Nobelovu cenu míru pro rok 2016 dostane kolumbijský prezident Santos

Nobelův výbor se letos rozhodl ocenit úsilí Juana Manuela Santose o ukončení kolumbijské občanské války. Podle pozorovatelů má cena Santosovi zároveň pomoci v řešení situace, jež vznikla po odmítnutí mírové dohody ve víkendovém referendu.

(pjed)

07.10.2016 11:55

A1

Prezident Santos (vlevo) podává ruku součanému veliteli FARC Rodrigu Londoñu Echeverrimu. Uprostřed kubánský prezident Raúl Castro. Foto archiv QuestionDigital.com

Související

Držitelem Nobelovy ceny míru pro rok 2016 se stane Juan Manuel Santos – od roku 2010 prezident jihoamerické Kolumbie. V pátek před polednem to oznámil Norský Nobelův výbor, jenž cenu udílí, s tím, že jde o ocenění Santosova „mimořádného úsilí o ukončení více než padesátileté občanské války“.

Santos byl původně zvolen do funkce jako rázný ministr obrany, muž tvrdé ruky a nástupce Álvara Uribeho – kolubijského exprezidenta známého neústupností vůči levicovým povstalcům. Postupně se však právě Santos stal nejvýraznějším obhájcem potřeby smírného ukončení občanské války, jež sužuje zemi nepřetržitě od šedesátých let.

Během složitých jednání v posledních čtyřech letech se Santosovým vyslancům podařilo uzavřít komplexní mírovou dohodu s Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FRAC) – zdaleka největší kolumbijskou guerillou. Sami Kolumbijci však minulý víkend odmítli dohodu těsnou většinou v tematickém referendu.

Dle prvních reakcí pozorovatelů sleduje Norský Nobelův výbor letošní volbou nejspíše dva cíle: jednak chce ocenit Santosův osobní přerod a jednak symbolicky podpořit další mírové snahy, které teď kolumbijská vláda vyvíjí po prohraném referendu. Ve vlastní Kolumbii totiž dnes sice i bez mírové dohody platí příměří dodržované jak guerillami, tak vládou, to však v záběru října formálně vyprší.

Během dosavadního konfliktu mezi vládou, FARC a různými dalšími pravicovými i levicovými bojůvkami zemřelo více než 260 tisíc lidí. Přibližně dvě třetiny z nich představují civilisté.

Tradice ceny a poslední laureáti
Nobelova cena míru má být dle Nobelovy závěti udílena osobnostem či organizacím, které „vykonaly nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Nezřídka je však předávána i osobám a institucím, které se zasloužily o zlepšování poměrů ve své zemi či na světě obecně, například vyjednáním závažných mezinárodních dohod nebo bojem za dodržování lidských práv.

Cena slouží jak jako ocenění dosavadních aktivit, tak jako symbolický apel, aby držitel pokračoval v prosazování toho, co hlásá.

První Nobelova cena míru byla udělena v roce 1901 Švýcaru Henrrymu Duantovi za úlohu, jíž sehrál při zakládání Mezinárodního výboru Červeného kříže. Loni získali cenu společně členové Tuniského kvartetu pro národní dialog jako zástupci tuniské občanské společnosti. V roce 2014 byli vybráni Pákistánka Malala Júsufzaiová a Ind Kaliáš Satjárthí, oba bojovníci za práva dětí, v roce 2013 Organizace pro zákaz chemických zbraní a v roce 2012 Evropská unie.

V letech předchozích byly pak oceňovány zejména konkrétní osobnosti – v roce 2011 společně liberijská prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová, mírová aktivistka a bojovnice za rovnoprávnost Leymah Gboweeová z téže země a novinářka, politička a obhájkyně práv z Jemenu Tawakkul Karmánová; v roce 2010 čínský disident Liou Siao-po a v roce 2009 americký prezident Barack Obama.

Způsob výběru
Nobelovu cenu míru udílí pětičlenný Norský Nobelův výbor, jehož osazenstvo vybírá norský parlament. Každý ze členů výboru obvykle zastupuje jeden z politických proudů v zemi.

Výbor každý rok obdrží okolo dvou set nominací (letos konkrétně 376) od zvláštních poradců výboru – držitelů ceny z minulých let, akademiků, členů vlád a poslanců parlamentů z celého světa. V průběhu jara jsou tyto nominace roztříděny. Na konci srpna se již vybírá pouze z několika favoritů.

Jméno laureáta pro daný rok bývá oznámeno vždy okolo 10. října. Vlastní cena se předává 10. prosince, na den výročí smrti Alfréda Nobela.

Spolu s pamětní medailí a certifikátem získává každý laureát taktéž finanční odměnu v přibližné výši 23 milionů korun.

Možnost odebrání

Nobelovu cenu míru je možné také odebrat. Příslušný proces může iniciovat kdokoliv stížností u Stockholmského správního úřadu, který dohlíží nad nadacemi, jež byly založeny k naplnění Nobelovy závěti.

Úřad je povinen všechny stížnosti prověřit. Pokud by naznal, že Nobelův výbor pochybil, má právo zneplatnit jeho rozhodnutí na tři roky dozadu.

Oprávněnost získání ceny bývá pravidelně zpochybňována zvláště u politických laureátů. Fakticky odňata ale cena doposud nikdy nebyla.


Další informace:

BBC News Nobel Peace Prize for Colombia's Juan Manuel Santos
Al Džazíra Nobel Peace Prize 2016: Colombia's Santos named winner
The Guardian Juan Manuel Santos wins Nobel peace prize for work with Farc


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.