Chci přispět X

Jako Evropan mám být na co hrdý. Na Němce

Německo v uprchlické krizi ukazuje, v čem všem nás kulturně předčí. Poučení můžeme najít ve vystoupeních německých čelních politiků, ale i osobností kultury a médií.

Kostl_n

František Kostlán

30.09.2015 10:36

Související

Štěstí z šesti

Odvrácená tvář demokracie

„Vaše nenávist je naše motivace. Naši zemi nenecháme na holičkách. Nedáme vám ji. Vy patříte do minulosti, naše demokracie bude žít,“ vzkázal německý prezident Jochaim Gauck neonacistům a dalším násilníkům během svého prvního projevu v březnu 2012. Pan Gauck evidentně věděl, co říká.

Zatímco českým povětřím míří na adresu německých politiků nacionalistická hesla a výčitky za různá, nepříliš důležitá verbální pochybení, německým veřejným prostorem zní zanícená obrana demokracie a jejích hodnot. Zatímco u nás většina vrcholných politiků hraje na xenofobní a populistickou notu, ti němečtí si zachovávají svou důstojnost a pohled na svět.

Zatímco někteří čeští umělci burcují do boje proti uprchlíkům, někteří němečtí umělci burcují rozum k návratu. Zatímco většina českých redakcí pěstuje oportunismus ve velkém, někteří němečtí novináři a moderátoři si neberou servítky a nazývá protiuprchlické násilníky a nenávistníky pravými jmény: idioti, štváči, extremističtí bezmozci, kreténi, nechutné a zdegenerované karikatury lidí, zbabělí zločinci, sráči, stvůry bez špetky citu…

Srovnáním některých německých politiků s těmi českými ve věci uprchlické jsem se již v Deníku Referendum zabýval. Dnes tak činit nebudu, nechci kazit umělecký dojem z projevů a komentářů, které nám zde, v naší čecháčkovské karikatuře demokracie, znějí jako z jiného, normálního světa. Soudím ostatně, že Zemanovo, Klausovo, Chovancovo, Okamurovo, Konvičkovo xenofobní třeštění zná každý, kdo se o veřejné dění zajímá.

Nenávist je odpudivá
V Německu zřejmě neexistují odpůrci uprchlíků, řekne si možná méně informovaný, náhodný pozorovatel německé politické scény, když naslouchá projevům tamních vrcholných politiků. Tak to jistojistě není, politici zde ale, na rozdíl od těch našich, nemají potřebu měnit své hodnotové žebříčky podle toho, jak silně a odkud fouká vítr. Uvádím dva příklady politiků CDU, ale stejně se chovají i němečtí sociální demokraté.

„Vaše nenávist je naše motivace. Naši zemi nenecháme na holičkách. Nedáme vám ji. Vy patříte do minulosti, naše demokracie bude žít,“ vzkázal německý prezident Jochaim Gauck neonacistům a dalším násilníkům během svého prvního projevu v březnu 2012. Foto movdata.net

Německá kancléřka Angela Merkelová k dění kolem uprchlíků: „Jsme svědky agresivního a xenofobního chování, které nemůže být v žádné míře akceptováno. Je odpudivé vidět pravicové extremisty a neonacisty, kteří šíří nenávist. A je ostudné vidět Němce, dokonce i rodiny s dětmi, jak vedle těchto extremistů pochodují a skandují jejich hesla.“

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére: „Útoky na ubytovny pro běžence neukazují náladu celé německé společnosti, většina obyvatel je vůči uprchlíkům vstřícná a chce jim pomáhat. Jsme pobouřeni útoky na žadatele o azyl. Obyvatelstvo není zvyklé na tak vysoký počet uprchlíků, ale přesto je tu připravenost tyto lidi přijmout, panuje tolerance a trpělivost. A vůbec se nezvyšuje kriminalita. Budeme se muset připravit na to, že počet uprchlíků bude vysoký delší dobu. Jsme ale schopni finančně i organizačně tuto výzvu zvládnout a také se nám to podaří.“

Němečtí politici se nebojí
Další pro nás neobvyklá záležitost. Němečtí politici jsou ochotni diskutovat a nebojí se přitom jasně vyslovit svůj názor, mají svou vizi, jak ukazuje i jasná řeč pana de Maiziére. Takto při veřejné besedě odpověděla Angela Merkelová na otázku jak se bránit islamizaci:

„Islamismus a islamistický teror jsou jevy, které jsou v Sýrii, Iráku, Lýbii, ale bohužel je tam také řada bojovníků ze zemí Evropské unie. A my proto nemůžeme říct, že je to jev, s nímž nemáme nic společného. Bojují tam často lidé, kteří zde vyrůstají, takže na tom máme také svůj podíl.

Za druhé: strach nebyl nikdy dobrým rádcem. To platí v osobním i společenském životě. Kultury a společnosti, které jsou ovlivněny strachem, svou budoucnost jistě nezvládnou.
A za třetí: vedeme debatu o tom, že v Německu máme mnoho muslimů, i o tom, jestli islám patří k Německu. Máme tu 4 miliony muslimů, tak si nemyslím, že se musíme přít o to, jestli muslimové k Německu patří a islám už ne, nebo jestli i islám k Německu patří.

Tyto starosti tu jsou, ale musím vám upřímně říct, že máme veškeré svobody a šance naše náboženství, pokud v ně věříme, vyznávat. Pokud mi něco chybí, tak ne to, že bych někomu vyčítala, že se hlásí ke své muslimské víře, ale že nemáme odvahu říci, že jsme křesťané. Mějme odvahu říci, že chceme vstoupit do dialogu.

Připomeňme si také, prosím, tradici účastnit se bohoslužby nebo trochu znát bibli, anebo také umět vyložit výjev na obrazu v kostele. Když zadáte slohovou práci, co představují svatodušní svátky, pak většinou znalosti o křesťanském světě končí. Vzápětí si pak stěžovat, že se muslimové vyznají v koránu lépe, mi připadá divné.

Třeba nás tato debata přivede k tomu, zabývat se více vlastními kořeny a získat o nich hlubší znalosti. Zatím mi tato debata přijde hodně defenzivní. Na nebezpečí terorismu je třeba se připravit, ale přesto jsou evropské dějiny plné různých dramatických a děsivých střetů, že bychom měli být hodně opatrní se stížnostmi, pokud se jinde stane něco špatného.

Musíme se snažit s tím něco udělat, ale nemáme jakýkoli důvod k povýšenosti. To říkám jako německá kancléřka.“

„Strach nebyl nikdy dobrým rádcem. To platí v osobním i společenském životě. Kultury a společnosti, které jsou ovlivněny strachem, svou budoucnost jistě nezvládnou,“ odpověděla Angela Merkelová na otázku, jak se bránit islamizaci. Foto Bertelsmann Stiftung, flickr.com

Lekce novinářům
Lekci novinářům, i těm českým, dala Anja Reschke, šéfredaktorka pořadu Panorama německé veřejnoprávní televize ARD. Zatímco veřejnoprávní Česká televize ve svých pořadech legitimizuje právě ony štváče a jejich nenávistné chrlení výmyslů, německá veřejnoprávní novinářka se ve svém komentáři nerozpakuje zařadit je tam, kam patří. Odvážně, pravdivě a výstižně:

„Když teď veřejně prohlásím, že si myslím, že Německo má přijmout i ekonomické uprchlíky, co myslíte, že by následovalo? Je to jen názor, který přeci smíte vyslovit. Bylo by tedy hezké, kdybychom o něm mohli diskutovat. Ale to se nestane. Obdržela bych záplavu nenávistných komentářů: „zasraní přistěhovalci, kolik jich ještě chceme přijmout… ať vypadnou, nejlepší by bylo je zapálit a tak dále.

Jako obvykle. Ještě nedávno se tito autoři schovávali za pseudonymy, ale mezitím se nebojí psát ani pod svými jmény. Zřejmě to už ani není trapné. Naopak. Věty jako „ať se utopí v moři, špíny,“ obdrží navíc masivní souhlas a mnoho lajků. Pokud byl někdo do té doby jen malým rasistickým nýmandem, připadá si nyní samozřejmě velkolepě.

Můžeme říci: No dobře, idioti tu byli vždycky, nejlepší bude je ignorovat. Ale, nejsou to přeci jen slova. Už tu jsou žhářské útoky na domovy uprchlíků. Projevy nenávisti na internetu už dávno vyvolaly společensko-dynamické procesy. Počet extrémně-pravicových násilností stoupl. Tak to nemůže jít dál.

Jednou možností je trestní stíhání – toho se také čím dál víc využívá. Jeden facebookový štváč z Bavorska byl právě odsouzen k peněžitému trestu kvůli podněcování rasové nesnášenlivosti. To je účinné. Ale to samo o sobě nestačí.

Štváči musí pochopit, že je naše společnost nebude tolerovat. Pokud tedy nejste názoru, že jsou všichni uprchlíci vyžírky, kteří by měli být vyhnáni, upáleni či zplynováni, měli byste to dát jasně najevo. Postavit se proti. Ozvat se. Zaujmout stanovisko. Veřejně je postavit na pranýř. Některé velmi záslužné blogy to už dělají. Je jich ale ještě málo. Poslední „povstání slušných lidí“ je patnáct let za námi. Věřím, že opět uzrál čas. A již nyní se těším na komentáře k tomuto komentáři.“

Raději pravdoláskař než kretén
Zatímco českými komerčními televizemi namísto novinařiny volně protéká xenofobní a leckdy i rasistická špína, na německých komerčních stanicích se podobným způsobem jako Anja Reschke, ba ještě nesmiřitelněji, vyslovují různí umělci či moderátoři. Jako příklad uvádím komentář moderátora a satirika Olivera Kalkofa na stanici Tele 5:

„Ahoj, Jsem Oliver Kalkofe. Jeden z těch dávno zapomenutých, médií dychtivých prominentů, co jsou kvůli troše pozornosti schopni udělat naprosto cokoli. Proto si také dnes naplno otevřu hubu, abych mohl skočit do mediálního mainstreamu naivních dobrodějů. Ubohé Německo… Tolik úvodem pro všechny, kteří stejně nechtějí doopravdy poslouchat, aby měli důvod k vypnutí. Anebo malá nápověda pro vaše pravopisně odvážné lidové komentáře pod videem… Rádo se stalo.

Svůj názor teď přesto řeknu. S nadějí, že další motivuji k tomu, aby nadále nebyli zticha a nedívali se mlčky na to, jak se v naší zemi odehrávají hrozné věci, které znám z dějepisu, z filmů a knih, o kterých jsem si ale nikdy nemyslil, že je jednou také sám zažiji.

A než se ozvou samozvaní „spořádaní občané“, nejde zde vůbec o to, jaký máte názor na uprchlíky nebo cizince, jestli politici udělali všechno správně, o čemž by se v tuto chvíli asi dalo oprávněně pochybovat, ani o to, kdo, kdy a kde má nejvíce pravdu. Jde o to, že v tuto chvíli jsou lidé na útěku, kteří bojují o svůj holý život v pro ně cizí zemi, při hledání pomoci násilně ohrožováni idioty vyřvávajícími svá hesla. Že jsou zapalovány a pleněny domovy, ve kterých si ti největší chudáci, kteří u nás jsou, potřebují jen na chvíli v bezpečí odpočinout. Zcela zjevně těmi nejblbějšími ubožáky, které u nás naleznete. Že je dětem cizinců nadáváno a jsou dehonestovány extremistickými bezmozky.

Sorry. To nemá nic společného s kritikou nebo vyjádřením názorů. To je jednoduše zvrhlé, odporné, kriminální a zahanbující. Pokud by tohle mělo znamenat být hrdým Němcem, rád vrátím svůj občanský průkaz. Ale tak tomu naštěstí není. Takové činy totiž znamenají jen být pořádným sráčem. Stvůry bez špetky citu a bezohledné uprchlíky před vlastní inteligencí, kteří dělají podobné věci, bychom opravdu neměli nazývat „pakáží“. Neboť tento výraz je ještě příliš nevinný a zkrášlující pro tak nechutné a zdegenerované karikatury lidí a zbabělé zločince v zatuchle plesnivém ochranném kabátu předstíraného patriotismu.

Ostatně, pálení knih národními socialisty také nebylo literární kritikou, hranice při pálení čarodějnic nebyly pokojným příspěvkem do debaty o okultismu, stejně jako Ku-Klux-Klan není žádnou diskusní skupinou ustaraných bílých občanů se špičatými čepicemi. Násilí bylo odjakživa jazykem hloupých. Kdo díky svým rozumovým omezením nedokáže svůj názor verbálně vyjádřit či alespoň do určité míry bezchybně napsat, ten musí řvát, mlátit anebo něco zapálit.

To ostatně platí pro obě strany. Levou nebo pravou, černou nebo bílou, bohatou nebo chudou. Blbé a zlé lidi najdeme všude, bezpochyby - v současné době je však nalezneme v děsivě velké míře mezi zdánlivě slušnými lidmi, kteří nám chtějí své vysoce kriminální chování prezentovat jako akt svobody projevu. Ne, lidi. Takhle ne. Kdo používá násilí a nespravedlnost v boji proti násilí a nespravedlnosti s odůvodněním „oni to přeci dělají taky“ anebo „určitě by to udělali, kdybych první neudeřil,“ ten bohužel nepochopil, co to znamená být člověkem a žít ve společnosti.

Nemůžeme navzájem porovnávat nespravedlnost jako na váze chybných úkonů. Kdo na věci, které jsou podle jeho názoru špatné, reaguje tak, že je udělá ještě horší, sám otáčí spirálou šílenství do absurdity. A čistě matematicky vzato tím boří veškeré šance na to, udělat něco správně. A pokud slovo „dobroděj“ (u nás pravdoláskař, sluníčkář, poznámka autora) ve společnosti zmutuje v zatrpklou nadávku, aby se tím legitimizovalo samotné zlo, pak definitivně není něco v pořádku. Ovšem k tomu musím dodat: Pak raději dobroděj, než kretén. Žhářství, ublížení na zdraví a ponižování nejsou žádné nástroje svobody slova, ale pouze zločiny.

Nemůžeme na sebe, ať už na ulici nebo na internetu jen neustále házet hněv a nenávist a vidět ve všech cizích lidech hrozbu. Ne politici nebo „ti jiní“, ale my sami rozhodujeme o tom, jak bude náš svět vypadat. Pokud teď každý z nás nezačne s vytvářením vlastního morálního kompasu, aby podle něj konal, pak to s námi všemi bude vypadat temně. Tento kompas je vlastně docela prostý: jednoduše nedělat druhému to, co bychom sami nechtěli zažít. A chovat se k jiným tak, jak bychom sami chtěli, aby se chovali k nám.

Možná je to naivní, ale čistě logicky je to naše jediná šance na nápravu. Zastavme nenávist, blbost a šílenství, a nemlčme, i když je zlo a hloupost většinou hlasitější než tichý hlas rozumu. Chovejme se zase jednou konečně jako lidé. A všem, kteří ještě pořád říkají „mně taky nikdo nic nedaroval“ – ale ano: chápání, rozum, soucit obdržel každý z nás, alespoň teoreticky, úplně zadarmo. Tak bychom je mohli občas i použít. Nebo…?“

(Projevy z uvedených videí přeložil Jan Martínek, s jehož svolením jsem je opsal a převzal.)

„Sorry. To nemá nic společného s kritikou nebo vyjádřením názorů. To je jednoduše zvrhlé, odporné, kriminální a zahanbující. Pokud by tohle mělo znamenat být hrdým Němcem, rád vrátím svůj občanský průkaz,“ okomentoval protiuprchlické nálady v Německu komik Oliver Kalkofe Foto t-online.de

„Gauckova povinnost“
V projevu na půdě Univezity Karlovy v květnu 2014 označil Joachim Gauck Prahu a Univerzitu Karlovu za symboly Evropy a evropské myšlenky, kde žili po staletí Češi a Němci spolu. Smutným vrcholem vzájemného soužití byla podle něj nacionalistická a rasistická politika, vyjádřená i okupací Československa nacistickým Německem. „Češi a Němci mají společně v Evropě jednu povinnost: už nikdy nepřipustit, aby mnohotvárnost byla zničena a násilí triumfovalo nad duchem - nikdy a nikde,“ zakončil svůj projev Gauck.

Způsob, jakým k uprchlické krizi přistupují Němci, přední politici v čele s prezidentem a kancléřkou, umělci, novináři, mě jako Evropana naplňuje hrdostí. Naštěstí i u nás se proti xenofobní tuposti ozvali vědci a akademici, někteří současní či minulí politici, několik umělců, lidé z občanských organizací, kteří se zabývají uprchlíky či lidskými a občanskými právy obecně.

A také mnoho dobrovolníků. Zatímco tlučhubové mlátí na bubny do pochodu, matka čtyř dětí odjela pomáhat uprchlíkům v Maďarsku, jiné dobrovolnice a dobrovolníci se starají o potřebné na srbsko-chorvatské hranici a na dalších místech Evropy, na pražském Hlavním nádraží či ve vězení pro uprchlíky v Bělé-Jezové. Všichni tito skvělí lidé mimovolně naplňují onu „Gauckovu povinnost“ nepřipustit, aby mnohotvárnost byla zničena a násilí triumfovalo nad duchem.

Ani u nich nelze necítit hrdost a potřebu jim za jejich konání poděkovat. Topíme se ve stoce, do níž nás svým ostudným žvaněním zavlekli někteří vrcholní politici, novináři a umělci. Přesto se máme o koho opřít. Děkuji.

A co si myslíte vy? Diskuse (20 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Skvělý článek Středa, 30.Září 2015, 17:51:33

Skvělý článek, pane Kostláne.
Také moc děkuji.
Jiří Vyleťal

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 30.Září 2015, 18:49:40

Německý ministr financí Schäuble se vyjádřil zcela jasně. Pomoc uprchlíkům, péče o ně, nyní velkoryse zvýšená v odpovědi na rostoucí počty přijímaných, v nesmí znamenat porušení fiskální disciplíny a v žádném případě nebude financována zvýšením dluhu. Nebude-li zbytí, musí se prostředky vzít z jiných kapitol.

Což je docela výbušné samo o sobě. Netřeba nijak moc připomínat, že právě takto se podařilo v německém veřejném mínění vypěstovat nevraživost vůči "rozežraným" Řekům - jimž se sype z peněz, které se utrhly vlastním dětem, za něž se nepostavilo hřiště tady u nás ve čtvrti, nezrenovoval pečovatelský domov v... atd. atp.

Možná jste zaregistrovali, jak prudce posílili Svobodní v hornorakouských volbách. Zcela ovládnuvše předvolební debatu tematizováním uprchlické krize, kdy se velmi úspěšně hrálo na kartu slabých hospodářských výsledků (víceméně evropská konstanta), v jejich důsledku znejistěné a horšící se postavení poměrně širokého segmentu lidí - jejichž nejisté postavení uprchlíci a péče o nich ještě dál zhorší. Fungovalo to. V nadcházejících volbách ve Vídni je pouze jedna nejistota - jak moc zmodrá i Vídeň.

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Ono prostě nelze vše měřit úspěchem ve volbách Středa, 30.Září 2015, 19:30:15

a nelze humanitu ani měřit penězi, pane Klusáčku. Prohra ve volbách nemusí být prohrou vlastního svědomí.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Středa, 30.Září 2015, 20:25:21

Je skutečně podivuhodné, jak pan Klusáček dokáže vstřícnost německých politiků vůči migrantům překroutit v pravý opak, prezentovat to jako jenom další projev údajného německého egoismu.

Jan Kovařík - Praha

Dá se to překroutit i jinak, pane Poláčku. Čtvrtek, 1.Října 2015, 03:58:0

Třeba jako výraz strachu německých politiků. Čtyři miliony muslimů - to je pár milionů voličů v příštích volbách.
Možná by mluvili trochu jinak, kdyby toto omezení neměli - tak jako ho nemá Chovanec.

Ivo Horák - Praha 3

Lidské, příliš lidské Čtvrtek, 1.Října 2015, 12:34:20

Individuální i kolektivní nálada mívá oscilační povahu. Po listopadu 1989 vládl u nás (byl oficiální) idealistický étos, podobný jako v uvedených citátech německých státníků. Zároveň byli ovšem lidé proočkováváni úplně jinými pohnutkami. Není divu, že přesýpačky stojí nyní obráceně.
Na druhou stranu si neidealizujme Němce. Tento národ dosud dá dost na své vedení, ale pochybnosti jsou značné a živé. Všude je bližší košile než kabát a podezření, že pro nás mají bankovky větší hodnotu než pro různé "rychlokvašky", se zakládá na realitě.
Je pravda, že spousta lidí čeká na zavelení k tvrdosti a vůči Řecku se tento efekt projevil.
Lidé se dnes chovají jako unavený běžec, jenž si nevšímá čela závodu, ale znepokojeně se ohlíží.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Migranti jako voliči? Čtvrtek, 1.Října 2015, 14:20:47

Voliči - koho? Migranty v Německu stejnou měrou přijímají politici celé vládní koalice - tedy jak konzervativní CDU, tak i sociální demokracie. Takže nějaký politický prospěch z toho nebude mít ani jedna, ani druhá strana.

Ten jediný kdo z toho může politicky profitovat jsou strany populisticko-nacionální, jak ukázal dramatický vzrůst hlasů pro rakouskou FPÖ v nedávných volbách. Čili, ty tradiční politické strany mohou svou podporou uprchlíků nakonec pouze ztratit.

Luděk Ševčík - OSVČ

Už to tady bylo. Čtvrtek, 1.Října 2015, 19:36:13

Co je důležitější, podpora pánů z EU, nebo podpora voličstva? Co bylo Syríze platné, že vyhrála volby. Nebuďte směšní s tvrzeními, že by politické strany, tancující podle not šéfu EU nesly kůži na trh. Že by to byli nějací bojovníci za lepší svět.
Evropan hrdý na Němce může být tak maximálně buď prostoduchý, nebo jimi financovaný. Na jaké Němce? Na ty, kteří oškubali Řeky? Na ty, kteří na povel neoliberálů vyhlásili přijetí uprchlíků, kteří měli nastoupit jako levné pracovní síla, aby pak, až by se nehodili do krámu, byli hozeni na krk státu,aby se o ně dál staral a byli stejným zdrojem problémů zbytku veřejnosti, jako dnes jsou už nepotřební Turci, kteří tam byli nataháni v 70 letech? A na ty samé Němce, kteří hloupými prohlášeními o vstřícnosti vůči migrantům rozpoutali cestovní horečku do Evropy, jejíž důsledky chtějí teď přehodit na ty, kteří za nic nemohou, ale kvůli ekonomiké závislosti na Německu musí držet hubu a jejich průšvihy řešit? Žijete na jiné planetě, že nejste tyto věci vnímat a stačí vám vznešené kecy? Květy vám stačí? Po ovoci je nepoznáváte?

Id_foto

Bohuslav Vorel - Valy u Přelouče

nikdy a nikde Čtvrtek, 1.Října 2015, 21:20:33

Velmi se mi zalíbila následující věta:

Všichni tito skvělí lidé mimovolně naplňují onu „Gauckovu povinnost“ nepřipustit, aby mnohotvárnost byla zničena a násilí triumfovalo nad duchem.

Migrantská vlna bohužel jen tak neskončí a posuzování politiků jednotlivých zemí bych minimálně o několik měsíců odložil, teprve pak se začnou projevovat první důsledky jednotlivých strategií, a bude to smysluplnější a zřejmě i spravedlivější. Pak všichni ti skvělí lidé budou mít možnost naplňovat onu „Gauckovu povinnost“ nepřipustit, aby mnohotvárnost byla zničena a násilí triumfovalo nad duchem, nejen mimovolně, ale i vědomě. Zejména až zjistí, že mezi migranty je stejné složení hodných a méně hodných jako v celé naší populaci, a bude to nutné řešit.

A hlavně jde ale o to, aby „Gauckovu povinnost“ nehájili pouze dobrovolníci hasící problémy, které mimovolně způsobili ti, kteří by měli vědět, co činí. Nebo taky někteří možná ne mimovolně. V obecné rovině s Gauckem souhlasím, ale ten maximalistický dodatek "nikdy a nikde", jak s tím se v mnoha případech poprat?

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Je to nějaké divné. Pátek, 2.Října 2015, 08:59:46

Chvíli Němce chválíme, to když se napíše článek o uprchlické krizi, za chvíli jim zase nadáváme, to když se napíše článek o Řecku.

Martin Holík - Brno

Hodí se na školní prezentaci Pátek, 2.Října 2015, 16:13:1

Velký dík za tenhle přehledový článek. Ušetřil mi práci na PP prezentaci problematiky pro 15-19leté studenty gymnázia. Naťukl jsem a zjistil předsudečnost mladých a zejména předsudečnost jejich rodičů. Ech, a to se prakticky nikdo z nich nesetkal s nikým "z nich".

Vojtěch Klusáček - Brno

Pátek, 2.Října 2015, 20:42:38

Umíněné trvání na vyrovnaných rozpočtech, nepřipouštění byť jen nejumírněnější levicové ekonomické politiky v podobě keynesovské stimulace, není sobectví Německa, nýbrž svérázem v ekonomickém myšlení, který z různých důvodu v Německu dlouhodobně drtivě převládá. S dlužno dodat ničivými důsledky pro jih Evropy doposud, výhledově i v souvislosti s nynějším zvýšeným přílivem uprchlíků do Evropy, potažmo hlavně do Německa.

Dnes se ozval hlas z rakouské rozpočtové rady, že s ohledem na výhled mimořádných a a nečekaně vysokých výdajů na péči o stávající a očekávané uprchlíky, tyto výdaje rada doporučuje nezapočítávat do strukturálního deficitu. V souvislosti s dodržováním fiskálního kompaktu. Takže se třeba dokonce blýská na lepší časy - ovšem Rakousko zdaleka není Německo.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Když je diskuse tak vyhrocená, Pátek, 2.Října 2015, 20:45:41

že jsou možné jen dva názory, které stojí nesmiřitelně proti sobě, je to prostředí předsudky přímo vytvářející. Samozřejmě, že na obou dvou stranách.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Srovnání tolerantnosti v Německu a v prostředí diskuse na DR Pátek, 2.Října 2015, 21:14:53

Citace z článku:
„Když teď veřejně prohlásím, že si myslím, že Německo má přijmout i ekonomické uprchlíky, co myslíte, že by následovalo? Je to jen názor, který přeci smíte vyslovit. Bylo by tedy hezké, kdybychom o něm mohli diskutovat. Ale to se nestane."

Když teď prohlásím, že si myslím, že pro co nejúčinnější pomoc uprchlíkům i těm, co zůstali v původních zemích nebo uprchli jen nedaleko, je naprosto zásadním předpokladem snaha o rozlišení mezi uprchlíky a ostatní imigrací, co myslíte, že by zde v diskusi následovalo? Je to jen názor, který přeci smíte vyslovit. Bylo by tedy hezké, kdybychom o něm mohli diskutovat. Ale to se nestane.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Nusharte, Sobota, 3.Října 2015, 08:28:12

smiřte se s tím, Vaše snaha je marná, je marná, je marná. Tady je debata taková jaká je, protože nemůžete klasicky - věcně a rozumně - debatovat s někým, kdo zastává ideologická dogmata. Mezi ta základní patří : 1. musíme pomáhat sociálně slabým. Nikoho nezajímá, zda forma pomoci je účinná, zda k něčemu vede, zda je poskytována skutečně potřebným. Debata o tom, jak to udělat, aby byla efektivní, aby měla smysl, je zapovězena. O dogmatech se nediskutuje. Je zde jen jedna pravda, jak pomáhat sociálně slabým. Kupodivu se navlas shoduje se zájmy "neziskovek" i šmejdů poskytujících "sociální bydlení". Ale to je jistě jen náhoda.
Další dogma jsou migranti. Pod praporem pseudohumanismu je zaveleno k přijímání migrantů. Bez ohledu na to, zda ti lidé skutečně potřebují pomoc, nebo se o sebe mohou postarat sami, bez ohledu na to, jaké bezpečností riziko jejich přijetím nastane, bez ohledu na to, jaké jejich přijetí bude mít sociální dopady, je odmítána věcná debata a oponenti jsou označeni, stejně jako v případě debaty o řešení otázky sociálně slabých, za nácky. A opět se, zase jistě náhodou, prosazuje "pravda" shodná se zajmy "neziskovek" /tučná kořist v řádu stovek milionů, vyčleněných na programy spjaté se začleňováním migrantů./. Dogma je dogma. Nositelé dogmat se ovšem musí v moderní společnosti zesměšnit daleko rychleji, než to bývalo ve středověku, takže pisatel, který je před týdnem pyšný na Němce, je velmi rychle konfrontován se skutečností, že vlivný Němec Soder chystá stavbu žiletkového plotu - hraničního zátarasu PROTI běžencům. Ale tohle se jistě velkoryse přejde mlčením, neboť o dogmatech se nediskutuje. Takže je to marný, je to marný, je to marný.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Sobota, 3.Října 2015, 12:59:52

Pane Nusharte, že z dlouhodobého hlediska je jediným účinným opatřením proti masové migraci z krizových regionů zvýšená pomoc na daném místě, tak k tomuto poznatku dospěli už i evropští respektive světoví politici. Nesdělujete tu tím tedy ani nic nového, ani nic heretického.

Jenže: to všechno může působit právě až jenom ve střednědobém či dlouhodobém časovém horizontu. A ti uprchlíci před válkou a zabíjením jsou tady právě teď, v tuhle chvíli. A stejně tak právě v tuhle chvíli je na obyvatelstvu Evropy, aby se rozhodlo: projevíme vůči těmto uprchlíkům stejnou solidaritu, jakou jsme prokázali svého času statisícům uprchlíků z Maďarska v roce 1956 anebo statisícům Čechoslováků po roce 1968, kdy jsme jim poskytli azyl a právo pobytu v našich zemích - anebo je odeženeme od našich dveří s tím, že oni přece mají "jinou kulturu" a "jiné náboženství". (Mimochodem, i ve vyhraněně klerikálním Bavorsku bez reptání přijímali - ateistické Čechy!)

A ostatně, pane Nusharte, jestli máte po ruce nějaký účinný recept, jak za pomoci Evropy během několika týdnů vyřešit problém válkou roztrhané Sýrie - evropští politici Vám budou bezpochyby velice vděčni za natolik spásnou radu.

Luděk Ševčík - OSVČ

No, co jsem rikal? Sobota, 3.Října 2015, 14:10:39

Misto odpovedi otoceni motlitebnim mlynkem. Tem, kteri hledaji pravdu doporucuji vrele dnesni clanek Petra Robejska v Pravu "Je nesporne, ze cast migrantu prichazi skodit". Velmi dobra analyza!!!

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Poláčku, já se domnívám, že jsem napsal něco zcela jiného, Sobota, 3.Října 2015, 16:14:27

než na co mi odpovídáte.

"Pro co nejúčinnější pomoc uprchlíkům i těm, co zůstali v původních zemích nebo uprchli jen nedaleko, je naprosto zásadním předpokladem snaha o rozlišení mezi uprchlíky a ostatní imigrací."

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Paradox? Neděle, 4.Října 2015, 12:42:57

Pan Kubička zde v jedné diskusi kdysi napsal, že v otázce uprchlíků se od postoje německé kancléřky "zas tak moc neliším". Pokud je mi známo, ani německá kancléřka neprosazuje, aby se upustilo od rozlišování uprchlíků a ostatních imigrantů. V rozhovoru pro stanici Deutschlandfunk řekla, že ti, kteří nárok na ochranu Německa mít nebudou, musí zemi opustit.
Němci jsou dáváni za vzor, autor tohoto článku je na ně hrdý pro jejich postoj k uprchlíkům. Když však stejný názor (tedy že je nutné rozlišovat uprchlíky od ostatních imigrantů) napíši zde v diskusích na DR, jsem za něj kupodivu napadán, dokonce někdy stejnými lidmi, kteří vyjadřují obdiv k německému postoji. Je to nemalá obtíž při snaze o pochopení tohoto názorového uskupení, a nedá mi to, abych nehledal nějaká vysvětlení takového jevu, ale záhy jsem pro toto hledání ("psychologizování") opět kritizován. Domnívám se, že diskusi by prospělo, kdybychom si dokázali připustit, že člověk není zdaleka tak racionální tvor za jakého jej většinou automaticky pokládáme.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Otázka Pondělí, 5.Října 2015, 08:53:17

Pomáháte žebrákům? Co prožíváte a jaké si kladete otázky, když takovému člověku, kterého osobně neznáte, věnujete své peníze? Kdo je to žebrák, je to člověk v nejvyšší nouzi, nebo člověk, který se živí žebráním?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.