Všichni tady umřeme

Každá apokalypsa má své proroky i konzumenty. Václav Cílek nabízí lidem poutavý příběh, který však postrádá jakoukoli vizi a zanechává společnost v letargii vlastních strachů a předsudků.

Historie je plná mesiášů, kteří při sebemenším náznaku společenské krize neváhají věštit déšť radioaktivních kobylek plivajících ohnivé hvězdice ve tvaru hákových křížů. Každý z nich má i svoje věrné proroky, kteří s totálním nasazením interpretují všechny projevy jeho maniodepresivní psychózy jako předzvěst nadcházejícího kosmického zúčtování.

Šabtaj Cvi byl psychotik, který se v 16. století vyskytoval v Izraeli. Byl jedním z těch, kdo započali bohatou tradici dadaistické duchovní performance a nezřízeného konvertování ke všemu, v čem figuruje aspoň náznak taláru. Kdyby Šabtaj žil, byl by zcela nepochybně hostem Daniely Drtinové…

Příliv new age volnočasové apokalyptiky je nezastavitelný. Stále více lidí je schopno představit si snadněji konec světa, než sebemenší změnu v ekonomické distribuci: po probuzení prostě tak nějak očekáváte spíše asteroid než bezplatnou MHD.

Prodejci apokalypsy se mohli vždy spolehnout na druhou stranu mince svého řemesla – věrné konzumenty svých příběhů. Apokalyptická vize se i dnes konzumuje jako jakákoli jiná volnočasová kratochvíle. Defétismus je tak rozšířený, že se průměrný konzument apokalypsy fakticky kryje s průměrným člověkem vůbec.

Některé apokalyptické teorie operují s úspornými dávkami fantazie (všechno vybouchne, prohodí se magnetické póly), jiné se naopak fantazií udávily (Aštar Šeran zachrání vyvolené a odletí s nimi do souhvězdí Plejád, reptiliáni v tělech bankéřů a prezidentů zredukují lidstvo na 100 tisíc kusů).

Nastal o půlnoci 21. 12. 2012 armageddon? Jak pro koho. Pro celou řadu ezoteriků, kteří se nebyli schopní smířit s tím, že dvaadvacátého ráno musejí s opiovou kocovinou na poslední chvíli do Tesca pro dárky, nastal té noci „konec staré epochy a přechod do dimenze nového společného světa“. I podle Slavoje Žižka bylo mayské proroctví o konci civilizace pravdivé – 21. prosince dosáhlo video Gangnam Style jako první v historii jedné miliardy zhlédnutí.

Geolog Václav Cílek je svěží tváří epochy, ve které se namísto kolektivní multidimenzionální zkušenosti nezměnilo vůbec nic, a do níž infantilní západní společnost spořádaně přiskákala s bizarním korejským raperem.

Mayské proroctví o konci západní civilizace nelhalo: 21. 12. 2012 dosáhlo video Gangnam Style jako první v historii jedné miliardy zhlédnutí. Repro burbuja.info

Mistrovství světa ve vytrhávání z kontextu
Pro ty, pro které spolu se sovětským blokem zahynuly i jeho deklarované myšlenky, nabízí apokalyptika srozumitelné vysvětlení neutěšenosti života v tom „nejlepším ze všech špatných světů“. Zapřisáhlý antikomunista vítá přicházející apokalypsu jako přijatelnější osud, než jakým by byl kritický návrat k revolučním ideálům: s kapitalismem nejde nic dělat, a jelikož je nejlepší, čeká nás už jen úpadek a smrt.

Apokalyptika je měkká věda. Jejím hlavním (protože jediným) metodologickým kritériem je intuice. Všechno ostatní je otázkou kreativity („Rakušáci jsou mistry v nemyšlení nad problémy“, „součástí evropské civilizace možná od Tatarů, ale určitě od 16. století je také pokus o zabránění expanze islámu a tohle máme v sobě“, „my všichni jsme zaboření do nějakého oceánu emocí“).

Václav Cílek, zadumaný vypravěč všeho a ničeho dostal přesně 45 minut v hlavním vysílacím čase – to když zakončil široce sledovaný měsíčník Fokus Václava Moravce slovy „míra bezpečí souvisí s mírou krásy, četl jsem teď v Tomáši Akvinském, že když je laskavý vztah k světu, tak ten laskavý vztah k světu v nás automaticky rovná různé důležitosti, neumím si to moc představit, ale cítím, že to je hezká myšlenka“, načež dvakrát mocně udeřil polenem do gongu podpírajícího táborák.

Svou otevřeně xenofobní představu o migrantech klidně překlopí do citátu významného myslitele, nejlépe středověkého či staršího: u nich má posluchač problém spojit citát se specifickým dobovým kontextem a nemůže tak na první dobrou odhalit, jakou blbost právě Cílek vyslovil.

Cílek je nedostižným mistrem světa v disciplíně vytrhávání z kontextu. Pokud chce například dodat na významnosti svému rasistickému předsudku o muslimských imigrantech coby agresorech, neváhá použít citát z Vyznání, ve kterém Augustinus prožívá radost z trhání hrušek:

„Možná bych to řekl slovy svatého Augustina, jenž napsal slavný spis Vyznání. Je to taková duchovní autobiografie a v ní mimo jiné líčí, jak se svými vrstevníky, tehdy byl tak šestnáctiletý, šli krást hrušky. A pak když ty hrušky stejně nebyly moc k jídlu, tak je raději vyhodili prasatům, protože stejně za moc nestály. Ale že bylo docela důležité, že v té společnosti to bylo bráno jako hrdinský čin. Píše to velmi kriticky vůči sobě, že hřešili, ale z radosti, že můžou hřešit společně, že můžou něco špatného udělat společně. A já se čím dál víc obávám toho, že sem přicházejí lidé ze společností, kde právě existuje radost z násilí, radost z toho, že něco obsadíte.“

Václav Cílek, zadumaný vypravěč všeho a ničeho dostal přesně 45 minut v hojně sledovaném měsíčníku Fokus Václava Moravce. Repro DR

Vaše předsudky jsou v pořádku
Pramenné studium Augustina dovedlo Václava Cílka k prozření, které si snadno spleteme s názorem pečlivě vytipovaného burana, jehož vysílací čas je omezen na osm špatných odpovědí v pořadu Nikdo není dokonalý: „Pro mě v tuto chvíli přijímání muslimů znamená, že bych to klidně nazval sebevraždou. Protože to jsou lidé, z nichž mnoho nemá rádo evropskou kulturu, považuje ji za méněcennou, považuje ji za určenou k vymření. Často se tím ani netají. To znamená, že to jsou lidé, kteří s sebou přinášejí násilí.“

Právě aura skromné učenosti přitáhne k Cílkovu vyprávění všechny ty milovníky „zajímavostí o světě“. Když z Cílkova sdělení očešeme košatost starověkých citací, zůstane prachobyčejná maloměšťácká obava z ohrožení koloniálních privilegií. V čem jiném spočívá ta strašná noční můra, že migranti ovládají mateřštinu největších evropských jazyků, než že se s nimi do Evropy „navrací potlačené“ z časů, na kterých anglické a francouzské bohatství vyrostlo? Kdo se tehdy ptal místních, zda se cítí být připraveni na „kulturní soužití“ s ozbrojenými Evropany? Ne náhodou Daniela Drtinová v rozhovoru s Václavem Cílkem protiklade hodnotu spravedlnosti hodnotám evropským.

Cílkovu povídání je těžké čelit. Na rozdíl od stovek společenských vědců, kteří se snaží pracovat s odbornými metodikami, empirickými daty a důslednou teoretickou argumentací, totiž Václav Cílek nabízí to, co vší této mravenčí práci chybí: jednotící příběh.

Vypráví ho nenuceně, působí dojmem, že nosí pod flísovkou jakousi uklidňující moudrost. Navíc svoje publikum neobtěžuje s nějakými nečekanými pointami – jeho výroky souzní s většinou předsudků, kterými česká společnost trpí, a které uprchlická krize odkrývá. Dodává jim étos velkého vyprávění, zasazuje je do nezměrných planetárních dějin.

Princip jednoty stojí i v základu Cílkovy poslední publikační činnosti. Sdílí jej i s Babišovým egyptologem Miroslavem Bártou. Jejich kolekce nesouvisejících esejů zastřešuje jediný prvek, a tím je „zánik západní civilizace“. Namísto provolávání zvýšené politické aktivity, nabádání k sociální soudržnosti nebo formování radikální politické teorie, která by mohla ekonomicko-ekologickou katastrofu zvrátit, však jako moderní Krysaři angažované ezoteriky vedou křehké lidské identity, naplno ponořené do rozjímání nad svou bezmocí uprostřed střetu civilizací, až pod pevnou ruku autoritáře.

Václav Cílek vystavuje účet naší nekonečné ochotě poslouchat bludy, jejichž síla spočívá právě v tom, že svou rozpínající se prázdnotou nijak nenaruší ani naše strachy, ani naše předsudky. Zdánlivá všeobsažnost jeho vyprávění se převrací ve svůj pravý opak: nepostihne vůbec nic.

A co si myslíte vy? Diskuse (11 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Středa, 5.Srpna 2015, 17:53:32

Skvělý článek, často jsem si říkal, že by bylo dobré tu Cílkovu polohu experta na věci mezi nebem a zemí shodit. Přímo smrtelně kýčovitá je, když vystupuje v duu s lyricky připitomělou Květou Fialovou, která to doplňuje svými osobními vzpomínkami na svůj život v krásných časech mladší doby kamenné.

"Šabtaj Cvik byl psychotik, který se v 16. století vyskytoval v Izraeli" je zcela v Cílkově duchu.

Jan Kovařík - Praha

Dobrá, vytrhněme si pár věcí z kontextu Středa, 5.Srpna 2015, 23:24:43

Chlap, který má zetě muslima, (jako třeba Cílek), nám třeba má co sdělit, když se mluví o příchodu muslimů k nám. I když je to jen pouhý geolog, třeba se nad některými věcmi musel zamyslet trochu víc, než je obvyklé.
Stejně tak jeví se laciné zamáznout názory prof. Bárty přívlastkem "Babišův". Ať Babišův, nebo ne - pořád je to člověk, který umí arabsky do té míry, že tím jazykem ukládá pokyny dělníkům při archeologických vykopávkách. Člověk, který s těmi muslimy mluvil, a třeba si udělal nějakou představu o tom, jak přemýšlejí... .
Jasně, že oba nesou prázdné vyprávění - mýtus pro ty maloměšťáky, kteří si umí představit spíš konec světa než konec kapitalismu. Ale z článku trochu čouhá otázka: co autorovi vadí? To, že nám Cílek nese nějaké vyprávění? Nebo to, že jeho vyprávění nachází tolik posluchačů? (Zle řečeno : že tolik lidí naslouchá Cílkům, a tak málo lidí Bittnerům?)

Asi je to frustrující - představovat si změnu distribuce, a přitom si uvědomovat, že společnost raději dopřeje sluchu těm, kdo jí říkají, že taková změna je nemožná a vše spěje setrvačností ke kolapsu (či ztrátě komplexity, Bártovými slovy)

Nestojí za úvahu spíš otázka - pokud je Cílek pouhý geolog - zda by někdo neměl chodit do televize po Cílkovi, a z hledisek své odbornosti (jaké vlastně?) Cílkova vyprávění uváděl na pravou míru? Čím to, že se tací nenacházejí?

František Trampota - Brno

Čtvrtek, 6.Srpna 2015, 08:48:7

V. Cílka bych počastoval nadávkou "historicista". Často ve svých vyprávěních navozuje dojem, že teď se bude dít něco podobného co se už v minulosti stalo, především s odkazem na minulé kolapsy. Snadno se mu argumentuje v kontextu současného strachu a nervozity, kdy není potřeba se s promyšlenými tezemi namáhat a snadno se mu argumentuje v této společnosti kde sociální antropologie stále ještě nezapustila příliš silné kořeny. Vyznívá to jako by Cílek pochopil systém lidského jednání a tím tak dokázal předvídat budoucnost. Karl Popper by ho hnal.

Pane Kovaříku, umím třeba anglicky, znamená to, že si umím udělat představu jak angličané přemýšlejí? Ne, umím si pouze udělat představu jak přemýšlejí jednotlivci, se kterými jsem mluvil. Takovéto zobecňování zavání esencialismem.

Jan Kovařík - Praha

Ale jistě, pane Trampoto Čtvrtek, 6.Srpna 2015, 11:08:16

... udělat si představu o tom, jak uvažují ti jedinci, s nimiž jsem mluvil. A tuto představu pak sdělit ostatním. Třeba těm, kdo anglicky neumějí a s žádným angličanem nikdy nemluvili.

Samozřejmě to neznamená, že bych měl patent na pravdu - co se týče myšlení angličanů. Je to jen názor ; jeden z mnoha názorů. Ale nenechávat ten názor zaznít - to by snad ani nebylo slučitelné s demokracií. Chcete -li říci, že názor není relevantní, je potřeba přednést relevantní argument. Sprosté ocejchování jako "Babišův Bárta" mi v takovém případě rozhodně nestačí.

Martin Profant - Praha 7

Janovi Kovaříkovi Čtvrtek, 6.Srpna 2015, 15:25:26

Na jednu z vašich otázek je velmi prostá odpověď. Vyvracet Cílkův proslov prostě nejde. Můžete ukázat, že Augustina buď nečetl nebo dezinterpretuje, totéž půjde i u Tomáše, můžete povytáhnout obočí nad Tatary coby zdrojem evropské islamofobie (a nad pominutím bitvy u Poitiers či hispánské rekonquisty) -- bude to vesměs stát dost času, abyste vysvětlil příslušné Cílkovy věcné omyly a bude to k ničemu. Protože on přece nemluví o historii, tak byl ten či onen příklad, třebas všechny nepřesný... Jde přeci o setkání s vědoucím a že jeho moudrost pančovaná? Asi málokterý z Cílkových diváků je tak pošetilý, aby čekal nefalšovanou kvalitu. Navíc by ho nudila.

Jan Kovařík - Praha

Vyvracet proslov nelze? Stálo by to moc času a bylo by k ničemu ... ? Čtvrtek, 6.Srpna 2015, 18:16:42

Musím se vrátit k otázce : co vadí ? To, že Cílek přináší názory formou vyprávění? Nebo to, že jeho vyprávění nalézá posluchače.

Pokud je chybou to, že někdo vysloví svůj názor (třebas nepřesný, nedostatečně fundovaný, v některých ohledech nepodložený... ) - kde je demokracie? Nebo připouštíte místo jen pro názory plně fundované a podložené. S tím dojdete jen k tomu, že právo na názor má pouze odborník - a laik smí pouze přijmout jeho závěry. Pěkně děkuji.

A pokud je chybou, že vyprávění nalézá své posluchače... . Vadí -li někomu moudrost pančovaná, měl by si dát tu (sisyfovsky zbytečnou) práci s oponováním a opravou dezinterpretací. Když pro nic jiného, tedy proto, že mediální svět nám tu názorové klima nejen zrcadlí, ale i deformuje. Takže pokud Cílkovo vyprávění vadí, je třeba jej uvádět na pravou míru, a / nebo vedle něj stavět vypravování jiná... . A nejlépe na mediální scéně.
Jenže to už se dostáváme k logice mediální scény, kdy ten, kdo je znám, je proto zván na scénu - a ten, kdo je zván na scénu, je proto znám. (A tak se na orloji objevují stále stejné figury.)
Ale proč tohle vytýkat zrovna Cílkovi? Kdyby jej nebylo, nenašla by si mediální scéna jiného vypravěče?

František Trampota - Brno

Čtvrtek, 6.Srpna 2015, 20:25:0

Pane Kovaříku, Bárta mluví o společenském celku (moc velké množství lidí) pro argumentaci v tomto kontextu není vhodné používat argumentaci založenou na rozhovoru s několika jedinci. Udělal byste si názor o lidech v ČR na základě rozhovoru se zaměstnanci traktorové stanice v Horní Dolní?

Když to zjednoduším, tak mi na Cílkovi vadí, že si hraje na proroka.

Martin Profant - Praha 7

Co vadí? Čtvrtek, 6.Srpna 2015, 20:28:43

Podle mého názoru nevadí nic, blábol jako blábol. Jen jsem vysvětloval, proč podobné pavědecké žvanění nejde v televizi vyvracet.
A nemluvím o zbytečné, sisyfovské práci, ono to opravdu nejde. Žvást tvářící se jako moudro je rychlý a míří k tomu, aby mu lidé věřili, nepotřebuje složité vysvětlování. Navíc bývá -- zvláště u Cílka -- provázen naléhavostí prožitku. Poctivý výklad je zdlouhavý, někdy musí jít proti srsti, nudí. Nic pro odpočinek a rozptýlení, který divák před obrazovkou hledá.

Jan Kovařík - Praha

Pátek, 7.Srpna 2015, 11:34:39

Panu Profantovi - fajn, takhle to beru.

Panu Trampotovi - názor na základě rozhovoru se zaměstnanci ze Suché nad Mokrou... bych si klidně udělal. Nebo si myslíte, že si názor o Egypťanech nesmí udělat někdo, kdo tam neuspořádal sociologický průzkum a nesebral v něm 15000 dotazníků? I kdyby to Bárta udělal, napadli by to někteří pochybností, že vzorek nebyl dost reprezentativní.

A vadí Cílek jako prorok? Dívejte se na to tak, že jen vyplňuje volnou niku na trhu. Kdyby to nebyl Cílek, byl by to někdo jiný. Posluchači jsou. A vědci mají v naší společnosti k pozici proroka blíž než jiní - jsou totiž bráni jako ti, kdo mají hledat odpovědi na otázky, kdo mají znát... .
Když to vezmu cynicky, Cílek jako prorok nevypadá moc škodlivě - neburcuje davy k útoku na Bastillu, nechce střílet z Aurory. A nás může těšit i to, že v naší společnosti není povinné následovat.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Geolog podporující komunistu Dlouhého z Goldman Sachs Pátek, 7.Srpna 2015, 14:49:39

Na geologa Cílka mě před několika lety, ještě dříve, než nastala jeho ČT éra, upozornil kamarád Martin Š., který o Cílkovi mluvil nadšeně, jak chodí podzemím, zde moudře přemýšlí atd.

Když však začal na prezidenta doporučovat ekonoma V. Dlouhého do role prezidenta ČR, zpozorněl jsem. Vždyť to byl, právě Vl. Dlouhý, který spolu s Klausem selhal a nezvládl transformaci ekonomiky. Mladší generace si na to už nepamatuje. Co dobrého za těch 8 let ve vysoké funkco udělal, dnes nikdo neví.

Právě Vladimír Dlouhý byl v letech 1989–1992 ministr hospodářství ČSFR.

Později, v letech 1992–1997, byl ministr průmyslu a obchodu ve vládě Václava Klause.

Přitom rok po vzniku Charty77, tedy v roce 1989, vstoupil do KSČ.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Šéf stranické buňky Vladimír Dlouhý udal M. Ransdorfa za styk s disidentem Pátek, 7.Srpna 2015, 14:57:3

Protože Cílek vehementně doporučoval Dlouhého za prezidenta, stojí to i zde za uvedení:

Bývalý disident Trevora ve svých pamětech uvádí, že Vladimír Dlouhý v roli stranického bosse (šéf komunistické buňky na pracovišti AV) si vzal na kobereček komunistu Miroslava Ransdorfa. Právě za to, že se tento disident s komunistou (!) Ransdorfem sešel. Tak agilní Dlouhý byl.

A dnes nám ho zase ČT ukazuje, protože se dostal na místo šéfa Hospodářské komory. Je otázka, zda zde hájí zájem ČR nebo Goldman Sachs.

Cílek opravdu negarantuje nic. A ČT tím, že dělá za peníze koncesionářů reklamu na jeho knihy (spolu s K. Fialovou) zřejmě přestupuje zákon.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.