Stát jde příkladem, zaměstnanci si více volna zaslouží
Jaroslav BicanVláda svým rozhodnutím, které umožňuje státním zaměstnancům zařazeným pod služební zákon vzít si volno při významných rodinných událostech, ukázala, že podporuje rodinu, a naznačila, že podobnou cestou by se mohli vydat i další zaměstnavatelé.
Vláda v pondělí přijala nudně znějící nařízení: „o dalších překážkách ve službě, za které přísluší státnímu zaměstnanci plat“. Titulek zprávy, která o tom vyšla na Novinkách.cz, měl onačejší náboj: „Úředníci budou mít víc volna než ti, co je platí“.
V původní verzi titulku bylo navíc ještě slůvko „daleko“, daleko víc volna. Aby čtenář nebyl na pochybách, kdože to úředníky platí a má jim tedy to uvedené volno závidět, bylo možné se hned pod nadpisem dočíst, že státní úředníci zařazení pod služební zákon budou mít „více volna než běžní zaměstnanci například ze soukromé sféry, kteří je de facto platí“.
Podobnou zprávou lze velmi snadno zasít nesváry mezi různé skupiny obyvatel a postavit je proti sobě. Ponechme stranou, že úředníky nikdo nemá rád, že podle všeobecně zažité představy lidem jen komplikují život, vymýšlí si nesmysly a starají se hlavně o to, aby měli svá teplá místečka.
Novinky.cz se rozhodly z nevinného článku udělat pomocí jeho titulku a podnadpisu zprávu o tom, že úředníci budou mít nárok na něco, na co ostatní zaměstnanci ne a aby podtrhli to, že si úředníci danou výhodu nezaslouží, doprovázela článek anketa s otázkou: „Souhlasíte s tím, aby úředníci zařazení pod služební zákon měli více volna?“ V odpoledních hodinách z více než 10600 hlasujících uvedlo ano jen 8 % a ne celých 92 %. Jak by asi ona anketa dopadla, kdyby titulek zprávy byl o něco méně štvavý?
O kolik volna tedy jde? Je to aspoň týden ročně? Zkusme si to spočítat, největší položka je jeden den v kalendářním roce na zařízení osobních záležitostí, pak dva dny v období šesti týdnů po narození dítěte, jeden den k účasti na svatbě sourozence nebo vnoučete, další den k uzavření registrovaného partnerství, jeden den k doprovodu dítěte do základní školy v první den jeho povinné školní docházky a zpět, jeden den k účasti na vlastní promoci, promoci dítěte, sourozence nebo vnoučete. A to je vše.
Aby se úředník dostal na několik dní za rok, musel by mít hodně dětí a dalších příbuzných, často se registrovat, případně by se jeho sourozenci a vnoučata museli často vdávat či ženit, a nebo by musel mít v rodině velký počet promujících. Konflikt přináší čtenost, proto asi ta snaha stavět úředníky proti ostatním zaměstnancům, zejména v soukromé sféře. Zkusme se ale zaměřit na interpretaci nařízení vlády, která je v článku obsažena.
Novinky.cz ho vykládají tak, že povede k tomu, že úředníci budou mít víc volna než ti, kdo je platí. Úředníky ale neplatí jenom zaměstnanci, nýbrž také živnostníci, firmy, každý, kdo hradí daň z přidané hodnoty či spotřební daň, ale nejenom to, úředníci mohou být placeni i z nedaňových příjmů státu (pronájmy, prodej nemovitostí, privatizace státních podniků atd.), zkrátka říct, že úředníci budou mít víc volna než ti, co je platí, je interpretace dosti děravá.
Když už se ale Novinky.cz rozhodly dát své zprávě určitý výklad, zkusme to také. Stačil by k tomu titulek: „Stát jde příkladem, zaměstnanci si více volna zaslouží“. A věta pod ním: „Vláda svým rozhodnutím, které umožňuje státním zaměstnancům zařazeným pod služební zákon vzít si volno při významných rodinných událostech, ukázala, že podporuje rodinu, a naznačila, že podobnou cestou by se mohli vydat i další zaměstnavatelé.“
Čtenost by měl takový text asi menší, ale míra zkreslení je nižší, a hlavně, proč poštvávat proti úředníkům kvůli několika dnům volna? Nebylo by lepší psát o tom, že takové opatření může sloužit jako dobrý příklad i pro ostatní?