Opravdová tvář války v Afghánistánu

Ze stránek WikiLeaks se od začátku týdne šíří informace, jež server získal z utajovaných vojenských zpráv. O čem uniklé zprávy pojednávají a jaký má celá událost význam?

Server WikiLeaks způsobil publikací 91 tisíců utajených vojenských zpráv o válce v Afghánistánu nemalý poprask na politické a mediální scéně. Někteří pozorovatelé hovoří dokonce o „nových Pentagon Papers“, kdy zveřejnění podobných zpráv o vedení války v Indočíně na sklonku šedesátých let přispělo dílem k jejímu ukončení. WikiLeaks po předběžné domluvě poskytla cenný informační materiál třem významným světovým periodikům – New York Times, Guardianu a Spiegelu.

Whistlebloweři z WikiLeaks podle slov jejího zakladatele Juliana Assange analyzovali prozatím jen dva tisíce zpráv. Assange tedy vyzval veřejnost, zejména pak vojáky a veterány, kteří v Afghánistánu sloužili, aby pomohli s objasňováním desítek tisíc zpráv, jež by mohli případně doplnit a obohatit svědeckými výpověďmi. Assange v rozhovoru pro Spiegel uvedl, že publikace ožehavých informací zásadním způsobem změní jak pohled na válku, tak její vedení ve vysokých politických kruzích.

Bílý dům ústy svého tiskového mluvčího Roberta Gibbse na publikaci dokumentů reagoval dle očekávání hněvivě: Jde o porušení federálního zákona a také o to, že klíčový materiál může vážně ohrozit vojenské úsilí armády Spojených států v Afghánistánu i Pákistánu a bezpečnost jejích spolupracovníků tamtéž. Americký prezident Barack Obama zopakoval Gibbsovo tvrzení s tím, že únik citlivých informací z bitevního pole z let 2004 až 2009 by mohl ohrozit jednotlivé osoby nebo vojenské operace. Obama dále uvedl, že tyto dokumenty neodhalují žádné novinky, ale skutečnosti, jež ho na podzim přinutily „učinit rozsáhlé přehodnocení americké politiky v Afghánistánu“.

Assange se ale proti obvinění ze strany Washingtonu ohradil: „Složky neobsahují žádné informace, jež by se vztahovaly k jednotkám aktuálně nasazeným v poli. Náš zdroj nás instruoval, abychom použili běžný postup při analýze těchto zpráv tak, aby se předešlo ohrožení bezpečnosti nevinných osob.“ Podobné nebezpečí se týká i zdrojů, s nimiž WikiLeaks spolupracuje, ovšem ze strany americké vlády. A to zejména proto, že se vesměs jedná o interní zaměstnance pracující ve vládních strukturách. Tyto anonymní zdroje považuje Assange za skutečné hrdiny. Případ armádního specialisty Bradleyho Manninga, jenž údajně WikiLeaks předal video z Iráku, kde americká bitevní helikoptéra postřílela dvanáct lidí včetně dvou novinářů, a dalších může sloužit jako odstrašující příklad.

Jednadevadesát tisíc zpráv je rozděleno do více než stovky kategorií a ty pokrývají časové období od ledna 2004 do prosince 2009. Je zde vylíčena činnost americké armády včetně běžného usmrcování civilistů a každodenní brutality Obamovy dobré války. Informace pocházejí hlavně od vojáků a vojenských zpravodajců, ale také z amerických ambasád. Odhalují tutlání zločinů napříč Afghánistánem, uzavírání tajných kontraktů, vydírání, mučení, vraždění; ilegalitu nesmyslné a hanebné destrukce.

Volně dostupné zprávy dále popisují, že v Afghánistánu jsou cíleně zabíjeni civilisté, jejichž počty jsou zkreslovány nebo se o nich vůbec nepíše a tak dále. Assange otevřeně přiznává, že jeho server chce ovlivnit veřejné mínění a činnost těch, kdo válku drží v chodu a profitují z ní; chce vrhnout světlo na špinavost války v naději, že se nálada ve společnosti změní a dospěje se k ukončení konfliktu.

Dokumenty se rovněž zmiňují o spolupráci pákistánské tajné služby ISI s Tálibánem, což historik a novinář Gareth Porter chápe jako „politicky nejvýznamnější téma odtajněných materiálů“. List New York Times otiskl zprávu o stycích mezi Pákistánem a Tálibánem, jež reflektuje „hluboké podezření mezi americkými představiteli o tom, že pákistánská tajná služba léta skrytě podporuje afghánské povstalce, i když Pákistán od Washingtonu každý rok obdrží více než miliardu dolarů.“ Problém dvojí hry týkající se Afghánistánu patří k jedné z nejvýraznějších politických slabin Obamovy administrativy, protože se opírá zejména o závislost na politické a národní bezpečnostní elitě, která se obává, zda ještě existuje šance na úspěšnou válečnou strategii v Afghánistánu, míní Porter.

Porter dodává, že pokud by pákistánské fundamentální zájmy v Afghánistánu narazily na americké zájmy, a nastal by mezi nimi nevratný rozkol, důvěryhodnost strategie Obamovy administrativy týkající se boje s Tálibánem by dostala zásadní a možná i fatální ránu.

Odtajněné zprávy podle Assangeho slov nezahrnují operace speciálních jednotek, operace CIA a vzdušné útoky bezpilotních letadel; nezahrnují zprávy o korupci týkající se afghánských úřadů a ani některé regulérní aktivity americké armády. Přestože jsou ti, kdo tvrdošíjně podporují vojenské dobrodružství v této násilím a chaosem zmítané zemi, činem WikiLeaks hluboce pobouřeni, toto mediální těleso lze směle označit za vzor žurnalistické práce.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.