Má David Rath naději?

Kauza Davida Ratha spěje ke svému konci. Bývalý předseda ČSSD a Rathův někdejší spojenec Jiří Paroubek jí stále přikládá politické pozadí.

Kauzu Davida Ratha sleduji od prvních hodin po jeho zatčení. Musím říci, že od samého počátku provázejí tento případ podivnosti, které svědčí o vykonstruovanosti celé záležitosti a o jejím pečlivém a cynickém mediálním krytí, včetně zveřejňování tzv. odposlechů.

Vzpomínám si, jak byl David Rath přivlečen do Poslanecké sněmovny, jejímž byl členem, jako sériový vrah Čikalito, aby byl exemplárně zbaven imunity. Kolem sněmovny se v té době konaly hotové policejní manévry, chyběly snad jen ponorky hlídkující na Vltavě. Monstróznost celé policejní akce měla bičovat veřejné mínění a hysterizovat atmosféru ve sněmovně, tak aby se snad nějaký větší blok poslanců neodvážil hlasovat proti Rathovu vydání.

Ostatně případné pochyby zákonodárců již předem vyřešila předsedkyně sněmovny Miroslav Němcová, osoba s právním vědomím Andyho, jezevčíka mé bývalé ženy. Vydala Ratha do rukou „světské spravedlnosti“. Tedy, již ona sama jej prakticky zbavila imunity během pár minut po jeho zatčení.

Na můj ve sněmovně několikrát opakovaný dotaz, jak mohla tak geniálně rychle rozhodnout ve velmi složité věci, vůbec neodpověděla. Raději se zcela zbaběle schovala v útrobách sněmovny a objevila se až na hlasování o vydání. Věděla proč.

David Rath byl Němcovou původně v červnu 2012 zbaven poslanecké imunity na základě nedostatečného zdůvodnění. V odůvodnění ve sněmovně se objevilo odvolání na údajné předražené zakázky na rekonstrukci zámku Buštěhrad. Původní zbavení imunity se však ukázalo jako věcně a právně nedostatečné. Po čtvrt roce bylo proto nutné jít do sněmovny znovu, s jiným zdůvodněním. Už tehdy mělo být alespoň části poslanců jasné, že jsou manipulováni.

Musím ovšem říci svůj dojem, který jsem nabyl od prvního dne jeho zatčení. David Rath byl odsouzen již na počátku, ačkoli proti němu nebylo přímých důkazů. Média hysterizovala atmosféru proti němu a opírala se přitom často jen o dojmy, emoce a myšlenkové konstrukce.

David Rath se dokonale hodil do role zločinného politika, do níž byl policií a prokurátory proti své vůli obsazen svým zatčením. Byl úspěšný, je inteligentní, vzdělaný… Obviněn byl nejprve ze zmanipulování připravované veřejné zakázky na rekonstrukci zámku Buštěhrad, což se však naprosto neprokázalo. Ostatně, zakázka ani nebyla realizována.

Při svém vystoupení ve sněmovně jsem poslance a českou veřejnost upozornil na velkou podobnost policejně-prokurátorské argumentace v případě Buštěhradu s kauzou Budišov z podzimu 2006. V této kauze byly po měsících sledování, provokací a nahrávání několik dní před komunálními a senátními volbami vzaty do vazby některé osoby spjaté s ČSSD, včetně současné eurokomisařky Věry Jourové, aby posléze, tedy dlouho po volbách, byly soudem všechny osvobozeny, ba dokonce od státu získali odškodné. Od té doby se ovšem loutkáři v zákulisí velmi poučili.

Nekonečný případ Davida Ratha se chýlí ke svému konci. Ani po jejím verdiktu však kauza zřejmě nepřestane vyvolávat otázky. Repro DR

Soud nesoud
Také „důkazy“ v Rathově kauze jsou velice chatrné (stejně jako byly v kauze Budišov). Proto loutkáři od prvních chvil zapojují do akce média. Ale toto mediální nasazení neskončilo jako v kauze Budišov volbami na podzim roku 2006, tedy po dvou až třech týdnech. Trvá již přes tři roky, ba dokonce graduje. Zájmové skupiny v pozadí mají velmi silný zájem, aby proces skončil „úspěšně“, tedy Rathovým odsouzením.

Od počátku je kauza politizována. Od počátku se ke kauze vyjadřují i politici, aniž by alespoň okrajově hleděli na existenci presumpce neviny. Je to dosti různorodá společnost. Vedle ministra vnitra Kubiceho, ministra spravedlnosti Pospíšila a další ministryně spravedlnosti Benešové to byl také prezident Zeman.

Zejména tito jmenovaní přistupovali k Rathovi již jako k odsouzenému. Především u prezidenta je smutné, že Davida Ratha rád moralizuje, přestože sám má ve svém okolí pořádný Schweinerei (Mynář, Nejedlý).

Proč byl vlastně jako obětní beránek celé skupiny politiků ČSSD vybrán právě David Rath? Byl po mém odchodu z čela strany bezpochyby nejviditelnějším politikem ČSSD. Šlo o to oslabit tuto stranu, co nejvíce ji zkompromitovat na veřejnosti.

Jeho odstranění znamená v prvé řadě likvidaci skvělého parlamentního řečníka, výtečného debatéra v médiích a chytrého a prakticky velmi prozíravě postupujícího hejtmana jednoho z klíčových českých krajů.

Druhá rovina znamená likvidaci možného budoucího lídra sociální demokracie. David Rath byl schopen překonat Sobotkovy funkcionářské stereotypy (tedy v období po Sobotkově odchodu) a díky svému rozhledu a talentu překonat stranické rutinérství, prosadit v ČSSD moderní politiku s vizí. Prostě politiku výraznou a atraktivní, a ne slabošskou a oportunistickou, jakou ČSSD dělá nyní.

Třetí rovina je očekávatelná reakce voličů ČSSD, z nichž významná část nikdy neakceptuje případný odsuzující rozsudek soudu. Sociální demokracii v očích voličů oslabí to, jakým způsobem a jak rychle hodilo vedení této strany Ratha přes palubu. A to se již děje, to je vidět na volebních výsledcích. Vedení strany dělá mrtvého brouka, a přitom by Rathovi mělo být vděčné za jeho mlčení.

Samozřejmě, najít po vzniku „korupční“ kauzy míru angažmá špiček politické strany ve prospěch kohokoli bylo velmi složité. Ale bezskrupulózně Ratha předhodit policejně-prokurátorské mašinerii bez náznaku nějakého alespoň emocionálního angažmá je neuvěřitelné.

Jak se ČSSD postará o své voliče, když vlastně okamžitě hodila přes palubu svého čelného člověka? To je otázka, kterou si hodně voličů jistě položilo…

Již brzy po Rathově zatčení jsem se vyjádřil, že za mého předsednictví by se tohle nestalo. Co jsem měl tehdy na mysli? Hejtmani nikdy nesměli zajišťovat sponzorské peníze. To David Rath vyjádřil ve své závěrečné řeči: „Pokud se někdy mluvilo o penězích, šlo o peníze na volby…“

Rath ve svojí řeči rovněž zcela rozbil „koncepci“ obžaloby. V zemi s nezávislými soudy by byl prohlášen za nevinného. Český předpojatý soud má kouzelnou formuli „soud došel k názoru“. A to bez ohledu na fakta a důkazy.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Philipp Janýr - programátor

Pátek, 17.Července 2015, 18:57:38

To, že bylo zahájeno vyšetřování a že se kauza dostala před soud je přece zcela správné, především za situace, kdy se u Davida Ratha našlo sedm milionů v hotovosti v kufříku poté, co odházel od návštěvy. Dalších 30 milionů v hotovosti se našlo krátce poté u něj, nebo u jeho otce. Podstatné je, zda jeho trestní řízení probíhalo a probíhá za férových a zákonných podmínek a zda jsou jeho práva na obhajobu zajištována v dostatečné míře. Podle všeho, co o případu víme, tomu tak nebylo a nadále není.

Vše začalo tím, že Bradáčová nebyla vůbec místě příslušná a celé vyšetřování nebylo pod dozorem soudu (v roce 1950 zmizel z trestního řádu vyšetřující soudce) a dokonce o vzetí do vazby rozhodoval místě nepříslušní soud. Pak došlo, jak Jiří Paroubek správně popisuje, k změně obvinění a původní rozhodnutí předsedkyně dolní komory parlamentu se tak stalo zcela neplatné, nicotné. Zda takové pochybení může být dodatečně napraveno dalším rozhodnutím sněmovny o vydání poslance je pochybné. Nyní, když David Rath přednášel svojí závěrečnou řeč a někdo mu přinesl do soudní síně materiály, byly tyto soudem zabaveny, aniž by David Rath mohl rozhodnout, zda tyto materiály v rámci své obhajoby soudu vůbec chce předložit. Tím ten proces pro mě skončil.

Tohle byl tak masívní přešlap soudce, který tak intenzívně zasáhl do práv na obhajobu, že o spravedlivém procesu nemůže být již ani řeč. Soudní proces by bylo nutno tedy opakovat, tedy kdyby někdo v justici chtěl tuto hrubou chybu soudce Pacovského napravit. To, že se soc. dem. o Davida Ratha distancuje je velkou chybnou, neboť nejde jen o Davida Ratha, ale o to, zda justice jedná zákonně a férově. Ale spravedlnosti v ČSSD nikoho nezajímá. A to je velká chyba.

Ivo Horák - Praha 3

K případu dr. Ratha Pátek, 17.Července 2015, 21:34:35

Spravedlnost je složitá záležitost. Je spravedlivé, když je jeden člověk sledován způsobem, jenž v případě spáchání trestného činu povede k získání potřebných důkazů, zatímco sto nebo tisíc jiných je sledováno velmi povšechně či spíše vůbec ne? Zde vidím důvod citlivosti případu Davida Ratha.
Je podle mne zřejmé, že při zrodu a růstu většiny velkých i menších majetků v naší zemi participovala praxe muinimálně ne zcela legální, o korektnosti nemluvě. Je pravděpodobné, že vysoká politika nepatří v tomto smyslu k výjimkám, nicméně jedná se tu spíše o prostředí, v němž se nákaza šíří, než kde vznikla.
David Rath podle mne pravděpodobně nekrotil své ambice a touhu dostat se na finanční úroveň méně schopných lidí, s nimiž se setkával, přecenil svou inteligenci a podcenil míru pozornosti a nesmiřitelnosti svých odpůrců. Jeho pravděpodobné selhání mu vyčítám, měl jsem jej za skutečného "politického sportovce". Ještě více mu mám ovšem za zlé něco, co je dnes bráno jako samozřejmost, totiž, že nedokázal své selhání přiznat.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.