Čtyři poznámky k dopadům Brexitu na českou politiku

Politolog Pavel Šaradín pro DR komentuje možné dopady Brexitu na českou politiku: jak bychom byli případné kampani za vystoupení České republiky z Evropské unie schopni čelit u nás?

P_arad_n

Pavel Šaradín

27.06.2016 11:34

Související

Důvody vystoupení Británie z Evropské unie nás budou zaměstnávat velmi dlouho, nejspíše se na nich ani neshodneme. Jednodušší je odpovědět si na otázku, co Brexit znamená pro českou společnost? K tomu nabízím čtyři poznámky.

Zaprvé. Především každý vnímavější čtenář si uvědomuje, že v našich debatách budou nyní hlasitější odpůrci Evropské unie a našeho členství v ní a euroskeptické křídlo, které reprezentuje dlouhodobě ODS. Prvním případem snad ani nemá smysl se zabývat, ta směsice populismu a kritiky všeho neslouží k debatám, ale k překřičení oponentů.

Ve druhém případě mi ODS připomíná starého pána z Vančurova Rozmarného léta. Kouzelník začíná přelézat po laně a starý pán celou konstrukcí třese se slovy: „Slezte dolů, pane Krištůfku! Slezte dolů a nepokoušejte prozřetelnosti! Natlučete si a z těchto krvelačných zevlounů, kterýmž je příjemné viděti i popravy na soudním dvoře, vám nikdo nic nedá. Slezte dolů, Ježíš Maria, slezte dolů.“ Kouzelník spadne, mnozí z ODS také třásli unijní konstrukcí a dnes tvrdí: „Vidíte, my jsme vám to říkali.“

Pozice hlavních stran jsou víceméně jisté, nevíme však, jaký názor má na další dění v Evropské unii ANO 2011. Nakolik převáží proevropský postoj Pavla Teličky či Věry Jourové, nakolik se může z tématu stát nástroj předvolební kampaně. Patrně bude záležet na průzkumech veřejného mínění, z nichž Andrej Babiš důsledně čte.

Zadruhé. Přímá demokracie je sama o sobě pozoruhodný nástroj, někdy se hodí, jindy ne. Václav Klaus se obával referenda, v němž by se hlasovalo o rozdělení Československa, dnes tento prvek samozřejmě vítá. My bychom se však měli ptát, zda se nástupem nových médií nezměnilo prostředí takovým způsobem, že se v něm relevantní názory zcela ztrácejí. Zda nejde o prostředí, které více podporuje emoce než objektivní informace.

Z tohoto pohledu budou další analýzy kampaně doprovázející Brexit, včetně obsahové analýzy médií a sdělení zastánců a odpůrců velmi zajímavé. Lépe se neguje, než pozitivně přesvědčuje. Negativní kampaň je vždy snazší, a pokud se dobře zvládne, jistě i více mobilizační.

Otázkou je, nakolik si občané informace zjišťují, v době, kdy na nic nemáme čas, jsme politicky apatičtí a stále méně se zajímáme o veřejné dění. Podmínky pro konání celostátního referenda se od roku 2003 zásadním způsobem změnily. Což neznamená, abychom je odmítli, ale lépe se připravili na jeho průběh.

Zatřetí. Ačkoliv byly před referendem průzkumy vyrovnané, respektive těsně před jeho konáním se očekávalo nepatrné vítězství odpůrců odchodu, výsledek dopadl zcela jinak. Vlastně i čísla zveřejněná bezprostředně po uzavření volebních místností ukazovala na to, že Británie zůstane v EU.

Tomio Okamura před referendem v Británii na YouTube vystavil video, na němž vystupuje s europoslankyní zvolenou za UKIP. Evidentně se tetelí při představě, že by by podobnou kampaň mohl vést u nás. Foto YouTube

První šok přišel ze Sunderlandu, kde oproti průzkumům vzrostl počet příznivců odchodu z 53 na 61 procent. Po sečtení všech hlasů jsme zjistili, že rozdíl mezi oběma tábory je v celé Británii značný.

Není to poprvé, kdy v Evropě nabírá na síle tento „skrytý volič“. V poslední době opravdu mnohé volby dopadly poněkud odlišným způsobem, než se čekalo. Důvodem však není to, že by výzkumné agentury nutně pracovaly na něčí objednávku. Politické strany by se měly pravděpodobně více soustředit na voliče, kteří jsou nerozhodnuti anebo deklarují, že k volbám (referendu) nepůjdou.

Začtvrté. Mezi důvody, které z analýz Brexitu vyplývají, zaznívá a bude zaznívat ten, nakolik jsou politické elity odtrženy od reality, od některých životních problémů, s nimiž se lidé potýkají. Má poznámka souvisí s předchozím bodem. Vedou čeští politici debaty o problémech, které obyvatele nejvíce zajímají, nebo převládá agenda, kterou oni sami považují za důležitou?

Británie je v tomto směru pro nás skutečně velkým varováním a politikům momentem, aby se mohli hluboce zamyslet. Nejen nad svou agendou, nad tím, jak k ní přistupují, ale i nad tím, jak je pro nás životně důležitá Evropská unie vnímána u nás. Jak by třeba KDU-ČSL, ČSSD či TOP 09 čelily podobné kampaně při obhajobě našeho členství v EU, když by argumenty pro odchod společně prezentovali Tomio Okamura, Václav Klaus a Martin Konvička?

A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

207_lrweb08

Luděk Rychetník - Praha 10

Dobrý komentář Úterý, 28.Června 2016, 00:36:25

pane Šaradíne.

Mám pouze výhradu k Vašemu přirovnání v bodu jedna. ODS zdaleka nemá sílu třást unijní konstrukcí, ale především si myslím, že nejvíce toho třesení způsobili umanutí evropští politici ("Brusel"), jak stejně přiznal pan Juncker před referendem (ale nešlo mu to od srdce).

Za velice rozumná v tomto směru považuji prohlášení ministra zahraničí Zaorálka dnes (ve večerních zprávách) i v posledních týdnech : je nezbytně třeba EU zachránit, nelze postupovat bez ohledu na mínění občanů. V referendu o Brexitu se silně projevila vzpoura proti elitám a vaří se i v jiných členských zemích.

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Klausovo pokrytectví a britská politika Úterý, 28.Června 2016, 11:15:6

Klaus nejen, že tvrdě odmítal referendum v přípědě dělení Československa, protože věděl, že by referendum rozdělení, které připravil on s Mečiarem jistě neschválilo, ale potom v čele ODS i jako prezident dělal vše, co mohl, aby se referendum stalo součástí našeho právního řádu. Po brexitu mluvil o vynikající zprávě, sice kupodivu nezačal hned hlásat Czexit, ale bylo vidět, jak se na to jen třese. Vzhledem k jeho fanatickému antievropanství lze očekávat, že dříve nebo později se do něčeho takového pustí, jen to samozřejmě nebude schopen dělat společně s Machem, Okamurou a Konvičkou, takže vzájemné rozpory je budou brzdit, ale s dalším náporem je třeba počítat.

Co se týče Británie, tak si kladu otázku, zda ještě britská vláda nebo britský parlament neodmítnou akceptovat výsledky referenda vzhledem k hrozícímu rozpadu země - byl by to pochopitelný, racionální a pragmatický postup a Britové se vždy v politice chovali pragmaticky. Na druhou stranu je možné, že přece jen z tradice promluvila nostalgie po "splendid isolation" - což byla britská politika v novodobých dějinách.

207_lrweb08

Luděk Rychetník - Praha 10

o Brexitu a nostalgii Úterý, 28.Června 2016, 12:32:20

se píše v úzce jednostranném ale vtipném članku
<https://www.socialeurope.eu/2016/06/budleigh-salterton-brexit-quest-mythic-england/>
Kdo někdy navštívil lázeňská města na jižním pobřeží Anglie, ví o čem autor píše.

Martin Profant - Praha 7

Martinovi Šimsovi Úterý, 28.Června 2016, 12:41:13

Myslím, že Klausovi opravdu, ale opravdu křivdíte. On není fanatický antievropan. On je fantatický klausiánec a dva fanatismy se vylučují. Jen se v dané situaci fanatickémuklasiánci hodí býti radikálním antievropanem. Ale že by zastával přesvědčení, které jakkoli bránilo uplatnění jeho narcismu? Opravdu, opravdu ne.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Brexit není o EU, je o nerovnosti a o tom, že se mnoho lidí nevidí před sebou žádnou perspektivu Úterý, 28.Června 2016, 14:36:48

Kdo podpořil Brexit v Anglii byla především menší města na východě střední Anglie

76% hlasů v Bostonu bylo za Brexit. 1 ze tří lidí nemá žádnou kvalifikaci, příjem - medián 17 000 liber ročně.

Nejvíce hlasů za setrvání londýnský Lambeth. Pro setrvání 79% voličů, ve srovnání s Bostonem dvojnásobek příslušníků svobodných povolání a mladých lidí, polovina pensistů, lidí bez kvalifikace a dělníků – příjem vyšší o 10 000 liber ročně

Rozdíly v bohatství mezi zeměmi se vyrovnávají, v rámci jednotlivých zemí ale narůstají.

Michael Spencer tvrdí, že 98% pracovních míst, která do roku 1990 vznikla v USA jsou špatně placená místa v oborech, které nejsou vystaveny konkurenci ze zahraničí. Pracovní místa v ostatních odvětvích (roku 1990 – 34 milionů pracovních míst) vzrostla v letech 1990 - 2009 o pouhých 600 000 pracovních míst. Jiní tvrdí, že za obchodním deficitem s Čínou se skrýváí ztráta 3,2 milionů pracovních míst, z nich bylo 2,4 milionů v průmyslu.
http://www.epi.org/publication/china-trade-outsourcing-and-jobs/

Pak přišla recese roku 2008. Pro polovinu obyvatel buď není práce a nebo alespoň slušně placená práce. Toto je problém, který je nutno řešit.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.