Salam alejkum, bratři katolíci!
Mikuláš VymětalMuslimové a křesťané se společně setkali na bohuslužbě v kostele Nejsvětějšího srdce Páně. Reagovali tak na vraždu francouzského kněze Jacquese Hamela. Teroristům a extrémní pravici se jejich sny o rozdělené společnosti jen tak nevyplní.
Tuhle šel Roubíček do synagogy přímo kolem kostela sv. Ducha. Kolemjdoucí děti ho zbožně pozdravily: „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus.“ Roubíček jen lakonicky ukázal palcem: „Naproti.“
Ortodoxním Židům jejich víra zapovídá vstup do kostelů. Je to dobře pochopitelné, na základě dějinných zkušeností, které Židé s křesťany v Evropě měli. Přesto se za posledních sedmdesát let vztahy Židů a křesťanů výrazně proměnily — od počáteční oboustranné nedůvěry k často velmi přátelským postojům. „Nemusíme spolu souhlasit ve všem, abychom měli dobré vztahy“, zní pak výsledný postoj z obou stran.
Když jsem jako student teologie a později jako farář studoval a žil na Blízkém Východě, poznal jsem, že muslimové mají většinou s křesťany velmi dobré vztahy — podobné těm, jaké mají leckteří křesťané k Židům. Vidí v nich jeden z kořenů svého náboženství, který jejich vlastnímu náboženství přidává na starobylosti, kořen, který je tak kvalitní, že dlouhou dobu po oddělení od nového náboženství žije a rozvíjí se vlastním směrem.
Muslimové si váží i křesťanské morálky, leckteří v Evropě i na Blízkém Východě posílají své děti do křesťanských škol s důvěrou, že kvalitní vzdělání, které tyto školy poskytují, dětem v životě prospěje. Islám povoluje návštěvy kostelů a synagog.
Starou báseň o tom, jak za kalifa Omara v Damašku používali katedrálu sv. Jana Křtitele střídavě k modlitbám křesťané a muslimové jsem považoval spíše za básnickou licenci — až do chvíle, kdy jsem zažil jako farář pro mládež střídavé využívání tak zvané ekumenické místnosti na jedné pražské vysokoškolské koleji: k muslimským modlitbám a k setkávání křesťanské skupinky.
„Když můžeme mít dobré vztahy s ortodoxními Židy, kteří do kostela nechodí, tím lehčí by to mělo být s muslimy, pro které kostel není žádnou překážkou“, pomyslel jsem si už tehdy. To jsem ale ještě nic netušil o vlnách napětí mezi muslimy a nemuslimy, které přinese vzestup tak zvaného Islámského státu (ve skutečnosti naprosto neislámského) na Blízkém Východě…
V Čechách ovšem chybí dějinná zkušenost dlouhodobého soužití mezi křesťany a muslimy. Muslimové se zde kvůli tlaku okolí často snaží být neviditelní, a tak to vypadá, že tu skoro žádní nejsou.