Curychem protančil dav robotů, lákal na referendum o základním příjmu

Příznivci švýcarské iniciativy Nepodmíněný základní příjem upozorňovali na důsledky postupující automatizace práce a výhody základního příjmu jako nabízející se odpovědi. Švýcaři budou o revolučním opatření hlasovat už letos v červnu.

(rk)

02.05.2016 18:33

Nepodmíněný základní příjem

P_jem

Nepodmíněný základní příjem (NZP) je souhrnné označení pro robustní sociální reformu, po jejímž zavedení by začal stát vyplácet každému občanovi určitou sumu peněz pouze s částečným ohledem na to zda, kde a jak pracuje, anebo zcela bez podmínek.

Aktuální význam této reformy není jen čistě sociální – tedy v tom, že NZP umožní důstojnější život lidem pracujícím v prekarizovaných či jinak systémově podfinancovaných profesích (pedagogická asistence, sociální péče, atd.) –, ale i emancipační. Sociologové práce a psychologové totiž ubezpečují, že velká většina lidí by po zavedení NZP nezačala lenošit, pouze by část své současné pracovní doby věnovala dalšímu vzdělávání, osobnímu rozvoji, dobrovolnictví a zájmu o dění kolem sebe nebo svým blízkým.

Hlavním argumentem pro NZP je nicméně především proměna charakteru práce – stále větší část produkčních aktivit totiž už dnes vykonávají stroje a dá se předpokládat, že tento trend bude pokračovat. Za čas nebude jednoduše dost náležitě placené práce pro všechny. NZP se tedy jeví být jednou z cest, jak i v budoucnu zajistit práci nezmenšenému či dokonce většímu počtu lidí.

NZP má svoje kritiky zprava i zleva. Dle prvních by byl systém například příliš nákladný a příliš uměle ovlivnil cenu práce. Dle druhých by u společnosti prohloubil negativních vztah k dalším sociálním dávkám, které by dostávali např. postižení mimo NZP.

Obhájci konceptu ovšem argumentují, že velké náklady by zčásti vykompenzoval zánik současného systému podpor v nezaměstnanosti, příspěvků na rekvalifikaci, apod., včetně jeho administrace a kontroly.

V DR se tématu NZP věnovali obšírně například Alena Wagnerová zde, Jan Šabata zde, Ilona Švihlíková zde, Jaroslav Bican zde nebo Jakub Vaníček zde.

Více než sto padesát lidí v kostýmech robotů protančilo v sobotu středem švýcarského města Curychu. Jednalo se o příznivce iniciativy Nepodmíněný základní příjem vybízející k hojné účasti na prvním celostátním referendu o státně-garantovaném příjmu pro všechny, jež má proběhnou 5. června právě ve Švýcarsku.

Převleky za roboty chtěli organizátoři vyslat vzkaz, že postupující automatizace výroby, která je jedním z hlavních argumentů pro zavedení základního příjmu, nemá lidem práci brát, nýbrž ulehčovat. „Robotizace výroby by neměla dostat lidi do existenciálních problémů. Zajistit lidem bezpečný příjem je hlavní výzva čtvrté průmyslové revoluce,“ uvedli organizátoři v tiskové zprávě.

Velké referendum o zavedení nepodmíněného základního příjmu si ve Švýcarsku vymohli příznivci dané myšlenky občanskou cestou, konkrétně sesbíráním 125 tisíc podpisů před několika lety. Pokud iniciativa v referendu uspěje, začne švýcarský stát vyplácet měsíčně dospělým 2,5 tisíce franků (62 tisíc korun) a dětem 625 franků (15 tisíc korun).

Roční náklady této reformy jsou odhadovány v přepočtu na pět bilionů korun. Předpokládá se ovšem, že velkou část sumy by stát zase ušetřil díky zrušení fondů sociálního pojištění a výdajů za sociální pomoc.

Hlasy pro, politikové proti
Zavedení základního příjmu podporuje řada akademiků, intelektuálů i umělců. Pro jsou ve Švýcarsku také zelené a důsledně levicové strany. Většina představitelů velkých stran jej ale kritizuje. Proti návrhu se již v loňském roce postavil také švýcarský parlament, v němž hlasovala drtivá většina poslanců napříč politickým spektrem proti návrhu iniciativy. Hlavním argumentem byla tehdy enormní nákladnost reformy.

Pokud jde o očekávaný výsledek referenda, nelze jej z dosavadních průzkumů odpovědně předvídat. Většina šetření, jejichž výsledky se objevují v agenturách, sice naznačuje, že větší skupina Švýcarů je spíše pro, než proti, jedná se ale o průzkumy velmi malého rozsahu či na velmi specifických vzorcích.

Například z velkého tematického šetření renomované společnosti Demoscope ovšem vyplývají jiné zajímavé postřehy: pouhé dvě procenta Švýcarů by kupříkladu přestala pracovat, pokud by jim stát vyplácel pravidelný příjem. Více než polovina lidí by pak trávila více času s rodinou nebo studiem.

Padesát šest procent lidí si přitom dle dat Demoscope myslí, že nepodmíněný základní příjem ve Švýcarsku nikdy nebude. Šestnáct procent věří, že Švýcaři budou brát základní příjem do deseti let. A pouhá tři procenta věří, že nepodmíněný základní příjem Švýcarsko přijme bezprostředně po referendu.

Mimo Švýcarsko zvažuje zavedení nepodmíněného základního příjmu Finsko a některá města v Kanadě, Španělsku či Nizozemsku, zvláště pak Utrecht, který chce model vyzkoušet už letos v létě.

Finsko připravuje velký pilotní projekt, ve kterém od příštího roku plánuje nabídnout více než deseti tisícům lidí pravidelný příjem 550 eur (téměř 15 tisíc korun). Utrechtská radnice plánuje vyplácet vybraným lidem 845 eur měsíčně (20 tisíc korun).


Další informace:
Tageswoche.ch Politiker lehnen das Grundeinkommen ab, weil sie Angst vor den Menschen haben
Tagesanzeiger.ch Goldene Roboter ziehen durch die Bahnhofstrasse
Fastcoexist.com Switzerland Will Hold The World's First Universal Basic Income Referendum
The Independent Finland to consider introducing universal basic income in 2017
The Independent Switzerland will be the first country in the world to vote on having a national wage of £1,700 a month
The Guardian Dutch city plans to pay citizens a ‘basic income’, and Greens say it could work in the UK


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.