Průjezd vojsk ve světle sociologických průzkumů
Jiří DolejšJiří Dolejš se vrací ke čtyřdenní návštěvě amerického konvoje — tentokrát očima statistik. Mainstreamová média rámovala výsledky sociologických průzkumů téměř jako dodatečný plebiscit o českém vstupu do NATO.
Americký konvoj na cestě z cvičení „Atlantic Resolve“ ve středu opustil po čtyřech dnech území České republiky. Rozruch, který tento konvoj vyvolal, však pokračuje v debatách o smyslu tohoto manifestačního přesunu. Jaká vlastně byla reakce české veřejnosti.
V šetření agentury STEM/MARK, tedy samostatné odnože Střediska empirických výzkumů pro marketingové analýzy, odpovědělo 82 % respondentů záporně na otázku, zda jim průjezd americké kolony vadí. Další agentura Phoenix Research se pro změnu ptala, zda lidé v konvoji vidí ohrožení ČR — záporné odpovědi se jí dostalo od 78 % respondentů. Zdálo by se tedy, že nad nedávným průjezdem kolony vlastně není moc co diskutovat. Problém je v tom, že nešlo o běžný průjezd, jakých už se v minulosti uskutečnily stovky a které proběhly ve vší tichosti. Z tohoto průjezdu se totiž stal doslova nástroj propagandistické bitvy.
Referendum ex post
Vybraná sociologická data pak byla mainstreamovými médii okamžitě vydávána za výraz všelidového nadšení a loajality s každým (třeba i budoucím) rozhodnutím NATO, požehnání pro přípravu svaté války na východě a div ne za jakýsi dodatečný plebiscit o samotném vstupu do NATO. Česká republika totiž (na rozdíl od vstupu do EU o pět let později) nevstupovala v roce 1999 do NATO cestou referenda.
Oba průzkumy a zejména pak jejich interpretace však mohou být zavádějící. Postoj vůči průjezdu se může například zásadně lišit od názoru na veškerou činnost NATO v Evropě. Výsledky průzkumů byly zkrátka mainstreamovou propagandou zarámovány až příliš reduktivně.
Je dobře, že navzdory určité přeexponované hysterii na sociálních sítích nedošlo při přesunu vojsk k násilnostem nebo jinému neštěstí. Češi se v podstatě zachovali rozumě a k nevětším pitomostem se nepřidali.
Úplná idyla to ale nebyla. Mezi respondenty lze jistě najít řadu těch, kdo celý průjezd prostě a jednoduše „skousli“ a mávli nad ním rukou. Nehodlali kvůli němu rovnou lézt na barikády, ale zároveň cizí vojáky ani nešli vítat chlebem a solí. Abychom mohli takovou množinu lidí zaznamenat, potřebovali bychom podrobnější a lépe strukturovaný dotaz. Pro lepší orientaci se tedy musíme obrátit na jiný průzkum…
Je to složitější
Pro někoho tu může znít překvapivě, ale podle ankety agentury SANEP pro deník BLESK 51,9% lidí není ztotožněno s přesunem. Vadí jim, že je teatrální demonstrací síly (25,8%), že je v napjaté atmosféře zbytečný (14,3 %) a ostatní se distancují vůči jakémukoliv přesunu cizích armád (11,8 %). K tomu přidejme fakt, že mnoho lidí nečekalo na průjezd ani tak kvůli nějakému holdu Američanům, ale z obyčejné zvědavosti: podobná přehlídka uniforem a techniky se zkrátka nevidí každý den.
Častou reakcí na průzkumy, které nepasují do předem připraveného, mainstreamového obrazu reality, je, že se jedná o neprofesionální, neseriózní či dokonce manipulativní práci, jejímž cílem je zasévat chaos a relativizovat klíčová sdělení o společenské realitě (v tomto případě vysílat negativní signál o vztahu ČR k spojencům). Někteří dokonce zpochybňují způsob výběru reprezentativních vzorků.
Lze se domnívat, že tady problém není. Výběr respondentů je profesionální záležitost (děje se náhodně a podle kvót), a případné nedodržení principu reprezentativnosti by příslušnou agenturu deklasovalo. Přesto jsou předložená data pro určitou část veřejnosti červeným hadrem: sotva někdo zamává grafem, je obviněn z manipulování.
S jednou vysokoškolskou zkouškou ze sociologie si nechci hrát na experta. Jako letitý uživatel sociologických výzkumů však jsem schopen vnímat věcné a metodické souvislosti. Jistě, kdo si placený výzkum objedná, může si jeho otázky předem určit. Výsledek je pak svým způsobem ovlivněn, když mohou respondenti volit jen z omezeného okruhu možností. I jeho hodnocení může nakonec zadavatel provést po svém.
Znalost metodiky výzkumu může veřejnosti přispět k racionálnímu zhodnocení výsledků výzkumu. A o to jde. Oddělit fakta od propagandy a nenaběhnout si na nesmysly - padni komu padni. Netýká se to jen těch, kteří nedokáží přijmout jiný názor než glorifikaci vlajky s hvězdy a pruhy. Na počátku průjezdu zveřejnila např. Rosijskaja gazeta v komentáři ke zprávě o protestních shromážděních v ČR proti průjezdu americké kolony, že dvě třetiny našich občanů jsou proti. Zavádějící prohlášení hraničící s propagandou tedy zaznívají na obou stranách konfliktu.
Otazníky veřejného mínění
Hodnocení podobných průzkumů tedy vyžaduje především klidný a věcný přístup. Svým exkurzem do aplikované sociologie nezpochybňuji, že významná část české veřejnosti členství v NATO přijala. I takové tvrzení s sebou však nese některé významné otazníky.
V průzkumu renomované instituce CVVM z ledna 2015 jen 40 % dotazovaných souhlasilo s tezí, že NATO pomáhá míru a stabilitě ve světě. Co asi zabránilo v kladné odpovědi zbylým šedesáti procentům? S každým přibývajícím zásahem na cizím území, s každým dalším preventivním úderem či požadavkem navyšování výdajů na zbrojení budou podobné rozpaky pouze narůstat.
Propagandistická klišé jsou jedna věc, reálné problémy a postoje obyvatelstva druhá. Místo vyhlašování vítězů souboje o mínění české veřejnosti se vraťme raději k otázkám, které naše občany skutečně trápí a k tomu, jak je doposud na tyto otázky odpovídáno. V otázce budoucího zajištění míru a bezpečnosti to bohužel zdaleka není tak bezrozporné.
Tak tohle, Jiří , přeháníš. Je-li vypjatá propaganda o přehánění a kritizuješ-li to oprávněně, tak propagandisticky, prosím, nepřeháněj. Pokud jde o ty průzkumy: Z 80-ti procentního podílu odpovědí "nevadí"("ne") na otázku, zda vadí průjezd konvoje,nelze opravdu vyvodit názor, že tyto odpovědi vyjadřují souhlas (tedy bezpodmínečný) s NATO, USA..... Jakkoli asi většina těch lidí bude souhlasit, že jsme členy NATO a USA jsou našimi spojenci (to ukazují jiné průzkumy).Jenom bych si dával pozor na výzkumy agentury SANEP. V Česku jde o agenturu s nejnižším renomé, opravdu schopnou všeho, resp. ochotnou ke všemu; záleží na klientovi. Je to agentura, která dělá průzkumy pro spin doctoring. Někteří klienti této agentury dokonce ve veřejnosti otevřeně rozšiřují názor, že to je normální, a že takto přece pracuje každá agentura. Stalo se to dokonce součástí řízené propagandy, kterou sledujeme na sítích v diskusích o ukrajinsko-ruském konfliktu - znevěrohodnit, relativizovat každou jen trochu seriózní informaci.
Někdo si objednal že ta manifestační forma přesunu bude vzorem slepé loajality (přiblížit skeptické čechy proamerickým polákům) a tak se z pilin plete bič a výsledky se natírají o sto šest správnou barvou. Kdo není s námi je proti nám. jak na počátku studené války.
Ano, nevadí je opravdu něco zcela odlišného než souhlasí. tady prostě žádný všelidový hold či potvrzení aktivit NATO neproběhlo. Nejde o to notovat si s extrémem který předvádí Vyvadil, Bartoš nebo z druhé strany Klvaňa či Marhoul. Taková přepjatost bývá u nás směšná.
Jde o to vnímat plastičtěji realitu a přitom bránit právo na alternativy (výhrady vůči tomu co NATO předvádí) a nebýt fatálně odsouzen do role hujera přikyvujícího zglajchšaltovanému maistreamu podřízenému pouhé cinknuté propagandě .
51,9% lidí ztotožněnejch není, tak sem byl moc zvědavej na sebe. Přišlo mi teda zezačátku, že sem ztotožněnej s kdečim. Třeba se svym tělem, s různejma názorama a ták. Ale s přesunem sem si moc ztotožněnej nepřipadal. Tak sem si řek: „Musíš na sobě tvrdě makat, nic není zadarmo, ani ztotožnění s přesunem.“
Dal sem bhujipidásanu (Vy radši začněte s vobyčejnou padmásanou – nechci Vás mít na svědomí), před sebe postavil zapálenou svíčku a ponořil se do hluboký meditace. Pak sem si pořád dokola vopakoval takovym hlubokym bručivym hlasem: „Sem přesun americkýho konvoje, sem přesun americkýho konvoje...“ Ten hlas musí bejt fakt dost bručivej a musí jako vycházet ze třetí čakry. Ze štvrtý taky může, ale druhou bych nedoporučoval – to by už ten hlas nebyl zas bručivej.
Ani nevim, co se pak dělo, probral sem se až na sedumadvacítce v Bohnicích.
Je mi ale známej případ jednoho člověka, dost se vo tom kdysi psalo, ten teda vo přesunech mluvil taky a navíc tvrdil: „Já jsem ta cesta...“ Na toho já ale nemam, to je jiná třída. Nakonec dopad teda dost špatně …, no vlastně, jak se to vezme, všechno špatný je k něčemu dobrý, že jo. Vy ho, pane Dolejši, ale určitě neznáte. I když, někdy se stávaj věci...
To sem vám jednou znal takovýho člověka vodněkuď vod Prešova. Sloužili sme spolu u motostřelců v Plzni. Dělali sme tam takovou tu hráz proti tomu západnímu prohnilýmu imperialismu. To byly časy! Celá rota stála v pozoru a pak sme všichni jednohlasně zaburáceli: „NEPROJDOU!!!“ Člověku až slza ukápne, když si na to vzpomene. No na pana Vyvadila si teda nevzpomínám, ten sloužil asi někde jinde.
No tak si představte, že tenhleten .., jak už se menoval si teda nevzpomenu, ten vod toho Prešova nám přísahal, že u nich všichni komunisti musej každou neděli do kostela! Dovedete si to vůbec představit, pane Dolejši?
Jinak teda ztotožněnej eště dlouho nebudu, než mě pustěj. Ale řikal sem panu doktorovi, že mi ta svěrací kazajka připadá jako taková teatrální demonstrace síly (25,8%) a že mi to v tý napjatý atmosféře připadá zbytečný (14,3%). Jinak ale s tim svym přesunem naprosto souhlasim (to sem musel aj podepsat), takže se vod něj vubec nedistancuju, jako těch 11,8%.
Jaképak neprojdou. To už věděl i Josef Švejk když mu óbrartz Grunstein ordinoval klystýr tak uvědoměle povolil svěrač neb věděl že na takových klystýrech stojí Rakousko.
A vítězství je naše ... že ? Ono taky nad čím mudrovat - tuhle mi jeden povídá "Daleko více čumilů bylo viděl v roce 2002 při povodních ale nikdo nepsal že šlo o nadšené vítání"
Tak takhle ne, jinak bychom jak vopice lezli po stromech a vykládali že mouchy sr.y na mocnáře. Cesta je cesta a pořádek je pořádek.
Pokud si ti „čumilové“ okolo silnic, kde projížděl konvoj, porovnají dostupné údaje například o výdajích na zbrojení a jejich trendech („...значительный рост расходов на национальную оборону в 2015 году. В сравнении с 2014 годом они вырастут сразу на 33% – с 2,471 трлн руб. до 3,287 трлн руб. Это составит 4,2% от валового внутреннего продукта (ВВП) страны. “ - tato čísla dokonce ještě ani nezahrnují výdaje na probíhající modernizaci ruské armády - http://nvo.ng.ru/realty/2014-11-28/1_budget.html), údaje o počtech taktických jaderných zbraní v evropských státech NATO a v evropské části Ruska, o počtech konvenčních zbraní, o dodržování či nedodržovaní uzavřených zbrojních dohod, o vojenských cvičeních, počtu techniky a vojáků v nich zapojených, o náplni těch vojenských cvičení, o zrušení závazku nepoužít jaderné zbraně jako první v nové ruské vojenské doktríně, atd. atd., pokud si tedy ti „čumilové“ porovnají tyto údaje, z nichž některé jsou dohledatelné i v ruských zdrojích, ani bych se jim pak nedivil, kdyby k těm silnicím šli nikoli ze zvědavosti, ale ze strachu.
K výzkumu agentury SANEP: Z Vaší interpretace těch otázek jsem trochu zmatený. Domnívám se, že se lze ztotožnit či neztotožnit s určitým názorem na přesun, nikoli však s přesunem samotným, tedy s „jízdou“.
V Blesku, ze kterého citujete, uvádějí toto: „Příznivců je totiž podle exkluzivního průzkumu SANEP pro Blesk 47,1 % a odpůrců 46,4 %.“ (http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/310252/pruzkum-pro-blesk-konvoj-rozdelil-cechy-americany-privitaji-koller-i-pilarova.html) Vy ale uvádíte toto: „... podle ankety agentury SANEP pro deník BLESK 51,9% lidí není ztotožněno s přesunem.“ Možná, že v Blesku neumějí sčítat, protože 25,8+14,3+11,8 je opravdu Vašich 51,9%.
Vzhledem k nastávajícím Velikonocům jsem se pokusil do svého předchozího příspěvku propašovat kousek „nepřátelské křesťanské propagandy“, takové „evangelium v kostce“. Nyní, abych byl „vyvážený“, propašoval bych zase něco z té „východní propagandy“: V názoru na skutečný účel průjezdu amerického konvoje přes naše území se s Vámi plně ztotožňuji: „CESTA JE CÍL!“
P.S. Skutečnosti, uvedené v prvním odstavci mi nijak nebrání zůstat krický vůči USA, NATO, Izraeli apod. Zcela jednoznačně odsuzuji zahájení války v Iráku na základě lživých informací o existenci zbraní hromadného ničení. Tato válka spolu s dalšími vedla k destabilizaci regionu a měla za následek obrovský počet obětí. Takto bych mohl v té kritice dlouho pokračovat.
SPOJENCI SE VŠAK OBVYKLE NEVYBÍRAJÍ PODLE MORÁLNÍHO PROFILU, ALE PODLE EXISTENCE SPOLEČNÝCH ZÁJMŮ. V TÉTO VĚTĚ JE ASI ZAKOPÁNA PODSTATA ZBYTEČNOSTI VŠECH TĚCHTO DEBAT. Nejprve si prostě musíme definovat (národní) zájmy a až potom se můžeme pohoršovat nad morální zkažeností spojenců.
Je nesprávné paušálně soudit jednotlivé lidi, ale jejich činy posuzovat můžeme. Stejně tak je velmi problematické (až na výjimky) rozdělovat státy na dobré a špatné. Můžeme zase posuzovat jen činy. V té kritice (např. porušování lidských práv) bychom měli měřit všem stejně. Od toho by tu měly být nevládní organizace a nezávislí novináři – ti však již téměř nejsou, opravdu neznám žádné nezávislé tištěné papírové noviny.
Děkuji Vám, pane Dolejši, že Vaše reakce byla spíše odlehčenějšího rázu, z té „vysoké vážnosti“ tématu mám skutečně pocit, že se tady z toho amerického konvoje už všichni zblázníme.
A nejen USA ale i Rusko nepochybně impéria jsou a tedy se tak chovají. padni komu padni.
Rys trapnosti proto má mluvit o říších dobra a zla a zatímco jedny zatracuji druhé adoruji.
Požadavek demilitarizace a deeskalace by měl být adresován na obě strany a nezaplétat se do debat kdo si začal.
Pravda, USA je násobně silnější než RF a mělo by mít i větší díl globální odpovědnosti za mír.
Snahy Rusa utahat a uzbrojit ale prostě nepovedou k ničemu dobrému... takže vaše velikonoční poselství je na místě
Dovolil bych si příklad. Ke konci 20. století byla Čína pozoruhodně se rozvíjející a proměňující se zemí. Naše média v podstatě vystačila s pojmem potěmkiniáda. Čína nebyla stát jako třeba Indie, ale přetvařující se komunistická entita. Byli jsme utvrzováni v představě, že jen v jejím případě je upřednostňování rozvoje jakousi až úchylnou antiekologičností nebo že zastírání neúspěchů je naprostou lhostejností k skoro jakémukoliv počtu obětí při katastrofách. Uplynulo nějakých 15 let a Čína byla přijata za vzor, za novou zemi neomezených možností. Nejen USA, které v jejich roli ideálu vystřídala, ale také další státy nedosahují co se týče kladných informací čínského standardu. Kde jsou dnes kritiky výstavby hydroelektrárny Tři soutěsky? A vůbec, jaké ničení přírody, nedostatek lidských, sociálních, politických práv? V Číně srovnávají hory se zemí. A chystají další zázraky. Kéž by byla také u nás pracovní síla podobně pružná... Čína se zajisté rychle mění, ale proč ji představovat ve stylu "od škarpy ke škarpě“? Ostatně čekám, kdy se promění obraz Severní Koreje.
Ale přejděme teď k Rusku. Před 20 lety byla jeho vojenská moc zmiňována coby synonymum úpadku. Za čečenské války bylo mnoho sympatií (podobně jako kdysi za války s Finskem) na straně slabšího, statečně se bránícího. Ruská armáda byla podezírána z takové zkorumpovanosti, že snad rovnou dodávala zbraně nepříteli, aby na ni střílel. Čas oponou trhnul a hle před sebou máme jiný obraz. Ruská armáda vládne zemi, vzduchu i moři. Provádí bezchybně impozantní cvičení na samém severu, západě, východě i jihu. Skoro se chce zanotovat s písničkou ...jaká je to sláva!
Co ještě zbývá? S pomocí médií, která ráda udržují pozornost tím, že „prudí“, udělat z USA nemotornou strukturu, která 4 dny přes naše území tahá několik tuctů aut, spíš horších než ty naše profláklé pandury (ostatně musí tu a tam nějaké naložit na tahač). Jede po dálnici, zaclání tam a má problémy se zácpou. Nakonec je ráda, že se jí do cesty nepostavil nějaký hrdinný komunista. Zapomenuta je slavná fotografie muže před čínským tankem z pekingského ústředního náměstí... Ten tank je přece americký.
Kdyby se jen takhle bojovalo v 21. století!
A tak Češi kolonu trochu přivítali.
Jako proruští magoři brousí nože vůči dekadentnímu Západu tak magoři z opačné strany podléhají optice souboje dobra a zla velebí a velebí tuto eskalaci vůči barbarům z Východu.
A oddělit propagandistické zadání v prospěch konfliktu a militarizace od pocitů plebsu je právě to sociologické rozlišení, Normální člověk totiž k téhle politice nemůže mít důvěru.