Bojová mise Mezinárodních síl pro podporu bezpečnosti (ISAF) pod vedením NATO v Afghánistánu formálně skončila. Stalo se tak 1. ledna. Mise s cílem zajistit bezpečnost nejdříve Kábulu a od roku 2003 i zbytku země trvala třináct let. Úkol vést boj proti Tálibánu, Al-Káidě a dalším ozbrojeným skupinám nyní přechází na afghánské bezpečnostní síly.

„Pozvedli jsme afghánský lid z temnot zoufalství a dali mu naději do budoucna (...) Naši afghánští partneři jsou nyní schopni převzít tíhu boje a také ji převezmou ,“ uvedl na uzavíracím ceremoniálu 28. prosince generál John Campbell, poslední z ISAFských velitelů.

Na ISAF automaticky navazuje nová mise zahraničních jednotek nazvaná Rozhodná podpora (Resolute Support). Její účastníci mají pomáhat afghánským bezpečnostním silám s náročnými operacemi, logistikou a výcvikem.

I Rozhodnou podporu povede NATO, na rozdíl od ISAF, jíž se zúčastnilo na 50 zemí, však bude skromnější. Podle zářijových dohod mezi afghánskou vládou, NATO a USA má v zemi zůstat 17-18 tisíc příslušníků zahraničních sil, z čehož 12 tisíc právě v rámci mise. Zbylá část, tzn. 5-6 tisíc mužů a žen, bude pod samostatným americkým velením a bude provádět průzkum, asistenční údery a dílčí protiteroristické operace.

V Afghánistánu bude dál působit také na 20 tisíc zahraničních kontraktorů mimo oficiální mise, kteří však budou najímáni na s misí související úkoly.

V rámci ISAF sloužilo v době její největší robustnosti v roce 2011 na 150 tisíc mužů a žen.

Úspěchy, mrtví, bilancování

Mise ISAF navázala bezprostředně na americko-britský útok zahájený 7. října 2001 — měsíc po 11. září. Oficiálně byla vyhlášena v prosinci 2001, a to s mandátem Rady bezpečnosti OSN.

Téměř žádný ze znalců dnes neuvádí, že mise ISAF uspěla absolutně. Jen málokdo se ale zároveň domnívá, že nezměnila vůbec nic. Nejviditelnějším úspěchem ISAF se stalo bezesporu vytlačení Tálibánu z velké části země a vycvičením mohutných — téměř 370tisícových — afghánských bezpečnostních složek.

Nejvíce kritizována je mise naopak za to, že ani za 13 let nesplnila svůj primární cíl — tedy zajištění bezpečnosti v zemi. Tento neúspěch byl patrný zejména v posledním roce, kdy Tálibán zintenzivnil svoje útoky a kdy už většinu bezpečnostních operací řídila afghánská armáda. Na straně afghánských bezpečnostních složek zemřelo 4600-5000 mužů, což bylo nejvíce od začátku mise.

Rok 2014 byl nejkrvavějším také pro civilisty — pod statistik OSN jich bylo zabito nebo zraněno na 10 tisíc. Příslušníků ISAF zemřelo za celých třináct let 3485, kontraktorů 1143.

Skalní obhájci ISAF uvádějí, že mise umožnila Afgháncům po dlouhé občanské válce konečně život bez tálibánského útlaku a každodenní šikany — že je navzdory pokračujícím střetům v zemi přiblížila k lepším poměrům. Argumentují například, že průměrná délka dožití Afghánců se během mise zvýšila o šest let, kojenecká úmrtnost klesla na polovinu a školy dnes navštěvuje až třetina dívek. Něco takového bylo za nadvlády Tálibánu nemožné.

Důslední kritikové naopak tvrdí, že způsob, jímž byla provedena, podnítil další násilí v regionu, a to v těch jeho částech, kde se dříve bojovalo jen sporadicky — například za pákistánskou hranicí.

Během bojů, kterých se účastnili příslušníci ISAF, zemřelo podle konzervativních odhadů na 18 tisíc civilistů, přičemž značnou část z nich zabily drony a letouny interventů prostě omylem. Piloti, resp. zpravodajská služba si přitom s Tálibánci dokázali splést nejenom pastevce, ale i svatebčany a účastníky různých oslav.

Další důsledky a co bude dál

Obhájci i kritikové angažmá NATO v Afghánistánu se v současnosti vzácně shodují v jedné věci — rok 2015 bude pro zemi klíčový. Tálibán již prohlásil ukončení mise ISAF za předstupeň svého konečného vítězství a očekává se, že na jaře podnikne rozsáhlou ofenzivu. Otázkou zůstává, jak si s ní afghánské bezpečnostní síly poradí.

Jenom Spojené státy investovaly do vybudování afghánské armády a policie za uplynulá léta 56 miliard dolarů. Země však stále nemá adekvátně použitelné letectvo ani výzvědnou službu.

USA budou moci i v roce 2015 z rozhodnutí prezidenta Obamy afghánské armádě vypomáhat drony a leteckými údery. V roce 2014 ale například Afghánci požádali o celkem 400 podpůrných leteckých úderů a Američané jim spolu s dalšími zeměmi NATO vyhověli pouze ve třiceti případech.

Druhou nejasností zůstává stabilita afghánské politické scény. Na místo prozápadního, ale proslule zkorumpovaného prezidenta Hamída Karzáího byl před půl rokem zvolen Ašraf Ghaní. Stoupenci jeho protikandidáta Abdulláha Abdulláha přitom uznali výsledek až poté, co Ghaní nabídl — za nátlaku Američanů — právě Abdulláhovi premiérský post s rozšířenými pravomocemi.

Afghánistán má tedy nyní jakousi vládu národní jednoty složenou ze zástupců znesvářených skupin a dva nejvyšší zástupce. Jak spolu budou Ghaní a Abdulláh vycházet? Naučila se už větší než symbolická část Afghánců věřit institucím namísto osobností? To jsou dle znalců nejzásadnější politické otázky, které zodpoví právě začínající rok.

Konečně třetí neznámou afghánského roku 2015 je ekonomika. Peněz v rámci zahraniční pomoci do ní přiteklo méně než do armády, stále šlo ale o desítky miliard dolarů. Afghánský HDP se zvedl z 2,5 miliardy dolarů v roce 2001 na 20 miliard v roce 2010, průměrný příjem Afghánce se ztrojnásobil a země donedávna vykazovala dvojciferný růst.

V roce 2012 ovšem začal růst zpomalovat a v roce 2014 stagnovalo afghánské hospodářství již úplně. I když výnos z exportu nově pěstovaných komerčních plodin, jako jsou pistácie, rozinky nebo fíky, dnes převyšuje tržby z tradičních odvětví typu výroby koberců, země zůstává zcela závislá na zahraniční pomoci. Například afgánskou armádu mají až do roku 2016 platit kompletně Američané.

Analytikové připomínají, že v Afghánistánu se sice nacházejí slušné zásoby železa, mědi a zlata, rozvoj příslušných těžařských kapacit však předpokládá úplně novou legislativu, nové elektrárny a železniční síť — v souhrnu tedy další ohromné investice a především mír. Tálibán naproti tomu tyje z pěstování a prodeje opia, které doposud živí i některé lokální vládce a velitele hlásící se ke kábulské vládě.

Další informace:

The Guardian Nato ends combat operations in Afghanistan

BBC News Nato marks transition to new Afghanistan mission

AFP Afghanistan's Economy Is In Trouble

Deustche Welle NATO troops end one Afghanistan mission, start another

Al-Džazíra NATO: Job done in Afghanistan?