Exposlanci za všechny prachy

Bývalí poslanci ODS Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr se na státu domáhají odškodného každý ve výši čtyř milionů korun za vazbu, která na ně byla uvalena. Největší újmu utrpělo politické, etické a právní vědomí občanů.

Drzé čelo je lepší než poplužní dvůr. O bývalých poslancích ODS Petru Tluchořovi, Ivanu Fuksovi a Marku Šnajdrovi dávno víme, že v politice i byznysu uměli vždy chodit. O své ceně nepochybují. Proto nás ani nemůže překvapit, že si každý z nich řekl státu o čtyři miliony.

Vyčíslili tak svoji víc než měsíc trvající vazbu, kterou na ně státní zástupce uvalil v kauze tzv. poslaneckých trafik. Trojici politiků vyšetřovatelé dodnes podezřívají, že směnili poslanecké mandáty za příslib lukrativních postů ve firmách se státní účastí pro sebe či své blízké. Nečasově vládě to umožnilo protlačit na sklonku roku 2012 Sněmovnou reformní balíček ve znění, s nímž Tluchoř, Fuksa a Šnajdr původně nesouhlasili. Trojlístek ale zachránil Nejvyšší soud, podle kterého byli kryti poslaneckou imunitou.

Od té doby zlí jazykové nejapně vtipkují, že na parlamentní půdě by šlo beztrestně i vraždit. Žalobci jsou ale suchaři a dál hledají cestičky, jak Tluchoře s Fuksou a Šnajdrem pohnat do soudní síně. Buďme však k jejich úsilí raději skeptičtí. Celý případ už i tak získal aktérům věhlas, který si za rámeček nedají. Bezesporu se dostanou do skript ústavního práva a politologie.


Petr Tluchoř požaduje „tři miliony za morální újmu, pět tisíc za den vazby a materiální náklady.“ Foto Aleš Behounek, Mediafax

Laťka politické kultury byla jejich zásluhou notně snížena a lidé ztratili o papaláších poslední iluze. Protikorupční hnutí Oživení navrhlo slavit 16. července (kdy padl verdikt Nejvyššího soudu) Den poslaneckých trafik. Na druhou stranu ale poté, co si na „standardní politický deal“ (termín expremiéra Nečase, jehož stíhání rovněž neskončilo) posvítili vyšetřovatelé, komplet se odporoučela koaliční vláda, jež nevynechala jedinou příležitost k prosazení svojí vůle.

Můžeme se už jen přít, jestli exposlanci požádali o odškodnění za vazbu, jelikož se cítí dotčeni (vždyť se chovali v souladu se svým nejlepším vědomím a svědomím, že...), anebo chtějí na trapné epizodce ještě vydělat.

Zákon přiznává nárok na odškodnění za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím či nesprávným úředním postupem. V roce 2012 Nejvyšší soud označil za přiměřené odškodnění ve výši 500-1500 korun za den vazby. Petr Tluchoř požaduje „tři miliony za morální újmu, pět tisíc za den vazby a materiální náklady.

Ministerstvo spravedlnosti ale na nebohé expolitiky udělalo dlouhý nos. Právo na náhradu škody prý nemá ten, kdo byl zproštěn obžaloby, nebo jehož trestní stíhání bylo zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný. To advokáti vazebně stíhaných rozporují - hájí se např. tím, že stíhání pokračuje - a podali na stát žalobu.

Poněvadž zdejší soudy občas propadají absurdnímu humoru, nemůžeme odhadnout, jak příběh, v jehož různých dílech nechyběly peníze, láska, nenávist ani vysoká politika, skončí. Politická cena již naštěstí zaplacena byla. A morální vlastně též.

Laik si ostatně může myslet, že ministerstvo spravedlnosti mohlo být velkorysejší a houževnatému triu proplatit jednu korunu za každý den věznění. Zhruba tak by se dal letmo posoudit legální nárok stíhaných po odečtení újmy, kterou přičiněním jejich a Nejvyššího soudu utrpělo politické, etické a právní vědomí občanů.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.