Sněmovna schválila dohled ČNB i nad nelegálním trhem s nebankovními úvěry

Jaroslav Bican

Poslanci a poslankyně odsouhlasili novelu zákona o úvěru pro spotřebitele, která má za cíl regulovat trh s půjčkami od nebankovních subjektů. Nakonec prošel i pozměňovací návrh, aby ČNB kontrolovala také nelegální poskytovatele úvěrů.

Poslanecká sněmovna v pátek přijala vládní novelu zákona o úvěru pro spotřebitele, která zavádí dohled České národní banky (ČNB) nad poskytovateli spotřebitelských půjček s oprávněním od ČNB. Dolní komora Parlamentu také schválila pozměňovací návrh poslance Jaroslava Klašky (KDU-ČSL), podle kterého má ČNB dozorovat a sankcionovat také poskytovatele úvěrů vykonávající svoji činnost protiprávně bez uvedené licence.

Návrh nakonec podpořila i sociální demokracie a hnutí ANO a rovněž KDU-ČSL, která za ním stála už od počátku. Proti hlasovala ODS a několik poslanců TOP 09, KSČM se zdržela. Při projednávání novely ve sněmovním rozpočtovém výboru přitom zástupci ČSSD a hnutí ANO s výjimkou poslankyně Kristýny Zelienkové, která návrh Jaroslava Klašky podpořila, hlasovali proti. Předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD) dokonce ještě v úterý na tiskové konferenci poslaneckého klubu ČSSD před jednáním Sněmovny uvedl, že sociální demokracie Klaškův návrh nepodpoří.

Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura na pátečním jednání Sněmovny vyjádřil pochybnosti, zda je šťastný nápad, aby ČNB kontrolovala nelegální trh s úvěry. „Vím, že to v některých zemích je, ale zkuste vy, kteří to podporujete, nám říct a modelovat, jak to ČNB bude dělat u těch nelegálů. To bude číst všechny inzeráty. Zavolejte na číslo 08001111, my vám poskytneme výhodný úvěr?“ ptal se Stanjura.

A dodal: „Nemyslím si, že máme zatěžovat ČNB dalšími a dalšími povinnostmi a přenášet na ní odpovědnost, kterou podle mne mají orgány činné v trestním řízení. Protože potom automatická odpověď policie může být, proč jste nezasahovali, proč ta policie nečte ty inzeráty. Čekali jsme na podnět České národní banky.“

V původním návrhu kontrola nelegálních poskytovatelů byla

Jaroslav Klaška v reakci na poslance Stanjuru zdůraznil, že ČNB nebude muset nikoho vysílat do terénu. „Tam jde o to, že ten terén mají velmi dobře zmapovaný nestátní neziskové organizace, popřípadě také starostové jednotlivých obcí a bude úplně stačit, pokud zašlou žalobní návrhy těch nelegálních poskytovatelů buďto exekutorům, nebo soudům,“ vysvětlil Klaška.

Poslankyně Kristýna Zelienková také připomněla, že rozšíření dohledu České národní banky je návratem k původnímu návrhu Ministerstva financí, protože ještě v září loňského roku v návrhu zákona dozor nad ilegálními poskytovateli půjček byl.

Řada organizací, které se věnují problematice úvěrů a předlužení, upozorňuje na to, že bez rozšíření dozoru ČNB i na nelicencovaný trh s úvěry novela výraznější zlepšení situace ohledně poskytování půjček nebankovními subjekty nepřinese. Na poskytovatele spotřebitelských úvěrů bez licence by totiž podle vládního návrhu bylo možné aplikovat pouze obecnou úpravu neoprávněného podnikání dle trestního zákoníku bez možnosti udělení efektivnější správně-právní sankce.

Hlavním odpůrcem Klaškova pozměňovacího návrhu je Česká národní banka, která s tím, aby na ní byl přenesen dozor nad nelegálními poskytovali spotřebitelských úvěrů, nesouhlasí. Dohled a postih nelegálního poskytování spotřebitelských úvěrů podle ČNB nemá žádnou spojitost s péčí o cenovou stabilitu a stabilitu finančního systému, která je hlavním úkolem banky.

Sněmovna také schválila pozměňovací návrhy poslance Václava Votavy, které například umožňují splatit zdarma jednou ročně až čtvrtinu jistiny úvěru na bydlení či omezují sankce v případě prodeje nemovitosti zatížené hypotékou. V doprovodné úpravě Poslanecká sněmovna také odsouhlasila návrh, aby spory u smluv ze spotřebitelských úvěrů rozhodovaly výhradně soudy. Ruší se tak možnost jejich řešení arbitrážemi.

Novela zavádí zpřísnění podmínek pro podnikání v oblasti úvěru pro nebankovní subjekty a rozšíření regulace i na tzv. mikropůjčky, tedy spotřebitelské úvěry do pěti tisíc korun. Zákon také nařizuje všem poskytovatelům řádné posouzení, zda je spotřebitel schopen úvěr splácet. Kde nebude posouzení provedeno, bude smlouva od počátku neplatná a spotřebitel splatí pouze jistinu.

Zákon rovněž stanovuje maximální možné sankce za pozdní splátky. Navíc před prodejem nemovitosti, kterou má věřitel v zástavě, musí spotřebiteli poskytnout šest měsíců na doplacení dlužného úvěru. Lidé budou moci předčasně splatit hypotéku bez sankcí, přičemž banky si budou účtovat pouze účelně vynaložené náklady.