Zisk nebo život?

Lékaři bez hranic upozorňují na zhoršující se dostupnost léků v chudších částech světa. Naše schopnost distribuovat spravedlivě zdravotní péči se v některých bodech střetává s volnotržní ideologií.

Podle včera publikované zprávy se Lékaři bez hranic (LBH) kriticky vyslovili k dostupnosti léků v chudé části světa. Připomeňme, že tato mezinárodní nezisková humanitární organizace poskytuje od roku 1971 zdravotní péči obětem přírodních katastrof, válečných konfliktů a epidemií, a že pečuje také o obyvatele z geografických, politických či ekonomických důvodů vyloučené ze zdravotní péče.

Uvádí se, že působí v sedmdesáti zemích. Jejich jednání nepodléhá žádným politickým, náboženským či ekonomickým zájmům. Za tuto svou činnost byla organizace vyznamenána Nobelovou cenu míru v roce 1999. Čeští zdravotničtí pracovníci se na činnosti podílejí od toku 2006.

Činnost LBH je ekonomicky možná, protože značná používaných část léků včetně důležitých očkovacích látek je vyráběna v Indii. Jsou to tzv. generické léky. Takový přípravek obsahuje stejné léčivo ve stejném množství (s určenou možnou odchylkou) jako příslušný originální přípravek, má i stejnou lékovou formu, např. tablety nebo tobolky, a stejnou biologickou účinnost. Pouze poměr použitých pomocných látek může být od originálu odlišný. Je u něj nutno prokázat, že se lék chová v organismu stejně jako originální lék.

Přitom však nejsou požadovány některé atesty a studie. Léky se mohou vyrábět a distribuovat po vypršení lhůt patentové ochrany originálů. Proto jsou generické léky levnější a jsou dostupné lidem z chudých zemí.

Podle upozornění LBH se západní firmy výrobě generických léků snaží zabraňovat. Když patentová ochrana léku končí, uvedou na trh prakticky stejný lék, jen s nepatrnou změnou a nově jej pod novým názvem patentují.

Indie se snaží tomu čelit a zavádí odlišná pravidla pro to, který lék může být patentován. Indický patentový úřad vydal roku 2012 licenci na výrobu generického léku proti rakovině. Farmaceutický koncern Bayer se odvolal, avšak indický nejvyšší soud však odvolání odmítl.

Tato politika na ochranu zájmu pacientů vede k překonání monopolu, umožňuje vyrábět generické léky a usnadňuje přístup chudých k léčení. Na Indii však prý tlačí USA, Japonsko, Švýcarsko a Evropská unie a snaží se ji přimět, aby od své praxe ustoupila a přizpůsobila své patentové předpisy Západu, kde jsou generické léky užívány okrajově. Znamenalo by to, jak upozorňuje organizace, že by umírali lidé, které doposud levné léky zachraňují.

Lékaři bez hranic jsou mezinárodní nezisková humanitární organizace. Zdravotní péči poskytují od roku 1971, pečují hlavně o obyvatele z geografických, politických či ekonomických důvodů vyloučené ze zdravotní péče. Foto lekari-bez-hranic.cz

Léčba tržním fundamentalismem
Vysoké ceny léků a také různých diagnostických a terapeutických zařízení si mohou dovolit bohatí pacienti. Je povážlivé, že pouze relativní bohatství dává právo na život. Naší duchovní a kulturní tradicí zaručené právo na život a na ochranu zdraví je prakticky popřeno.

Prohrávat v tomto boji o zdraví a o život je prý přirozené a pomáhat poraženým prý znamená deformovat trh. Údajně se tím trestají úspěšní za jejich talent a úsilí. Stoupenci trhu bez přívlastků by možná dodali, že chudý si může sám za to, že na léky nemá. Měl být nadanější a měl se více snažit, měl být zdatnější v konkurenci.

Tržní fundamentalisté shledávají v evropských strukturách socialismus. V Evropě je totiž běžné, že stát občanovi odebírá část příjmu a převádí ji na zdravotní pojištění. Kromě toho k pojištění přispívá zaměstnavatel (je-li to příjem ze závislé práce) a stát.

Drahé, a stále dražší léčení zatěžuje rozpočet natolik, že se sociální stát začíná jevit jako neufinancovatelný. Asociální politické síly se pokoušejí omezit ústavní právo občana na bezplatnou zdravotní péči na základě zdravotního pojištění. Celé segmenty zdravotní starostlivosti jsou už teď placené, např. značná část zubařských úkonů, léky proti artróze atd.

Výjimkou je evropský sociální stát, který nárok na léčbu na základě veřejného pojištění garantuje. Je to křehký a nejistý výsledek demokratického politického procesu. Giganti jako USA nebo komunistická Čína nárok na ochranu zdraví občanů nezaručují. USA k tomu s přičiněním současného prezidenta Obamy pozvolna (a přes mohutný odpor pravice) k všeobecnému zdravotnímu pojištění směřují. Zastávají v tom však za Evropou o více než půl století.

Farmaceutické firmy vysvětlují vysoké ceny léků a jejich růst tím, že vývoj léku je dlouhodobý a náročný. Uvedení léku na trh předchází rozsáhlé farmakologické, toxikologické a několikastupňové klinické testování. Tím se zjišťuje účinnost a bezpečnost testovaného prostředku. Tuto argumentaci je jistě potřebné sledovat a posuzovat.

Na cenách léků a léčebných zařízení se nepochybně projevuje i zákon nabídky a poptávky. Je to patrné i z toho, že rozdíl ceny mezi původním a generickým lékem je někdy až stonásobný. Právě tam, kde jde o lidské zdraví nebo dokonce o život, tahá pacient, potažmo v jeho zastoupení stát za kratší konec provazu. Musí chtě nechtě přistoupit na stanovenou cenu. Nefunguje tam cenová konkurence, takže vzniká vážné podezření, že jde o utajené kartely. Když se něco podobného děje mezi soukromými subjekty, říká se tomu vydírání.

Produkce zajišťovaná soukromými subjekty se ukazuje v mnoha ohledech jako výhodná ve srovnání se státně řízenou ekonomikou. Skýtá prostor pro svobodu ekonomických aktivit. Ukazuje se, že samoregulace je účinnějším nástrojem než byrokratické státní plánování.

Věcné pozorování však rovněž ukazuje, že dogmaticky vyznávaný a neomezený trh, tedy priorita zisku nad vším ostatním, může být reálně v rozporu s něčím tak elementárním, jako je právo na život.

Případ s generickými léky a tlakem na jejich vyloučení nebo aspoň omezení je jen příkladem. Trh (jak se u nás začalo v devadesátých letech říkat) bez přívlastků, může být nebezpečný a demokratický stát musí nad ním mít kontrolu, a to s ohledem nejen na zdravotní, ale i sociální, kulturní a ekologické zájmy.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.