Když děti v životě neviděly uniformu

Poslanci projednávali novelu branného zákona. Stěžovali si na zanedbání obrany státu. Chtěli by posílit vazbu mezi občanskou společností a ozbrojenými silami. Je nutné, aby se zvyšovala identifikace obyvatel s vojenským prostředím?

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek projednávala novelu branného zákona. I přes různé námitky ji nakonec poslala do druhého čtení, kde se očekává její zásadní přepracování. Poslancům a poslankyním vadí především plošné odvody, které se týkají všech osmnáctiletých mužů a žen. Jejich hlavním účelem má být ověření zdravotní a osobní způsobilosti k výkonu vojenské činné služby. Odvedení se následně mohou zúčastnit dobrovolného tříměsíčního výcviku.

Návrh je kritizován proto, že namísto dobudování profesionální armády, doplnění jejího počtu a budování aktivních záloh pracuje s plošnými odvody a tříměsíčním výcvikem, u kterého není jisté, zda bude nějak obnovován a zda k něčemu bude. Právě zavedení plošných odvodů bude pravděpodobně na základě dohody ministra obrany Martina Stropnického a poslanců a poslankyň výboru pro obranu z novely vypuštěno.

Celá novela má podle ministra kromě jiného zvýšit účast občanů na obraně státu a posílit vazbu mezi občanskou společností a ozbrojenými silami. Při projednávání novely panovala obecná shoda na tom, že vzhledem ke zhoršené bezpečnostní situace ve světě je nutné zvyšovat vlastní obranyschopnost. Někteří poslanci si stěžovali, že se u nás tato otázka po zrušení základní vojenské služby zanedbala a jedenáct let se neřešila.

Poslanec Jaroslav Holík (ČSSD) zavzpomínal, že když byl na vojně, považoval to sice za ztracený čas, na druhé straně ho to ale naučilo určitým návykům, které podle něho dnes mladá generace nemá. „Nedokážu si představit, kolik z vás, z nás a ze všech si dokáže hodit na záda dvacetikilový bágl a šlapat třeba dvacet kilometrů. Ono totiž táhnout na zádech techniku, sžít se s přírodou a přežít v ní je něco jiného než tancovat na diskotéce, byť je to taky veliký sportovní výkon,“ prohlásil Holík.


Novela branného zákona má zvýšit identifikace obyvatel s vojenským prostředím. Foto army.cz

Jana Černochová (ODS) si pro změnu stěžovala, že z našich ulic vymizely vojenské uniformy. „Když jsme teď na některých našich základních školách využili možnosti aktivních záloh, které ukazovaly a vysvětlovaly studentům devátých tříd, co vlastně jejich činnost obnáší, tak se celá řada dětí přiznala, že poprvé vidí vojenskou uniformu,“ svěřila se poslankyně. Podle ní se z naší společnosti nemůže vytratit jakékoli povědomí o tom, co armáda dělá a proč tady je.

Poslanci a poslankyně, kteří se zatím do debaty o novela branného zákona zapojili, sice až na výjimky nechtějí návrat základní vojenské služby, ale stejně jako ministr obrany Martin Stropnický stojí o silnější vazbu mezi občanskou společností a ozbrojenými silami, o zvýšení identifikace obyvatel s vojenským prostředím.

Chce se tím říct, ano, jsme moderní vyspělý stát, který má profesionální armádu, ale zároveň naše společnost je natolik odpovědná, vlastenecky naladěná a ztotožněná s vojenským prostředím, že se hlásí k obraně státu a dobrovolně se podílí na aktivních zálohách.

S obranou státu to ale nemusí být tak jednoduché. Za obranné mohou být docela snadno vydávány i vojenské akce, které se odehrávají v relativně vzdálených oblastech od domovského státu a které mají de facto útočný charakter. Stačí záminka v podobě teroristického útoku nebo ohrožení kolektivní bezpečnosti například států Severoatlantické aliance či Evropské unie. Takové ohrožení může mít více podob. Nakonec i současný příliv migrantů může být důvodem k mnoha vojenským operacím provedeným pod heslem obrany státu.

V tomto smyslu jistá zdrženlivost občanské společnosti, která úplně nesdílí vojenský entuziasmus a od ozbrojených sil si zachovává určitý odstup, nemusí být na škodu. Rozhodování o podobných akcích se totiž nemá odehrávat v nějakém válečném opojení, kdy společnost a armáda jedno jsou a vezou se na vlně odhodlání vyrazit do boje. Naopak je třeba střízlivě uvážit, co konkrétní válečné dobrodružství obnáší a to nejenom pro daný stát, ale i pro oblast, kam daná operace směřuje.

Občané si ale mají být vědomi toho, že mír jakkoli dlouhý není nic samozřejmého a že válka jako taková nezmizela, jenom se prozatím odehrává v jiných než našich končinách. Proto je také třeba být solidární s těmi, kdo z válečných oblastí prchají. Není nic špatného na tom, když profesionální armádu doplní početnější aktivní zálohy. Přehnaná militarizace společnosti ve výsledku nepřinese mnoho dobrého. To, že děti nevídají vojenské uniformy, není taková škoda.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.