„Se zvýšenými zdroji bude moci Evropa dosáhnout úspěchu při plnění jednoho ze svých základních úkolů, a sice v rozvoji afrického kontinentu.“

Větu na pár vteřin připišme třeba Bohuslavu Sobotkovi. Anebo kterémukoli dalšímu evropskému politikovi, který dnes říká, že Evropská unie má v současné uprchlické krizi pomáhat v zemích, ze kterých uprchlíci přicházejí.

Zvýšené zdroje by mohly být třeba novou zvláštní daní na zajištění klidného spánku evropských voličů a voliček. Africkou zemí by mohla být diktátorská Eritrea, od devadesátých let spíše neexistující Somálsko nebo islamistickými milicemi sužovaná Nigerie. Ani do Sýrie by v takovém projevu nebylo daleko.

Nikoho by nepřekvapilo, kdyby se v projevu dotyčný politik přihlásil i k vizi federální Evropy. Argumentovat by mohl faktem, že s uprchlickou krizí si není schopen žádný evropský stát schopen poradit a že je nezbytné zapojit síly celé Unie.