Česká republika leží na indiánském pohřebišti
Jaroslav CermanEurobarometer zveřejnil průzkum veřejného mínění zaměřený na míru diskriminace v jednotlivých zemích Evropy. Česká republika z něj vyšla jako nejméně tolerantní země.
„Zdraví je to nejdůležitější!“ praví zasvěceně každý druhý, často s významně pozdviženým ukazováčkem. Tuto univerzální pravdu taky často pronáší s jakýmsi povzdechem, jako kdyby prožil léta na balkánské frontě a viděl věci, které radši nevidět a pokud už ano, tak je třeba je využít jako ospravedlnění i té největší kraviny, jakou s největší pravděpodobností pronese dál.
Není v tom ale žádná zákeřnost, je to zcela upřímné. Jen 27 procent Čechů by bylo spokojeno, kdyby jejich dítě mělo milostný poměr s invalidou. Zdraví je to nejdůležitější. Teda hned potom, aby dotyčný nebyl nějaký zatracený cigoš.
Eurobarometer před pár dny zveřejnil svůj průzkum veřejného mínění týkající se míry diskriminace v jednotlivých zemích Evropy. Česká republika, která touží především po tom, aby si ji někdo zapamatoval, a je jedno jak, může slavit. Jsme v něčem docela dost výjimeční a to je dobře.
Pouhých 16 procent Čechů by bylo spokojeno se situací, kdy nejvyššího politického postu v zemi volbami dosáhl člen etnické menšiny. To je nejméně v celé Evropě.
Další čísla jsou stejně veselá. Jen 11 procent Čechů by kupříkladu bylo spokojeno, kdyby jejich dítě navázalo milostný poměr s osobou romského etnika — i tady je to nejméně v Evropě. U muslimů je to jakýmsi zázrakem 12 procent, nejméně v Evropě. U Asiatů je to 25 procent, tedy nejméně v Evropě. Jen 22 procentům by nebylo nepříjemné vidět, jak se dva muži líbají na veřejnosti.
V dalších a dalších příčkách Češi obsazují velmi podprůměrná místa, ne-li přímo nejhorší v Evropě. Se zcela klidným svědomím se ale můžete vsadit, že nadále uslyšíte, jak tolerantní a otevřená země jsme. Dělíme se o chléb se všemi v této zemi. Až na cikány. Žiďáky. Pískožrouty. Šikmoočka. Buzeranty. A i na těch ženských bude něco divného. Kriply nepočítáme, to jsou lidi jen napůl.
Jsme země, kde nechtějí žít nejen imigranti, ale ani lidi, co se zde narodili. Pokud zrovna „nebombíme“ svoje mozky v putykách tvrdým alkoholem a lehkými drogami, snažíme se jeden druhého ujistit, že nejsme zas takoví blbci. Ani tváří tvář faktu, že Bělorusko je tolerantnější zemí než my, však neuhneme z pozice odvěkých strážců humanismu, demokracie a všeobecného lidského dobra. Pokud někdo řekne opak, je třeba prohlásit, že kdyby byl dotyčný naše dcera, tak ho seřežeme jak žito.
↗
Jeden druhého se snažíme ujistit, že nejsme zas takoví blbci. Ani tváří tvář faktu, že Bělorusko je tolerantnější zemí než my, však neuhneme z pozice odvěkých strážců lidského dobra. Repro All
Chyba je samozřejmě vždy v druhých. Že nás ostatní vidí jako opilé idioty s pneumatikami kolem břich, kteří bijí duralovou tyčí zvířata a děti, zatímco se po kolena rochní ve Fridexu? To je jen chybná optika. Nevidí v tom naši rošťáckou a dobrosrdečnou touhu trošku ostatní poškádlit. V našem odporu vůči čemukoli, co není bílý zdravý Čech, nejsou všichni ti rýpalové schopni uvidět jen pečlivou obezřetnost, kterou se snažíme ubránit naši sklizeň. Nikdo nám nerozumí. Přitom proč? Jsme tak hodní a laskaví — zejména k těm, kteří se dokázali chytře narodit.
Když se Pepík zlije několikrát do týdne jak doga, vyhrožuje ostatním, že je pověsí, chce „poslat cigoše do plynu“ a má pocit, že mu „buzeranti chtějí lízt do trenek“, zasmějeme se a řekneme o něm, že to je prostě náš Pepík, máme ho rádi, je to takový náš nezbeda a má jen trošku strach z něčeho, co nezná.
Že Pepík nezná vůbec nic, že má těžký problém, a že je prostě hovado, to vidět nechceme. Protože je náš. Nebo má nějakou zkušenost a přes to vlak nejede, prostě ne. Nebo s hodně velkým zpožděním a musíme být trpěliví. Ten vlak sice do konce jeho života neprojede, ale hlavně aby nebyl ve stresu.
Můžeme si namlouvat, že vlastně nejsme o nic horší než lidé jinde na světě. Proč ale ostatním nevadí být tolerantnější v anonymním dotazníku? I kdyby byli stejní, proč aspoň vyvíjejí falešnou touhu vypadat lepší, než jsou? Protože vědí, co vypadá lépe. Protože i když třeba mají jiný názor, tuší, že je s ním něco špatně. My naproti tomu uděláme libovolný počet kotrmelců, abychom si svoje blbé postoje ubránili. Jak před sebou, tak před jinými.
Nechuť k odlišnostem partnerů našich dětí není jen nedostatek respektu vůči partnerům samotným, ale i nedůvěra vůči dětem a jejich rozhodnutí. Blbost nás prostupuje absolutně, ve všech rovinách. Je hlavní příčinou našich problémů.
Nebo celá země leží na indiánském pohřebišti a straší tu. Cokoli. Hlavně abychom byli z obliga.
Že je to ode mě jen nechutná generalizace? Naprosto, to máte pravdu. Ve skutečnosti takoví všichni zdaleka nejsme. Podobně se ale musíme postavit i proti generalizacím všech, kteří v této zemi žijí. Protože ani oni nejsou tak hrozní.
Diskuse
AM
October 15, 2015 v 15.10
A celou tu jundu bychom mohli zavšit počtením textů Anderse Behringa Breivika, který Čechy označuje za nejbližší spojence svého budoucího křižáckého vojska..................... (smajlík).
JP
October 15, 2015 v 15.35
Velice tvrdá diagnóza charakteru národa českého; a mnozí jistě budou v této souvislosti hovořit o "kálení do vlastního hnízda".
Ale, nedá se nic dělat: díkybohu že se našel někdo, kdo tuto diagnózu dokázal vystavit, a to zcela veřejně.
Neboť, nedá se nic dělat, je to diagnóza přinejmenším ve velké části pravdivá.
A pokud ještě vůbec existuje nějaká naděje na nápravu, na terapii - pak nemůže začít jinak, nežli právě takovouto otevřenou, neúprosnou a neúhybnou diagnózou.
A - jak řekl nesmrtelný Jan Werich - na zrcadlo se zlobí jenom ten, kdo má křivou hubu.
Ale, nedá se nic dělat: díkybohu že se našel někdo, kdo tuto diagnózu dokázal vystavit, a to zcela veřejně.
Neboť, nedá se nic dělat, je to diagnóza přinejmenším ve velké části pravdivá.
A pokud ještě vůbec existuje nějaká naděje na nápravu, na terapii - pak nemůže začít jinak, nežli právě takovouto otevřenou, neúprosnou a neúhybnou diagnózou.
A - jak řekl nesmrtelný Jan Werich - na zrcadlo se zlobí jenom ten, kdo má křivou hubu.
IH
October 15, 2015 v 19.46
Mluvit pravdu a být kritický k vlastnímu národu, to oboje jsou ctnosti
Lidé ovládají umění přetvařovat se. Spousta lidí např. říká někdy cikáni a někdy Romové. Neznamená to ovšem, že by jejich vztah k našich spoluobčanům takhle osciloval. Mnohým z uživatelů obou označení je bližší označení první, mají je zažité, ale už vědí, že některé okolnosti vyžadují označení druhé. Druzí už běžně užívají slovo Romové, ale ve výrazně odlišném prostředí z něho slevují.
Zkrátka naši účastníci průzkumu sami sebe až tak neumravňovali a odpovídali spíše upřímně. Na dnešním Západě se, myslím, lidé ochotněji "přešaltují" na korektní projev a snad si i myslí, že je to tak správně. Jejich skutečné smýšlení, neřku-li potenciální, zjistíme ovšem stěží.
J. Cermanovi přijde znepokojivé, že skoro tři čtvrtiny rodičů by nebyly rády, kdyby jejich potomek žil s invalidou. Zaprvé, invalidita je široký pojem. Zadruhé, dotázaní by ovšem změnili svůj negativní názor, kdyby invalidního partnera vlastního dítěte poznali jako skvělého člověka. Také snad v případě, když by viděli, že jejich dítě jej opravdu miluje. V zásadě lze snadno deklarovat toleranci, něco jiného ovšem je opravdu vztah bez odporu hned přijmout. Nezáleží ovšem jen na míře postižení invalidy, ale také na tom, jaký je status druhé strany. Kolik má ještě dotyčný času a příležitostí, jak dopadly jeho předchozí vztahy apod. Kdyby se tazatelé zeptali, kolik rodičů bylo spokojeno s tím, jakého partnera si jejich potomek našel, také bychom nemuseli dostat kdovíjaké procentní vyjádření.
Nebo z jiného soudku. V Česku se proti právům homosexuálů nekonají demonstrace jako ve Francii. A nejen to. Zdá se, že je proti nim málo živých předsudků. Průzkum zjišťoval, kolika lidem vadí líbání dvou mužů na veřejnosti. Není však uveden postoj k veřejnému líbání muže a ženy na veřejnosti. Rovněž zde nemusí být procento kritiků malé, přitom komparativně podstatné. Musí se nám opravdu líbit cizí okázalé líbání? Nebo jen jeho vzácná homosexuální varianta?
Zkrátka naši účastníci průzkumu sami sebe až tak neumravňovali a odpovídali spíše upřímně. Na dnešním Západě se, myslím, lidé ochotněji "přešaltují" na korektní projev a snad si i myslí, že je to tak správně. Jejich skutečné smýšlení, neřku-li potenciální, zjistíme ovšem stěží.
J. Cermanovi přijde znepokojivé, že skoro tři čtvrtiny rodičů by nebyly rády, kdyby jejich potomek žil s invalidou. Zaprvé, invalidita je široký pojem. Zadruhé, dotázaní by ovšem změnili svůj negativní názor, kdyby invalidního partnera vlastního dítěte poznali jako skvělého člověka. Také snad v případě, když by viděli, že jejich dítě jej opravdu miluje. V zásadě lze snadno deklarovat toleranci, něco jiného ovšem je opravdu vztah bez odporu hned přijmout. Nezáleží ovšem jen na míře postižení invalidy, ale také na tom, jaký je status druhé strany. Kolik má ještě dotyčný času a příležitostí, jak dopadly jeho předchozí vztahy apod. Kdyby se tazatelé zeptali, kolik rodičů bylo spokojeno s tím, jakého partnera si jejich potomek našel, také bychom nemuseli dostat kdovíjaké procentní vyjádření.
Nebo z jiného soudku. V Česku se proti právům homosexuálů nekonají demonstrace jako ve Francii. A nejen to. Zdá se, že je proti nim málo živých předsudků. Průzkum zjišťoval, kolika lidem vadí líbání dvou mužů na veřejnosti. Není však uveden postoj k veřejnému líbání muže a ženy na veřejnosti. Rovněž zde nemusí být procento kritiků malé, přitom komparativně podstatné. Musí se nám opravdu líbit cizí okázalé líbání? Nebo jen jeho vzácná homosexuální varianta?
LV
Ono je otázkou jestli jsou lidé na Západě o tolik tolerantnější a nebo jenom vědí, jaké vyjádření se od nich očekává.
Předpokládám, že tolerance k muslimům bude na Západě větší. Mně osobně muslimové en bloc nevadí, neb jsem měla sekulární tureckou kolegyni. Většina Čechů zná muslimy pouze ze zpráv v souvislosti s terorismem a válkami a tak, takže bude vyděšenější.
A také vime, že mnoho lidí, kteří nesnáší Romy, nebude mít problem sedět v hospodě u jednoho stolu s panem Horvátem. "Von to není žádnej cikán, von je slušnej".
A ta metodologie výzkumu o líbání homosexualů je opravdu pochybná. Také bych odpověděla, že mi to vadí, což neznamená, že mi vadí homosexuálové jako takoví, jenom mi vadí jakékoliv jednání, které, podle mého názoru, patří za zavřené dvěře. Zuřivé líbání heterosexuální dvojice by mi také vadilo.
Předpokládám, že tolerance k muslimům bude na Západě větší. Mně osobně muslimové en bloc nevadí, neb jsem měla sekulární tureckou kolegyni. Většina Čechů zná muslimy pouze ze zpráv v souvislosti s terorismem a válkami a tak, takže bude vyděšenější.
A také vime, že mnoho lidí, kteří nesnáší Romy, nebude mít problem sedět v hospodě u jednoho stolu s panem Horvátem. "Von to není žádnej cikán, von je slušnej".
A ta metodologie výzkumu o líbání homosexualů je opravdu pochybná. Také bych odpověděla, že mi to vadí, což neznamená, že mi vadí homosexuálové jako takoví, jenom mi vadí jakékoliv jednání, které, podle mého názoru, patří za zavřené dvěře. Zuřivé líbání heterosexuální dvojice by mi také vadilo.
JN
Autor, začínající mladý nadějný sociolog, zde nastavuje nemilosrdné zrcadlo naší prohnilé netolerantní české společnosti.
Odhaluje v plné nahotě převládající obezitu a alkoholismus, kterým je společnost zcela prosáklá ("ostatní nás vidí jako opilé idioty s pneumatikami kolem břich, ..") a podrobuje zdrcující kritice stále ještě ve společnosti tolerované jevy, jako je kradení drahých kovů a agresivita ke zvířatům a k dětem ("..kteří bijí duralovou tyčí zvířata a děti, ..") a také nemilosrdně pranýřuje reliktní domácí kutilství, které se zde konkrétně projevuje v tom, že si chladící kapalinu ve svých automobilech Češi stále ještě vyměňují v domácích podmínkách, čímž, jak autor naznačuje, způsobují nemalé environmentální škody ("..zatímco se po kolena rochní ve Fridexu").
Autor pak zcela oprávněně odmítá rozšířenou omlouvající racionalizaci těchto odporných činů. ("Nevidí v tom naši rošťáckou a dobrosrdečnou touhu trošku ostatní poškádlit.")
Článek se lehce dotýká i dosud utajovaného problému převládající debility v české společnosti. ("Že Pepík nezná vůbec nic, že má těžký problém, a že je prostě hovado, to vidět nechceme.") Naštěstí je tento problém genderově nevyvážený a postihuje jen asi polovinu české populace.
Jako záblesk naděje v jinak pesimisticky laděném článku se pak jeví zmiňovaný tolerantní přístup většinové společnosti k této polovině "Pepíků" (rozuměj mužů) s mentálním znevýhodněním. Trpělivost a respekt k odlišné zkušenosti, tedy vlastně k jiné perspektivě pohledu lidí s mentálním znevýhodněním si zajisté zaslouží ocenění a je to opravdu jedno z mála možných optimistických východisek tohoto článku.
Autor vlastně tuší, že přestože je v české populaci minimálně polovina lidí s mentálním znevýhodněním, tito lidé se většinou vyznačují neskrývanou dobrosrdečností, přímostí jednání a tedy větší upřímností, než ostatní populace, u které jsou naměřené hodnoty IQ v normě. ("Proč ale ostatním nevadí být tolerantnější v anonymním dotazníku? I kdyby byli stejní, proč aspoň vyvíjejí falešnou touhu vypadat lepší, než jsou? Protože vědí, co vypadá lépe. Protože i když třeba mají jiný názor, tuší, že je s ním něco špatně.") Češi tedy nejsou ve skutečnosti o nic horší, než ostatní vyspělé evropské národy.
Autor nám v závěru článku naznačuje cestu, jak se můžeme ostatním vyrovnat. Chce to vlastně jen naučit se korektně vyplňovat dotazníky.
Vzmužme se tedy .., pardon, vzžeňme a vzmužme se tedy k tomuto úkolu, ať jsme zase tím hrdým národem .., pardon, hrdým národem asi ne, som z toho voľaký zmätený...
Odhaluje v plné nahotě převládající obezitu a alkoholismus, kterým je společnost zcela prosáklá ("ostatní nás vidí jako opilé idioty s pneumatikami kolem břich, ..") a podrobuje zdrcující kritice stále ještě ve společnosti tolerované jevy, jako je kradení drahých kovů a agresivita ke zvířatům a k dětem ("..kteří bijí duralovou tyčí zvířata a děti, ..") a také nemilosrdně pranýřuje reliktní domácí kutilství, které se zde konkrétně projevuje v tom, že si chladící kapalinu ve svých automobilech Češi stále ještě vyměňují v domácích podmínkách, čímž, jak autor naznačuje, způsobují nemalé environmentální škody ("..zatímco se po kolena rochní ve Fridexu").
Autor pak zcela oprávněně odmítá rozšířenou omlouvající racionalizaci těchto odporných činů. ("Nevidí v tom naši rošťáckou a dobrosrdečnou touhu trošku ostatní poškádlit.")
Článek se lehce dotýká i dosud utajovaného problému převládající debility v české společnosti. ("Že Pepík nezná vůbec nic, že má těžký problém, a že je prostě hovado, to vidět nechceme.") Naštěstí je tento problém genderově nevyvážený a postihuje jen asi polovinu české populace.
Jako záblesk naděje v jinak pesimisticky laděném článku se pak jeví zmiňovaný tolerantní přístup většinové společnosti k této polovině "Pepíků" (rozuměj mužů) s mentálním znevýhodněním. Trpělivost a respekt k odlišné zkušenosti, tedy vlastně k jiné perspektivě pohledu lidí s mentálním znevýhodněním si zajisté zaslouží ocenění a je to opravdu jedno z mála možných optimistických východisek tohoto článku.
Autor vlastně tuší, že přestože je v české populaci minimálně polovina lidí s mentálním znevýhodněním, tito lidé se většinou vyznačují neskrývanou dobrosrdečností, přímostí jednání a tedy větší upřímností, než ostatní populace, u které jsou naměřené hodnoty IQ v normě. ("Proč ale ostatním nevadí být tolerantnější v anonymním dotazníku? I kdyby byli stejní, proč aspoň vyvíjejí falešnou touhu vypadat lepší, než jsou? Protože vědí, co vypadá lépe. Protože i když třeba mají jiný názor, tuší, že je s ním něco špatně.") Češi tedy nejsou ve skutečnosti o nic horší, než ostatní vyspělé evropské národy.
Autor nám v závěru článku naznačuje cestu, jak se můžeme ostatním vyrovnat. Chce to vlastně jen naučit se korektně vyplňovat dotazníky.
Vzmužme se tedy .., pardon, vzžeňme a vzmužme se tedy k tomuto úkolu, ať jsme zase tím hrdým národem .., pardon, hrdým národem asi ne, som z toho voľaký zmätený...
JP
Bezpochyby, ty výzkumy veřejného mínění mohou být leckdy nemálo zavádějící; podle výzkumů těchto výzkumů postačí danou otázku jenom poněkud mírně přeformulovat, aby odpovědi pak dopadly zcela jinak, třeba i o celé desítky procentních bodů.
Jenže: v daném případě byly otázky zjevně pro všechny stejné. Takže i ta míra odchylky od pravého mínění respondentů se asi sotva bude v různých zemích nějak zásadně lišit.
Ten argument, že prý lidé jinde se už více naučili skrývat své pravé mínění, a tedy v dotaznících odpovídají jinak, nežli je jejich pravé smýšlení (na rozdíl od zjevně zcela upřímných a nic neskrývajících respondentů českých) je vlastně zcela směšný. A ukazuje jenom, jak mnozí se ze všech sil brání tomu, nahlédnout do toho zrcadla, které jim bylo nastaveno.
I kdyby část toho rozdílu mezi výsledky českých a dejme tomu německých respondentů byla zapříčiněna tím, že ten německý si už spíše zažil to, že své pravé smýšlení, své skutečné předpojatosti nemá ventilovat veřejně - už to by byl nemalý pokrok vůči tomu, když někdo s bohorovnou neomaleností své rasistické, xenofobní a jiné zášti ventiluje veřejně.
A za druhé, i kdybychom přijali ten argument, že člověk západní společnosti se naučil lépe ukrývat své pravé smýšlení - jak potom vysvětlit, že ti naši skvělí Češi propadli dokonce i ve srovnání se všemi ostatními národy v ý c h o d n í, postkomunistické Evropy?...
Mimochodem, pane Nusharte, zdá se že jste neporozuměl pravým intencím článku "začínajícího mladého nadějného sociologa": panu Cermanovi se skutečně nejednalo o to, házet jen tak zbůhdarma špínu na český národ. Tady šlo především o to naruby převrátit ten neotřesitelný pocit nadřazenosti velké části české populace, s kterou tato usilovně hledá hnidy na všech cizincích, a nechce naprosto nic vědět o tom, jaký je ve skutečnosti její vlastní stav a charakter.
Jenže: v daném případě byly otázky zjevně pro všechny stejné. Takže i ta míra odchylky od pravého mínění respondentů se asi sotva bude v různých zemích nějak zásadně lišit.
Ten argument, že prý lidé jinde se už více naučili skrývat své pravé mínění, a tedy v dotaznících odpovídají jinak, nežli je jejich pravé smýšlení (na rozdíl od zjevně zcela upřímných a nic neskrývajících respondentů českých) je vlastně zcela směšný. A ukazuje jenom, jak mnozí se ze všech sil brání tomu, nahlédnout do toho zrcadla, které jim bylo nastaveno.
I kdyby část toho rozdílu mezi výsledky českých a dejme tomu německých respondentů byla zapříčiněna tím, že ten německý si už spíše zažil to, že své pravé smýšlení, své skutečné předpojatosti nemá ventilovat veřejně - už to by byl nemalý pokrok vůči tomu, když někdo s bohorovnou neomaleností své rasistické, xenofobní a jiné zášti ventiluje veřejně.
A za druhé, i kdybychom přijali ten argument, že člověk západní společnosti se naučil lépe ukrývat své pravé smýšlení - jak potom vysvětlit, že ti naši skvělí Češi propadli dokonce i ve srovnání se všemi ostatními národy v ý c h o d n í, postkomunistické Evropy?...
Mimochodem, pane Nusharte, zdá se že jste neporozuměl pravým intencím článku "začínajícího mladého nadějného sociologa": panu Cermanovi se skutečně nejednalo o to, házet jen tak zbůhdarma špínu na český národ. Tady šlo především o to naruby převrátit ten neotřesitelný pocit nadřazenosti velké části české populace, s kterou tato usilovně hledá hnidy na všech cizincích, a nechce naprosto nic vědět o tom, jaký je ve skutečnosti její vlastní stav a charakter.
LV
Paul Sniderman dělal výzkum v Nizozemí.
Zjistil, že by čtvrtina obyvatel byla ochotna podpořit povinnou segregaci muslimských dětí, tedy apaprtheid, na školách.
Ten výzkum dělal asi před patnácti lety, tedy v době, kdy byl v Nizozemí ještě v módě multikulturalismus.
Bylo to před útokem na věžáky v New Yorku, před Pimem Fortuynem, před Geertem Wildersem, tedy před výrazným úpadkem tolerance, ke kterému od té doby v Nizozemí došlo.
Politická strana Geerta Wilderse získala roku 2010 15,5% hlasů.
Podle posledních výzkumů veřejného mínění by momentálne vyhrála volby (získala by čtvrtinu všech hlasů).
To jsou výsledky o krerých si pánové Okamura a Konvička mohou (zatím ?) nechat pouze snít.
Zjistil, že by čtvrtina obyvatel byla ochotna podpořit povinnou segregaci muslimských dětí, tedy apaprtheid, na školách.
Ten výzkum dělal asi před patnácti lety, tedy v době, kdy byl v Nizozemí ještě v módě multikulturalismus.
Bylo to před útokem na věžáky v New Yorku, před Pimem Fortuynem, před Geertem Wildersem, tedy před výrazným úpadkem tolerance, ke kterému od té doby v Nizozemí došlo.
Politická strana Geerta Wilderse získala roku 2010 15,5% hlasů.
Podle posledních výzkumů veřejného mínění by momentálne vyhrála volby (získala by čtvrtinu všech hlasů).
To jsou výsledky o krerých si pánové Okamura a Konvička mohou (zatím ?) nechat pouze snít.
MP
October 17, 2015 v 14.14
Jsem přesvědčen, že česká společnost je docela xenofobní a na rozdíl od autora článku nevidím problém v českém Pepíkovi. Xenofobní opilci se vyskytují zjevně dost houfně ve všech evropských populacích. Aktuální míru xenofóbie má, bohužel, na svědomí politická třída -- neumí nabídnout perspektivu, tak nabízí nepřítele. Už tu byl "dědeček a babička, co ujídaj nám z chlebíčka" (parazitní role důchodců), cigáni, nezaměstnané socky a intošové; pokaždé si tohle odporné zboží našlo svého kupce, ale na opravdu masovou spotřebu to nedalo. Teprve Zeman dokázal politicky využít zlatou žílu, antiislámská (a z ni derivovaná anitiuprchlická) rétorika oslovila voliče jinak spíše středového a k bohatému zdroji se přihrnuli další permoníčci, aby si v potu tváře dobývali politický kapitál.
Samozřejmě, že tu hraje roli pokrytectví. On ten opilec Pepík je upřimný právě, že je deklasovaný. Ale když to říká i pan prezident a ministr vnitra... možná se i před pěti lety vyskytovala sebedbale oblečená dáma pokročile středního věku, která se děsila asijských hord, co povraždí naše muže a znásilní naše ženy a k tomu všemu budou ve školách nosit burku-- ale nemluvila o tom na veřejnosti, protože se nechtěla stát objektem psychiatrické péče. Dnes to vykřikuje z tribuny a lidé ji tleskají.
Přesto bych rád viděl českou mutaci těch otázek v dotazníku. A abych nezadal příčinu k omylu, nepodezírám nikoho z manipulace, jen tuším určitou jazykovou nekompetenci (absenci citu pro češtinu, ne neznalost angličtiny a francouzštiny) -- v češtině se podle mého názoru nelze smysluplně zeptat, zda bych byl spokojen, kdyby moje dítě navázalo milostný poměr s Romem či s invalidou. Tak jako se nelze zeptat, zda bych byl spokojen, kdyby navázalo milostný poměr s brňákem. Proč bych s tím měl být spokojen, v čem je taková výhra, že je to právě brňák nebo Róm? Nikdy mě nenapadlo soudit partnery svých dětí podle etnického či rasového původu, tak proč bych měl být spokojen? Odpovídal bych proto neutrálně.
Nemyslím, že anglická fráze s "comfortable" vytváří tuhle past, resp. že ji vytváří ve stejné síle.
Samozřejmě, že tu hraje roli pokrytectví. On ten opilec Pepík je upřimný právě, že je deklasovaný. Ale když to říká i pan prezident a ministr vnitra... možná se i před pěti lety vyskytovala sebedbale oblečená dáma pokročile středního věku, která se děsila asijských hord, co povraždí naše muže a znásilní naše ženy a k tomu všemu budou ve školách nosit burku-- ale nemluvila o tom na veřejnosti, protože se nechtěla stát objektem psychiatrické péče. Dnes to vykřikuje z tribuny a lidé ji tleskají.
Přesto bych rád viděl českou mutaci těch otázek v dotazníku. A abych nezadal příčinu k omylu, nepodezírám nikoho z manipulace, jen tuším určitou jazykovou nekompetenci (absenci citu pro češtinu, ne neznalost angličtiny a francouzštiny) -- v češtině se podle mého názoru nelze smysluplně zeptat, zda bych byl spokojen, kdyby moje dítě navázalo milostný poměr s Romem či s invalidou. Tak jako se nelze zeptat, zda bych byl spokojen, kdyby navázalo milostný poměr s brňákem. Proč bych s tím měl být spokojen, v čem je taková výhra, že je to právě brňák nebo Róm? Nikdy mě nenapadlo soudit partnery svých dětí podle etnického či rasového původu, tak proč bych měl být spokojen? Odpovídal bych proto neutrálně.
Nemyslím, že anglická fráze s "comfortable" vytváří tuhle past, resp. že ji vytváří ve stejné síle.
JP
October 18, 2015 v 11.09
Ano, role českých politických špiček v dané záležitosti je naprosto ostudná.
Jan Keller nedávno v Právu ironizoval představu, že politici by měli národ "vychovávat". Jenže, ono nejde o výchovu; jde o to, že vrcholní státní představitelé by měli být předobrazem. Tak jako byl předobrazem Masaryk.
Jenže, zatímco vrcholní političtí představitelé třeba v sousedním Německu se v podstatě v jednom šiku staví proti všem xenofobním náladám a hnutím - české politické "elity" se bezpáteřně přizpůsobují těm nejpřízemnějším pudům a fobiím volebního davu. Respektive, tento národní šovinismus umně využívají pro své vlastní záměry.
Jan Keller nedávno v Právu ironizoval představu, že politici by měli národ "vychovávat". Jenže, ono nejde o výchovu; jde o to, že vrcholní státní představitelé by měli být předobrazem. Tak jako byl předobrazem Masaryk.
Jenže, zatímco vrcholní političtí představitelé třeba v sousedním Německu se v podstatě v jednom šiku staví proti všem xenofobním náladám a hnutím - české politické "elity" se bezpáteřně přizpůsobují těm nejpřízemnějším pudům a fobiím volebního davu. Respektive, tento národní šovinismus umně využívají pro své vlastní záměry.
aktivní leadership ale nesmí být mentorský - netřeba se nechat smýkat emocemi davu, to ano.
Ale také vnímat otázky lidí a dávat na ně konkrétní (§) odpovědi, čelit debilizaci praxí.
Ale také vnímat otázky lidí a dávat na ně konkrétní (§) odpovědi, čelit debilizaci praxí.
PM
October 18, 2015 v 19.12
Není možné ponechat kulturu malého jazykově izolovaného národa
v rukou a pod diktátem lidí, kteří se na příklad právě dali přemluvit, že se jim vyplatí vydělávat na jakékoliv pitomině a vulgární slátanině ....napsal svého času Trefulka ke stavu podhoubí vzdělanosti dnes a zde.
Jinakost západních demokracií je dána přístupem k časovému vymezení ..se právě... v prvém řádku.
Následky podobných doprovodných jevů kapitalismu (a extra neoliberálního po více než půl století) jsou na západě doprovázeny tradiční víceméně zdatným protestem více vlevo i méně vpravo.
Zde pouze výkřiky ojedinělých do tmy a to se musí někde provalit.....bych řek.
Jinakost západních demokracií je dána přístupem k časovému vymezení ..se právě... v prvém řádku.
Následky podobných doprovodných jevů kapitalismu (a extra neoliberálního po více než půl století) jsou na západě doprovázeny tradiční víceméně zdatným protestem více vlevo i méně vpravo.
Zde pouze výkřiky ojedinělých do tmy a to se musí někde provalit.....bych řek.
nemyslím že hlavní problém je že se u nás mluví česky (a v Pešti maďarsky)- ta jistá provinční izolovanost byla spíš dána relativním závětřím ve kterém jsme dosud žili.
A nyní přichází zjištění že svět venku existuje a není jen příjemný. Reflex zvířátka které se přikrčí nebo cení zuby ovšem nepomůže ale chvíli trvá než to projde vědomím.
A nyní přichází zjištění že svět venku existuje a není jen příjemný. Reflex zvířátka které se přikrčí nebo cení zuby ovšem nepomůže ale chvíli trvá než to projde vědomím.
MP
Čili hezký česky "činné vůdcovství", ale to by tak nějak drhlo v hubě. Ale i když pominu tuhle ne úplně nevinnou souvislost a budu tomu anglicismu rozumět s dolejšovskou prostotou, není to o moc lepší.
Chtít od představitelů státu, aby byli předobrazem, to bychom asi od těch hodných mužů a žen chtěli příliš. Ale bylo by to tu a tam příjemné příliš. Stačilo by mi, aby se chovali s určitou, třebas nevelkou dávkou prozíravosti a poctivosti a aby se nepokoušeli místo toho provozovat " aktivní leadership", který se u nich obvykle zvrátí na "leadersheep".
Chtít od představitelů státu, aby byli předobrazem, to bychom asi od těch hodných mužů a žen chtěli příliš. Ale bylo by to tu a tam příjemné příliš. Stačilo by mi, aby se chovali s určitou, třebas nevelkou dávkou prozíravosti a poctivosti a aby se nepokoušeli místo toho provozovat " aktivní leadership", který se u nich obvykle zvrátí na "leadersheep".
no právě - i když by asi i u nsá někteří rádi byli opravdovými vůdci (německý echt ekvivalent fuhrer) tak ten autoritářský odér komplikuje to slovo používat zcela prostomyslně. Takové "fuhrery" nepotebujeme.
Stačí ten vůdce který opakovaně svým ovečkám vštěpuje jak je islám hrozný a zcela neslučitelný s životem Evropana - navzdory tomu že jich jen v EU žije kolem 20 milionů a v Rusku zhruba podobný počet.
S takovým předobrazem utvrzujícím xenofoby že jejich svatá nenávist je na místě, je šíření opačné emoce až sebevražedná mise - a tak zase zbývá jen ten "hnusný pragmatismus" a dokazovat věcně že tupé kádrování lidí rádobyvůdci podle náboženství a původu není součást řešení.
Stačí ten vůdce který opakovaně svým ovečkám vštěpuje jak je islám hrozný a zcela neslučitelný s životem Evropana - navzdory tomu že jich jen v EU žije kolem 20 milionů a v Rusku zhruba podobný počet.
S takovým předobrazem utvrzujícím xenofoby že jejich svatá nenávist je na místě, je šíření opačné emoce až sebevražedná mise - a tak zase zbývá jen ten "hnusný pragmatismus" a dokazovat věcně že tupé kádrování lidí rádobyvůdci podle náboženství a původu není součást řešení.
JN
October 19, 2015 v 11.57
Souhlasím s panem Profantem, že "česká společnost je docela xenofobní".
Zda bych byl spokojen, kdyby mé dítě navázalo milostný poměr s doktorem práv, s Romem, s vědeckým pracovníkem, s invalidou, s politikem, s muslimem nebo třeba s invalidním romským vědeckým pracovníkem a doktorem práv, který v současnosti dělá politiku a hlásí se k islámu, to je otázka naprosto irelevantní, tedy hloupá, a na hloupou otázku hloupá, či hloupě korektní, dotazníková odpověď!
Pokud by měli hezký a pro oba vyhovující vztah, samotný fakt, že partner mého dítěte je doktor práv, by mi nejspíše nevadil (pokud by své profese nezneužíval k nemravnému jednání).
Souhlasím s panem Profantem v tom, že česká společnost je xenofobní.
Souhlasím s tím jako s faktem, hodnocení a příčiny tohoto jevu a srovnání s ostatními státy je téma na další debatu.
S panem Cermanem se neshoduji v tom, co se s tím dá a má dělat. Pan Cerman si asi myslí, že když se bude lidem stále dokola opakovat, a to navíc v médiu, které jím zamýšlená cílová skupina (naštěstí) nečte, že jsou "hovada, idioti a že blbost je prostupuje absolutně a je hlavní příčinou jejich problémů", že to bude mít nějaký kladný vliv na jejich morální integritu a na růst IQ v české populaci, že se tím ze všech stanou milí, přátelští, tolerantní a inteligentní, multikulturně naladění lidé. Pokud to zatím nefunguje, je to asi jen tím, že se to neopakuje dost důrazně. Tak přidejte, pane Cermane, přidejte!
Pokud by měli hezký a pro oba vyhovující vztah, samotný fakt, že partner mého dítěte je doktor práv, by mi nejspíše nevadil (pokud by své profese nezneužíval k nemravnému jednání).
Souhlasím s panem Profantem v tom, že česká společnost je xenofobní.
Souhlasím s tím jako s faktem, hodnocení a příčiny tohoto jevu a srovnání s ostatními státy je téma na další debatu.
S panem Cermanem se neshoduji v tom, co se s tím dá a má dělat. Pan Cerman si asi myslí, že když se bude lidem stále dokola opakovat, a to navíc v médiu, které jím zamýšlená cílová skupina (naštěstí) nečte, že jsou "hovada, idioti a že blbost je prostupuje absolutně a je hlavní příčinou jejich problémů", že to bude mít nějaký kladný vliv na jejich morální integritu a na růst IQ v české populaci, že se tím ze všech stanou milí, přátelští, tolerantní a inteligentní, multikulturně naladění lidé. Pokud to zatím nefunguje, je to asi jen tím, že se to neopakuje dost důrazně. Tak přidejte, pane Cermane, přidejte!
LŠ
A Německo se stovkami vypálených ubytoven? Dřív byl naším vzorem sovětský horník, či zemědělec, teď jsou naším vzorem občané západních států. A zase nula od nuly pojde. Jen ti vyzyvatelé vzorů jsou, vzhledem k rychlejšímu pohybu informací, dříve směšnější.
PM
s otravnými a nudnými nároky tohohle režimu, který nám sází na hlavu zodpovědnost každého z nás, za donebevolající směšnost jak voličské masy, tak zvolených vyvolených.
Směli jsme rozšafně zůstat nespravedlivými obětmi směšných.
A dnes - smíme tak akorát hledat po pohřebištích civilizací, kdo je ještě směšnější pacholek než my.......bych si posteskl.
Směli jsme rozšafně zůstat nespravedlivými obětmi směšných.
A dnes - smíme tak akorát hledat po pohřebištích civilizací, kdo je ještě směšnější pacholek než my.......bych si posteskl.
MP
Ale kde je vaše věcnost, "stovky ubytoven"... Vždyť jste volal po faktech.
Jaroslav Cerman ovšem s metaforou v titulku poněkud ujel. Česká republika leží jako větší část Evropy na pohřebištích desítek kultur. Kam se hrabou amíci s jejich pár stovkami indiánských pohřebišt.
Býval u nás na fakultě Hans Esesáček, kostra příslušníka SS vyhrabaná z železničního náspu někde u Prašného mostu (a ono se v Praze zase tak moc za 2. světové neválčilo), Johanna von ... (vědělo se to, jen já si nevzpomínám) -- prošel si celé východní tažení, měl asi sedm zhojených zranění (těch, co byly vidět na kostře) a nikdo si 8. května nemyslel, že by si zasloužil víc, jak zahrnout zeminou, nikdo neuvažoval o tom, že by jeho exhumace a použití pro školní účely mohly být rušení posmrtného klidu. Ostatně, já bych to rušení bral, studenti ho zdravili a měli ho rádi, lepší, než jen ležet v zemi. Ale je to také jedno z mnoha našich pohřebišť, asi to nejvíce zapomínané -- v porovnání s hromadnými hroby obětí pochodů smrti,Terezínem, Kunštátem a Lety zapomínané asi spíš milosrdně.
Jaroslav Cerman ovšem s metaforou v titulku poněkud ujel. Česká republika leží jako větší část Evropy na pohřebištích desítek kultur. Kam se hrabou amíci s jejich pár stovkami indiánských pohřebišt.
Býval u nás na fakultě Hans Esesáček, kostra příslušníka SS vyhrabaná z železničního náspu někde u Prašného mostu (a ono se v Praze zase tak moc za 2. světové neválčilo), Johanna von ... (vědělo se to, jen já si nevzpomínám) -- prošel si celé východní tažení, měl asi sedm zhojených zranění (těch, co byly vidět na kostře) a nikdo si 8. května nemyslel, že by si zasloužil víc, jak zahrnout zeminou, nikdo neuvažoval o tom, že by jeho exhumace a použití pro školní účely mohly být rušení posmrtného klidu. Ostatně, já bych to rušení bral, studenti ho zdravili a měli ho rádi, lepší, než jen ležet v zemi. Ale je to také jedno z mnoha našich pohřebišť, asi to nejvíce zapomínané -- v porovnání s hromadnými hroby obětí pochodů smrti,Terezínem, Kunštátem a Lety zapomínané asi spíš milosrdně.
docela z duše mi promluvil pan Nushart - sílící tendenci české populace ke xenofobii nevyřeším tím, že je všechny sprdnu, ale že jim nabídnu cosi pozitivního
Odhalím falešné obavy a na ty oprávněné navrhnu nějaká humánní a hlavně fungující řešení. Vystrašené zviřátko cení zuby a ne že se kochá soužitím vlků a ovcí
Tak nebuďme zvířátky...ani těmi idylicky kreslenými z dětských leporel
Odhalím falešné obavy a na ty oprávněné navrhnu nějaká humánní a hlavně fungující řešení. Vystrašené zviřátko cení zuby a ne že se kochá soužitím vlků a ovcí
Tak nebuďme zvířátky...ani těmi idylicky kreslenými z dětských leporel
JN
October 21, 2015 v 10.04
Co by se stalo, kdyby pan Cerman nepsal o Pepíkovi, ale o Dežovi?
"Že DEŽO nezná vůbec nic, že má těžký problém, a že je prostě hovado, to vidět nechceme. Protože je náš. Nebo má nějakou zkušenost a přes to vlak nejede, prostě ne. Nebo s hodně velkým zpožděním a musíme být trpěliví. Ten vlak sice do konce jeho života neprojede, ale hlavně aby nebyl ve stresu."
Byla by to rošťácká a dobrosrdečná touha trošku ostatní poškádlit? Jéje! To by bylo povyku. To by pan Cerman byl asi rasista.
Byla by to rošťácká a dobrosrdečná touha trošku ostatní poškádlit? Jéje! To by bylo povyku. To by pan Cerman byl asi rasista.
MP
On by ten povyk byl právem. Pokud má "Dežo" znamenat Roma, resp. romskou analogii páně Cermanova českého příslušníka lumpenproletariátu (a jinak by mi ten váš příspěvek nedával smysl), byla by to lež jako věž:
Dežo není přece náš, nemáme ho rádi a nikdy neudělal nic, co by se dalo shovívavě nazvat pouhou nezbedností (jak hlásal svého času poslanec Parlamentu České republiky, Dežo se dopustil trestného činu už tím, že se narodil). A Dežo není ani Romů, tedy těch, kteří by to řešili; pro ty je ostuda, které je kompromituje a pokud už to slovo nezapomněli (na severu Čech dost často), je ne jejich, ale degešim.
Dežo může být leda můj a těch pár dalších, co se domníváme, že provozujeme-li společně svobodný stát, pak je naší odpovědností jak Dežo "Čorka", tak Pepa "Ručičky nebojte se, vy pracovat nebudete". A právě, že jsou naši a že je bereme jako spoluobčany, pro ně nemáme shovívavé pochopení. A také víme. že se má podobnýma nálepkama šetřit víc než šafránem, protože příliš smrdí projekci vlastního midráku.
Dežo není přece náš, nemáme ho rádi a nikdy neudělal nic, co by se dalo shovívavě nazvat pouhou nezbedností (jak hlásal svého času poslanec Parlamentu České republiky, Dežo se dopustil trestného činu už tím, že se narodil). A Dežo není ani Romů, tedy těch, kteří by to řešili; pro ty je ostuda, které je kompromituje a pokud už to slovo nezapomněli (na severu Čech dost často), je ne jejich, ale degešim.
Dežo může být leda můj a těch pár dalších, co se domníváme, že provozujeme-li společně svobodný stát, pak je naší odpovědností jak Dežo "Čorka", tak Pepa "Ručičky nebojte se, vy pracovat nebudete". A právě, že jsou naši a že je bereme jako spoluobčany, pro ně nemáme shovívavé pochopení. A také víme. že se má podobnýma nálepkama šetřit víc než šafránem, protože příliš smrdí projekci vlastního midráku.
JN
October 21, 2015 v 23.29
Martinu Profantovi – Jde mi samozřejmě o ten vulgární způsob vyjadřování pana Cermana.
A je jedno, zda to je vůči Romům, nebo vůči Čechům.
Pokud napíši, že z určitého úhlu pohledu se nakonec může někomu jevit romská a česká mentalita docela podobná, je to rasistický výrok?
Proč vlastně máte ten vztah ostatních lidí (kromě Vás a těch pár dalších) k Romům tak striktně předdefinovaný?
Pokud napíši, že z určitého úhlu pohledu se nakonec může někomu jevit romská a česká mentalita docela podobná, je to rasistický výrok?
Proč vlastně máte ten vztah ostatních lidí (kromě Vás a těch pár dalších) k Romům tak striktně předdefinovaný?
MP
V té podobě: "někomu se může jevit" určitě ne.
Bez té výhrady je to výrok, který pracuje s upřílišněnými generalizacemi -- sousloví "česká mentalita" a "romská mentalita" v této souvislosti např. předpokládá, že máte v zásadě stejnou mentální výbavu jako ten Pepík z Cermanova textu, protože tací existují a jsou jistě Češi -- a ačkoli to není rasistický výrok, má díky těmto generalizacím značný rasistický potenciál (to platí i figuře Pepíka u Cermana)
A nemám "vztah ostatních lidí k Romům" striktně predefinován. Tu predefinici jste provedl Vy, transpozicí Cermanova výroku, resp. jste ji od Cermana převzal -- je obsažena ve větičce: "Dězo (původně Pepík) je náš". Tato věta implikuje rozdělení na "nášinec/cizák" a v tomto dělení je pro ty, kteří omlouvají něčí zhovadilost tím, že je to nezbeda, ale našinec, nutně Dežo, Váňa či Ali vždycky cizák, což mu jde k tíži.
Bez té výhrady je to výrok, který pracuje s upřílišněnými generalizacemi -- sousloví "česká mentalita" a "romská mentalita" v této souvislosti např. předpokládá, že máte v zásadě stejnou mentální výbavu jako ten Pepík z Cermanova textu, protože tací existují a jsou jistě Češi -- a ačkoli to není rasistický výrok, má díky těmto generalizacím značný rasistický potenciál (to platí i figuře Pepíka u Cermana)
A nemám "vztah ostatních lidí k Romům" striktně predefinován. Tu predefinici jste provedl Vy, transpozicí Cermanova výroku, resp. jste ji od Cermana převzal -- je obsažena ve větičce: "Dězo (původně Pepík) je náš". Tato věta implikuje rozdělení na "nášinec/cizák" a v tomto dělení je pro ty, kteří omlouvají něčí zhovadilost tím, že je to nezbeda, ale našinec, nutně Dežo, Váňa či Ali vždycky cizák, což mu jde k tíži.
JP
October 24, 2015 v 16.47
Ten rozdíl, pane Nusharte, je prostě a jednoduše v tom, že pan Cerman se dokázal postavit proti proudu. Proti tomu typicky českému samolibému postoji a pocitu, že "my jsme přece (bílí) Češi - a kdo je víc?!..."
JN
"Pan Cerman se dokázal postavit proti proudu. Proti tomu typicky českému samolibému postoji..."
"Proti tomu typicky RUSKÉMU samolibému postoji..."
"Proti tomu typicky AMERICKÉMU samolibému postoji..."
"Proti tomu typicky NĚMECKÉMU samolibému postoji..."
"Proti tomu typicky FRANCOUZSKÉMU samolibému postoji..."
"Proti tomu typicky BRITSKÉMU samolibému postoji..."
"Proti tomu typicky KŘESŤANSKÉMU samolibému postoji..."
"Proti tomu typicky MUSLIMSKÉMU samolibému postoji..."
"Proti tomu typicky KATOLICKÉMU samolibému postoji..."
"Proti tomu typicky SUNNITSKÉMU samolibému postoji..."
(Zdá se mi, že ta slova pasují všude, typicky český postoj je velmi rozšířený.)
"Proti tomu typicky RUSKÉMU samolibému postoji..."
"Proti tomu typicky AMERICKÉMU samolibému postoji..."
"Proti tomu typicky NĚMECKÉMU samolibému postoji..."
"Proti tomu typicky FRANCOUZSKÉMU samolibému postoji..."
"Proti tomu typicky BRITSKÉMU samolibému postoji..."
"Proti tomu typicky KŘESŤANSKÉMU samolibému postoji..."
"Proti tomu typicky MUSLIMSKÉMU samolibému postoji..."
"Proti tomu typicky KATOLICKÉMU samolibému postoji..."
"Proti tomu typicky SUNNITSKÉMU samolibému postoji..."
(Zdá se mi, že ta slova pasují všude, typicky český postoj je velmi rozšířený.)
JN
Proti proudu by to mohlo být, pokud by to pan Cerman uveřejnil v jiném médiu (například v nějakém okamurovsko-konvičkovském). V DR to stávající nenávistný (rasistický?) proud proti Čechům naopak posiluje.
Pokud bych snad někdy diskutoval v nějakém okamurovsko-konvičkovském médiu, neobracel bych se tam pochopitelně na čtenáře DR a mé diskusní příspěvky by byly tedy odlišné od těch v DR.
Otázka je, zda diskuse tam by měla nějaký smysl. Takoví diskutéři tam jsou totiž rychle ocejchováni jako "zrádci národa" a nikdo tam s nimi nediskutuje.
Otázka také je, zda diskuse zde mají nějaký smysl. Takoví diskutéři zde jsou totiž rychle ocejchováni jako "fašizující společnost" šířící "maloměšťáckou nenávist" a debata s nimi je prý "ještě nebezpečnější, než s tvrdým xenofobním jádrem".
Pokud bych snad někdy diskutoval v nějakém okamurovsko-konvičkovském médiu, neobracel bych se tam pochopitelně na čtenáře DR a mé diskusní příspěvky by byly tedy odlišné od těch v DR.
Otázka je, zda diskuse tam by měla nějaký smysl. Takoví diskutéři tam jsou totiž rychle ocejchováni jako "zrádci národa" a nikdo tam s nimi nediskutuje.
Otázka také je, zda diskuse zde mají nějaký smysl. Takoví diskutéři zde jsou totiž rychle ocejchováni jako "fašizující společnost" šířící "maloměšťáckou nenávist" a debata s nimi je prý "ještě nebezpečnější, než s tvrdým xenofobním jádrem".
JP
October 26, 2015 v 13.13
Pane Nusharte, neznám sice pana Cermana nijak osobně, nicméně si troufám odhadovat, že kdyby žil v ruském prostředí, že by měl odvahu postavit se právě proti r u s k é m u pocitu samolibé nadřazenosti (který je podle všeho ještě silnější než ten český); a že stejně tak by jednal v prostředí US-americkém atd.atd.
Jenže, nedá se nic dělat, pan Cerman žije evidentně v prostředí českém, a tak nemá dost dobře jinou možnost (a jinou morální povinnost), nežli obracet se proti negativním vlastnostem národa vlastního.
Jenže, nedá se nic dělat, pan Cerman žije evidentně v prostředí českém, a tak nemá dost dobře jinou možnost (a jinou morální povinnost), nežli obracet se proti negativním vlastnostem národa vlastního.
MP
Jde spíše o to, zda je to proti proudu? Už Šalda někdy v devadesátých letech devatenáctého století psal, že ohavné slovanská neřest sebemrskačství (Turgeněv) je po Čechách i na ty slovanské země přespříliš rozplemeněna. A když hodíte kamenem v hejno českých intelektuálů, to už by to musela být náhoda, aby nezakejhal ten, který si z kultivovaného ohrnování nosu nad bahnem průměrného češství neudělal alespoň třetinu svého živobytí.
Což o to, on ten český suterén páchne odporně a nezabírá právě malou část našeho národního domu. Člověk by řekl, škoda rány, která padne vedle. Jenomže přehlížení těch chudých nadzemních pater nijak neprospívá jejich rozvoji a ztrácí se imunita. Řeknete pak, pan ministr vnitra zařizuje koncentráčky pro běžence a on té věty už ani nikdo nezděsí, všichni si zvykli, že my, Češi od sebe nemůžeme ani nic lepšího čekat a věta, že ministr klesl do stoky ztrácí smysl (asi jsem nacionalista, jak o mně občas říká pan Unger, ale to, co dělá Chovanec a his boys je hodně pod úrovní toho nejhoršího, co bych od nás čekal). Podívejte se k Čulíkovi do Blistů, píše dnes o děsivém zacházení s internovanými jako psal před rokem o tom, že MFDnes dala do titulku "Rvačka na romské svatbě". Nemůže ostřeji, protože si nejvyšší rejstřík rozhořčení už vyplýtval ten možná rasistický titulek.
Což o to, on ten český suterén páchne odporně a nezabírá právě malou část našeho národního domu. Člověk by řekl, škoda rány, která padne vedle. Jenomže přehlížení těch chudých nadzemních pater nijak neprospívá jejich rozvoji a ztrácí se imunita. Řeknete pak, pan ministr vnitra zařizuje koncentráčky pro běžence a on té věty už ani nikdo nezděsí, všichni si zvykli, že my, Češi od sebe nemůžeme ani nic lepšího čekat a věta, že ministr klesl do stoky ztrácí smysl (asi jsem nacionalista, jak o mně občas říká pan Unger, ale to, co dělá Chovanec a his boys je hodně pod úrovní toho nejhoršího, co bych od nás čekal). Podívejte se k Čulíkovi do Blistů, píše dnes o děsivém zacházení s internovanými jako psal před rokem o tom, že MFDnes dala do titulku "Rvačka na romské svatbě". Nemůže ostřeji, protože si nejvyšší rejstřík rozhořčení už vyplýtval ten možná rasistický titulek.
JN
October 27, 2015 v 11.31
Josefu Poláčkovi - Kdo nenávidí sám sebe, nemůže mít normální vztahy s ostatními lidmi.
Zdravý vztah k ostatním se odvíjí od zdravého vztahu k sobě samému. Stejně tak jako normálním vztahům k okolí brání přehnané sebeobdivování (vidíme to pěkně na všelijakých prezidentech), brání těmto normálním vztahům i přehnaná sebenenávist.
Se vztahem k ostatním národům a kulturám to bude podobné. Odmítám vypjatý nacionalismus, stejně jako národovecké (ano – národovecké!) sebemrskačství. Jsou to dvě strany téže mince. Zdravě sebekritický vztah je něco jiného než sebenenávist a sebemrskačství.
Nenávistná kampaň vůči vlastnímu národu a vlastní kultuře nemůže zlepšit vztahy k cizím národům a k cizím kulturám. Proto to není žádná morální povinnost a není to ani nic záslužného. Je to nešťastně zvolený způsob kompenzace.
Se vztahem k ostatním národům a kulturám to bude podobné. Odmítám vypjatý nacionalismus, stejně jako národovecké (ano – národovecké!) sebemrskačství. Jsou to dvě strany téže mince. Zdravě sebekritický vztah je něco jiného než sebenenávist a sebemrskačství.
Nenávistná kampaň vůči vlastnímu národu a vlastní kultuře nemůže zlepšit vztahy k cizím národům a k cizím kulturám. Proto to není žádná morální povinnost a není to ani nic záslužného. Je to nešťastně zvolený způsob kompenzace.
JP
Jako obvykle máte pravdu, pane Nusharte - v ryze teoretické rovině.
Zdá se ale, že k zásadním diferencím dochází vždy tam, kdy se tyto abstraktní teoretické pravdy mají aplikovat na zcela reálný a konkrétní život.
V každém případě v úvodním textu J. Cermana nejsem schopen nalézt a rozpoznat nic, co by bylo možno označit jako nějaké přehnané sebemrskačství, či dokonce "nenávist vůči vlastnímu národu".
Vezměme si příklad ze zcela jiné, nepolitické roviny: co třeba takový Ježíš Kristus? Veškeré jeho působení je možno v určitém smyslu chápat ve dvou základních rovinách: za prvé neustálé nabádání jeho spoluobčanů respektive soukmenovců, aby - konečně - začali žít opravdu mravným životem; a na straně druhé naprosto nepřehlédnutelný permanentní pocit jeho zhnusení nad tím, jak se právě příslušníci jeho vlastního národa s tímto pravým mravným životem naprosto míjejí.
A co teď - máme Ježíše označit za "sebemrskače"? Za někoho, kdo "nenáviděl svůj vlastní národ"? A budeme zkoumat, jaké své životní frustrace a traumata si touto nenávistí kompenzoval?
Jestliže chceme něco zlepšit - totiž skutečně a zásadně a do hloubky zlepšit - pak prostě nemůžeme jinak, nežli začít pojmenováním toho, co je na stávajícím stavu špatné. Analýzou hloubkovou, kritickou, nic nezakrývající a nikoho nešetřící.
Jakoupak asi mravní autoritou by se právě onen Ježíš mohl stát pro příští dvě tisíciletí evropské civilizace, kdyby svého času prohlásil: "Ach co, vždyť my Židé jsme přece konec konců jedinečný, vynikající národ, máme nejvyspělejší náboženství na celém světě, máme extrémně vyspělý sociální stát, a mravní požadavky a postuláty našeho judaistického náboženství přinejmenším o celá staletí předběhla veškerý známý okolní svět!"...
Takže, ještě jednou: jsem hluboce přesvědčen o tom, že vůdčí motivací pana Cermana naprosto nebylo nějaké prázdné "sebemrskačství", nýbrž upřímná a hluboká touha zlepšit stav věcí veřejných. Opravdu nevím, jak by tuto svou touhu, tuto svou snahu mohl vyjádřit či zahájit jinak.
Zdá se ale, že k zásadním diferencím dochází vždy tam, kdy se tyto abstraktní teoretické pravdy mají aplikovat na zcela reálný a konkrétní život.
V každém případě v úvodním textu J. Cermana nejsem schopen nalézt a rozpoznat nic, co by bylo možno označit jako nějaké přehnané sebemrskačství, či dokonce "nenávist vůči vlastnímu národu".
Vezměme si příklad ze zcela jiné, nepolitické roviny: co třeba takový Ježíš Kristus? Veškeré jeho působení je možno v určitém smyslu chápat ve dvou základních rovinách: za prvé neustálé nabádání jeho spoluobčanů respektive soukmenovců, aby - konečně - začali žít opravdu mravným životem; a na straně druhé naprosto nepřehlédnutelný permanentní pocit jeho zhnusení nad tím, jak se právě příslušníci jeho vlastního národa s tímto pravým mravným životem naprosto míjejí.
A co teď - máme Ježíše označit za "sebemrskače"? Za někoho, kdo "nenáviděl svůj vlastní národ"? A budeme zkoumat, jaké své životní frustrace a traumata si touto nenávistí kompenzoval?
Jestliže chceme něco zlepšit - totiž skutečně a zásadně a do hloubky zlepšit - pak prostě nemůžeme jinak, nežli začít pojmenováním toho, co je na stávajícím stavu špatné. Analýzou hloubkovou, kritickou, nic nezakrývající a nikoho nešetřící.
Jakoupak asi mravní autoritou by se právě onen Ježíš mohl stát pro příští dvě tisíciletí evropské civilizace, kdyby svého času prohlásil: "Ach co, vždyť my Židé jsme přece konec konců jedinečný, vynikající národ, máme nejvyspělejší náboženství na celém světě, máme extrémně vyspělý sociální stát, a mravní požadavky a postuláty našeho judaistického náboženství přinejmenším o celá staletí předběhla veškerý známý okolní svět!"...
Takže, ještě jednou: jsem hluboce přesvědčen o tom, že vůdčí motivací pana Cermana naprosto nebylo nějaké prázdné "sebemrskačství", nýbrž upřímná a hluboká touha zlepšit stav věcí veřejných. Opravdu nevím, jak by tuto svou touhu, tuto svou snahu mohl vyjádřit či zahájit jinak.
Já si nějak nejsem jistá, že kritika vlastního národa je sebekritikou. Nevím jak ostatní, ale já to tak neberu a nikdy jsem to tak nebrala. Asi jsem se s národem málo ztotožňovala.
Pokud se pan Cerman s národem ztotožňuje hodně, pak je jeho kritiku možno brát jako sebekritiku. Pokud ne (tedy pokud je spíš jako já), pak o žádnou sebekritiku nejde.
Pokud se pan Cerman s národem ztotožňuje hodně, pak je jeho kritiku možno brát jako sebekritiku. Pokud ne (tedy pokud je spíš jako já), pak o žádnou sebekritiku nejde.
MP
Poctivou analýzou toho výzkumu veřejného mínění, otázkami po tom, proč nám v něm některé očekávatelné zápory nevyšly?
Ale zase, kdo by to čet'?
Ale zase, kdo by to čet'?
Já osobně se cítím spíš jako uprchlík než jako člověk, který je tu doma.
+ Další komentáře