Jan Šibík bez kontextu

Zobrazit skutečnost, ale rezignovat na její kontext, ještě není totéž, jako říkat pravdu. Zuzana Vlasatá reaguje na kontroverzní video, které pořídil fotograf Jan Šibík v uprchlickém táboře Röszke na maďarsko-srbské hranici.

Profilovka

Zuzana Vlasatá

23.09.2015 08:00

Související

Štěstí z šesti

Odvrácená tvář demokracie

Slavný a uznávaný český fotograf Jan Šibík natočil předminulý týden v provizorním uprchlickém táboře v Röszke na hranici mezi Maďarskem a Srbskem video, které zveřejnil server Aktuálně.cz.

Ve videu Šibík prochází táborem, kamera zabírá hordy zmuchlaného a ušmudlaného oblečení, dek, stanů, spacáků, bot, karimatek, rozšlapané jídlo, odpadky… Šibík komentuje: „Na rozdíl od Lesbosu, kde jsem byl před čtrnácti dny, na maďarsko-srbské hranici hladem nikdo netrpí. Naopak, jídlem se plýtvá. Musím říct, že jsem byl docela šokovaný z množství vyhozených potravin.“

Dále popisuje, jak uprchlíci topí na ohni i drahými nafukovacími karimatkami, jednou použité stany odhazují do škarpy, protože se jim s nimi nechce dál tahat. Dvouminutové video Šibík uzavírá tím, že lidé, kteří mu volají, aby zjistili, zda a jak můžou pomoct, udělají nejlépe, když přijedou do Röszke a po uprchlících uklidí.

Jan Šibík se dlouhodobě staví za uprchlíky, podle svých vlastních slov jim fandí. Jeho video z Röszke – tábora, který vznikl tak rychle, jak zanikl, a sice v úterý 15. září poté, co Maďarsko svou hranici uzavřelo plotem s žiletkovým drátem – nicméně rozčílilo mnoho lidí, kteří na místě byli, vlastníma rukama pomáhali, pozorovali… a o svém vztahu k uprchlické krizi by řekli ve zkratce totéž, co pan fotograf.

V reakci na Šibíkovo video se objevil otevřený dopis Dalibora Zíty, redaktora Českého rozhlasu. Šibík pro změnu reagoval na svém Facebooku vzkazem, že mu nyní hrubě nadává spousta lidí, od kterých by to nečekal a že nehodlá bagatelizovat realitu. K věci se vyjádřilo několik komentátorů a nesčetně diskutérů v online sítích.

Ano i ne
Sama jsem v Röszke strávila dva dny. Jan Šibík tu samozřejmě natočil to, co jsme viděli všichni. Nic si nevymyslel. Navíc čtenáře ušetřil komentářů, jak ty hromady tlejících věcí ošklivě zapáchaly. Bylo to tam opravdu hrozné. Jenomže proč to tak bylo? Proč byl všude nepořádek a plýtvalo se věcmi? Proč Rözske v neděli 13. září brzy ráno vypadalo jako výjev z apokalypsy?

Odpověď je složitá jako lidstvo samo. Existují samozřejmě faktory, které by udělaly čunče snad z každého. Röszke byl provizorní tábor, který na místě vznikl z iniciativy dobrovolníků z mnoha evropských zemí. Ti všichni se zvedli, naložili svá auta dary z všemožných uprchlických sbírek, přijeli a v exponovaném místě, čímž se Röszke stalo, začali běžencům pomáhat na vlastní pěst. Vařili, ošetřovali těhotné ženy a nesčetně puchýřů na chodidlech dětí i dospělých, zajišťovali místa ke spaní či tichý a čistý koutek pro matky s kojenci…

Maďarský stát neudělal skoro nic. Přistavil pouze pár mobilních toalet, k hranicím několik vojáčků se samopaly a uprchlíky z místa postupně odvážel v autobusech na různá místa v zemi k registraci.

Tábor vznikl doslova na zelené louce za vesnicí. Zkuste si představit, jak to asi mohlo dopadnout, když tam chyběly odpadkové koše či sklad na ukládání a odevzdávání vypůjčených pokrývek a stanů. Všechno končilo v hlíně.

Přičtěte si k tomu stres, v němž se vše odehrávalo. Přes Röszke proudily tisíce lidí denně. Nikdo z nich se nehodlal zdržovat, všichni říkali, že chtějí co nejrychleji pryč, do Německa nebo do Švédska.

Organizovat vše, co se na místě odehrávalo, vyžadovalo mnoho, opravdu mnoho sil a dobré zázemí. Jenomže sil bylo stále nedostatek a zázemí veškeré žádné. V okamžiku, kdy se dobrovolníkům podařilo situaci lépe zvládat – tedy o víkendu, kdy jich přijelo víc – se vše o hodně zlepšilo. Jídlem se prakticky přestalo plýtvat, ale ano, občas někdo něco nakousl a nedojedl. Není to hezké ani ekologické, ale budeme lidi pranýřovat, když jim něco tuze nechutná? Opravdu?

O víkendu před uzavřením maďarské hranice se v Röszke také podařilo zajistit obrovský, asi stometrový foliovník, kde vznikl sklad a nocležiště pro matky s dětmi – těch tam bylo opravdu mnoho. Farmář, kterému louka i foliovník patřily, si za ně řekl o čtyři tisíce eur, které němečtí antifašisté získali během pár okamžiků přes internet.

Jiné řešení ani prostor pro vyjednávání nebyly. A kde tehdy byly státy EU? Kdo své evropské občany, kteří se při pomáhání uprchlíkům vydávali ze všech sil, podpořil? Odpověď raději přeskočím.

Skutečnost bez kontextu není totéž co pravda
Tohle už Jan Šibík neviděl. Jeho video o tom, co se na místě skutečně dělo, nevypovídá ani zdaleka pravdu. Chybí mu tolik podstatný kontext. Bez něj je jen konstatováním na úrovni, že Andrej Babiš je miliardář. A to prostě nestačí.

Pokud bychom přece uplatnili metodu „chodím s kamerou po Röszke a natáčím, co vidím“ třeba na hudební festival v Trutnově, snadno by to vypadalo, že všichni návštěvníci jsou prasata bez hygienických návyků a na alkoholu závislé životní trosky. Blížili bychom se realitě? Moc ne.

Ale jistěže je potřeba lidem, kteří přicházejí do Evropy ze států Blízkého východu, třeba i z míst s nulovou recyklační politikou (ona tam byla nebo stále je válka, pokud to někomu nedochází, v tom se odpadky třídí dost těžko) či prostě jen nedbalým vztahem k veřejnému prostoru (i to se může stát), dát jasně najevo, že u nás považujeme odpadky v kontejneru a čisto na ulicích za civilizační výdobytek, na němž trváme.

Nasazovat lidem, které Jan Šibík naštval, sluneční paprsky kolem hlavy a osočovat je, že odmítají fakta, která nezapadají do jejich prouprchlických schémat? Ne. Naopak je potřeba trvat na žurnalistice, která nerezignuje na kontext a snahu porozumět příčinám různých situací.

Jan Šibík nelhal – a popravdě jeho zděšení z toho, co v Röszke vidět rozumím –, ale dopustil se zkratky, na které nesmíme přistupovat. Sama jsem si z Röszke domů dovezla dva krásné šátky. Jeden jsem našla zapletený v trní, druhý na zemi uprostřed nepořádku. Byly jejich majitelky necivilizovaná zvířátka bez respektu k cizí kultuře? Nemyslím. Mnohem spíš prostě měly na starost důležitější věci: děti? život? bezpečí?


A co si myslíte vy? Diskuse (5 příspěvků)

Lenka Vytlačilová - metrolog

Poněkud sarkastická poznámka Středa, 23.Září 2015, 18:29:39

Bývaly sice doby, kdy platilo: si fueris Rōmae....,
ale to bylo v dobách před multikulturalismem.

Dnes se svým přístupem dávat "jasně najevo, že u nás považujeme odpadky v kontejneru a čisto na ulicích za civilizační výdobytek, na němž trváme", velmi rychle narazíte
(nemohu to najít, ale pamatuji si, že v BL psal někdo z Kanady, že dostal vynadáno do rasistů, když si stěžoval, na hmyz, který se šířil z vedlejšího bytu).

Požadovat něco takového po přistěhovalcích znamená, že nadřazujete svoje kulturní normy jejich kulturním normám, což je samozřejmě nepřípustné násilí, neboť pokud jim odpadky na ulici nevadí, jedná se pouze o odlišnou kulturní normu, která není o nic horší než Váš požadavek na čistotu. Navíc jim, jako menšině musí být umožněno si zachovat svoji vlastní kulturu.

Váš požadavek na to, aby se přistěhovalci přizpůsobili Vašim normám je naprosto nepřípustným odmítnutím jinakosti a respektu, který normám přistěhovalců náleží v nemenší miře, než normám Vašim.

Teoretické zdůvodnění najdete v pracích pánu Kymlicky a Taylora, alternativně můžete počkat, až Vám to vysvětlí paní Šabatová.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

"protože se jim s nimi nechce dál tahat." Středa, 23.Září 2015, 21:01:43

To velmi krátké video myslím neunese míru pozornosti mu věnované, ani jako zásadní pohled na uprchlíky, ani jako svědectví o Janu Šibíkovi.

Uprchlíci cestují hodně nalehko, mají většinou jen malý batoh nebo pár igelitek či tašku přes rameno.

Nejsou to zkušení, fyzicky zdatní
turisti vybavení solidní krosnou, kam by si mohli přibalit stan, karimatku a zásobu jídla. Takové věci při způsobu, jak cestují, s sebou nosit nemůžou. Takže prostě momentálně nepotřebné věci odhazují. Stejně jako za sebou nechali veškerý svůj majetek. Nebo jim dům se vším, co měli, rozbombardovali.

To video nešastně vyznělo tak, že uprchlíkům, těm je hej, protože vyhazují housky a nechávají v příkopě stany a láhve s vodou. Ale nevěřím, že to tak Jan Šibík myslel.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Zdá se, že některé věci už jsou zase nekritizovatelné, Čtvrtek, 24.Září 2015, 01:40:14

jako třeba islám, imigranti a reálný socialismus. Jiné je naopak potřeba kritizovat i bez znalosti kontextu, nejlépe vůbec bez znalosti toho, co kritizujeme. Takže odsoudíme vyjádření Petry Hůlové, aniž bychom si to vyjádření přečetli a polemizovali s jeho skutečným obsahem, stejně jako jsme museli odsoudit Chartu 77, aniž bychom si její text mohli přečíst.
Zdá se, že už prostě zase nebude možné dělat normální zpravodajství, pokud toto zpravodajství nebude v souladu se "schválenou ideovou linií".
Dvouminutové Šibíkovo video až do své padesáté vteřiny informuje o situaci na maďarsko-srbské hranici, o benevolentním postupu maďarské policie, o klidné atmosféře mezi imigranty a jejich bezproblémovém přechodu maďarsko-srbské hranice. Teprve od padesáté vteřiny jsou záběry na odpadky, což Jan Šibík nejprve komentuje tak, že na rozdíl od Lesbosu zde hlady uprchlíci netrpí. Dále pak kritizuje plýtvání jídlem a panující nepořádek a také vysvětluje, že uprchlíci se s pro ně nepotřebnými věcmi nechtějí tahat a proto je vyhazují.
Žádnému ohrožení života zde však imigranti vystaveni nejsou, proto příliš nerozumím poslední větě článku.
Podrážděné reakce a lynčování Jana Šibíka za v podstatě objektivní zpravodajství tedy podle mě ukazují spíše na něco jiného, než na neprofesionalitu Jana Šibíka, jak to vnímá autorka článku. Aby se Jan Šibík tomuto lynči vyhnul, musel by prostě některé věci zamlčet, nenatáčet. Tato skutečnost je v krutém rozporu s tragickým příběhem utopeného chlapce, jehož fotografie obletěla svět a ovlivnila veřejné mínění. Zdá se, že ten příběh byl ale jinak...

Tomáš Tožička - Praha

Špindíra křičí chyťte špindíru Čtvrtek, 24.Září 2015, 18:12:46

Češi jsou proslavení láskou k chaosu a nepořádku. Označení česká vesnice (u nás předělané na španělskou) označuje v mnoha zemích něco nesrozumitelného. Vagabundi se po celém označovali za bohému - po naší vlasti, ale naštěstí se to přiřadilo i k chudým umělcům, takže to nakonec nedopadlo tak špatně. Brazilské označení česká sprcha pro někoho, kdo se nemyje, mluví samo za sebe. No tak teď si můžeme aspoň na někom smlsnout. I když jak správně autorka píše, návštěva festivalu, technopárty či Prahy ráno po Silvestru je mnohem horší a méně pochopitelný zážitek.

Ale takhle, si i díky Šibíkovi, můžou Češi připadat jako vzor pořádkumilovnosti. Když blbost zůstává s touto krajinou, není důvod, proč by nesedla i na Šibíka. Jednou se za to budeme všichni stydět.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

To jste možná, pane Tožičko,trefil hřebíček na hlavičku. Čtvrtek, 24.Září 2015, 19:19:52

Slovo "bohéma", "bohém" patrně pochází z Francie. Asi v 15. století tam z Čech přišli cikáni, dnes správněji Romové. Protože přišli z Čech, tedy z Bohemie, začalo se jim říkat prostě "bohémové". Časem se význam toho slova různě posunul a proniklo i do angličtiny.
Pokud se tedy domníváte, že pomlouváte Čechy, pomlouváte vlastně i Romy a to už byste si nejspíš nedovolil.

Moc ale nechápu, jak souvisí Váš nedobrý vztah k Čechům s tím videem Jana Šibíka.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.