Deník Referendum Domov

Výhrady k samotné myšlence profesionální státní služby, jak je shrnul ve svém komentáři z levicové pozice Ivan Štampach, vycházejí z premisy, že demokracie a byrokracie, či jinými slovy princip občanské vůle a princip odbornosti jako jediného určujícího kritéria, jsou v zásadním rozporu.

Představu mocného úředníka, který nezodpovídá občanům za své jednání, považuje kolega Štampach za popření demokratické politiky. Mluví dokonce o náhradě demokratické politiky byrokratickou státní správou. Vládu úředníků-odborníků považuje za součást hierarchického modelu společnosti.

Domnívám se, že jde o kritiku závažnou a dotýkající se řady důležitých témat. Degradace demokratické politiky jako sféry, kde se na základě volby (přímé či nepřímé) formuje rozhodování, které má legitimitu, je nesporně velkým problémem. Toto oslabování demokratického rozměru probíhá například ve směru k velkým ekonomickým hráčům, kteří si sféru politiky kupují či najímají.

Za potenciální hrozbu pro demokratickou politiku je jistě možné považovat i byrokratickou státní správu. Řekl bych však, že především tehdy, pokud se dostane pod přílišný vliv jednotlivých (ne nutně politických) stran a skupin ve společnosti, když se namísto své vlastní role profesionálně a v souladu s právem obstarávat záležitosti týkající se všech občanů stane vykonavatelem parciálních zájmů.


Byrokracie a demokracie tedy nejsou v protikladu, nebo přinejmenším nemusejí být. Skupinový zájem, na němž je založena demokratická politika, a zájem obecný, jemuž by měla sloužit nezávislá a na odbornosti založená státní správa, se doplňují. Foto flickr.com 

Byrokracie a demokracie jsou skutečně dva do jisté míry protikladné principy. Jeden z nich je založen na odbornosti, na jistých zvláštních, postupně nabývaných znalostech a dovednostech, druhý představuje rozměr otevřenosti, nepředvídatelnosti, ztělesněný ve střídání politických garnitur s (více či méně) odlišnými programy.

Jakékoli jmenování do vysoké funkce na základě výběrového řízení s předem danými podmínkami a podle rozhodnutí úzce složené odborné komise je vlastně popřením demokratického principu, protože často dosti vlivné pozice, které rozhodují o věcech týkajících se mnohdy všech občanů, nejsou obsazovány na základě vůle těchto občanů, vyjádřené ať již přímo nebo skrze volené zástupce.

A přece by asi těžko někoho napadlo považovat takováto výběrová řízení na základě odbornosti za něco nedemokratického. Spíš naopak, je snaha (často marná), aby probíhala co nejvíce odděleně od všech vnějších vlivů, tak aby kritériem byla skutečně odbornost, tj. zkušenosti a znalosti potřebné pro dobré vykonávání dané funkce. Profesionální státní služba by se snad dala přirovnat k takovémuto výběrovému řízení v trvalé podobě.

Nezávislá státní služba, nezávislé úřednictvo není konkurentem demokratické politiky. V ideálním případě by mělo být jejím efektivním spolupracovníkem. Efektivním, protože nezávislým a schopným ze své pozice účinně korigovat některé lapsy a nedostatky, které politická sféra není schopna odstranit nebo je dokonce sama generuje.

Byrokracie a demokracie tedy nejsou v protikladu, nebo přinejmenším nemusejí být. Skupinový zájem, na němž je založena demokratická politika, a zájem obecný, jemuž by měla sloužit nezávislá a na odbornosti založená státní správa, se doplňují. Hierarchický princip má své opodstatnění, pokud jeho určujícím kritériem, jakousi jeho vertikálou je odbornost a úcta k zákonům, ne nabytí zisku či nepřiměřené moci.

Úkolem profesionální státní správy skutečně nemá být suplovat roli politiků či jim odebírat pravomoci, spíš pomáhat tomu, aby politická rozhodnutí mohla být efektivně a bez zbytečných zmatků a prodlení realizována. Obávat se, že demokracii ohrožuje nezávislé úřednictvo, se tak trochu podobá obavám například z nikým nevolených občanských iniciativ či (rovněž nikým nevolených, ale podle určité procedury jmenovaných) soudců.

Demokratická politika má dnes ve svém boji o legitimitu a nezávislost dost co dělat s vlivem velkého byznysu a lobbystických skupin. Nezávislá státní správa by pro demokratickou politiku nebyla dalším protivníkem, ale mnohem spíše pomocí v tomto zápase. Doufejme, že se jí na základě budoucí podoby služebního zákona alespoň částečně také stane.