Tahle země není pro každého

Jiří Pehe

Jubilejní dvousté Žofínské fórum neslo téma Česká republika není pro každého. Vystoupil na něm i jeden z nejviditelnějších proponentů tohoto sloganu, prezident Miloš Zeman. Co vlastně takové heslo říká a na co pan prezident zapomíná?

Téma „Tato země není pro každého“ bylo na letošním Žofínském fóru ve spojení s avizovaným vystoupením prezidenta Miloše Zemana příslibem další zásadní česko-bramboračkové kontroverze, v níž se bude několik dní topit veřejnost. Název si pořadatelé vypůjčili od samotného Zemana, který ve svém posledním vánočním poselství prohlásil, že „tahle země je naše a ani nemůže být pro všechny“.

Mnozí se mohli udiveně ptát, kdože jsou to ti „všichni“, co se do naší země hrnou, takže prezident před nimi dokonce musí varovat v poselství k národu. Zeman v témže projevu pro jistotu tentýž národ ohromil konstatováním, že si připadá jako Kasandra, která varuje před vtažením trojského koně do Evropy.

Tímto trojským koněm mají být uprchlíci, současná migrační vlna je podle něj řízenou akcí. Bývalý prognostik též s jistotou sobě vlastní předpověděl, že Českou republiku čeká invaze. A vyslovil obavu, že vládní politici tuto hrozbu podceňují.

Organizátoři Žofínského fóra ve svém přičinlivém úsilí potěšit pana prezidenta a zároveň najít téma, které je dostane do titulků, podcenili skutečnost, že se ona uprchlická krize jaksi přestala konat — přinejmenším v podobě a rozměrech, které měla předešlého roku. A jelikož Zeman je přeci jen bystřejší než oni, zřejmě si uvědomil, že těžko může strávit více než půlhodinu řečněním o migrační hrozbě pro české země, která se ne a ne udát.

Pustil se tedy krátce do Turecka, kterému prý Evropa platí výpalné. Unie přitom Turecku dosud skoro nic nezaplatila a kancléřka Merkelová navíc čerstvě prohlásila, že pokud Turci nesplní všechny podmínky, bezvízový styk nedostanou. Avšak, snad aby úplně nevypadl z role Kasandry, Zeman přeci jen varoval, že si uprchlíci po zablokování balkánské trasy najdou trasy jiné...

Jak by toto přesměrování dnes již značně zmenšeného uprchlického proudu mohlo masově zasáhnout Českou republiku, kam žádní běženci (i kvůli výrokům lidí, jako je český prezident) nechtěli ani v době, kdy jich táhlo Evropou přes milion, nenastínil. Přičinil ale vyloženě konstruktivní návrh, že v případě, že by se tak přeci jen stalo, podporuje zavření státních hranic.

Vše to vyznělo tak trochu zoufale. Pan prezident měl v podobě uprchlické krize ještě loni užitečnou politickou hračku, která mu mohla zaručit znovuzvolení. Krize se v případě českých zemí sice odehrávala jen na televizních obrazovkách, i tak ale mohl vystrašené občany ještě více postrašit předpověďmi, že jednoho dne se i u nás doma zaručeně zhmotní hrozivé obrazy uprchlických davů sestávajících dle jeho zaručených informací převážně z mladých dobře živených mužů, z nichž mnozí jsou dozajista teroristé.

Pro koho je Czechia?

Všechno to strašení mu po předloňském propadu přineslo slušné politické body. Když mu tedy moderátor připomenul jeho preference okolo šedesáti procent, mohl sebevědomě prohlásit, že průzkumům nedůvěřuje a že ho ve skutečnosti podporuje devadesát procent občanů.

Možná vycítil, že těch zbylých deset procent strašením uprchlíky v kontextu značného poklesu jejich přílivu už nezíská, takže vlastně ani nerozebral hlavní téma — tedy proč Czechia není pro každého. A to je škoda. Námětů totiž bylo dost:

Místo obhajoby svých nadstandardních vztahů s Ruskem a Čínou, jakož i obhajoby svých představ o ekonomické diplomacii, která k nám má podle prezidenta přitáhnout nové zahraniční investory, mohl zapřemýšlet kupříkladu nad jistým rozporem ve svém tvrzení, že „tahle země je naše“ v situaci, kdy celou páteř české ekonomiky ovládají nadnárodní korporace, z jejichž zisků u nás odteče do zahraničí každý rok více než 300 miliard korun v dividendách. A kdy je více než třináct tisíc „českých“ firem registrováno v daňových rájích.

Jubilejní dvousté Žofínské fórum neslo téma Česká republika není pro každého. Vystoupil na něm i jeden z nejviditelnějších proponentů tohoto sloganu, prezident Miloš Zeman. A znělo to tak trochu zoufale. Repro DR

Když už pan prezident míní, že hlavním posláním politiků je přitáhnout k nám zahraničních investorů ještě víc, mohl se třeba zamyslet nad skutečností, že jelikož Česká republika opravdu není pro každého (a to ani pokud jde o řízenou pracovní migraci ze zemí, jejichž obyvatel se Češi tolik nebojí), upozorňují nyní podnikatelé a investoři, že se jim nedostává 120 tisíc pracovníků. A že pokud ministerstvo vnitra svoji politiku rychle nezpružní, přesunou svoje podniky do Číny a dalších zemí.

Mohl se také zamyslet nad skutečností, že navzdory solidnímu ekonomickému růstu v minulém roce a v prvních měsících tohoto (k němuž ovšem dost přispělo lepší čerpání evropských fondů) zaznamenává Česká republika i přes jeho nezměrné úsilí na poli ekonomické diplomacie celkové zpomalení zahraničních investic.

Případní investoři už totiž budou marně hledat zaměstnance v zemi, která se bojí nejen běženců, ale i nedůkladně prolustrovaných gastarbeiterů. Česká republika taky získává v zahraničí pověst xenofobní země z visegrádského klubu zamindrákovaných a nad liberální demokracií nos ohrnujících evropských zpátečníků, k čemuž pan prezident přispívá stejně vydatně jako k úspěchům čínského kapitálu u nás.

Jsme zemí, kde ani manažer velké nadnárodní firmy, pokud je to v očích mírumilovných Čechů náhodou „čmoud“, nemá na růžích ustláno. Svým sakem, kravatou a titulem z prestižní západní univerzity nikoho neoblafne. Tahle země prostě opravdu není pro každého, v tom má český prezident pravdu.

Jak je jedinečná, se ostatně znovu vyjevilo, právě když řečnil na Žofíně. Poslanecká sněmovna totiž neschválila protikuřácký zákon, což dlouholetý propagátor kouření Miloš Zeman neváhal vzápětí ocenit. Nebudeme si tady přeci bezhlavě zavádět standardy, které platí už skoro ve všech západních zemích!

    Diskuse
    May 26, 2016 v 11.25
    Autor je průkopníkem řešení nedostatku pracovních sil.
    Informaci, že se nedostává českým podnikatelům 120 tisíc zaměstnanců, by řešil zřejmě tak, že by otevřel dveře ekonomickým migrantům. My sice máme půl milionu nezaměstnaných, se kterými bychom měli výpadek vyřešit sami, ale to by bylo příliš jednoduché a hlavně by to odkopalo mýty, na kterých má postavenou živnost celá řada organizací.
    Autorova inovace naopak zvýší příjem těchto organizací, protože bude potřeba více lidí, kteří o příchozí budou "pečovat".
    Výsledkem bude, že tyto organizace přijmou další lidi ke své činnosti a tím vlastně sníží nezaměstnanost. Je to geniální a prosté. Problém s těmi chybějícími 120 tisíci zaměstnanci to sice nevyřeší, ale o to ani v podstatě nejde.
    V těchto článcích jde vždy o to, že Zeman musí být zničen.
    JP
    May 26, 2016 v 14.17
    Jen tak pro zajímavost: ještě před nějakými deseti-dvaceti lety vystupovali konzervativní němečtí politikové s rozhodným prohlášením, že přece "Německo není přistěhovalecká země" ("Deutschland ist kein Einwanderungsland").

    Čím více se ale postupem doby ukazovalo, jak domácí německá populace vymírá, a jak zoufale německý průmysl potřebuje nové - a pokud možno mladé - pracovní síly, tím rychleji tyto hlasy utichaly. A dnes jsou to právě i tito konzervativní (umírněně!) politici, kteří nejenže přistěhovalectví plně akceptovali, ale dokonce i zcela veřejně a zcela jednoznačně uznávají, že "islám patří k Německu".

    Takže, i takto dramaticky se mohou měnit a vyvíjet postoje k otázce přistěhovalectví...
    PK
    May 26, 2016 v 18.26
    Pane Poláčku
    Tak, jak to podáváte, to ovšem vyznívá, že Německo přijímá uprchlíky jenom proto, aby si vylepšilo vlastní demografickou situaci, a vlastní trh práce. A kdyby tyto faktory nebyly, zabouchlo by před nimi nemilosrdně dveře. Tak to ale přece není. Německo přijímá uprchlíky hlavně z humanitárních důvodů - prostě proto, že tito lidé jsou v nouzi, a Německo jim chce pomoci.
    Ale ono to tak je vždycky, že když někdo udělá něco dobrého, tak se mu to nějakým způsobem vrátí. Tak i Německo velmi pravděpodobně na přijímání uprchlíků dlouhodobě neprodělá. To však nejsou primární utilitární důvody poskytování pomoci. Pozná se to např. Podle toho, že Německo nejprve začalo přjímat, a až teprve potom se začalo mluvit o pravděpodobných pozitivních dopadech.

    V době hesla "Deutschland kein Einwanderumgsland" zdaleka nebyla situace tak dramatická, nebylo tolik existenčně ohrožených uprchlíků.
    PM
    May 26, 2016 v 20.52
    Iracionalita a nepředvídatelnost protichůdných postojů
    spojuje společnost lépe než demokratické porozumění.
    Jde o poznatek, který je součástí dnešního arzenálu populistických politiků, a zároveň signálem jejich pohrdání egalitárními liberálními demokratickými zásadami.
    Takže nehorázná manipulace pana prezidenta s protichůdnými postoji není nedopatření pomýleného, ale zacílené vytváření pocitu občanské bezradnosti nad současnou vládou a nad zkomplikovanou politickou situací, ze které zná východisko pouze on:
    "Zůstaňte jací jste a spolehněte ve své hrůze před komplikovaným liberálním globálním světem na mne.
    Když vám bude nejhůře zavřu hranice a povolám armádu".
    Jde o iracionalitu, která je perfektním biotopem pro postliberální autoritární kapitalismus.
    Místo liberalismu zaujme neofeudální stát - jakási postliberální demokracie - simulující suverenitu nacionálních států a ve kterých zůstane svobodným pouze trh.........bych nerad dodal volně z dnešních novin.
    JP
    May 27, 2016 v 11.02
    Humanitární, nebo pragmatické důvody?
    Ne, já jsem poukázal čistě na ten rozdíl v postojích určité skupiny konzervativních německých politiků dříve a v současnosti. Tento posun nastal už před propuknutím velké migrační vlny v minulém roce; takže jaké - humanitární respektive také humanitární - faktory v tomto druhém případě hrály svou úlohu, je prostě jiná záležitost.