysvětlení. Copak hodnoty se tvoří samy o sobě? Jádro současné krize nejsou ani hodnoty, ani finanční krize. Krize kapitalismu má kořeny v sedmdesátých letech, kdy nastala klíčová změna - pokles mezd vzhledem k HDP. Mění se poměr sil mezi kapitálem a prací.

Mohla by západní kapitalismus ohrozit například čínská forma státního kapitalismu, jež se přiživuje na dlouhodobě vysokém růstu?


Čína je v lecčem zpožděná. Státní podniky používají proto, že je západní trh napřed a rozdělený. A aby se Čína nedostala do škatulky montážní semi-periferie jako Česko, využila svých silných stránek a vytvořila státní firmy, aby mohly konkurovat západu. Ukazuje se, že státní firmy začínají mít navrch. Západ by ale měl jít dopředu. To však neznamená, že nebude muset sahat ke znárodnění nebo kontrole podniků – jen by to nebylo totéž, co státní kapitalismus. U toho stát naplňuje cíle přes určité firmy. V praxi by to na západě fungovalo tak, že například banky převezme stát, ale udělá to participativním způsobem.

Ohrožuje krize kapitalismu demokracii?

Ano, pokud chcete kapitalismus udržet, i kdyby se udržet neměl. Kapitalismus vůbec nepotřebuje demokracii. Podívejte se na Čínu. Krize na západě je spojena s nedostatkem zaměstnání. Jakmile se bude zvyšovat nezaměstnanost, lidé se začnou bouřit. Vy budete jako stát uvalovat restrikce a není daleko doba, kdy se objeví hayekovské úvahy o tom, že nezaměstnaným vezmete volební právo. Stále více lidí se bude vyčleňovat z ekonomického, ale i z politického procesu.

Nestačila by místo změny systému jeho regulace?

Ano, pokud si chcete koupit čas. Mě fascinuje, jak všichni řeší finanční sektor. Ale proč se nikdo nezeptá, jak dominance finančních institucí vznikla? To je tím, že reálná ekonomika nepřináší výnosy, proto se upínáme k finančnímu sektoru. Než ho začnu regulovat, měla by mě předtím zajímat příčina, proč je objem derivátových obchodů desetinásobně vyšší než HDP.

Jakou změnu byste navrhovala vy?

Musí se vyřešit otázka práce a nemůže být dominantní soukromé vlastnictví. Měla by tu být větší pluralita vlastnických forem a pokud bude v rovnováze, zisk nemůže být hlavním cílem. Když si uvědomíte moderní technologie, které máme k dispozici, a jejichž aplikace v masivní hře ještě nenastala, jejich automatizace by vedla k masové nezaměstnanosti. Vy potřebujete systém, který by tohle vzal v úvahu a začlenil práci jiného typu, které je hodně. Práci, která je důležitá pro udržení, ale která není oceňována.

A co si myslíte vy? Diskuse (10 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Rozpor Středa, 5.Prosince 2012, 18:28:39

Mezi rozvojem techniky a pracovních příležitostí existuje majoritně rozpor, ale například v lékařství rozvoj techniky zachraňuje životy, přitom nebere lékařům práci (doufám - natolik jsem externality tohoto jevu nesledoval) a současně rostou pracovní příležitosti v domovech pro přestárlé (stoupá průměrný věk). Samozřejmě robotika (obor, který částečně vyučuji) práci lidem bere.
Paní Švihlíková však měla zřejmě na zřeteli hlavně zatím neoceňovanou práci maminek/prarodičů v domácnosti, když vychovávají/hlídají děti ad.
Určitě by neškodilo o tom více psát, i u Táni Fischerové (a Klíčového hnutí) bychom našli inspiraci.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Úvaha (poněkud nezvyklá): Středa, 5.Prosince 2012, 19:17:44

Třeba je potřebný systém, v němž by soukromé vlastnictví nebylo dominantní, a jeden z jeho podsystémů by tvořily veřejně prospěšné práce?

Vy_ohl_d_02

Zdeněk Vyšohlíd - Domažlice

Prokorupční motivace Čtvrtek, 6.Prosince 2012, 10:44:10

Nůžky mezi bohatými a chudými podporují korupci, motivují k ní: vytvořily dnešní "životní prostor". Jak má stát v této atmosféře něco přebírat, např. banky?

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

"Odvykaného chleba největší krajíc", mělo by se stát naším heslem Čtvrtek, 6.Prosince 2012, 22:35:44

tedy v případě, že to s tou "levicí" myslíme vážně.

Nejde jen o to, zda "myslíme vážně" (kdekdo se tak umí tvářit), ale zda vůbe myslíme, a jak myslíme. Což zkusím později rozvést v replice "Vyšohlídovým nůžkám". "Vyšohlídovy nůžky" jsou něco jiného ne "Occamova břitva"

Takže bych tu Vaši úvahu, paní Šprynarová, spíše než jako nezvyklou označil jako "odvyklou". Lidé si prostě takto myslet odvykli.

Spousta věcí, které se v období mezi dobytí Bastilly a - řekněme - Hirošimou, stala nezbytnou a zdánlivě neodstranitelnou součástí výbavy moderního člověka, je dnes zhusta prohlašována za zbytečnou veteš.

Rabelais, Cervantes, Shakespeare, Rousseau, Kant, Hegel, Brecht, Camus (všimněte si, jak jsem toho s těma furunklama lstivě vynechal) - ano, "čteme to" a "vyučuje se to", ale pokud bychom udělali anketu mezi studenty a jejich profesory na jednoduchou otázku: "K čemu je to dobré?" - možná bychom kromě nabiflovaných frází dostávali takové odpovědi, že by nad nimi naši učitelé (nejen ti "totaltní", ale také ti dosluhující z 1 .republiky) zvedali oči v sloup?

Co říkáte?

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Znojmo

Janu Kopeckemu Čtvrtek, 6.Prosince 2012, 22:52:53

Možná záleží učitele jakého předmětu. Aneb jak říká Vodnansky:'Je dobře znát Archimeduv zakon a umět jej tvůrčím způsobem aplikovat. Přesto se také raději nauc plavat".

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Zdeňku Vyšohlídovi Pátek, 7.Prosince 2012, 10:22:18

Než se dostanu k té Occamově břitvě, upozorním na jeden z nejlepších článků posledních let o povaze soukromého vlastnictví:

"Křiváci v době narovnání" Od koho jiného než od Martina Hekrdly ...
http://www.tyden.cz/rubriky/nazory/krivaci-v-dobe-narovnani_254551.html

Manning5

Tomáš Imrich - Konstruktér, Suchdol nad Lužnicí

6 hodinová pracovní doba Pátek, 7.Prosince 2012, 18:53:33

Napadlo mě, možná i někoho přede mnou, spojit tohle zkácení pracovní doby, které by mohlo zvýšit zaměstnanost s terciálním vděláváním. Tzn. že zbylé dvě hodiny by se zaměstanec zabýval vzděláváním případně zlepšením kvalifikace, nebo rekvalifikace. Týdně je to 10hodin. Například polovinu z toho by mohl věnovat nějakému kroužku nebo sportu. Ale to terciální vdělávání by zaměstnalo více pedagogů případně odborníků.
Profesionalizova by se mohli i členové různých kroužků a sportování by zlepšilo zdraví zaměstanců. Rekvalifikace a sporty by navštěvovali i nezaměstnaní.
Nebyl by to žádný čas navíc oproti dnešku, takže by to mohlo u zaměstnanců projít. Pro zaměstnavatele by byla výhoda že by se dalo systémově a pružně reagovat na potřeby odbornosti.

Jan Samohýl - Programátor, Praha

naprosto výstižné Pátek, 7.Prosince 2012, 20:46:53

Paní Švihlíková to naprosto vystihla (ale to už jsem jí říkal v komentáři k Závodu ke dnu). Problém je skutečně s nedostatkem práce.

Každá ekonomika musí narazit na jednu ze dvou mezí, která omezuje celkovou kapacitu produkce - buď přírodní zdroje (hlavně energie), nebo práce. Jelikož všechno silně automatizujeme, přesunuli jsme se z omezení prací (na kterém byla vystavěna moderní průmyslová výroba) na omezení přírodními zdroji.

V kapitalismu, kde je cena práce určena tržní konkurencí, to převrací jeho dosavadní výhodu, tlak na nízké ceny zboží (a s tím související efektivitu produkce), v nevýhodu, tlakem na nízkou cenu práce, protože ceny určuje ta nedostatková komodita. Konkurence je slepá, a nezajímá jí, že ekonomika má sloužit člověku a ne naopak (ono kdyby konkurence skutečně fungovala tak, jak si představují neoliberální ekonomové, a stlačovala ceny obojího najednou, pak bychom sice měli levné zboží, ale nemohli bychom si ho za subsistenční mzdu dovolit - to není zrovna svět, v kterém bychom asi chtěli žít).

Ale pěkné na tom je to, že my skutečně máme jako společnost volbu, jak píše pan Hlávka a pan Imrich. My můžeme lidi "uměle zaměstnat", rozdělit to málo práce mezi ně. To, jak to uděláme, je jen na nás - není žádný přirozený nebo jedinečný způsob, jak to provést (protože existuje zpětná vazba přes poptávku), jak tvrdí neoliberálové (tento fatalistický názor, že je jakési jedno optimum, ke kterému tržní ekonomika směřuje, je třeba odmítnout jako empiricky nepravdivý).

Zdá se mi, že historicky mnoho národů přešlo mezi ekonomikou omezenou prací a omezenou zdroji, s různou úspěšností. Nemyslím si, že automatizace je v tomto směru nějak nová výzva.

2003

Jaroslav Martínek - důchodce - OSVČ

Nebylo by vhodné Pondělí, 10.Prosince 2012, 19:05:57

obnovit některé zrušené obory, resp. výroby, ve kterých nejsme soběstační a musíme potřebné produkty importovat? Na př. maso, oděvní průmysl, obuvnický průmysl ? Nebylo by východiskem zavést družstevní systém vlastnictví výrobních prostředků a organizace a řízení? Příklady jsou ve Španělsku, nyní i ve Francii.
V zemědělství máme nedostatek masa, které dovážíme z Německa, Polska.. Je asi levnější, než u nás vyprodukované. Nejsem odborník na zemědělství, jsem stavař. Od r. 2005, kdy jsem odešel do důchodu, pracuji jako OSVČ ( technický dozor staveb) pro jedno ZD, které má jak rostlinou, tak živočišnou výrobu a neustále se rozšiřuje, modernizuje a mohu říci, že prosperuje, zatím, co mnoho jiných zemědělských podniků zaniklo. Na novou výstavbu i na modernizaci technologie využívá dotace z operačních programů, mléko prodává zpracovateli u nás, maso víceméně do Rakouska. Nemá nějaké enormní zisky, ale v rámci možného se mu nedaří špatně. Mnoho cizích lidí, kteří k nám zavítají se diví, jak je možné, že u nás to jde, zatím co v jiných místech zemědělská výroba skoro zanikla. Nemohli bychom si na př. vepřové maso sami vyrobit i za cenu nižších zisků, ale na druhé straně by řada lidí získala práci a rozhodně vyšší příjmy, než za zametání chodníků nebo listí v parcích. Musíme si ale připustit, že je mnoho lidí, kteří než by pracovali za nižší mzdu, raději budou čekat ve frontě na ÚP. Proto tu máme Ukrajince a jiné gastarbeitry.

Štěpánka Šprynarová - důchodkyně, Praha 1

Má-li se v současné atmosféře obnovit výroba Úterý, 11.Prosince 2012, 09:36:5


v odvětvích, která se u nás dík iniciativě „systému“ nechala zlikvidovat, záleží koneckonců víc na osobní, individuální iniciativě, než na pokusech o direktivní zřizování výrobních odvětví.

Hovořím o individuální iniciativě, jež má na mysli osobní prospěch jakožto součást úspěchu celého týmu - nepíšu kolektivu, neb si myslím, že v současném diskurzu neznačí pojem „kolektiv“ ochotnou spolupráci při dělbě práce podle odbornosti a zájmu, ale závislost členů společenství na společné ideologii a odtud plynoucí jejich poslušnosti. Společenství výroby, iniciovaná záměrem osobního zisku podmíněného využíváním přínosů ostatních členů společenství do této mé úvahy také nespadá.

Spíš něco na způsob společenství Sklenářka v Kostelci nad Orlicí (Právo, 25.10.2012, http://hejrup-net.webnode.cz/)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.