Sobotní Lidové noviny vyšly s výrazným titulkem na první stránce: Islám odporuje naší ústavě. V textu článku jsme se mohli dovědět, že je to výrok Frauke Petryové, předsedkyně politické strany Alternativa pro Německo, která poskytla Lidovkám exkluzivní rozhovor.

Titulek mohl být opatřen uvozovkami, mohlo být řečeno, třeba menším písmem něco jako „říká Frauke Petryová“. Tak jak je vytištěn, mohl být čten tak, že Lidové noviny předpokládají rozpor mezi islámem a Ústavou České republiky. Je známo, že nemalá část čtenářů sleduje jen titulky a do podrobnějšího čtení se pouští výběrově.

Lze předpokládat, že Lidové noviny udělaly další krok od seriózního média směrem ke štvavému xenofobnímu plátku ve službách oligarchy.

Diskuse kolem toho výroku na sociálních sítích obavu ze zamýšleného významu potvrzují. Nedebatovalo se o německé ústavě a vztahu islámu k ní. Řeč byla právě o domnělém rozporu islámu s českou ústavou a jako na takový propagandistický projev je nutno reagovat.

Představa o rozporu islámu s českou ústavou je nesmyslná a může s ní přijít jen někdo, kdo sice plane pro vlastenectví, ale nestálo mu zatím za to, se do ústavy podívat. Zjistil by, že pojednává o státní příslušnosti, státních symbolech, parlamentu, prezidentovi, vládě, soudech a územní samosprávě. Se kterým článkem tedy má být islám v rozporu?

Ústava ovšem odkazuje na Listinu základních práv svobod. Je tedy snad islám v rozporu s ní? Její články 15 a 16 deklarují mimo jiné svobodu vyznání, a to nejen svobodu jednotlivců, ale rovněž nezávislost náboženských společností, které vznikají, působí a případně zanikají bez jakékoli účasti státu.

Nikoli ústavě, ale právě tomuto dokumentu, jehož obsah se pro odpor Václava Klause nepodařilo roku 1992 vtělit do ústavy, by odporovalo, kdyby stát omezoval svobodu vyznání. To se v ojedinělých případech děje a lidskoprávní organizace to pečlivě sledují. Příkladem může být takřečený Černý pátek 2014, kdy policie v době páteční bohoslužba vtrhla do mešit, ohrožovala shromážděné muslimy a vše vyvrcholilo vykonstruovaným politickým procesem proti tehdejšímu předsedovi Ústředí muslimských obcí Vladimíru Sáňkovi.

Jak ale může Listině odporovat islám, je nepochopitelné. Islám je historický a kulturní fenomén a ničemu takovému se české právní normy nevěnují. Kdybychom neználkovství německé političky a českých Babišovin poněkud opravili, mohli bychom uvažovat o činnosti některé islámské organizace a jejích členů. Ti by se ovšem nedostali do rozporu s Ústavou ani s Listinou, nýbrž se zákonem o církvích a náboženských společnostech (č. 3/2002 Sb. v novelizovaném znění).

Listina totiž připouští, že výkon práv uvedených v čl. 16 může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. A zákon o církvích opravdu tuto svobodu omezuje, když ve svém § 5 uvádí, za jakých okolností nemohou církve a jiné náboženské společnosti „vznikat a vyvíjet činnost“.

↗

Titulek mohl být opatřen uvozovkami, mohlo být řečeno, třeba menším písmem, že jde o citaci Frauke Petryové. Nestalo se, Lidové noviny raději živí českou islamofobii. Repro DR