Stále více Čechů a Češek v posledních letech zahrnuje do svých závětí také dary dobročinným organizacím. A rovněž stále více Čechů je této formě dobročinnosti nakloněno. To jsou hlavní ze závěrů výzkumu, který k dnešnímu dni, jenž je „mezinárodním dnem závětí“, zveřejnila koalice občanských organizací Za snadné dárcovství.

„Letošní rok je co do počtu odkazů ze závěti vůbec nejplodnější a je tu jasně patrný narůstající trend,“ zdůraznil Jan Gregor, mluvčí kampaně „Závěť pomáhá“, za kterou stojí dvacet pět českých občanských organizací. „Člověk v tísni dříve získával jednu či dvě závěti ročně, ale v posledním roce jich máme pět v celkové hodnotě přesahující pět milionů korun,“ potvrdil Tomáš Vyhnálek z Člověka v tísni.

Další z poznatků, které z šetření vyplývají, je, že 73 % obyvatel České republiky se setkalo s problémem spojeným s dědictvím a právě závěť ve velké míře považují za rozumnou prevenci případných sporů mezi pozůstalými.

Podle průzkumu, který si nechala koalice neziskových organizací v srpnu zpracovat, zažily tři čtvrtiny lidí problémy s dědictvím a jedna čtvrtina je pak řešila podrobně. Podstatně častěji znají tyto problémy lidé v Praze (36,5 %), jinak ale rozdíly mezi městy a vesnicemi nejsou významné. „Ti, kdo problémy zažili, mají v plánu podstatně častěji závěť napsat, vidí ji tedy, nepřímo, jako cestu, jak se sporům vyhnout,“ uvádí zpráva k výsledkům šetření.

Z průzkumu vychází, že čtvrtina lidí je rozhodnuta sepsat závěť, což, jak upozorňuje koalice neziskových organizací, je podle odhadů odborníků výrazně vyšší číslo, než počet lidí, kteří v současnosti závěť reálně uzavírají. Zhruba 70 % dotázaných se domnívá, že se tím vyhnou případným sporům mezi pozůstalými. Dar na dobročinnost ve formě závěti je v obecné rovině přijímán asi 30 % obyvatel. Lidé, kteří na dobročinné účely přispívají pravidelně, dokonce souhlasí v 55 %.

Pokud člověk nemá příbuzné, je odkaz na dobročinné účely vnímán respondenty výzkumu pozitivněji než majetek nechat propadnout státu. Toto číslo je opět vyšší u lidí, kteří už několikrát na prospěšné účely přispěli, a ještě vyšší u těch, co tak činí pravidelně. Koalice občanských organizací upozorňuje, že podle údajů Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových jen v loňském roce státu propadlo 273 milionů korun po lidech bez dědice či závěti.

U nás novinka, ve světě tradice

Zatímco v České republice je darování ze závěti zatím spíše novinkou, občanské organizace sdružené do koalice Za snadné dárcovství poukazují na to, že například ve Velké Británii či v Kanadě odkazuje část svého majetku na dobročinnost asi 20 % penzistů. V sousedním Německu je to 16 % a v Rakousku pak 15 %. Britové tak v roce 2015 odkázali přes 2,3 miliardy liber. Lidé takto podporují výzkum ve zdravotnictví (43 %), organizace na podporu zvířat (14 %), ochranu přírody (8 %) či pomoc lidem s postižením (8 %).

„Souvisí to s jinou legislativou, ale pravděpodobně i s vyšší kulturou přípravy na poslední věci. Ve všech jmenovaných státech totiž závěť sepisuje násobně více lidí než v České republice. U nás se tyto otázky odsunují a vytěsňují,“ vysvětluje Vyhnálek.

Přesto však i v České republice lidé v současné době odkazují nadacím a občanským organizacím finanční úspory, pozemky, ale například i činžovní domy. Z jejich výnosů je pak hrazena pomoc nemocným dětem, seniorům či vzdělání chudých dětí v zahraničí. Právě činžovní dům daroval Člověku v tísni jeden z jeho pravidelných přispěvatelů.

„Původně uvažoval o závěti, ale nakonec se rozhodl zbavit se povinnosti správy tohoto majetku a daroval nám činžovní dům již za života. Při podpisu darovací smlouvy se mu trochu třásla ruka, a když byly oficiality ukončeny, začal se usmívat a řekl nám, jaká je to pro něj úleva, že to má pro sebe vyřešené,“ vzpomíná Tomáš Vyhnálek.

Do mezinárodního dne závětí, který připadá na 13. září, se zapojují české občanské organizace na webových stránkách zavetpomaha.cz, kde lze nalézt odpovědi na nejčastější dotazy dárců a ukázky zajímavých závětí z domova i ze zahraničí. Web obsahuje i praktické rady, jak postupovat při sepsání závěti po změně občanského zákoníku.