Zasej strach, sklidíš Kotlebu

Výsledek slovenských parlamentních voleb je velkým zklamáním pro SMER Roberta Fica. Přestože se Fico do poslední chvíle snažil ukrást hlasy nacionalistickým i otevřeně neonacistickým subjektům, ztratil většinu. Nacionalisté naopak uspěli.

Blesková návštěva Roberta Fica na makedonsko-řecké hranici ve středu před sobotními slovenskými parlamentními volbami měla zřejmě voličům ještě na poslední chvíli více než důrazně připomenout naléhavou aktuálnost billboardového hesla „Chránime Slovensko“. A také toho, kdo je nejspolehlivějším ochráncem před uprchlickou záplavou, která se tam hromadí jako povodňové vody krátce před protržením přehrady.

Nesledovat pravidelně politické dění a nemít tedy o něm představu ne zas tak závislou na konjukturálních výrocích toho či onoho politika, musel bych se sám leknout při Ficově upřeném pohledu do kamery, s nímž na hranicích pronesl: „Som človek, který jako premiér videl všelijaké hrôzy. Toto nie je hrôza, toto je nebezpečenství… Je to mimoriadne vážna situácia.“

Dovedu si tedy představit, jak to asi mohlo zapůsobit na běžného občana, průběžně navíc masírovaného líčením všemožných hrůz, které se po něm užuž sápou, nevhodí-li do volební urny ten jedině správný lístek.

A výsledek se dostavil. Bohužel jiný, než si asi Fico a vedení Smeru představovali. Výsledek 28,3 procenta hlasů byl ještě o něco horší, než jak zahrozily poslední před volbami zveřejněné průzkumy politických preferencí. Co hůř, do parlamentu se s cca osmi procenty hlasů poprvé po osamostatnění Slovenska v roce 1993 dostala otevřeně neonacistická strana ĽS-NS banskobystrického župana Mariana Kotleby. Nemluvě o osmi a půl procentech (skoro dvojnásobek výsledku z roku 2012), s nimiž se do Národní rady vrátila nacionalistická Slovenská národná strana.

Ľudová strana Naše Slovensko župana Mariána Kotleby získala 14 křesel ve slovenské Národní radě. Repro youtube.com

S výsledky slovenských voleb nic nenaděláme, konečně, jakkoliv nám v mnoha směrech nejbližší, není už Slovensko součástí společného státu. Ale měli bychom myslet na ty české parlamentní, do nichž zbývá maximálně něco málo přes rok času. A především by na ně měli myslet čeští demokratičtí politici, ovšem po nejčerstvější slovenské zkušenosti asi trochu jinak než dosud.

Mimo jiné by měli znovu zvážit, zda opravdu platí ta až do omrzení veřejnosti před oči strkaná představa, že seberou vítr z plachet (a voličské hlasy) extrémistům, když přeberou jejich rétoriku, jejich postoje založené na šíření strachu, když začnou zpochybňovat humanitní hodnoty, na nichž je založena moderní evropská civilizace.

A zda to v nejhorším zachrání ten náhlý verbální záchvat sympatií ke křesťanské podstatě Evropy. KDH se totiž na Slovensku, poprvé po více než čtvrt století!, vůbec do parlamentu nedostalo.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.