Starostka České Lípy: Liberečtí kmotři v ČSSD mažou každého, kdo se neskloní

Jaroslav Bican

Hůř než v Libereckém kraji už ČSSD nedopadla nikde. Nedokázala se zde totiž odstřihnout od kmotrů. Starostka České Lípy Romana Žatecká ale díky preferenčním hlasům získala jeden ze čtyř mandátů ČSSD v krajském zastupitelstvu. Jak to?

Nejhůře dopadla ČSSD v krajských volbách v Libereckém kraji. Není to žádné velké překvapení. Loni v červnu začalo trestní stíhání s jejím bývalým šéfem Robertem Duškem kvůli okolnostem čerpání evropské dotace na výstavbu termálních lázní v Chrastavě na Liberecku.

Letos v únoru v okresní organizaci sociální demokracie v Liberci proběhla přeregistrace, po které z 489 členů ČSSD zbylo jen 166. Po historicky prvních stranických primárkách v ČSSD si zde pro změnu část členské základny stěžovala na manipulace s hlasy.

Sociální demokracie v krajských volbách v Libereckém kraji obdržela vůbec nejhorší výsledek v celé republice — konkrétně 8,04 % hlasů. Celostátní průměr ČSSD přitom byl 15,24 %. Jaké jsou příčiny tohoto neúspěchu?

Nepřekvapilo mě to. Někteří regionální sociální demokraté v minulosti stranu v našem kraji svým chováním a počínáním dlouhodobě poškozovali a ačkoli už od roku 2012 slyším i z centrální ČSSD, že zde musí nastat obměna, dodnes se mnoho nestalo.

To dlouhodobě zastiňuje cokoli kladného, co se snažíme dělat, i kohokoli, kdo nechce být spojený s černými dušemi nebo deníčky s desátky z veřejných zakázek. (Pozn. red.: Bývalému šéfovi ČSSD v Libereckém kraji Robertu Duškovi obviněnému z korupce byl policií zabaven notýsek, kam si měl zapisovat korupční platby v souvislosti s veřejnými zakázkami).

A mohla sociální demokracie v Libereckém kraji během předvolební kampaně něco udělat lépe?

Ona byla nějaká kampaň? Na Českolipsku skoro žádná nebyla, protože byla krajským volebním manažerem Andrejem Gregou cíleně utlumena — zřejmě z obavy, že někteří českolipští kandidáti náhodou poskočí preferenčními hlasy příliš dopředu a naruší „tým“ vyvolených. Na Českolipsku viselo pár plakátů a na nich zde neznámí kandidáti z jiných částí kraje, ale Jablonné v Podještědí bylo plakáty s místní kandidátkou téměř vydlážděno. To je ale jen jeden příklad „kampaně“ z několika.

Vy sama jste patřila mezi členy a členky strany, kteří si stěžovali na zmanipulované sestavování krajských kandidátek v Libereckém kraji, kdy jeden okresní výbor a místní organizace měly údajně vybrat od členů hlasovací lístky, aby je mohli označit sami funkcionáři, do popředí kandidátky tak vyskákaly kandidáti prý napojení na Roberta Duška. Jaká byla reakce vedení strany? Vyšetřilo se to?

Asi ano. Zabývala se tím Ústřední kontrolní komise a údajně neshledala pochybení. Zůstává nicméně nevysvětleno, jak se stalo, že čtyři prakticky neznámí kandidáti získali náhle tak silnou podporu v polovině kraje, že přeskočí do čela kandidátky.

Jednoduše řečeno: není možné, aby se skoro celá členská základna liberecké a turnovské organizace shodla na stejných čtyřech jménech. Upozorňovali jsme vedení strany, že Liberecký kraj je jediným krajem, kde se kandidátka zásadním způsobem změnila a že se to odrazí negativně ve volebním výsledku ČSSD v kraji. Což se taky stalo…

Reakce na náš dopis adresovaný vedení strany nebyla — vyjma prošetření - žádná. Mrzí mě to dodnes, protože jednou stránkou věci byl podnět sám, a druhou pak naše výzva, abychom spolu mluvili o tom, co se v Libereckém kraji děje a co s tím. Stejně jako já je zklamáno dalších přibližně sedm desítek členů ze všech okresů kraje.

Nejhorší pověsti se v Libereckém kraji těší už zmíněná sociální demokracie v Liberci. Také v krajských volbách měl okres Liberec nejhorší výsledek (6,67 %), kdežto Česká Lípa nejlepší (10,5 %). Jak ČSSD v Liberci očistit a obnovit její důvěru?

Jiní lidé, jiné hodnoty, jiná práce, jiná prezentace… Sociální demokracie chce spojovat myšlenku svobody, demokracie a sociální spravedlnosti. Podporuje šanci všech lidí na důstojný život i dosažení úspěchu a vedle toho nekompromisně hájí lidskost, rovnost a solidaritu. A tady vidím ten hlavní problém: tyto hodnoty jsou úctyhodné a potřebné, jen nám lidé musí věřit, že je opravdu hájíme.

Lidé na kandidátkách musí umět získat voliče pro myšlenku, že tak je to správně, a současně musí být schopní to zařídit. Musí naslouchat lidem a jejich problémům a umět i chtít je řešit. Ne jen čekat na křesílko.

Přestože jste byla na kandidátce na sedmém místě, vlivem preferenčních hlasů jste se posunula na místo třetí a získala tak jeden ze čtyř mandátů ČSSD v krajském zastupitelstvu. Jak si svůj úspěch vysvětlujete?

Nechci se ke své osobě vyjadřovat. Pracuji pro značku sociální demokracie už deset let, mám za sebou čtyři volební úspěchy a také hromadu zkušeností k nezaplacení. K poslednímu mandátu mi pomohly hlavně kroužky z „mého“ Českolipska. Kdyby moje kampaň nebyla krajem cíleně tlumena, možná byl můj výsledek ještě o něco lepší.

Jak vaše kampaň vypadala?

Jsem dva roky starostkou velkého města v kraji. Pracuji pro lidi, setkávám se s nimi, řeším jejich problémy skoro každý den. Podpora ze strany krajského volebního týmu byla minimální. Některá jeho rozhodnutí byla nekompetentní a spíše osobní než vedená snahou využít maximálně potenciál kandidátů. Kampaň jsem si nakonec radši řídila sama.

Vedení ČSSD v Libereckém kraji se pravděpodobně po krajských volbách výrazněji promění. Plánujete se sama ucházet o post předsedkyně krajského výkonného výboru? Případně, koho byste ve vedení ČSSD v Libereckém kraji ráda viděla?

Neplánuji to a nechci se vyjadřovat. Nové tváře budeme muset dlouho hledat… Také lídr, který bude muset řešit mezilidské vztahy v organizacích v kraji, vážně narušené až na hranici nenávisti a pronásledování, bude muset být novou tváří. Mrzí mě například odstavení Martiny Rosenbergové. ČSSD, myslím, nikdy nedocenila její obratné a citlivé řízení Liberce z primátorského postu a její další potenciál. Kdo se v Libereckém kraji neskloní před kmotry, ten je z krajské mapy sociálních demokratů mazán.

A jaký tedy očekáváte vývoj?

Musí přijít změna — tváří, myšlení, práce, cílů a komunikace —, anebo tvrdý dopad na dno. Ale chci zůstat optimistkou, že tady v kraji přežije aspoň pár obhájců sociální spravedlnosti.

JAROSLAV BICAN