Stát by se měl omluvit mně
Ivan ŠtampachIvan Štampach o tom, kdo by se měl komu omlouvat. Je-li nemožné zločin stíhat na půdě parlamentu, jde o podporu zločinného jednání. Kupčit s mandáty pod ochranou poslanecké imunity je proti duchu spravedlnosti.
O víkendu jsme se dověděli, že kauza někdejších poslanců za ODS Marka Šnajdra, Ivana Fuksy a Petra Tluchoře po už známém soudním rozhodnutí byla slavnostně završena tím, že pánové byli odškodnění částkami od 507 000 do 847 000 Kč a že se jim stát za trestní stíhání a za vazbu omluvil.
Připomeňme, že šlo o kauzu, kdy v listopadu 2012 chyběla tehdejší vládě většina potřebná k prosazení daňových opatření, což se občas připomíná, a zákona o domnělém vyrovnání státu s církvemi, na což se při této příležitosti zapomíná. Tři poslanci byli důsledně pravicoví, a k tomu patří také nízké daně, pochopitelně spojené s nízkými státními výdaji např. na kulturu, školství nebo sociální péči.
K pravicovému pojetí patří koncepce, podle které ten, koho konkurence na pracovním trhu odhodila do škarpy, tam má zůstat, a ještě je třeba do něj kopnout. Žijeme pochopitelně v civilizované střední Evropě a tuto zločinnou ideologii nelze realizovat naplno. Proto ani tragické sedmiletí pravicových vlád nestačilo na úplné odbourání sociálního státu budovaného dlouhá desetiletí.
Jmenovaní bývalí poslanci byli zřejmě důsledně (neo)liberální, a proto nechtěli podpořit zvýšení daní ani návrat státu k feudálnímu modelu, podle kterého církev financuje své aktivity z výnosu svého majetku. Jakmile se stát začal v době osvícenství emancipovat od církevní moci, zbavoval církev této pozice a spojil svobodu vyznání s důslednou kontrolou náboženských organizací.
Ještě, že tu máme Jiřího Přibáně a Ivana Štampacha, kteří toto nemorální chování, tuto zjevnou nespravedlnost veřejně zkritizují.
P.S. O špatném "restitučně-odlukovém" zákonu ani nemluvě
Soudní rozhodnutí je bezpochyby nutno respektovat, i když jsou velmi problematická; ale těm třem se dostalo rehabilitace pouze soudní a hmotné, v žádném případě ne mravní.
Mimo jiné je to také další z ukázek principů politického systému, v němž se dostávají do klíčových pozic lidé, od nichž nic dobrého nelze čekat.
Škoda jen, že autor článku k tomu všemu potřebuje katolickou církev včetně historické reminiscence Bílé hory. Snad jen pro připomenutí: o majetek katolickou církev nepřipravil krádeží žádný osvícenský panovník usilující o její kontrolu, ale komunisté po roce 1948.
Jiří Vyleťal
Proto by se občanům měly omluvit naši soudci, že takovouto praxi připouštějí a dokonce fakticky podporují.