Chci přispět X

Když zelená reviduje

Nově vzniklá levicová platforma Strany zelených Zelená re:vize zdůrazňuje, že sociální spravedlnost je rovnocennou součástí moderní zelené politiky spolu s tradičními tématy ochrany životního prostředí nebo genderové spravedlnosti.

O víkendu proběhlo v Pardubicích první oficiální setkání Zelené re:vize (dále ZR), spontánní iniciativy uvnitř Strany zelených.

Revize čeho?
Řada věcí ve Straně zelených funguje dobře, řada aktivních lidí jí zachovává členskou přízeň. Přesto se nedostavují výsledky na vyšší úrovni, než jakou je několikero obecních zastupitelstev. Onu „revizi“ tedy očividně potřebuje samotný étos, kterým se česká Strana zelených prezentuje.

Od pádu Topolánkovy vlády česká Strana zelených na parlamentní úrovni stagnuje. Její systematické „lpění“ na politicky skromném obrazu rytíře postmateriálních hodnot se podepsalo už pod několika po sobě jdoucími porážkami. ZR je po delší době první živorodou reakcí na konstantní a apaticky přijímanou politickou demisi Strany zelených.


Iniciátoři revize upozorňují na to, že podstatou ZR není v této fázi ani tak formulovat vlastní verzi programu, jako spíš připomenout opomíjená témata v rámci veškeré debaty okolo Strany zelených. Bob Čáp

Odvážný Manifest se stal od začátku trnem v oku podstatné části skromné stranické základny. Slova jako „samospráva“ některým zeleným liberálům až příliš připomínají časy minulé – právě takové „staro-socialistické“ motivy se mluvčí iniciativy pokoušeli na prvním veřejném setkání vyvracet. Hlubší diskuse ovšem zůstává především očekávanou náplní několika dalších chystaných zájezdů „cirkusu ZR“.

Palba kritiky
„Zelení revizoři“ čelí několikeré kritice, v první řadě (z pochopitelných důvodů) té ideové. Některé z programových bodů a tezí manifestu (ať už MHD zdarma či vize čtyřdenního pracovního týdne) jsou údajně „příliš utopické“, a mohou celou stranu v očích voličů marginalizovat. Je s podivem, že se podobně ustarané hlasy ozývají zrovna v době, kdy „realističtí“ zelení pochrupují na dvou procentech, zatímco celou zemi ovládá über-populistický moloch Andreje Babiše.

Iniciátoři revize navíc upozorňují na to, že podstatou ZR není v této fázi ani tak formulovat vlastní verzi programu, jako spíš připomenout opomíjená témata v rámci veškeré debaty okolo Strany zelených, ať už se týká vnitrostranického dialogu nebo diskusí směrem navenek.

Ideový spor vynáší na světlo klíčovou debatu, kterou budou muset v kulminující babišovské éře absolvovat všechny politické strany: bude možné čelit oligarchickému populismu stejně prázdným „populismem zdola“, nebo se dřív či později přihlásí ke slovu Politika jako taková? A bude to spíše politika starých struktur, nebo politika v novém pojetí, která se dnes po Evropě zjevuje v některých levicově-populistických koalicích?

Druhou zásadní kritiku sklidila iniciativa za to, jakým způsobem bez širší stranické rozpravy svůj manifest zveřejnila. Konfrontační charakter manifestu a vůbec formát „podepisované petice“ údajně poškozuje stranu navenek a vrací na scénu téma radikální nesoudržnosti Strany zelených.

Takové námitky jsou jistě legitimní. Lídři ZR se jim snaží čelit loajálním programováním své další aktivity. Důsledná otevřenost a transparentnost veškerých diskusí má být doplněna i vstupy sympatizantů a klíčových osobností širší veřejnosti skrze další zájezdy. Ten příští, dubnový, má namířeno do vpravdě „nezeleného“ kraje: další zastávkou pojízdné revize je Ústí nad Labem.

Levá, pravá, levá, pravá
Samotným výběrem lokality chce ZR důrazně připomenout, že dosavadní prohry Strany zelených vyvěrají právě z elitářského zhypnotizování Prahou a Brnem. Noví zelení musí najít cestu k těm krajům, kde doposud nadšeně hlásaná zelená politika působí spíš jako měšťácká provokace, než jako politický hlas hájící něčí důstojnost.

Proč je tedy v podtitulu revize to prokleté slovo „levice“? Podle jeho autorů je středobodem manifestu sociální soudržnost, kterou lze vcelku snadnou chápat právě jako kategorii levicovou. Z následné diskuse pak vyplynulo, že účelem samotné iniciativy je formulace „neodstrčenosti“ jako základu politické orientace zelených; řeč je tu o neodstrčenosti přírody před zájmy byznysu, stejně jako o neodstrčenosti chudých před zájmy bohatých.

Zelená re:vize tak usiluje o obrodu politických témat, jakými jsou třeba zadlužení domácností, právo zaměstnance či životní minimum. Debata nad podobnými tématy by pak měla být s ohledem na základní zelená témata „horizontální“: sociální spravedlnost je rovnocennou součástí moderní zelené politiky spolu s tradičními tématy ochrany životního prostředí nebo spravedlnosti genderové. Definování podobné horizontály lze chápat i jako první vážnější krok k otevírání koaličního potenciálu „revidované Strany zelených“.

Loajalita a budoucnost
Čerstvá předsedkyně Jana Drápalová obohatila první oficiální setkání ZR svou hlavní politickou zbraní – smířlivostí. Zatímco směrem navenek může být tato charakterová přednost pro předsedkyni politické strany, která teprve usiluje o moc, spíše slabinou, směrem dovnitř strany může představovat klíčový tmel mezi jednotlivými proudy. Pro Zelenou re:vizi, která jako by ze dne na den zhmotnila noční můry všech zelených liberálů, je vůle k dialogu ze strany vedení dobrou zprávou.

Jana Drápalová nabídla iniciativě ZR roli právoplatného partnera při tvorbě programové vize Strany zelených. Ač se to některým členům nemusí zrovna dvakrát pozdávat, uznání iniciativy jakožto legitimního partnera dialogu je dobrou zprávou pro celou Stranu zelených. Jestli tato iniciativa totiž nějak působí navenek, pak je to tak, že se „aspoň něco děje“. A to je v době politické krize vlastně docela dobrá výchozí pozice.

Po letech ideové hibernace působí Zelená re:vize jako míza, kterou každá v chladu spící bytost potřebuje. Zelené tak možná čeká nová éra, v níž bude možné nahlas diskutovat dosud nediskutovatelné. Stále trvám na tom, že toho čeští zelení tolik ztratit nemohou. Po nevyhnutelné smrti nepolitického populismu toho naopak budou moci setsakramentsky hodně získat.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 11.Března 2015, 13:18:47

V podstatě sledujeme pokusy udělat z pravicové strany, přinejmenším s pravicově smýšlející členskou základnu, stranu levicovou. Nebo alespoň s trochu přesvědčivějším levicovým nátěrem, aby se dalo obnovit chytání hejlů ve vodách levicového elektorátu, poté, co je SZ nucena po aktivní účasti v Topolánkově vládě hrát s odkrytými kartami.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Středa, 11.Března 2015, 14:21:52

Díky, Petře, za účast na našem setkání i za tuto reflexi. Dovolím si jen komentovat to označení "zelený liberál". V článku, pokud jsem si to správně vyložil, je použito pro označení těch členů SZ, kteří se nehlásí k levici a tedy ani k naší platformě. Jenže já sám se považuji za určitý typ liberála a myslím, že to víceméně platí i o ostatních našich signatářích. Považuji se za liberála levicového nebo též sociálního. V té souvislosti bych ale rád zdůraznil, že definicí samotné levicovosti pro mne není sociální orientace sama o sobě, ale určitý názor na fungování ekonomiky. Tedy nejen požadavek větší redistribuce (což je například zcela slučitelné i s konzervativním světonázorem, sociální stát je ostatně vynález Bismarckův), ale také změna podmínek primární distribuce.
Pak ještě poznámka k Janě Drápalové - nemyslím si, že by ona zmiňovaná smířlivost měla být směrem navenek v boji o moc "spíše slabinou". Naopak bych řekl, že mnoho lidí může tento styl ocenit.

Petr Bittner - Pardubice

Liberálové a Jana Drápalová Středa, 11.Března 2015, 15:01:6

Díky za reakci. Označení liberálové skutečně používám ve smyslu ekonomickém (v ostatních smyslech se od něj snažím intuitivně distancovat právě proto, že jeho ekonomický rozměr považuju za dominující). V obecném slova smyslu se za liberála taky považuju :) U té "smířlivosti" Jany Drápalové je to asi otázka k širší debatě, proto jsem ji v textu nechal otevřenou slovy "může být slabinou". Pokud budou tyto a třeba i některé další podněty předmětem rozpravy na příštích setkáních, budu jenom rád...

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 11.Března 2015, 15:29:39

To by z vás měli liberálové prof. Stiglitz a Krugman radost, jen co je pravda.

Jedná se o domácí deformaci danou nedávnou historií, kdy je liberální vnímáno jakožto protiklad minulého režimu, v ostřejší variantě jakožto protiklad levicového jako takového. Strana zelených je konec konců produktem tohoto typu uvažování, této deformace - taková ODA s trochou osvěžujícího ozvláštněním politickou ekologií. Takto se konstituovala, v těchto intencích s Topolánkem a Kalouskem nadšeně bourala zárodek sociálního státu, na těchto pozicích se - poněkud uraženě - zabetonovala dodneška. Při pohledu na volební výsledky a preference, je to naštěstí ponejvíce její vlastní vlastní problém.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.