Sto policistek pro celou zemi nestačí

Fatima Rahimi

V Afghánistánu zavádějí čistě ženské policejní jednotky, které budou mít za úkol pomáhat ženským obětem domácího násilí. Je to obrovský posun vpřed, ale o záslužnou i dobře placenou práci je malý zájem.

Afghánské ministerstvo vnitra po dlouholetém vyjednávání založilo několik nových policejních oddílů, které se budou specializovat na rodinné záležitosti, především na násilí na ženách. Budou pomáhat ženám, které zažily bezpráví, znásilnění, fyzické i psychické násilí. Nebylo by to však nic výjimečného, kdyby v těchto oddílech nepracovaly pouze ženy — celkem sto policistek vyškolených v Turecku.

Hekmat Shahi Rasoul, vedoucí oddělení pro práva žen a dětí při afghánském ministerstvu vnitra tvrdí, že účelem založení těchto ryze ženských jednotek je snaha zvýšit důvěru rodin k policii. V posledním půl roce proto v různých částech Afghánistánu vznikají nová speciální centra, kde budou policistky násilí páchané v rodinách řešit. Nad to je jejich posláním také prosazování občanských a náboženských práv všech afghánských žen.

O vytvoření něčeho podobného usilovaly po dlouhá léta západní orgány působící v Afghánistánu. Společnost se ale tvářila skepticky a sama vláda pak hledala spíš argumenty proti než pro: předsudky vůči uniformovaným ženám, nízkou důvěrou v jejich schopnosti, diskriminaci, korupci či sexuální obtěžování.

Afghánské ženy a dívky, které čelí násilí někdy i denně, se budou s větší pravděpodobností obracet na policii právě pokud budou vědět, že na ně čeká žena-policistka. Foto fafaru.com

V roce 2001, kdy v Afghánistánu oficiálně padl režim fundamentálních islamistů z hnutí Tálibán, spatřily tamní ženy novou naději. Během vlády Tálibů nemohly vůbec chodit do školy, i zdravotní péče o ženy byla mizivá. Nadto Tálibán schválil veřejné trestání jako je bičování a kamenování žen. Ženy zřídka opouštěly své domy, a když už, pak jedině v doprovodu muže a zahaleny od hlavy až k patě slavnou „burkou“.

Dnes, o patnáct let později, se zejména v městských oblastech život žen znatelně zlepšil. Dívky chodí do školy, mnohé studují na univerzitách, zjednodušil se také přístup k ženské zdravotní péči i v některých odlehlých částech země.

Nicméně v oblastech, kde dnes opět vládne Tálibán nebo v horských vesnicích na východě na hranici s Pákistánem, kde oficiální zákony nemají téměř žádnou váhu, žije většina žen stále velmi omezený život. Trpí chudobou, suchem, sociální nejistotou — například vdova není schopná uživit rodinu a žít samostatně — nebo nedostatkem práce. Na ženy v těchto končinách číhá nebezpečí ze strany fundamentalistů a místních mafií, ohrožují je i některé kmenové a klanové zvyky.

Ženy v zapomenutých koutech Afghánistánu jsou mnohem více vystaveny nuceným manželstvím, dětským sňatkům, bití a někdy i vraždám. Naděje na zlepšení jejich postavení je stále velmi malá, protože násilí páchané na ženách se nejčastěji odehrává za zavřenými dveřmi v rodinách. Ženy tak nemají možnost svěřit se a v mnoha případech se jim nedostane pomoci.

Sadigh Sadeghi, mluvčí ministerstva vnitra, prohlásil, že nově založené ženské policejní jednotky by měly pomoct posílit důvěru žen v policii a motivovat je v tom, aby se obracely pro pomoc. Afghánská společnost má v policii obecně nízkou důvěru — málokdy se zde totiž dosáhne spravedlnosti. Dalším velkým problémem je stud. Návštěva policie, kde většinou sedí muži, se považuje za zneuctění celé rodiny. Ženy jsou proto nuceny v tichosti trpět.

Afghánské ženy a dívky, které čelí násilí někdy i denně, se budou s větší pravděpodobností obracet na policii právě pokud budou vědět, že na ně čeká žena-policistka. To je veliký posun vpřed. Nově vyškolených policistek je ale velmi málo a se zájmem o tuto práci je také problém.

Důvody ukazují přímo na samé jádro problému postavení žen v Afghánistánu. V některých společenských kruzích je stále nepřípustné, aby žena pracovala. Anebo přetrvávají představy o mužské a ženské práci: ženy jsou totiž tradičně zaměstnané ve školství nebo zdravotnictví. Být policistkou zkrátka není „společensky vhodné“. Žena by totiž vykonávala mužskou práci.

Vláda se snaží a slibuje, že pole působnosti žen se bude zvětšovat, zatím to však vypadá velmi bledě. Dokud samotná společnost — například pomocí vzdělání — nepřijme určité změny, k žádnému plošnému zlepšení nemůže dojít.  Sto policistek na celou zemi totiž nestačí.

    Diskuse
    AM
    December 12, 2016 v 9.17
    Ano, sto policistek rozhodně nestačí
    Velmi se obávám paní Rahimi, že do roka bude v Afghánistánu mnohem hůř.

    Píšete, že o ženské jednotky či něco podobného dlouhodobě usilovaly západní orgány působící v Afghánistánu.
    Bohužel tato éra končí, nálady se mění, i z nejvyšších kruhů teď můžeme slyšet, že přece nemáme právo něco někomu "nutit", že období vývozu demokracie a lidských práv končí.
    Intelektuálové jako řekněme pan Profant tvrdí, že nikomu nemůžeme brát náboženskou svobodu a tradice a žena s pytlem na hlavě je vlastně super.

    K tomu přichází Taliban s novou nesmírně silnou ofenzívou, zajištěnou zřejmě velkými penězi ze Zálivu.

    http://www.lidovky.cz/penize-dostavame-od-saudu-priznal-taliban-pasuji-zlate-pruty-pres-hranice-1tg-/zpravy-svet.aspx?c=A161209_165506_ln_zahranici_fas

    Mluví se o miliardě dolarů (!!!), ale i kdybychom tomu úplně nevěřili, je teď Taliban finančně hodně silný.

    A postavit se mu bude stát taky pěkný ranec....

    Domald Trump, který bude zkrouhávat válečné výdaje USA, obávám se tak obrovské peníze jako stojí válka na druhém konci světa nebude chtít dál vydávat a nově ještě zvyšovat.
    Možná se omezí na likvidaci makových polí pomocí dronů a jinak nechá Afghánistán svému osudu,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

    ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, což je pravděpodobně Taliban.

    ----------------------------------------------------------
    Dost si přeji, aby to dopadlo jinak.
    MP
    December 12, 2016 v 12.19
    Alešovi Morbicerovi
    Ne, pane Morbiciera, žena s pytlem na hlavě není super. Ale je vždycky lepší, než idiot, který vyhání mladou nadějnou dívku ze školy, protože na ni ve jménu boje o evropské hodnoty chce něco, co se ona nemůže bez ztráty sebeúcty. a často taky konfliktů v rodině, udělat.
    Mimichodem jsem přesvědčen, že takový idiot udělá pro posílení fanatismu víc, než stádo radikálních imánů.

    A ano, pokud chceme zůstat na pozici demokracie a lidských práv, pak nikomu nemůže brát jeho víru. Můžeme a musíme ale chtít, aby ji provozoval způsobem, který neruší ta lidská práva.
    Ne ne ne, pane Profante.
    Tu debatu, na kterou oba narážíme, jsme nevedli o šátku jako náboženském symbolu, ale o ÚPLNÉM zahalování. O situaci v Německu, kde se tehdy hovořilo o jeho zákazu. Nechce se mi to hledat, ale když tak to najdu. Tvrdil jsem, že evropané úplné zahalování odmítnou, když se s ním seznámí takříkajíc naostro.
    Vy, že to budou muset tolerovat.
    Mezitím už v Německu úplné zahalování odmítají všude, kde je to právně možné a doufají že se muslimští vyznavači plného zahalování v Evropě svého zvyku zřeknou.
    Takže žádné šátky.
    Už několikrát jsem tady psal, že šátky i burkini respektuji.
    Řeč je o něčem jiném -- o úplném odříznutí od vnějších sociálních kontaktů. ÚPLNÉM.
    Četl jsem pár knížek muslimek, které si pod burkou prožily naprosté peklo.
    Úplné zahalování je hnusný středověk, pane Profante, a boj proti němu je boj za dobrou věc. A, bohužel, o jiném nepůjdu přesvědčit.
    MP
    December 12, 2016 v 14.27
    Alešovi Morbicerovi
    Skutečně nevidím důvod, proč bych Vás měl přesvědčovat. A proč bych se měl znovu pouštět do zbytečné diskuse o tom, že je zásadní rozdíl, pokud člověku poskytneme svobodnou volbu něco přijmout či se toho zříct -- svobodnou i v tom smyslu, že se policie bude starat, aby dívka bez šátku nebyla na některých francouzských předměstích mnohem pravděpodobnější obětí násilí než ta zahalená -- anebo jestli mu něco nařídíme zákonem, protože jsme se rozhodli, že je to pro jeho dobro.

    Někdy musíme udělat i to druhé, ženskou obřízku bychom asi nestrpěli s tím, že se dotyčná žena přišla z prostředí, kde je to zvykem a chce ji podstoupit dobrovolně a toužebně. Ale důvod, že se nějakému Morbicerovi nebo Profantovi nelíbí zahalené ženy je poněkuď slabý.
    Na druhou stranu, zahalený obličej máme zakázaný všichni při při demonstracích a podobný zákaz dává smysl na školách (dobrý učitel potřebuje číst z tváře žáků) a při jednáních na úřadech či u lékaře. Ale na ulici? Jen protože jste se stal přečtením pár knižek arbitrem přes středověk? Budiž vám to přáno, máme svobodu a můžete si myslet, říkat a psát, že Baník Ostrava je lepší než Sparta anebo že pyramidy brousí žiletky, rozmlouvat Vám to nebudu.
    Ten dozajista "poměrně slabý důvod", že se "nějakému Morbicerovi nebo Profantovi nelíbí zahalené ženy", určitě není všechno.
    A vy to víte.
    Takže máte pravdu - další diskuse je zbytečná.
    Schvalujete nebo vám přinejmenším nevadí úplné zahalování žen a je to podle vás poskytnutá svobodná volba.
    Podle mě ne.
    MP
    December 12, 2016 v 14.56
    Skutečně?
    A kdo ty ženy u Vás v Ostravě nutí, aby se zahalovaly?
    AM
    December 12, 2016 v 15.06
    Skutečně?
    A co tak neexhibovat a neptat se Morbicera, kdo nutí v Ostravě ženy se zahalovat, a zeptat se afghánských žen, jaké to je, když přijdou fousatí zmetci a za odhalený obličej vás ukamenují?

    Nebo co se zeptat třeba autorky článku, co si myslí o úplném zahalování?
    MP
    December 12, 2016 v 20.29
    Alešovi Morbicerovi
    Nevím, že by se v Afganistánu diskutovalo o zákazu zahalování, resp. že by se za něj stavěla nějaká tamější relevantní politická síla.

    Ta diskuse probíhá v Evropě a případný zákaz kterékoli součísti kroje věřících muslimek u nás či v Německu na situaci afgánských žen nic nezmění. Právě se tak Evropy týkal můj výrok, který jste v prvním vstupu tak zkomoleně referoval.

    Ano, bylo to kapku unfair, ale stejně si myslím, že považovat úplné zahalování za kulturní tradici a nikoliv za nástroj podrobování je chyba.
    Ostatně Angela Merkelová už to řekla na plnou hubu - do Německa nepatří, když už jsme u té Evropy.