Nechtějí islám, chtějí voliče

Ivan Štampach

Podle Bohuslava Sobotky bychom si nepřáli, aby u nás vznikla muslimská komunita. Pokud to premiér vyslovil jako stanovisko státu, ocitl se v rozporu s ústavou. Státní zasahování do života náboženských skupin bylo vlastní minulému režimu.

Ve zprávách České televize z 23. srpna se objevil v písemné podobě výrok Bohuslava Sobotky, který konstatuje, že u nás je islám slabě zastoupen, což se občas připomíná jako argument proti vyvolávání paniky kolem domnělé mohutné invaze muslimů. V posledním sčítání lidu se k islámu přihlásilo 3 385 osob. Rozdělili se na příslušníky Ústředí muslimských obcí a (více než polovina z nich) obyvatele, kteří uvedli islám, aniž by se přihlásili ke konkrétní organizaci. Je to celkem zaokrouhleně 3,4 promile obyvatel České republiky. Islamizace se, jak je zřejmé, nekoná.

Sobotkův výrok pokračoval citovanými slovy: „Popravdě řečeno, si ani nepřejeme, aby se tady nějaká silná muslimská komunita vytvořila.“ Bylo by třeba ujasnit, kdo si to nepřeje. Premiér neužívá o sobě plural maiestaticus. Mluví zřejmě o nějaké skupině. Napadlo by nás, že míní Českou stranu sociálně demokratickou, jejímž je předsedou a může mluvit jejím jménem. Pro to však nenajdeme potvrzení v programových dokumentech strany.

Nový antisemitismus

Je možné, že tedy mluvil jako premiér za vládu, a vlastně i za Českou republiku. Ani to však neodpovídá skutečnosti. Pokud jde o vztah státu k náboženstvím, platí především ústavní pořádek a v jeho rámci Listina základních práv a svobod. Další součástí právního pořádku je zákon věnovaný církvím a náboženským společnostem, velmi těžce prosazený a nakonec publikovaný jako zákon č. 3/2002 Sb. Podle těchto dokumentů stát nevykonává náboženskou ani protináboženskou činnost. Vznik, působení a případný zánik náboženského subjektu je čistě věcí občanů. Každý se svrchovaně rozhoduje, chce-li být nějakého vyznání, a pokud ano, kterého. Stát do toho nemá co mluvit.

Pokud předseda vlády vyslovil stanovisko státu, ocitl se v rozporu s ústavními principy. Takový výrok nelze vzít vážně. Pokud by snad měl vést k nějakému jednání, nemělo by projít. Soudní instance by v případě pokusů omezit působení některého náboženství měly chránit ústavní pořádek.

Mohli bychom se domnívat, že Sobotka vyslovil subjektivní přání. Jistěže jeho výrok není státním úkonem. Jenže vyslovuje ho člověk, který by si vzhledem ke své pozici měl dát pozor na to, co veřejně vyslovuje. Jeho slova mohou být návodem k jednání. Kdyby stát reálně zasahoval do života náboženských uskupení, byli bychom zpátky v minulém diktátorském režimu.

Oficiální reprezentanti sociální demokracie ve státních orgánech se v poslední době vyslovují v rozporu s tradičním sociálně demokratickým programem, ba snad i s našimi zákony. Stávající poslanec a kandidát na senátora Stanislav Huml měl šířit po internetu video zpochybňující nacistický holokaust. Stojí zajisté za úvahu, neocitl-li se zákonodárce a reprezentant sociální demokracie případně v rozporu s Trestním zákonem. Jeho § 231a totiž říká: „Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické nebo komunistické genocidium nebo jiné zločiny nacistů nebo komunistů proti lidskosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“

Podle Bohuslava Sobotky bychom si nepřáli, aby u nás vznikla muslimská komunita. Pokud to premiér vyslovil jako stanovisko státu, ocitl se v rozporu s ústavou. Foto Archiv redakce

V rozporu s historickým důrazem sociální demokracie na občanské svobody a lidská práva bylo nedávné vystoupení poslankyně Pavlíny Nytrové, která ve sněmovně (tedy beztrestně) obvinila gaye z toho, že příliš pijí a rádi by snížili hranici pro sex s dětmi. Ministryně Marksová ji vyzvala, aby stranu opustila.

Strana se od extrémních výroků někdy distancuje nebo přiměje své reprezentanty, aby se omluvili. Ve stejný den, kdy byl publikován jeho výrok směřující k omezení práv občanů islámského vyznání, se premiér ostře distancoval od nedělního fingovaného útoku islámských teroristů na pražském Staroměstském náměstí v režii Martina Konvičky a jeho hnutí. Dokonce netradičně tento útok, který vyvolal paniku a zranění, nazval netradičně lidovou mluvou jako „čin naprostého magora“. Magistrát neměl podle něj tuto demonstraci povolit.

Bohuslav Sobotka zcela jistě není rasista ani fanatický antiislamista. Možná si je vědom toho, že antiislamismus je vzhledem k semitskému zakotvení islámské kultury novou podobou antsemitismu. Pak je ovšem jeho výrok, jak nežádoucí je silná islámská komunita, zaměřen na voliče. V těchto týdnech před volbami krajských zastupitelů a třetiny senátorů musíme výroky posuzovat právě z tohoto hlediska.

Zdá se, že významná část veřejnosti se od protiislámských fanatiků odklání. Jejich spolky se hroutí za vzájemného obviňování například ze spolupráce s Bezpečnostní informační službou. Jejich činy jsou nebezpečné nebo aspoň trapné. Zdá se však, že bohužel přežívá xenofobie vyjadřovaná v souladu se zákony, jakoby umírněná. Byla by škoda, kdybychom museli konstatovat, že této skupině obyvatel se premiér podbízí. Že jsou mu milejší jejich hlasy, než sociálně demokratické zásady. Tak se chová politik, možná politikář, nikoli státník. Státník se nebojí jít do konfliktu. Počítá s tím, že demokracie není jen vládou lidu, ale i vládou práva.

Je otázka, chová-li se Bohuslav Sobotka pragmaticky. Může sice získat hlasy ustrašených malých českých rasistů, ale může ztratit možná cennější hlasy lidí smýšlejících sociálně a demokraticky. To není jen zbožné přání. Množí se hlasy lidí, kteří se hlásí ke své dosavadní dlouhodobé spolupráci se sociální demokracií, ale po rasistických a nedemokratických excesech ji voličskou přízeň odnímají. Jak to vyjde početně a jaký program v nové povolební konstelaci (a rok před volbami do sněmovny) to přinese?

    Diskuse
    August 24, 2016 v 19.01
    Jako muslim šiítského směru
    (takto jsem se označil při posledním sčítání lidu, aby tu byly islám a šaría aspoň o jednu destitisícinu promile více zastoupeny), mám dvě poznámky.

    Bohuslav Sobotka nemluvil jako předseda vlády, ani jako předseda strany, ale jako jihomoravský katolík (tedy katolík, který se nevymanil z fundamentalistického a integristického pojetí své víry), jenž se stylizoval jako mluvčí "slušných občanů". Škoda jen, že se při studia práva neznámil s tím, že pro státní regulaci veřejných shromáždění tu neplatí povolovací, nýbrž zakazovací režim, jako ostatně (pravda, formálně) platil už od začátku 60. let a částečně už za Rakouska-Uherska. Demonstraci tu nelze povolit či nepovolit, ale pouze zakázat, protože právo na pokojné shromažďování je podle Rady Evropy, do níž nás přivedla listopadová revoluce, natolik silné, že státní zákaz demoinstrace může být vysloven a uplatněn jen tehdy, je-li to v demokratické společnosti nezbytné k zachování (například) práv a svobod jiné osoby. Oznámení shromáždění probíhá v jiném režimu než stavební řízení nebo vydání řidičského průkazu.
    August 24, 2016 v 20.27
    Redakční nedopatření v prvním odstavci opraveno.
    August 24, 2016 v 20.34
    Bohuslav Sobotka může být jihomoravský katolík, ale když VEŘEJNĚ mluví, tak ze sebe nemůže svléct skutečnost, že je předsedou vlády. Jistě je rozdíl mezi státním úkonem, který mu přísuší podle ústavy, např. nějakým jmenováním a takovýmto vyjádřením. Jednou marno, kdyby nechuť k (větší) přítomnosti muslimů v Česku vyjádřil pan Vopršálek ze Zlámané Lhoty, nestálo by to za polemiku, když to řekne premiér, ať je to motivováno čímkoli, musí to být veřejně hodnceno. A odmítnuto. Děkuji za pochopení.
    August 25, 2016 v 9.26
    Ivane, dobýváš se do otevřených dveří
    To je přece samozřejmé, co píšeš. A díky za to, žes ten komentář napsal. Nejen Václav Klaus, ale už Václav Havel (v době čs. ústavy tu byl z první republiky poděděný poloprezidentský systém, s novou ČR naštěstí jen "črvrtprezidentský"), ale už TGM a Beneš zejména své funkce a z ní odvozené "monarchistické" autority zneužívali. A aby tomu nebyl koncec, změnili si před pár lety Češi ústavu a volí "svého" prezidenta přímo, k jeho větší slávě!

    A jen na okraj: Úplně všechny úkony, které prezidentovi republiky "přísluší" (Tvůj výraz) podle ústavy a které jsou v jeho samostatné působnosti (nejsou tedy jen ceremoniální nebo procedurální) jsou v českém kvazikancléřském stytému protiústavní. A vláda rouhoduje ve sboru, ne podle svého předsedy. Pokusy přiznat zákonem či v praxi předsedovi vlády nějakou samostatnou působnost (s výjimkou návrhu a odvolání či jmenování člena vlády) jsou rovněž protiústavní.

    Češi reagují: On je ale přece prezident (premiér), takže může! Mocny jest, ironizuje se v Polsku
    JV
    August 25, 2016 v 9.54
    Díky za výborný článek
    Výborný článek, pane Štampachu. Krásně a věcně jste rozebral pozice, ze kterých mohl pan Sobotka sporný výrok vyslovit.

    Neřekl bych však, že mluvil z pozice katolíka, jak soudí pan Petr Uhl. Nikdy jsem si totiž nevšiml, že by se pan Sobotka jako katolík nějak projevoval, nikdy jsem nezaznamenal, že by byť jen velmi vlažně katolickou církev obhajoval tam, kde k tomu měl příležitost.

    Spíš si myslím, že pan Sobotka o tom, z jakých pozic vlastně mluví, mnoho nepřemýšlel. Prostě užil takový ten z dob komunismu ve stranických aparátech přežívající a v éře globalizace „top managementem“ běžně užívaný výraz: „my strana si myslíme, my mateřská firma jsme rozhodli, apod.“

    Ve výrazivu tohoto druhu je kus arogance, z níž bych však premiéra rozhodně nepodezříval. (Užil jej nejspíš opravdu bezděčně.) Ukáže-li však někdo ve veřejném prostoru na sebe jako na „my“, ukazuje zároveň na ty druhé, kteří jsou tím pádem „oni“. Tím vytváří rozdělení a vnucuje je celku. Přes rozdělení a utváření hranic však cesta k dobru pro všechny rozhodně nevede.

    Jiří Vyleťal
    August 25, 2016 v 11.37
    Jsem rád, že jste se Bohuslava Sobotky zastal, pane Vyleťale
    a ještě raději budu, když budete mít pravdu, že to jen jen takový hloupý zvyk, to "můj" a "naše", který při tlumočení českých slov do jiného jazyka činí značné problémy. Jen bych dodal, že to není výraz, přežívající teprve od "dob komunizmu", jak píšete, nýbrž se tu zahnízdil už v polovině 19. století, kdy vymezoval etnické Čechy v jejich boji proti všemu německému a hlavně proti němčení.

    Já jsem to napsal hlavně proto, že Bohuslav Sobotka je praktikující katolík a v ČSSD se to ví. A taky proto, že Ivan Štampach se veřejně hlásí ke křesťanství, přičemž jeho křesťanské hodnoty a volby obohacují nejen jeho, ale i ty, na něž se obrací. (Takových křesťanů znám víc, například Vás, pane Vyleťale!)
    MP
    August 25, 2016 v 11.53
    Petrovi Uhlovi
    Možná by masivní většina moravských katolíků -- mezi které B.S. svým původem a vyznáním nesporně patří -- řekla, že si v ČR "nepřejeme velkou muslimskou komunitu". Nevím, ti moravští katolíci, které znám, určitě nejsou reprezentativní.
    Jenomže ona by to asi řekla i většina českých a moravských ateistů, židů a nejspíše i protestantů.

    Mimoto se přiznám, já bych si to také nepřál. Docela rád u nás potkávám lidi z Blízkého východu a z Indie -- v té studené české kotlině jejich komunikativnost působí osvěžujícím dojmem. A trpím nevyvratitelným osvíceneckým předsudkem, že mi není vůbec nic do toho, v co věří či nevěří můj soused. Ale přál bych si žít v zemi, ve které budou občané takového a takového vyznání, takového a takového původu, ale nebudou v ni "komunity" (muslimské, romské atd.), nejvýše obce věřících.

    Mimochodem čeština je jako vždy krásně citlivá -- jen jazykový odrodilec může říct "protestanská komunita" místo "obec českých bratří"; obdobně pochybně zní nahrazení "židovské obce" "komunitou".

    Muslimská komunita, je sousloví, ve kterém na jedné straně zaznívá vyloučení a na druhé arogance, která ignoruje, že se ten či onen do dané komunity pro potřeby přehlednosti řazený cítí být např. mnohem intenzivněji Kurdem než muslimem anebo má mnohem tvrdší odstup od toho či onoho islámského proudu než běžný český katolík od českého protestanta ( a zkuste navrhnout biskupské konferenci, že by se náboženská výchova na školách mohla provozovat jako "křesťanská" a nikoli jako "katolická" a "protestanská" s odvoláním na to, že tvoří společnou křesťanskou komunitu).

    Vím, Sobotka to možná takhle nemyslel, ale i premiér si zaslouží uplatnění principu "In dubio pro reo". Rozhodně neřekl: "Islám v ČR nechceme."
    MP
    August 25, 2016 v 11.56
    P.s.
    Odesláno před čtením posledního příspěvku Petra Uhla.
    PK
    August 25, 2016 v 19.22
    Dovoluji si pana Uhla upozornit,
    že šíření negativních stereotypů o lidech na základě jejich náboženství (katolíci) nebo dokonce místa bydliště (jihomoravští - sic!) je hodně xenofobním postojem.

    Na tom nic nemění okázalé pozérské prohlášení se za muslima - coby notoricky známý celoživotní militantní ateista.
    VP
    August 26, 2016 v 7.00
    Jenže víme, že islám není jenom náboženství.
    Působí v něm k radikalismu vedoucí imámové.
    Na velké komunity doplácí už teď Francie, Německo,...

    Premiér Sobotka mluvil pragmaticky politicky a ne jako katolík.
    August 26, 2016 v 8.58
    Komunita?
    Ohrazuji se proti užívání slova "komunita" pro jakoukoliv množinu lidí. Pokud se používá pro označení menšin jako jsou muslimové, Romové, LGBT lidé, je to zavádějící. Používáním slova "komunita" se těmto menšinám přisuzují vlastnosti, které nemají.

    V původním slova smyslu je komunita společenství lidí, kteří o sobě vědí, navzájem se uznávají, jsou v osobní interakci. "Komunita" v tomto smyslu může projevovat společnou vůli, ale množina lidí spojených jen určitou abstraktní vlastností ne.

    Muslimové jako celek takovou komunitou nejsou, existují jednotlivé komunity muslimů, kteří se setkávají v jedné mešitě, uznávají stejnou náboženskou autoritu atd.

    U nás sice existuje Ústředí muslimských obcí, ale to reprezentuje jen část (řekl bych, že menšinu) muslimů u nás žijících.
    August 26, 2016 v 9.01
    Asi jsem měl zmínit,
    že navazuji na příspěvek p. Profanta
    + Další komentáře