Proč by vlastně Strana zelených měla být levicová?

Daniel Soukup

Obrat Strany zelených doleva, jejž požadují někteří její členové, kritici i příznivci, by jí možná pomohl. Nejdřív by ale bylo potřeba odpovědět na některé stěžejní otázky. Autor předkládá jejich soupis.

Kdysi mi utkvěla následující momentka z akademického života (zdroj jsem už zapomněl): za starým profesorem bohemistiky na jedné z předních amerických univerzit přijde sebevědomá studentka, posadí se před něj na stůl, přehodí nohu přes nohu a vyzve ho: „Sell me the Czech!“ Tedy: prodej mi češtinu. Přesvědč mě, proč z celé té spousty divných malých oborů, jimž každým rokem hrozí zánik kvůli nedostatečnému studentskému zájmu, mám studovat zrovna ten tvůj.

Předkládám nyní podobnou výzvu všem, kdo prosazují programový obrat Strany zelených doleva: zkuste mě (a mnohé další) přesvědčit.

Je zjevné, že Strana zelených přinejmenším od roku 2010, kdy vypadla z Poslanecké sněmovny, neví dost jasně kudy kam. Ani posílení, jehož dosáhla v posledních senátních a komunálních volbách, nebylo natolik výrazné, aby stranu vrátilo do velké politické hry. Navíc málo platné, plně relevantní jsou jen strany zastoupené ve Sněmovně; a prozatím se nezdá, že by se do ní zelení dokázali v dohlednu vrátit. Pokud se nic podstatného nezmění.

Na druhou stranu jsou zelení jedna z mála českých stran, které i mimo Sněmovnu jakž takž přežívají. Totéž se dá říct snad už jen o Pirátech a Svobodných; ale zelení se v této šedé zóně polorelevance nacházejí zdaleka nejdéle.

Má se Strana zelených obrátit doleva? Na víkendovém sněmu strany se předsedkyní SZ stala Jana Drápalová. Foto Vratislav Dostál, DR 

S existencí v šedé zóně se ovšem nelze spokojit; je třeba stále hledat cesty, jak z ní vystoupat výš. Osobně si nemyslím, že by organizační změny, jako by bylo například zavedení spolupředsednictví, mohly přinést výraznou změnu k lepšímu.

A každopádně je jen přirozené, že po krátkodechém úspěchu pravostředového předsedy (Martin Bursík) a nepřesvědčivých výsledcích předsedy levostředového (Ondřej Liška) sílí hlasy po důsledně levicovém obratu. Naposledy se v tomto smyslu vyjádřil v závěru analýzy současné situace ve Straně zelených Vratislav Dostál; a v rozvinutější podobě Ondřej Slačálek v projevu, jejž coby host přednesl na víkendovém sjezdu strany.

Sám jsem výrazně levicový (liberal left) ve většině kulturních otázek (ekologie, multikulturalismus, práva menšin); ale v otázkách sociálně-ekonomických se úhrnem řadím spíš k umírněné levici.

Nicméně coby člen Strany zelených jsem ochoten její případný obrat doleva za jistých okolností podpořit nebo mu přinejmenším neodporovat. Než by však nastal, rád bych znal odpovědi na následující otázky, které zde zastáncům takového obratu předkládám. Nemám samozřejmě na mysli odpovědi definitivní a zcela jednoznačné; politika není aritmetika. Rámcově jasno však mít musíme.

  1. Domníváte se, že zelená politika musí být v sociálně-ekonomických otázkách z definice levicová? Nejedná se o pouhou abstraktní tezi, kterou vyvrací existence stran, jako jsou švýcarští zelení liberálové (GLP/PVL), anebo silné zelené tendence v řadě současných západních pravicových stran? 
  2. Česká Strana zelených sice tvoří součást evropského zeleného proudu; ale její kořeny (ekologické hnutí 80. let) jsou dost odlišné od východisek zelených stran v západních zemích (protestní hnutí 60. let). Neznamenal by levicový obrat českých zelených popření jejich tradice a identity?
  3. Když po zelených žádáte obrat doleva, jak velkou roli v tom hraje to, že zkrátka hledáte politické vehikulum pro své osobní přesvědčení, že levice má pravdu a pravice se mýlí? 
  4. Mnozí z vás jsou bývalí členové Strany zelených; a z vás, kritiků-exčlenů, jen vcelku málo dokázalo dlouhodobě úspěšně zakotvit v jiné celostátní straně. Souhlasíte s názorem, že část problému může tkvět v tom, že zkrátka máte o obecných možnostech a mezích fungování politické strany ne úplně realistické představy? A další část problému v tom, že zelení jsou (dost možná nejvíc z českých stran) neustále zleva zprava ostřelováni vyhrocenými doporučeními, jak by se měli ideově profilovat? A že dnešní Strana zelených pro řadu svých exčlenů slouží jako projekční plátno, na nějž promítají soudy a emoce týkající se pradávných politických střetů i své dnešní politické názory, předsudky a ambice? 
  5. Mnozí z vás (například nyní Ondřej Slačálek) argumentují tím, že politický prostor je napravo zaplněn, a tudíž je potřeba se pohnout doleva. Nakolik přitom vycházíte ze skutečné analýzy situace, a nakolik ze svého levicového přesvědčení? A hlavně: skutečně si myslíte, že takovýto pragmatický přístup, navíc krátkodobý (míra zaplněnosti politického prostoru vlevo i vpravo se měsíc co měsíc mění), by mohl zeleným pomoci?
  6. Proč si myslíte, že by zeleným pomohl obrat doleva, když zatím jediného výrazného úspěchu (vstup do Sněmovny v roce 2006) dosáhli obratem doprava? Proč si myslíte, že by zeleným pomohl obrat doleva, když už nyní je jejich elektorát pravicovější než členstvo strany? 
  7. Mnozí z vás — ještě po pěti letech — neustále kritizují angažmá zelených v Topolánkově vládě; a neustále na různý způsob opakují, že si zelení musí osvojit „radikální kritiku neoliberálních politik“ této vlády. Proč je podle vás nezbytné se takto až nutkavě vracet k dávno minulému politickému dění? (Mělo by smysl kupříkladu ještě dnes předhazovat sociálním demokratům slova a činy Jiřího Paroubka?) Pokud by se zelení měli ve vašich očích ospravedlnit, měli by se nějak (jak?) svého působení v Topolánkově vládě rituálně zříci? Nebo byste za dostatečné očištění strany pokládali personální obměnu? Ale neproběhla už (nikdo z ministrů Topolánkovy vlády v současném vedení zelených není)? A pokud podle vás proběhla, co dalšího ještě od zelených v tomto směru požadujete?
  8. Jak si představujete levicovost v zahraniční politice? Jakou politiku by levicovější Strana zelených měla podle vás prosazovat například vůči Evropské unii, USA, Číně, Rusku, Ukrajině, Izraeli či Palestině?
  9. Jak by levicovější Strana zelených měla podle vás přistupovat ke komunistům? Měla by brát KSČM jako standardní součást českého politického systému? Nebo by si pro případnou spolupráci s komunisty měla stanovit nějaké (jaké?) limity a podmínky? 
  10. Nakolik by se levicovější Strana zelených měla podle vás ztotožňovat s proklamací zákona č. 198/1993 Sb., že režim panující v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byl „zločinný, nelegitimní a je zavrženíhodný“ a „odpor občanů“ proti němu projevovaný „odbojem nebo jinou činností..., a to i ve spojení s cizí demokratickou mocností, byl legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a je hodný úcty“?
    Diskuse
    January 27, 2015 v 10.48
    Co čekám od Zelených?
    Nečekám od nich nutně levicovost, ale opravdu zelenou politiku. Nevím, zda je to jimi nebo médii, ale není slyšet žádná výraznější kritika současné politiky podpory stavby dalších bloků Temelína a Dukovan, směřování současné vlády za tiché podpory opozice k prolomení těžebních limitů, podivné diskreditace alternativních energetických zdrojů. Tato důsledná zelená politika by logicky vedla Zelené spíše doleva než doprava. Ale myslím, že obsah a zaměření zelené politiky by měl předcházet taktickým a strategickým úvahám, jaké místo by Zelení měli zaujmout na současné politické mapě.
    DR
    January 27, 2015 v 11.26


    1. Měla, protože ochrana životního prostředí zkrátka není bez výrazného omezování volného trhu a kapitálu možná. Navíc úzce souvisí s rovností, bez ní lze těžko vybudovat společnost, která si vůbec bude moct dovolit být ekologicky zodpovědná.
    2. Částečně možná ano. Ale proč by to mělo být špatně? Spíš než popření to vidím jako posun. Už nejsou osmdesátá ani devadesátá léta. Je třeba chápat změny ve 21. století a reagovat na ně.
    3. Bezpochyby v tom roli hraje. Stále u nich vidím potenciál, který je málokde jinde.
    4. Nemyslím, že by to bylo nerealističností představ, spíš potřebou angažovat se jiným (a v dané situaci efektivnějším) způsobem a zároveň neexistencí politické strany, která by představy alespoň rámcově naplňovala. Ostřelována zřejmě je z obou stran docela slušně – což je ovšem logický důsledek její ideové tekutosti
    5. přístup by neměl být pragmatický, ale ideový – viz bod 1. Že zde (krom malého křídla v ČSSD) chybí důsledná levicově-zelená strana jako protiváha pravici i konzervativní levici je poměrně zjevné
    6. Protože není rok 2006, svět je jiný v důsledku krize i globálních konfliktů. Změnila se i společenská přijatelnost „levice“ jako takové. Bez posunu se bude SZ stále plácat kolem 3 %, potenciál je v zasáhnutí jiné skupiny a jiné generace. Při racionálním postupu navíc ani nemusí o současné voliče přijít. Strana s dlouhodobě 3 % se ale má primárně zajímat o to, jak nové voliče získat, ne jak staré neztratit.
    7. protože se jednalo za o absolutní nedodržení vlastních programových priorit – volební i politický program SZ i předvolebních mediálních prohlášení o „ani pravé ani levé politice“, která skončila u rovné daně, likvidace zdravotnictví pro všechny atd.– a tím znedůvěryhodněla své slovo. Není důležité se kát, ale přesvědčit, že nic podobného se nebude opakovat.
    8. Vůči EU proevropsky ale aktivně kriticky v boji s daňovými ráji a přehnané liberalizaci trhu, vůči USA jako druhému nejbližšímu partnerovi po EU, ovšem kriticky k jeho militaristické politice, nedodržování lidských práv a tendenci dále liberalizovat ekonomické vztahy (TTIP), k Číně a Rusku podobně jako k USA, K Izraeli ukončit jednostrannou podporu Netanyahuovy agresivní politiky a tlačit na vznik dvou států a především okamžité zastavení kolonizace Západního břehu.
    9. Brát KSČM jako standardní část politického spektra, které zatím není relevantním partnerem, protože je nacionalistická, často antiekologická a navíc spolu s ODS a ČSSD navázaná na pochybné mafie.
    10. SZ by především měla vystupovat proti všem snahám legislativně definovat historii.
    January 27, 2015 v 12.02
    Hmm, poučné.
    Článek člena strany, který o sobě nejdříve řekne, že je ve většině kulturních otázek výrazně levicový a v socioekonomických otázkách umírněně levicový, a vzápětí položí neuvěřitelných deset otázek, proč by jako zelení, téměř všude levicoví, měli být i u nás levicoví, a ještě nechce příliš slyšet slovo neoliberalismus - takový článek moc pěkně ukazuje, proč jsou čeští Zelení tam, kde jsou... totiž v postkomunistickém zakletí.
    JP
    January 27, 2015 v 12.51
    Quo vadis, Strano zelených?
    Jenom malá poznámka: v Německu existuje vedle známé, levicově orientované Strany Zelených (Die Grünen) ještě také nelevicová, občansky orientovaná ekologická strana, s názvem ÖDP (Ökologisch-demokratische Partei, ekologicko-demokratická strana). Tato strana není politicky vyhraněná, soustřeďuje se jenom na čistě ekologické záležitosti, v podstatě ad-hoc. Dalo by se tedy říci, že právě toto je ta "pravá", ideologicky nezatížená ekologická strana; ovšem, její vliv je přinejmenším na celostátní úrovni naprosto marginální.

    Zdá se tedy, že ani ryze ekologickou politiku není možno provádět v nějakém světonázorovém vakuu. A pravicově orientovaná ekologická strana? Ta by skutečně musela dennodenně provádět ten kotrmelec, že by chtěla chránit životní prostředí, a přitom být ruku v ruce s velkými koncerny a vůbec světem kapitalismu, pro který je - logicky - ochrana životního prostředí narušováním jeho vlastních zájmů.

    Takže, čistě objektivně je pro "zelený" politický subjekt sotva jiná alternativa, nežli skutečně vyprofilovat se nalevo; a to nejen v otázkách ryze ekologických...
    ??
    January 27, 2015 v 18.57
    Docela strucne proc p. Soukup.
    Clovek je soucasti prirody, nestoji nad ni ,nebo mimo ni. Proto by mel byt i soucasti politiky zelenych. Jinak ti dole, volici levice, vnimaji stranu zelenych jako ty, kteri se staraji aby jim na golfovych hristich kysely dest neznicil drahy travnik. Pripadne jako ty kdo maji peci o panenskou prirodu, aby se v ni pak mohli prohanet ti z hornich deseti tisic a ulovili si zarucene ekologicke a zdrave zvire.
    January 27, 2015 v 19.13
    Pane Šimso,
    děkuji za názor, zcela s Vámi souhlasím; a doufám, že souhlasí i valná většina ostatních členů SZ.
    January 27, 2015 v 19.18
    Pane Černý,
    pro Vás moje otázky mohou být "neuvěřitelné"; nicméně pro mě jsou důležité - jinak bych je nepokládal.

    Mimochodem: ještě jsem nad tím přemýšlel a nejsem si vlastně úplně jistý, jestli jsem v socioekonomických otázkách jen "umírněně" levicový. Pokud jde (namátkou) o sociální bydlení, ochranu před lichvou a vůbec politiku vůči "slabým" (nezaměstnaní, bezdomovci, samoživitelky, lidé ve vyloučených lokalitách...), jsem vlastně asi velmi vyhraněně levicový.

    Stále znovu se ale s lidmi. kteří sami sebe označují za levicové, názorově střetávám právě ohledně těch otázek uvedených v článku. Právě proto jsem je položil.
    January 27, 2015 v 19.28
    Pane Poláčku,
    děkuji za doplnění. Ökologisch-demokratische Partei je (aspoň podle německé Wikipedie) počtem komunálních mandátů v podstatě regionální bavorská strana. Mají teď i jednoho europoslance (právě z Bavorska). Jejich politické názory jsou - takhle zvnějšku nazíráno - zajímavá směs. Odmítají kupříkladu legalizaci drog nebo Lisabonskou smlouvu.

    Švýcarští zelení liberálové (GLP/PVL) jsou podle všeho spíš tím, čím se snažil stát Bursíkův LES. A jsou poměrně úspěšní i v celostátní politice.
    PH
    January 27, 2015 v 22.15
    Zelení mi připadají stále nezralí
    Promiňte mi ten dvojsmyslný nadpis. Znám se s mnohými z nich a kandidoval jsem s nimi přímo, nebo v koalici (SOS).

    Na Plzeňsku jde o stranu stále se uvnitř svářející, ale s obdivuhodným potenciálem vnitřní obnovy.To s sebou nese příliv mladých členů, kteří jsou však nutně nelevicoví, neboť ať chceme nebo nechceme, prostě levicovost se mezi mladými nenosí, jsou na to příliš zmanipulováni většinovou rétorikou.

    Souhlasím s předdiskutéry, že SZ má být svou podstatou na levici. To, že si její členové tím nejsou jisti, mě nutí variovat refrén: jsou stále mladí ... (závidím)
    January 27, 2015 v 22.28
    Pane Radovanoviči,
    opožděně děkuji za téměř první, ale přitom (nepletu-li se) zatím nejkomplexnější odpověď. S mnohým souhlasím; a většinu ostatního respektuji. V diskusi, která (a jsem tomu rád) dneškem podle všeho neskončí, se k Vašim argumentům jistě budeme vracet.

    Prozatím jen poznámka k zahraniční politice: píšete, že vůči USA je třeba se chovat "jako k druhému nejbližšímu partnerovi po EU, ovšem kriticky k jeho militaristické politice, nedodržování lidských práv a tendenci dále liberalizovat ekonomické vztahy (TTIP)". S tím bch asi neměl zásadní problém.

    Dále ale píšete, že k Číně a Rusku je třeba přistupovat "podobně jako k USA". To je, myslím, trochu v rozporu (nechci Vás chytat za slovo; jen si to ujasnit); znamená to, že Čína a Rusko jsou (nebo mají být) našimi stejně blízkými partnery jako USA?

    January 27, 2015 v 22.32
    Další dvě odpovědi
    Pane Kuchejdo, naprosto souhlasím, že "návrat k přírodě pro bohaté" je zcela jalová politika.

    Pane Hlávko, děkuji za cennou zkušenost. Diskuse (veřejná i vnitrostranická) jistě ještě nějakou dobu potrvá; a možná to opravdu dopadne tak, že dospějeme k závěru, že jsme a chceme být levicová strana (bez obezliček typu "levostředová" nebo "ani vlevo, ani vpravo, ale vepředu") - a pak se tak budeme i jednoznačně prezentovat.
    JP
    January 28, 2015 v 12.09
    Strana Zelených a otázka společenského impulsu
    A ještě jedna poznámka (či zkušenost) z Německa: jak autor sám konstatoval ve svém textu, původní kořeny českých Zelených jsou jiné nežli v Německu, kde tato strana do značné míry vyrostla z následovníků (nechceme-li použít nehezkého označení "pohrobků") aktivistů roku osmašedesátého.

    Tento rozdíl je (či byl) ale opravdu velice zřetelný: německá Strana zelených se neomezovala zdaleka jenom na ekologii, ale jejím původním impulsem byla radikální proměna zatuchlé německé politiky, ale i společnosti vůbec. Němečtí Zelení tehdy znamenali skutečně alternativní způsob existence vůbec - někdy až příliš radikální, zčásti dokonce fundamentalistický, ale v každém případě to byl závan čerstvého ovzduší do onoho, jak řečeno, zatuchlého ovzduší (západo)německé společnosti.

    Přešla léta, němečtí Zelení udělali politickou kariéru, dostali se dokonce do spolkového parlamentu, stali se víceméně standardní politickou stranou. Ovšem - v tomto procesu "standardizace" ztratili postupně skoro všechno ze svého původního oživujícího impulzu. A tak Oskar Lafontaine, svého času předseda radikální levice ("Die Linke"), neměl vůbec tak docela nepravdu se svým bonmotem, že pro něj tito etablovaní Zelení už dávno nejsou Zelení ("Die Grünen"), nýbrž už jenom "Die Verwelkten", totiž: Zvadlí...

    Nemohu v žádném případě kompetentně hodnotit interna českých Zelených, nemám k tomu dostatek informací. Nicméně z pohledu zdálky ve mně tak nějak budí pocit, jako by svou politickou dráhu počínali právě tím, kde ji skončili Zelení němečtí - totiž v jakémsi rezignovaném smíření se s tím, že svět stejně nezmění, a že tedy nakonec to jediné, o co je možné se snažit, je záchrana toho či onoho kousku (pra)lesa, anebo to, jestli rodiče mají právo nedat očkovat své děti...
    January 28, 2015 v 18.37
    odpovídá Jan Sládek
    Přestože autor adresuje své otázky zastáncům obratu doleva, odpověděl na ně i Jan Sládek (sociolog a hudebník, člen základní organizace SZ v Praze 6).
    Pro ilustraci: například i Jiří Čáslavka se sám označuje za LEVICOVÉHO liberála.
    ------------------------------------------------------------------
    Jan Sládek:

    1. Levice nemá monopol na zelenou politiku, velmi často je s ní v rozporu, jak ukazuje problém prolomení těžebních limitů, anebo házení klaců pod nohy inkluzivnímu a alternativnímu vzdělávání, které předvádějí reprezentanté levice po česku Chládek a Zeman.

    2. Znamenal by nepochopení situace po roce 1989, česká společnost nežije problémy Francie z 68. roku, musíme jít vlastní cestou.

    3. To nevím, ale doufám, že politické názory, chování a hlasování v Straně zelených je na základě osobního přesvědčení, to SZ odlišuje od zkorumpované ČSSD.

    4. Ano, pořád je málo straníků s reálnou politickou zkušeností, jejich názory tomu často odpovídají a já na to při svých úvahách beru ohled, názory na politickou praxi někoho, kdo deset let nedokázal přesvědčit lidi, aby jej volili, beru většinou s rezervou.

    5. Politický prostor není pravolevý, spíš mne zajímá alternativa populistickému prostoru, tam bych směřoval.

    6. Elektorát SZ hraní na levici a pravici nezajímá.

    7. Nikdo soudný na české politické scéně nežije téměř deset let starými spory, lidé volí budoucnost, ne minulost.

    8. Levicová ani pravicová zahraniční politika neexistuje. Rozdíl je v tom, kde kdo vidí konec diplomacie a začátek války, doufám, že i česká Strana zelených je spíše na straně pacifismu a diplomacie.

    9. Komunisté jsou přežitá strana s naprosto děsivým nezeleným programem, nezájem o tuto partičku je namístě, antikomunismus je otázkou osobního postoje, jako politická strategie 25 let zklamává a nefunguje, je to mrtvé myšlení, žilo-li někdy.

    10. To je problém každého jednotlivce, jak se k tomu postaví, strana jako celek toto řešit nemusí, jsou důležitější problémy.
    January 28, 2015 v 20.36
    Pane Poláčku,
    v popisu českých i (nakolik mohu posoudit) německých zelených se víceméně shodneme. Lišíme se v hodnocení. Mně se z proklamovaných snah o "radikální proměnu... politiky, ale i společnosti vůbec" většinou tak trochu ježí chlupy. Uznávám ovšem, že může jít o předsudek, a schovávám si to jako téma do nějakého budoucího sloupku.

    Navíc mi ne úplně konvenuje, že jste svůj argument postavil tak trochu jako tertium non datur: buď ta radikální proměna, nebo různé spíš malé a každopádně partikulární cíle ("záchrana toho či onoho kousku (pra)lesa, anebo to, jestli rodiče mají právo nedat očkovat své děti..."). Pro mě osobně se politika odehrává (a může dosáhnout pozoruhodných výsledků) především v "oblasti střední důležitosti" mezi těmi dvěma póly, na které kladete důraz Vy..
    January 28, 2015 v 20.48
    "Levice"? "Pravice"?
    Respektuji, že Honza Sládek (a Filip Outrata v dnešním sloupku - "Zakažme si levici") pokládají pojmy "levice" a "pravice" za překonané. Nicméně tento názor nesdílím. Sám se spíš než o dekonstrukci snažím o projasnění těchto pojmů. Protože dekonstruovat je samozřejmě můžeme (a snadno); jenže pak bychom museli pro rozpravu o politice zkonstruovat zas nějaké jiné.

    A jelikož jde o veřejnou diskusi (nikoliv o politologickou analýzu), je třeba, aby naše pojmosloví nebylo příliš přebujelé ani zaumné. Osobně si myslím, že na většinu problému jakž takž stačí dvě klasické škály: socioekonomická levice vs. pravice; a kulturní levice ("liberálové" v kulturním smyslu) a pravice ("konzervativci" v kulturním smyslu).

    Nicméně jde samozřejmě jen o nálepky či orientační body.
    PL
    January 28, 2015 v 22.45
    Autorovi přece něco
    Ač nejsem (osloveným) příznivcem obratu zelených doleva o nic víc jako obratu zelených doprava (zelení měli kdysi heslo, že chtějí oběma nohama jit dopředu, a pak se nechali zcela paralyzovat sporem levo-pravým), jedno autorovi do jeho ankety přinést můžu. Není to nic nového ani neřečeného, o to je to zjevně chroničtější problém , tedy 2 až 3.

    Zelení, chtějí-li dosáhnout nějakých úspěchů i mimo intelektuální rozpravy, by se jako strana měli především aspoň trošku PROFESIONALIZOVAT. I poslední sjezd této strany s historií v dekádách let - zprostředkovaný videozáznamem- dokazuje, že amatérismus je sice milý a částečně sympatický, ale nikam nevede.
    K profesionalizaci strany vyzývali např:
    - Kdysi: Petr Pávek (SZ) http://strana.zeleni.cz/3359/clanek/rozhovor-s-petrem-pavkem/
    -2007: Mitorofanov x Pehe: http://www.rozhlas.cz/cro6/stop/_zprava/387532
    - Letos: Pavel Šaradín zmíněný zde v DR při příležitosti sjezdu.

    Druhý problém s tím dost souvisí. Politická strana může zaujmout českou veřejnost jen nějakými body programu, za kterými plně a jednoznačně stojí - lépe řečeno aktivně budí dojem, že pro ty věci udělá první poslední. Z toho plyne, že potřebuje buď jasně stanovené priority ( a zde se SZ může vyškolit u snad autora výroku "Má-li někdo deset priorit, nemá žádnou. A nemá-li někdo žádnou prioritu, není politik.") nebo schopnou osobnost - lépe několik osobností - která nějaké priority má a chystá se je prosazovat. Což by pro SZ bylo skoro totéž.

    Zelení mají dvě možnosti, buď budou řešit problémy své orientace a čekat až bude volební účast tak nízká, že jim jejich dosavadní elektorát bude stačit, nebo si vezmou za vlastní nějaké téma a přesvědčí nás, že jsou to právě oni, kdo má nejlepší předpoklady a schopnosti k jeho politickému řešení. Chtěl bych zeleným přát, ať bez ohledu na názory vlevo vpravo hlavně jsou. Cokoliv je lepší než nic.
    January 29, 2015 v 0.45
    Pane Litschmanne,
    děkuji za názory i za to "skeptické povzbuzení". S obojím ze srdce souhlasím.
    January 29, 2015 v 12.58
    To čekání
    Jako potenciální volič SZ na celostátní úrovni si počkám až složité procesy vnitrostranické demokracie dovedou stranu do stavu, kdy bude jakás takás naděje, že se Zelení po návratu do sněmovny mezi sebou zase neservou.
    JP
    January 29, 2015 v 13.32
    Otázka ideje
    Pane Soukupe, já jsem se především snažil můj vstup do diskuse podat v pokud možno neutrální rovině, na základě zkušeností s německými Zelenými (kteří přece jenom mají za sebou už dosti dlouhou politickou cestu, z jejíchž zákrut a kolizí lze vyčíst leccos s obecnou platností).
    Chtěl jsem poukázat v zásadě na to, že objektivní fakta hovoří spíše pro to, že samotný "zelený" program podle všeho opravdu nemá dostatečnou nosnost a dostatečnou přitažlivost, aby nějaké ekologicky orientované straně mohl zajistit relevantní politický vliv. Zdá se opravdu, že i ekologická strana k tomu, aby se stala opravdu závažným politickým respektive společenským faktorem, má zapotřebí něco více, nežli ryze "zelená" témata.

    Jinak řečeno: ani ekologicky orientovaná strana se nemůže vyhnout tomu, aby společnosti nepředložila nějakou skutečnou ideu, vizi toho, jakým způsobem by daná společnost měla principiálně fungovat, podle jakých zásad by měla orientovat svůj způsob existence.

    Němečtí Zelení (původně) s takovouto ideou přišli; byla to bezpochyby idea radikální, v lecčems fundamentalistická, v mnohém nereálná - ale byla to skutečná idea, která svého času dokázala opravdu otřást německou politickou krajinou, a dokázala v lecčems změnit i mentalitu celé společnosti.

    Připomeňme si jenom, že i třeba bavorská klerikální, hluboce konzervativní Křesťansko-sociální unie (CSU), která původně měla pro Zelené jenom slova výsměchu, náhle sama nemálo rychle "zezelenala", když s nemalým překvapením zjistila, že ti vysmívaní a proklínaní zelení mají volební potenciál nikoli pouhých promile, nýbrž procent, a to dokonce v dvojmístném rozsahu.

    Zatímco čeští Zelení? Jak řečeno, nemám o nich ani jejich programu žádné bližší vědomosti, ale opravdu nemám ten pocit, že by od nich kdy vyšla nějaká skutečně "chytlavá" idea přesahující právě jenom ta čistě ekologická (respektive jinak "alternativní") témata...
    January 29, 2015 v 23.44
    Rvačky a program
    Pane Kubičko, chápu Vás. Nicméně troufám si říct, že SZ už je ve stavu, kdy je slušná naděje, že se v parlamentu neserve. Byť vyšší hladina vášnivosti při vnitrostranických diskusích bude k zeleným asi patřit vždy - i to, že tyto diskusi někdy přebublají na veřejnost.

    Pane Poláčku, pokud těmi "zelenými tématy" máte na mysli nejen témata ekologická, ale i další typicky zelená témata (menšiny, multikulturalismus, alternativy v kultuře a životním stylu), tak jste to, myslím, docela trefil. SZ se nikdy nezaměřovala jen na ekologická témata; ale zároveň už dlouho hledá cesty, jak účinně oslovit jinou voličskou skupinu než "městské liberály".

    Na jednu stranu myslím, že "městští liberálové" si nezaslouží onoho opovržení, jakého se jim v diskusích na DR tak často dostává; jsou stejně dobří nebo stejně špatní jako jiné sociokulturní skupiny. Nicméně s podporou jediné sociokulturní skupiny se strana samozřejmě nedostane do parlamentu. Ale snad se pomalu začínají profilovat i zelení "v regionech". Např. na posledním sjezdu měl dobrý projev Michal Berg Vsetína (http://www.michalberg.cz/proslov2015/).
    January 30, 2015 v 21.47
    Doleva, aby mohli zůstat liberálními
    Odpíchnu se od toho, že se mi nechce jít po bodech (otázkách), z nichž některé jsou návodné až manipulativní (možná úmyslně na principu porazte ďáblova advokáta), a tak odmítnu i na konci textu vyhlášené tabu na neoliberalismus.

    Možná mne studovaní politologové roznesou na kop... argumentech, ale liberalismus vidím nejméně dvojí; respektive liberál ve Francii (volnost-rovnost-bratrství) se v mých očích dost liší od liberálů z MMF co právě vzkazují Řekům, že je nezajímá, koho si zvolili, poslouchat budou.

    Takže - bez nároku na pravdu, jen s cílem vymezit si pojmy aby nedošlo k nedorozumění - kreslím kartouzské souřadnice. Levá a pravá strana jsou jasné - vlevo a vpravo od svislé osy, jako populárové a optimáti v antice. Když ale dám řekněme nad vodorovnou osu přístup konzervativní a pod ni liberální, pak mé názory připomínají zobrazení p-orbitalu v elektronovém obalu atomu, jdou křížem přes průsečík os. Na levo jsou v kvadrantu liberálním (nikoliv tedy konzervativním, vážně nebudu demonstrovat za pracovní místa skrze prolomení těžebních limitů), zato vpravo míří diagonálně ke konzervativnímu přístupu: Není dovoleno vše, protože pak může býti zničeno, co člověk nikdy nenapraví. Liberálové zleva vidí za cíl svobodu pro "slabého" člověka, pro život člověka, liberálové vpravo vidí svobodu pro peníze, pro jejich "sílu", moc nad lidmi. Kdyby měla strana zelených býti pravicovou, musela by být konzervativní, viz třeba přístup Bedřicha Moldana. Má-li býti liberální, pak vlevo.

    Největší chybou pražské kavárny není, že je "intelektuálská", či "městská", ale že se sama neumí zařadit. Bojí se vlastních levicových myšlenek, potlačuje je v sobě, zakazuje si je, a tak si za těch pětadvacet let uhnala pěkné Freudovské komplexy...
    January 31, 2015 v 10.47
    Pane Jedličko,
    děkuji za názor. Předhůzku návodnosti či manipulativnosti si dovolím odmítnout. Jsou to všechno otázky, které pokládám za důležité, a odpovědi (různé odpovědi od různých lidí) na ně mě skutečně zajímají. Včetně odpovědí typu "to či ono podle mě s (ne)levicovostí vůbec nesouvisí". Že tu a tam v rámci otázky vyslovuji i vlastní názor (a jinde ho lze odhadnout), je snad přirozené a není to žádná manipulace. Prostě: "Já to vidím takto.. Souhlasíte, nebo ne?"

    "Liberalismus" (podobně jako "levicovost") je další zapeklitý vágní (nebo spíš víceznačný) pojem. Ani já nejsem politolog; ale aspoň trochu jsem se to před časem pokusil rozplést ve sloupku na DR; jmenuje se "Co je a co není zelená politika II (o liberalismu)".

    I já si - stejně jako Vy - myslím, že pro smysluplnou veřejnou debatu o politicie potřebujeme dvojrozměrný model, tedy dvě pravolevé osy; jednu socioekonomickou, jednu kulturní. Jedna osa nestačí; tři jsou už přece jen příliš mnoho.

    A s potlačovanou nebo nepřiznávanou levicovostí mnoha "městských liberálů" v Česku máte, myslím, pravdu.
    JP
    January 31, 2015 v 12.36
    Alternativní Zelení?
    No ano, pane Soukupe, ekologické strany se dozajista často (a vlastně se už dá říci: tradičně) ujímají i jiných témat, nežli je pouze čirá obrana životního prostředí; sám zmiňujete "menšiny, multikulturalismus, alternativy v kultuře a životním stylu".

    To všechno je sice hezké; ale to všechno dohromady stále nedává to, co jsem nazval "ideou": totiž nějakým opravdu nosným programem (nového) způsobu života společnosti.

    Už z toho velmi častého frekventování slova "alternativní" opravdu značně vyplývá potvrzení toho, že strana s takovýmto zaměřením nemá svou vlastní, samostatnou ideovou základnu; pouze vytváří "alternativy" k něčemu, co tady existuje jako dominantní, profilující způsob existence.

    Nechci takový postoj zásadně odsuzovat; je samozřejmě v zásadě myslitelné (i legitimní), že se někdo vědomě rozhodně pro to, tak trochu "popichovat" poněkud ustrnulou a zpohodlnělou měšťáckou společnost právě tím, že jí staví před oči alternativní modely života, myšlení, kultury...

    Nicméně, stále nám tu zůstává nevyřešený ten centrální problém: jestliže by se strana (či hnutí) Zelených chtěla stát opravdu r e l e v a n t n í politickou či společenskou silou, pak jí to sotva bude možné bez toho, aby se skutečně také jednoznačně profilovala. Ideově, ale tedy i politicky. Jinak jejím osudem bude, že natrvalo zůstane jenom tou věčnou "alternativou", ale nikdy se nedokáže stát profilujícím impulzem.
    January 31, 2015 v 14.05
    Pane Poláčku,
    z valné části s Vámi souhlasím. I proto, že "návrat do sněmovny" může sice být krátkodobý cíl; nicméně dlouhodobě - chceme-li být relevantní - musíme usilovat třeba o nějakých 10 procent. Což je sice nyní naprostá utopie; ale zároveň je dobré si to uvědomovat, protože politická strana musí umět hledět dál než k nejbližším parlamentním volbám.
    PL
    January 31, 2015 v 14.36
    K diskusi mezi pány Poláčkem a Soukupem bych jen připomenul, že po jednom ze sjezdů SZ a po prezidentských volbách došlo u zelených k oné ideové profilaci členů (a exčlenů) zelených, kdy SZ víceméně zůstala v jakémsi (vynuceném "středovém" rovnovážném) prostoru podobně jako jejich velikostní lidovečtí souputníci, kdežto příznivci Karla Schwarzengerga a Martina Bursíka si založili jasně profilovanou stranu LES (neplést se LESS po úpadku). Nejsem si jistý, nakolik té či oné politické straně jejich jasná profilace pomůže.
    Pokud bychom měli soudit podle výsledků senátních voleb, tak přes třetí nejlepší výsledek (5 tisíc hlasů), se jasně vyprofilovanému kadidátovi příliš nepodařilo porazit kandidáta lidovců s podporou SZ: http://www.volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20141010&xobvod=27
    Tak nevím, jak je profilace důležitá.. ;-)
    January 31, 2015 v 16.54
    Pane Litschmanne,
    profilace důležitá je; ale zároveň je důležité, aby nebyla příliš úzká. Těžko k tomu na obecné rovině říct něco víc, záleží na tisíci konkrétních věcech.

    Kdysi jsem (podobně jako Jiří Guth - píše o tom v reakci na můj článek) doufal, že SZ bude dost široká "pro Patočku i pro Bursíka". - Nepovedlo se; ovšem (zejména u tak malé strany) je otázka, nakolik by taková ideová profilace byla příliš široká, a nakolik šlo spíše o osobní záležitosti.

    Co se týče LESu, zdá se mi, že o něm od voleb není moc slyšet. O SZ jistě leckdo řekne totéž; nicméně LES se na rozdíl od SZ nepohybuje ani v té šedé zóně polorelevance. Jejich Facebook žije, webová homepage taky - nicméně v sekci "Pro média" se nejnovější položka týká Bursíkovy senátní kandidatury. A "Liberální fóra" byla zatím tři, loni v dubnu a květnu a pak už nic. Dovnitř do LESu nevidím.

    Osobně si myslím, že LES nemá budoucnost; zároveň je v něm, myslím, řada výborných lidí. Třeba se někdy časem podaří integrace různých stranických i nestranických proudů zelené politiky. Pokud se nic podstatného nezmění, jejím přirozeným krystalizačním jádrem by se měla stát SZ (jako jediná aspoň trochu relevantní zelená politická síla). Nejdřív by se ale měla ujasnit, jak to má s tou levicovostí.
    ??
    January 31, 2015 v 17.37
    Jeste k TTIP p. Soukup.
    Z vaseho nemam sTTIP problem, soudim, ze vam jeji podepsani nevadi. Ale prave postoj k ni by v soucasne dobe mel byt prubirskym kamenem levicovosti. Podle dostupnych informaci (a ze jich moc neni) bude podstatnym bodem smlouvy clanek, ktery umozni zazalovat vlady, pokud jejich opatreni negativne ovlivni investice, ci soucasne nebo ocekavane zisky. Stejne jak je tomu v cl. 11 smlouvy NAFTA. Jednou jako zeleni prosadite zakon, ktery nejake nadnarodni firmy vyhodnoti jako zakon omezujici jejich zisky a vysoudi na statu miliardy korun. Ty zaplati danovi poplatnici a budete chodit kanalama. Solarni panely nejsou dodnes promlcene.
    January 31, 2015 v 20.47
    Pane Kuchejdo,
    s TTIP jde o nedorozumění. Pan Radovanovič napsal, že by se SZ měla stavět "kriticky" (mj.) "k tendenci (USA) dále liberalizovat ekonomické vztahy (TTIP)". A k celému jeho komentáři (zahrnujícímu i další aspekty postoje k USA, nejen TTIP) jsem podotkl, že bych s ním neměl zásadní problém.

    TTIP vidím přesně stejně jako Vy, tj. vadí mi obsah i způsob vyjednávání. V tomtéž duchu viz vyjádření Ondřeje Lišky (ještě coby předsedy SZ): http://www.zeleni.cz/prohlaseni-postoj-cr-k-ttip/. A viz i náš program do eurovoleb: "Evropská komise vede jednání o vytvoření zóny volného obchodu mezi USA a EU, která by měla pomoci oběma ekonomikám. Současnou podobu této smlouvy (TTIP) ale zásadně odmítáme, protože se projednává neprůhledně, sloužila by především ke zvýšení zisků korporací a mohla by snížit kvalitu našeho života a ohrozit naše politická a sociální práva." (http://www.zeleni.cz/program-ep-2014/).

    Za solární průšvih nemůžeme; k tomu viz http://www.zeleni.cz/myty-a-fakta/.
    PL
    January 31, 2015 v 22.55
    Vyhranění
    Z mého pohledu není momentální profilace SZ ani prioritní ani přínosné. Vyhraněně levicové voliče - kupříkladu ty, kteří tvoří redakci či část čtenářstva DR (a na které ostatně míří deset autorových bodů), SZ beztak buď nadlouho ztratila už účastí zelených na Topolánkově vládě (a od té doby pěstovanými skazkami o tom) nebo je nikdy nemůže získat, protože jsou příliš zaměření na sociálně-revoluční tématiku. Pokud u nich má SZ někdy šanci, tak nejdříve ve druhém volebním období po návratu zelených do poslanecké sněmovny - podle toho jak se předvedou. Proto si myslím, že je ztráta energie a příležitostí zaměřovat se na tento segment voličů a nechat si utéct ty, kteří mohou straně pomoci k návratu do PS.
    Ona totiž žádná profilace není trvalá, vždy závisí na lidech, kteří stranu táhnou kupředu, kteří jsou jejími tvářemi. A ti lidé by se v demokratických stranách měli průběžně obměňovat, podle toho, jaký názor ve straně aktuálně převažuje a jaký se ukazuje jako úspěšnější. Nevím, jestli jsou ve SZ nějaké byť neformální demokraticky spolu soupeřící frakce či ne - spíš bych tipoval to první, ale profilace skutečně není nic trvalého. Lze to vidět na příkladu KDU-ČSL.
    JP
    February 1, 2015 v 10.34
    Otázka profilace
    Je sice pravda, že (Bursíkova) LES má svůj jasný politický profil; ovšem, je to profil programaticky liberální. A liberalismus, to je právě zásadně takové "ani ryba ani rak", je to takové víceméně bezideové plácání se někde uprostřed politického spektra. Svým způsobem se tato LES nejvíce blíží oné bavorské ÖDP (Ekologicky-demokratické straně), o jejímž marginálním charakteru jsem tu už referoval.

    Samotná Strana zelených se ovšem v současné době, zdá se, nachází někde dost blízko onoho LESu: jak to charakterizoval pan Litschmann, SZ zůstává v "jakémsi vynuceném středovém rovnovážném prostoru".

    Takže, oba subjekty jsou někde ve středové pozici; SZ je tam, jak se zdá, z nedostatku aktuální schopnosti vlastní profilace, zatímco LES si svůj politický profil vytvořil právě z rezignace na to, vlastní profil si vytvořit.
    February 1, 2015 v 20.37
    Profilace a voličská podpora
    Děkuji za oba cenné názory. Otázka, které voličské skupiny by mohly straně pomoci k návratu do sněmovny (jak píše pan Litschmann), je nyní samozřejmě pro SZ jedna z nejdůležitějších. Sám to ovšem nevím. A popravdě řečeno, nevím ani, z jakého konce debatu o této otázce začít, Členové, příznivci a kritici SZ na to samozřejmě mají spoustu různých názorů. Jenže obvykle platí, že ty názory odpovídají jejich osobní profilaci. Tj.: ti, kdo jsou nalevo, dost často věří, že by zeleným pomohli levicoví voliči. Atd. Nevím ani, nakolik pomůžou sociologické průzkumy: pevný elektorát (nebo spíš: dostatečně velký pevný elektorát) SZ musí teprve vzniknout (je tedy otázka, kde) a politická scéna i atmosféra se dost rychle mění.

    Osobně tedy jako naléhavější úkol vidím zřetelnější profilaci SZ. Byť zároveň souhlasím s panem Litschmannem, že profilace a) je do jisté míry proměnlivá, b) nesmí být příliš úzká.
    MS
    February 1, 2015 v 23.15
    Spíše než proklamace, je praxe pravicových stran antiekologická. Tedy v průměru. Jistě lze najít i pravicově politicky řízení státy, kde jsou k vidění neuvěřitelné věci. Například Nebraska, se svými republikánskými senátory a kongresmany, kde je elektrická distribuční síť v rukou veřejně vlastněných podniků a družstev. To jsou sice čestné, ale přeci jenom výjimky.
    Ale pravolevé dělení již nerespektuje skutečnost. V posledních desítkách let vznikla skupina takzvaně kulturně kreativních, mohli bychom aproximovat, že to jsou liberální zelení, kteří nesouhlasí s praktikami soudobého kapitálu, nefandí ani levicovým stranám ani pravicovým, nemají rádi ortodoxii jakéhokoliv směru. Jsou pro spiritualitu, fandí ženám a dětem...
    Tato skupina je v USA a Západní Evropě nejsilnější politickou skupinou, ale politika ji vlastně nezajímá. Celkový počet se odhaduje přes 100 milionů. To by možná mohla být cílová skupina Zelených.
    Vždy mi tanulo na mysl, že zelená politika nemůže být pravicová, když má starost o životní prostředí. To je přece sociální koncept. Ale levicová také ne, protože stát sice plní sociální úkoly, ale jeho diktát je plný chyb a těžkopádných tradicionalistických rozhodnutí.
    Potřebujeme pluralitu, kreativitu a spoluúčast. To na pravo ani nalevo neznají.
    February 2, 2015 v 0.53
    Pane Smrži,
    "potřebujeme pluralitu, kreativitu a spoluúčast" - souhlasím. Může je ale přinášet politická strana? A může si taková strana vybudovat dostatečně pevnou vnitřní strukturu a získat dostatečně silnou (a setrvalou) podporu voličů?
    + Další komentáře