Snaha zbavit se Kliniky by v demokracii neměla obstát

Na Kliniku nezaútočili jen extremisté, ale i starostka její městské části. Ta naštěstí nemá s osudem budovy nic společného. Trvá-li v této zemi demokracie, nemůže se útok na prospěšnou občanskou nezávislou aktivitu podařit.

Ostampach

Ivan Štampach

22.02.2016 08:00

Související

Skupina lidí rozvinula aktivitu v Jeseniově ulici v Praze na Žižkově. Reakcí byla snaha skupinu aktivistů z budovy vypudit. Uváděl se jednoduchý důvod: užívají budovu protizákonně bez souhlasu majitele a bez patřičného vyrovnání s majitelem.

Je zvláštní, že represivní orgány byly hned připraveny zasáhnout proti tomuto porušení zákona, a odpovědné instituce nenapadlo jakkoli postihovat majitele, jímž je stát, který porušoval základní, dokonce ústavně definovanou povinnost.

Listina základních práv a svobod v článku jedenáct deklaruje právo vlastnit majetek a jedním dechem uvádí, že vlastnictví zavazuje. Konkrétně pak dál uvádí v bodu tři tohoto článku, že nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

Úřad povinný pečovat o budovu svou povinnost zanedbal. Tím ovšem dostávají šrám právní kroky proti uživatelům prostor. Již to není nestranné vymáhání práva, nýbrž nasazení represivních složek při sporu dvou subjektů podle principu, že majitel je vždy v právu, i když dikce ústavního dokumentu je jiná.

Mimo jiné i díky zásahu tehdejšího viceprimátora Matěje Stropnického se nakonec ukázalo, že právo se nemusí prosadit jednostrannou represí. Komunitě, která v budově rozvinula aktivitu, majitel prostory zapůjčil a jejich působení legalizoval. Ověřilo se, že v demokracii to nemusí být tak, jak se kdysi vyslovil Roman Joch, že všechna práva lze redukovat na jediné, na právo vlastnit, a když toto právo je ohroženo, mohou prý všechna ostatní být suspendována.

V budově vzniklo Autonomní sociální centrum Klinika. Je tam k dispozici knihovna, kde se zapůjčují k prezenční četbě publikace na témata jako antifašismus, antropologie, ekologie a environmentalismus, město, geografie a urbanismus, kontrakultura a alternativní kultura, politická ekonomie a alternativní ekonomiky, národ a nacionalismus, sociální hnutí, postkolonialismus a squatting.

Na Klinice probíhají bezplatné jazykové kursy včetně češtiny pro cizince, nabízejí se tam meditace, příležitostné kursy (například strategické myšlení, alternativní média) a univerzitní výuka. Odtud se organizovala pomoc uprchlíkům včetně velmi úspěšné sbírky potřeb.

K podpoře Kliniky se hlásí mimo jiné Kateřina Jacques, Arnošt Goldflam, Milena Bartlová, Petr Placák, Filip Remunda, Martin C. Putna, Jáchym Topol, Václav Bělohradský, Helena Třeštíková, Jiřina Šiklová, organizace Strany zelených a ČSSD, zaměstnanci Národního ústavu duševního zdraví, Ústavu patologické fyziologie 1. lékařské fakulty UK a četná další sdružení a jednotlivé osobnosti.

Klinika se stala významnou součástí kultury Prahy 3 a celého města. Jejich aktivity však nevyhovují složkám současné české společnosti, které se posouvají od nedůvěry k přistěhovalcům a islámu postupně směrem ke konzervativnímu, nacionalistickému, autoritativnímu programu a odsud k novým podobám fašismu.

Po demonstracích xenofobních a antiislamistických skupin se v sobotu 6. února večer přesunula část demonstrantů k autonomnímu centru a fyzicky zaútočila na budovu a lidi v ní shromážděné. Došlo ke žhářskému útoku, vznikající požár se naštěstí podařilo včas uhasit.

Po útoku se vzedmula mohutná vlna solidarity. Kliniky se zastali studenti a herci. Jejich aktivita připomínala události po 17. listopadu 1989. I dnes, stejně jako před více než čtvrtstoletím jsou ve hře lidská práva a občanské svobody. Zdálo se, že se blýská na lepší časy.


Petici za Kliniku podepsalo na dva tisíce lidí. Požaduje, aby úřad podnikl takové kroky, které by vedly k prodloužení smlouvy. Foto Saša Uhlová, DR 

V posledních dnech se však k útoku extremistů jinou formou přidala městská část Praha 3, jejíž místostarostka Ing. Vladislava Hujová (TOP 09) požaduje, aby se urychleně eliminovaly praktiky nerespektující české zákony. Incident, který se nyní týká Prahy 3, se nesmí opakovat. Prakticky požadují ukončení zápůjčky prostor, které je prý nesystémové. Městská část naštěstí nemá s dalším osudem autonomního centra v Jeseniově ulici nic společného. Budova leží na území Prahy 3, ale není v jejím vlastnictví.

Trvá-li v této zemi demokracie, nemůže se útok na prospěšnou občanskou nezávislou aktivitu podařit. Svobodnou iniciativou občanů totiž demokracie stojí a padá.

V souvislosti s násilnými a administrativními šikanózními útoky na Autonomní sociální centrum Klinika vznikla petice, v níž v době sepisování tohoto článku vyjadřuje podporu aktivitě na dva tisíce lidí, kteří žádají Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby umožnil další setrvání centra v objektu v Jeseniově ulici.

Petenti vyslovují názor, že jde o životaschopný projekt, který prospívá společnosti, bezprostřednímu okolí i stavu samotného domu.

V petici se dále připomíná, že do každodenního programu věnovaly svůj čas a energii desítky až stovky lidí a tisíce lidí se dosud zúčastnily široké palety akcí sociálního, kulturního a vzdělávacího charakteru.

Petice požaduje, aby úřad podnikl takové kroky, které by vedly k prodloužení smlouvy a umožnily tak další fungování projektu.

Praha Kliniku potřebuje, je pro duši města léčivá, a její pokračování podporuje důvěru, že demokracie v této zemi je obhajitelná.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Samu_v_montmartre

Ivan Štampach - religionista, Praha 4

Oprava Pondělí, 22.Února 2016, 09:07:41

K odstavci pod fotografií uvádím opravu, že Vladislava Hujová je starostka, nikoli místostarostka samosprávné městské části Praha 3.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.