Napsaly o tom hned v pondělí stovky médií z celého světa, a tak si to někteří vyložili jako typický výsledek španělských voleb. Je to však vskutku mimořádná věc: v Barceloně — to jest ve městě o třetinu větším než Praha — se podařilo zvítězit široké koalici kandidátů z řad někdejšího protestního hnutí rozhořčených, občanských sdružení a malých levicových i zelených stran, včetně populárních Podemos. V Madridu, to jest v 3,2milionové španělské metropoli, pak téměř zvítězilo uskupení podobné.

V čele barcelonské koalice Barcelona En Comú stanula jednačtyřicetiletá aktivistka Ada Colau známá z kampaní a přímých akcí, jimiž se skupiny angažovaných Španělů snaží v posledních letech bránit vystěhovávání rodin, které si nemohou dovolit splácet hypotéku.

V čele madridské koalice Ahora Madrid stanula jednasedmdesátiletá emeritní soudkyně Manuela Carmena, které část publicistů přezdívává Rudá babička.

Jak Barcelona En Comú, tak Ahora Madrid dokázaly poprvé ve Španělsku, a vzácně i v celoevropském měřítku, prorazit až k politickému vrcholu navzdory ohromné vnitřní rozmanitosti, minimu financí, velmi silným protivníkům a s nezvykle radikálními programy.

Všední pak nejsou rozhodně ani profily, respektive životní příběhy lídryň, které koalice k volebnímu úspěchu dovedly.

Kampaň od píky

Ada Colau z Barcelona En Comú žila v protestním hnutí od malička. Jak řekla reportérům AFP, rodiče jí nikdy nedali zapomenout, že 3. března 1974, tedy v den, kdy se narodila, popravil režim generála Franka posledního politického vězně.

Colau po střední škole studovala filozofii, ale nedostudovala, jelikož jí došly peníze. Následně pracovala několik let jako uklízečka a myčka nádobí, než našla v roce 2007 práci v sociálním výzkumu. Dnes žije v podnájmu s partnerem a čtyřletým synem, nevlastní auto a všude chodí zásadně v riflích a halence.

Politicky a občansky se angažovala postupně ve studentských odborech, alter-globalizačním hnutí a protestech proti španělskému angažmá v irácké válce. Politickou vůdkyní se stala posléze v kampani za práva Barceloňanů postižených hypotéční krizí, v níž její sdružení Platforma za oběti hypoték zabránilo více než tisícovce vystěhování.

V rámci přípravy na letošní volby se Colau dokázala dohodnout s reformní i důslednou levicí, zelnými, trockisty i anarchisty, pro něž jsou městské volby na barcelonské scéně jedinými, které nebojkotují.