Česká advokátní komora bude prověřovat i asistenta a školitele poslance Stupčuka

DR upozornil na podezření, že poslanec Stupčuk zfalšoval část své koncipientské praxe. Podle České advokátní komory by měl koncipient, který je uvolněným funkcionářem, prokázat, kdy praxi vykonával. Komora prověří i další okolnosti případu.

(jb)

20.07.2016 12:03

Foldyna_a_stup_uk

Poslance Stupčuka (vpravo) nedávno zvěčnil na selfíčku během jednání hospodářského výboru PS Jaroslav Foldyna. Foto Jaroslav Foldyna

Deník Referendum přinesl před třemi týdny informace o podezření, že poslanec a místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Štěpán Stupčuk praxi advokátního koncipienta vykonával jen formálně, protože souběžně s ní více než dva a půl roku pracoval jako uvolněný místostarosta na Praze 6 a později si k tomu ještě na dva měsíce přidal práci poslance a řadu funkcí ve Sněmovně. Praxi přerušil až po té, kdy někdo podal podnět k prošetření souběhu funkcí České advokátní komoře.

DR komoru, která sdružuje české advokáty a vykonává jejich samosprávu, požádal o vyjádření, zda se Stupčukovým případem bude dále zabývat. Tisková mluvčí komory Iva Chaloupková na dotaz DR sice uvedla, že Česká advokátní komora nepovažuje výkon volené veřejné funkce za překážku při výkonu praxe advokátního koncipienta, ale současně potvrdila, že koncipient musí splňovat podmínky stanovené zákonem a tedy vykonávat práci v rozsahu čtyřiceti hodin týdně.

„Pokud je advokátní koncipient uvolněným, placeným, funkcionářem, měl by zároveň České advokátní komoře prokázat, kdy, v jaké době v průběhu dne, vykonával praxi u advokáta,“ zdůraznila Chaloupková. Podle tiskové mluvčí Česká advokátní komora zkoumá splnění podmínky praxe koncipienta zpravidla v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu advokátů: „Pochybení při vykazování praxe advokátního koncipienta by komora mohla postihnout až jako kárné provinění, pokud od tohoto provinění neuplynula doba delší než dva roky,“ uvedla.

Štěpán Stupčuk aktuálně není advokátním koncipientem. Ze seznamu advokátních koncipientů se nechal vyškrtnout k 1. 1. 2014. „Nemůže být proto ani advokátem. Nemá splněny podmínky pro složení advokátních zkoušek,“ poznamenala Chaloupková.

Ta zároveň naznačila další postup České advokátní komory v případě praxe Štěpána Stupčuka: „Pokud by si koncipientskou praxi doplnil a přihlásil by se k advokátním zkouškám, musel by nám zdokladovat výše uvedené, ověřovali bychom si to i přímo u jeho školitele, což je běžná praxe.“

Stupčukův školitel Stupčukovým asistentem
Deník Referendum ale upozornil i na to, že Štěpán Stupčuk byl jako advokátní koncipient zaměstnán u advokáta Jiřího Slováčka, kterého však nyní zaměstnává Štěpán Stupčuk jako svého poslaneckého asistenta, jak se uvádí na stránkách Poslanecké sněmovny.

Z toho plyne podezření, že Štěpán Stupčuk Jiřímu Slováčkovi splácí to, že ho advokát u sebe nechal formálně dělat koncipientskou praxi bez skutečného plnění pracovních úkolů. Situace působí jako vzájemné si poskytování protislužeb, kdy vznikají pochybnosti, zda v případě koncipienta i poslaneckého asistenta byla někdy odvedena reálná práce.

Zároveň se naskýtá otázka, zda advokát Jiří Slováček neporušuje zákon už jen tím, že působí jako Stupčukův poslanecký asistent. Jak totiž Deníku Referendum potvrdila tisková mluvčí advokátní komory, advokát nesmí být v pracovním poměru mimo činnosti, které jsou uvedeny v zákoně o advokacii. Jedná se o výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární, publicistické vědecké nebo umělecké činnosti. Případně může být v pracovním poměru k jinému advokátovi či advokátní společnosti.

„Advokát nesmí dále vykonávat činnost neslučitelnou s výkonem advokacie. Ve Sdělení představenstva České advokátní komory k otázce výkonu činností neslučitelných s výkonem advokacie jsou stanoveny některé činností, které jsou zásadně neslučitelné.“ uvedla Chaloupková. „Pokud by byl Mgr. Slováček v pracovním poměru u JUDr. Stupčuka, poslance, a to na pracovní pozici jeho asistenta, pak by výše uvedená ustanovení zákona o advokacii porušoval,“ doplnila.

Chaloupková zároveň ale připomněla, že spolu Štěpán Stupčuk a Jiří Slováček mohou mít také uzavřený jiný typ spolupráce než klasický pracovní poměr. „Například advokát Mgr. Slováček může uvedenou činnost vykonávat i bezplatně nad rámec svého samostatného výkonu advokacie,“ uvedla mluvčí.

Na dotaz Deníku Referendum, na jaký typ smlouvy Jiří Slováček pro Štěpána Stupčuka pracuje, ředitel tiskového odboru Kanceláře Poslanecké sněmovny Roman Žamboch odpověděl, že služby asistenta poslance nejsou vykonávány na základě pracovní nebo obdobné smlouvy podle zákoníku práce. „Jsou pro poslance poskytovány na základě zvláštní smlouvy, neboť Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny nezadává práci, není ve smlouvě stanoveno místo výkonu práce, nekontroluje výkon práce, nejsou stanoveny pracovní hodiny a rozsah činnosti asistenta,“ vysvětlil Žamboch.

Formálně asistenty zaměstnává přímo Poslanecká sněmovna a poslanec na ně má 35 875 korun měsíčně. Z odpovědi Romana Žambocha tak není jasné, zda pozice asistenta spadá mezi činnosti, které advokát může vykonávat. Do věci vnese jasno až sama Česká advokátní komora. Její tisková mluvčí Iva Chaloupková uvedla, že po Jiřím Slováčkovi bude chtít, aby uvedený typ spolupráce advokátní komoře dokladoval.

Deník Referendum žádal o vyjádření Štěpána Stupčuka i Jiřího Slováčka prostřednictvím advokátní kanceláře Argumentum, u níž je zaměstnán. Oba se odmítli jakkoli vyjádřit.

Poslanec Stupčuk prosul v Sněmovně jako obhájce zájmů tabákové lobby. Do povědomí veřejnosti vstoupil rovněž v souvislosti s nedávnou dopravní nehodou, při níž řídil automobil zřejmě v opilosti.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.