Když vládní strana odmítá přiznat svoji bezmoc

Kauza Altner může narušit důvěru v sociální demokracii a ve výsledku ji oslabit i politicky. Co dělat, aby případ, který má potenciál ČSSD přiblížit jejím voličům, ji naopak nevzdálil? Dokáže si přiznat bezmoc, ve které se ocitla?

Bican

Jaroslav Bican

22.04.2016 09:46

Kauza Altner se dostala do fáze, kdy sociální demokracii ohrožuje nejenom finančně, ale může mít vliv také na její důvěryhodnost a v konečném důsledku i na přízeň voličů. Kritických hlasů na adresu ČSSD, že měla Zdeňku Altnerovi zaplatit necelých 338 milionů na základě pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze a ne se úhradě bránit a čekat na to, jak dopadne její dovolání u Nejvyššího soudu, přibývá.

Především tak činí a budou činit různí političtí a ideový odpůrci sociální demokracie. Poslanecký klub hnutí ANO se už v úterý ústy svého předsedy Jaroslava Faltýnka vyjádřil, že každý by měl respektovat pravomocná rozhodnutí soudu a že dluhy by se měly platit.

Poslankyně a místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová se během čtvrtečních interpelacích ve Sněmovně premiéra Bohuslava Sobotky rovnou zeptala, když se sociální demokracie hlásí k právnímu státu a do voleb v 2013 šla s heslem „prosadíme dobře fungující stát“, zda se zachová, jak se sluší a patří, nebo bude dávat občanům České republiky signál, že ani pravomocné rozhodnutí soudu pro ně nemusí být směrodatné, nemají je respektovat a dluhy se platit nemusí.

Komentátor Ivan Hoffman šel ještě dál, když napsal, že sociální demokracie se chová, jako by pro ni neplatila pravidla, jež platí pro všechny, a staví se nad zákon, který by měla hájit. Ať jsou důvody sociální demokracie, proč zatím nechce svému bývalému advokátovi uvedenou částku zaplatit, sebevíce oprávněné, způsob, jakým se ČSSD brání, jasným a jednoduchým argumentům svých kritiků, se zatím nezdá být příliš přesvědčivý.


Podle předsedy ČSSD rozsudek soudu, na základě kterého má sociální demokracie Zdeňku Altnerovi zaplatit necelých 338 milionů, není spravedlivý. Foto Ondřej Mazura, DR 

Bohuslav Sobotka na otázku Markéty Adamové odpověděl, že kdyby si sociální demokracie půjčila od Zdeňka Altnera peníze, je nesporné, že by je měla vrátit, ale podle předsedy ČSSD je tady soudní spor, který trval šestnáct let a ještě neskončil.

Pravomocný rozsudek je ale zkrátka pravomocný rozsudek, jiný postup než ho nejprve naplnit a teprve potom se proti němu bránit a čekat, jak dopadne dovolání u Nejvyššího soudu, zavání svévolí, která ale na úrovni běžného občana a politického subjektu, který je hlavní vládní stranou, má premiéra i ministra vnitra a má celkově větší možnosti, jak bránit své zájmy, působí poněkud odlišně.

Bohuslav Sobotka poukazuje na to, že rozsudek soudu není spravedlivý. Není podle něho možné, aby pouze jedna strana platila za dvanáctileté protahování soudního řízení, kdy podle předsedy ČSSD i sám městský soud konstatoval, že to nebyla vina sociální demokracie, ale výhradně kroků, které podnikl Zdeněk Altner.

Sociální demokracii se dost možná stala křivda, za kterou může právní prostředí a fungování soudů u nás, ale jinak taková nespravedlnost působí, když o ní mluví občan, na kterého byla uvalena exekuce, a jinak, když premiér a předseda strany, která nemá problém dostat od banky úvěr ve výši 338 milionů, a zároveň byla natolik dlouho ve vládě a řadu let měla i ministra spravedlnosti, takže se jí nedá odpárat ani jistá odpovědnost za to, jaká je u nás kvalita soudů a vymahatelnost práva.

ČSSD podcenila politický a symbolický význam kauzy
Bohuslav Sobotka může mít ve všem, co říká pravdu, přesto argument, že pokud se sociální demokracie rozsudku soudu nepodřídí, staví se jaksi nad běžné občany, od kterých se plnění práva vyžaduje, visí ve vzduchu a kdykoli se dá ČSSD při vynaložení nepříliš velké námahy omlátit o hlavu.

A to o to více, že sociální demokracie v celé kauze zvolila strategii, která její pozici v končeném důsledku dosti zhoršuje. Kdyby ČSSD vyložila karty na stůl, odvyprávěla celý příběh, na jehož konci je necelých 338 milionů, které má Altnerovi zaplatit, přiznala vlastní chyby a selhání, zároveň některá pochybení, která jsou jí předhazována třeba vyvrátila, ale hlavně se o celém případu otevřeně a ústy svých nejvyšších představitelů bavila, mohl být negativní vliv celé kauzy o dost menší.

Vedení ČSSD zpočátku možná podcenilo politický a symbolický význam celé věci a zúžilo jí pouze na ekonomický a právní aspekt, a proto se rozhodlo komunikaci v této kauze předat profesionálům. To ale ve výsledku jen posiluje dojem odcizení od lidí, kteří, když se dostanou do podobné svízelné situace, své mediální zástupce nemají.

Sociální demokracie dnes, i když snad nechtěně, působí arogantně a zpupně. Jsou chvíle, kdy je lepší ustoupit, vyklidit pozice, ale zároveň díky tomu sešikovat zbylé síly a následně zachránit, co se dá. Sociální demokracie urputně brání bašty, které se zdají být ztracené a tím oslabuje svoje postavení jako takové.

Přitom i uznáním jisté bezmoci a přistoupením na riziko, že zaplacené peníze už nikdy neuvidí, by se sociální demokracie přiblížila svým voličům, kteří jsou na tom čas od času podobně. I to je součástí toho být hnutím, ve kterém Bohuslav Sobotka vidí pro ČSSD šanci, jak přežít.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.