Vyklizení Autonomního sociálního centra Klinika na pražském Žižkově policejními těžkooděnci, ke kterému došlo v úterý devátého prosince, je svědectvím a varováním o tom, jak v současnosti funguje státní aparát.

Desetidenní příběh fungování centra přináší také ale jiné svědectví. Svědectvím o tom, že sociální vztahy založené na solidaritě, spolupráci, vzájemné pomoci, samosprávě a nezištnosti nejsou prázdnými deklaracemi na papíře, ale realitou, která se nachází v každodenních vztazích. Desetidenní příběh Kliniky ukázal, jak velký potenciál se v lidech nachází.

Rekonstrukce squattingem

V sobotu devětadvacátého listopadu dvacet squaterů v oranžových pracovních vestách, vyzbrojených smetáky, lopatami, rukavicemi a odpadkovými pytli vstoupilo do budovy bývalé polikliniky na pražském Žižkově. Budova, která je ve vlastnictví státu, je pět let prázdná a v posledních letech se stala místem pro lidi bez domova a drogově závislé. Nebylo to ale místo, které by lidé bez domova obydleli a stalo se jim přístřeším a dočasným domovem.

Stalo se tranzitním místem pro jednorázové přespání či místem pro rychlou aplikaci drog. Proto byla bývalá poliklinika plná odpadků (v některých místnostech až nad kolena), bordelu, lidských výkalů a použitých injekčních stříkaček. Bylo to místo nepřívětivé, občas i volně přístupné a obyvateli Žižkova vnímané jako rizikové. Stát zastoupený Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (UZSVM) se o dům příliš nestaral a ten pomalu chátral.

↗

Krátké fungování Autonomního centrum Klinika pro mnoho lidí představuje záblesk toho, jak by to tak mohlo fungovat, když člověk není jen homo economicus. Foto FB Autonomního sociálního centra Klinika

Během sobotního odpoledne squateři většinu odpadků z domu vyklidili, vynesli před dům a naplnili jimi celý velkoobjemový kontejner. Místnosti zametli, některé vytřeli a vydezinfikovali savem. Nanosili vodu, přinesli generátor a rozvedli provizorní osvětlení. První dvě místnosti připravili k přespávání.

Během jednoho odpoledne se celý objekt bývalé polikliniky proměnil k nepoznání: ze špinavého a nebezpečného brlohu v ožívající dům. Pozitivní proměna překvapila i první hlídky městské a republikové policie do takové míry, že „zapomněli“ squatery vyklidit a po seznámení se s projektem squaterů na autonomní sociální centrum, který podali vlastníkovi, odjeli.

Autonomní sociální centrum

Projekt sociálního centra zahrnuje kavárnu, lidovou vegetariánskou jídelnu, knihovnu, komunitní zahradu, komunální dílnu, rodičovský klub, Lidovou žižkovskou univerzitu či třeba tělocvičnu. Celé to má být autonomní, tedy nezávislé na státních dotacích, grantech případně na sponzoringu bohatých miliardářů. Financování by se mělo pokrýt ze samotných aktivit centra, z benefičních akcí či třeba crowfoundingu (sbírek na konkrétní akce).