NATO zanechá v Afghánistánu nejenom základny a nejrůznější infrastrukturu jako silnice, školy či zdravotní střediska, ale i tisíce mrtvých a pachuť po řadě násilných incidentů. Shodně to uvádí většina zpravodajských médií, které se spolu s blížícím se odchodem aliančních vojsk pouštějí do stále častějšího bilancování. Hodnotí se přitom jak mise NATO-ISAF, tak celá jedenáctiletá válka.

Zprávy z posledních dnů popisují zejména aktuální přípravy na stažení:

„NATO dnes (27. srpna) předalo afghánským orgánům 282 základen s vybavením a dalších 202 vyklidilo (...) Naši afghánští partneři přebírají stále větší díl odpovědnosti za vlastní bezpečnost a význam přítomnosti spojeneckých sil klesá,“ řekl v pondělí novinářům brigádní generál Steven Shapiro, který procesu předávání kapacit velí.

Soupis opuštěných a předaných základen zahrnuje dle Shapira celé obytné komplexy a opevněné areály se zázemím pro stovky vojáků, ale i pozorovatelny či malá kontrolní stanoviště u důležitých cest.

„V říjnu 2011 operovaly mezinárodní síly v Afghánistánu z asi osmi set základen. Nyní jim tedy zbývá méně než polovina,“ doplňuje AP.

Sily afghánské mise NATO tvořilo do letošního léta 130 tisíc příslušníků z celkem padesáti států. Největší kontingent — 93 tisíc mužů a žen — vyslaly do Afghánistánu Spojené státy, 48 tisíc vojáků z něj však spadalo pod přímé americké, ne alianční velení. Od letošního října má zastoupení USA klesnout na 68 tisíc lidí. Svoje vojáky mají též stáhnout další země jako Francie nebo Austrálie.

Konečné datum odchodu všech alianční sil bylo stanoveno na prosinec 2014, a to již strategickým plánem z roku 2010. Teprve poslední summit NATO v květnu letošního roku jej ale potvrdil jako definitivní. Afghánská národní armáda a policie mají převzít odpovědnost za všechny bojové operace už od léta 2013.

Podle zdrojů agentury Reuters ve vysoké diplomacii a vládních kruzích se zároveň stále, byť s přestávkami, vedou neoficiální rozhovory s některým z tálibánských vůdců o příměří, které by měli islamisté uzavřít s vládou Hamída Karzáího. Reuters na počátku srpna přímo informovala, že Američané chtějí učinit vstřícné gesto v podobě přemístění zajatých členů Tálibánu z věznice Guantánamo do Kataru. Podobný krok by ovšem musel schválit Kongres.

Boje a oběti

Souběžně s přípravami na odchod si masmédia všímají i přetrvávajících problémů mise. Počet úderů Tálibánu i obětí z řad koaličních vojáků je v porovnání s lety 2010 a 2011 nižší, stále však převyšuje průměry z let 2002 až 2008. Rovněž velikost oblasti kontrolované NATO či silami afghánské vlády zůstává relativní — vliv Karzáího režimu je totiž v řadě oblastí podepřen pouze úplatky či silou zbraní. Tálibán navíc využívá v posledních letech spíše přepadové a odbojářské metody boje, nikoliv územní ofenzivu.

Těžkosti působí NATO také kmenový bojovníci ze sousedního Pákistánu, jež si afghánský Tálibán najímá na různé záškodnické a teroristické akce. Zejména Američané proto vysílají stále přes hranici bezpilotní letouny, jejichž nasazení však odporuje mezinárodnímu právu. Tzv. dronům se občas podaří zneškodnit skutečně známé bojovníky — v posledních dnech například jednu z hlav klanu Hakkáníů —, často však zabíjejí pouze pastevce nebo vesničany, jež v dané oblasti tradičně nosí zbraň.

Podle komentátorů světových agentur se dále množí případy, kdy na jednotky Aliance zaútočí přímo afgánský voják nebo policista, jež by měl bojovat na jejich straně. V letošním roce bylo příslušníky afghánských bezpečnostních sil zabito 42 vojáků NATO. To je o sedm více než za celý minulý rok a o 22 více než za rok 2010.

Poslední z aliančních vojáků zemřeli tímto způsobem minulý týden. Shodou okolností šlo o Američany, a tedy první oběti z již třetí tisícovky vojáků USA, kteří v Afghánistánu padli. Další státy účastnící se mise ISAF ztratily v zemi od roku 2002 celkově tisíc vojáků. Českých vojáků zemřelo v Afghánistánu zatím pět.