Vláda schválila Strategii romské integrace do roku 2020

Sobotkova vláda v pondělí schválila dva strategické dokumenty. Prvním je Strategie romské integrace do roku 2020, druhým zpráva o naplňování Strategie boje proti sociálnímu vyloučení v letech 2011–2015.

(vd)

24.02.2015 10:24

Dienstbier

Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier. Foto čssd.cz

Sobotkova vláda v pondělí schválila Strategii romské integrace na roky 2015 až 2020. Dokument navazuje na předchozí koncepční materiály, především na Koncepci romské integrace 2009–2013. Jejím cílem je zvrátit do roku 2020 negativní trendy ve vývoji situace Romů v České republice zejména ve vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a v oblasti sociální.

Chce také nastartovat a urychlit pozitivní změny a dosáhnout pokroku při odstraňování neodůvodněných a nepřijatelných rozdílů mezi podstatnou částí Romů a většinovou populací. V neposlední řadě rovněž hodlá zajistit účinnou ochranu Romů před diskriminací a povzbudit rozvoj romské kultury a jazyka.

Situace romské menšiny patří k nejnaléhavějším otázkám vývoje české společnosti po roce 1989, v situaci sociálního vyloučení žije přibližně třetina Romů, která trpí nízkou vzdělaností, nekvalifikovaností, dlouhodobou nezaměstnaností a chudobou, většina Romů pak bez ohledu na jejich sociální situaci trpí předsudky, diskriminací a nárůstem rasismu a anticiganismu. Což je jev, který ohrožuje nejen Romy samotné, ale celou společnost.

Integrace je ve Strategii pojímána jako dvoustranný proces, jejím cílem je vytvoření celistvé a soudržné společnosti. Navrhovaná opatření si kladou za cíl zvrátit negativní trendy ve vývoji situace značné části Romů a obsahují řadu opatření a úkolů pro jednotlivá ministerstva a další subjekty v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, zdravotní péče, bydlení sociální práce a bezpečnosti. Strategie zahrnuje také opatření směřující k podpoře Romů jako národností menšiny.

Strategie v první části definuje sledovaný problém. Popisuje současné postavení Romů a základní společenské trendy, které úspěšnou romskou integraci znesnadňují. V dalších částech dokument předkládá vizi, rozdělení cílů a jednotlivá opatření, která by měla vést k dosažení stanovených cílů.

Ve strategii jsou navržena mimo jiné opatření, jež nejsou určena pouze pro Romy, ale jsou relevantní i pro ně. Pak se jedná o opatření, která jsou zacílená na Romy - cílená opatření, jejichž adresáty a beneficienty jsou převážně, nikoli však výlučně Romové. V neposlední řadě se jedná o tzv. vyrovnávací opatření. Ta se objevují v oblasti vzdělávání, kde je nutné vyrovnat šance romských dětí a studentů na kvalitní vzdělání

Integrální součástí Strategie je její propojení na politiky prováděné nebo koordinované na úrovni EU a současně na mezinárodní iniciativy, zejména v rámci Rady Evropy, v návaznosti na iniciativu Dekáda romské inkluze a na doporučení kontrolních mechanismů OSN.

Strategie implementuje společný evropský rámec opatření daný Doporučením Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (Doporučení), které bylo přijato Radou EU v prosinci předloňského roku. Na základě Doporučení se bude na ČR, jako i na všechny další země EU, vztahovat monitorovací cyklus ze strany EK k naplňování Doporučení.

Zpráva o naplňování Strategie boje proti sociálnímu vyloučení
Vláda v pondělí přijala také zprávu o naplňování Strategie boje proti sociálnímu vyloučení v letech 2011–2015. Ministerstva, kterých se v uplynulých třech letech úkoly obsažené v dokumentu týkaly, splnila ke konci roku 2014 zcela nebo částečně více než polovinu z jedenasedmdesáti navržených úkolů.

Řada úkolů tak zůstává k dalšímu řešení a potvrzuje se i potřebnost koordinovaného přístupu státní správy při řešení problému sociálního vyloučení. Vyplývá to ze zprávy o plnění Strategie, kterou vládě předložil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier.

„Neuspokojivá situace v oblasti sociálního vyloučení v České republice v posledních letech, doprovázená zvyšujícím se počtem vyloučených lokalit, nárůstem zadlužení jejích obyvatel, nárůstem migrace a rostoucím počtem chudých lidí v komerčních ubytovnách, jasně ukazuje na nutnost koordinovaného přístupu všech resortů při řešení tohoto problému,“ uvedl Dienstbier.

Strategie boje proti sociálnímu vyloučení podle něj byla prvním strategickým dokumentem, který rozdělil úkoly v oblasti sociálního začleňování koordinovaně mezi jednotlivé resorty, odbor pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR a další složky veřejné správy i s konkrétními termíny a rozdělením odpovědnosti za ně.

Zpráva o plnění Strategie uvádí, že z celkových jedenasedmdesáti opatření jich bylo v uplynulých třech letech zcela splněno šestnáct (23 %) a částečně splněno sedmatřicet (52 %).

„Úplné či částečné plnění více než poloviny navržených úkolů přineslo pozitivní změny především v oblasti práce s rodinami a koordinace sociálních služeb,“ zdůraznil ředitel odboru pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR Martin Šimáček.

„K tomu, aby se dařilo řešit narůstající sociální problémy spojené s životem v sociálně vyloučených lokalitách, je nutné, aby na tento materiál navázal další souhrn úkolů, který určí klíčové kroky pro období do roku 2020 v těch oblastech, které se dosud zasáhnout nepodařilo,“ dodal s tím, že se jedná především o oblasti vzdělávání a bydlení.

Naplňování Strategie bylo průběžně vyhodnocováno při pravidelných jednáních Meziresortní koordinační skupiny, kterých se každého půl roku účastnili náměstci vybraných resortů.

Strategii boje proti sociálnímu vyloučení vláda přijala v září roku 2011 s cílem napomoci eliminaci sociálního vyloučení a chudoby v sociálně vyloučených lokalitách. Přípravou Strategie, koordinací jejího naplňování i vyhodnocením naplňování, byl pověřen odbor pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR, který je nyní v gesci ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera.


A co si myslíte vy? Diskuse (38 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Luděk Ševčík - OSVČ

Opatření, která jsou zacílená na Romy? Úterý, 24.Února 2015, 13:37:20

Co to jako má být? Zbytek národa je vosk? Nebo snad vláda otevřeně přiznává, že Romové jako takoví jsou problém? To snad ne?

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Úterý, 24.Února 2015, 21:41:23

Pane Ševčíku, ještě jednou uvádím odkaz na danou strategii.

Text dokumentu, právní rámec, podrobné vymezení používaných pojmů zde:
http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romske-komunity/aktuality/strategie-romske-integrace-do-roku-2020-118736/

Dovolte mi, abych se v tuto chvíli domnívala, že jste ten text zatím nečetl.
Zároveň si dovoluji na základě Vašich mnohých předchozích příspěvků předpokládat, že se se čtením toho vládního dokumentu vůbec nebudete obtěžovat.

Rozumim tomu spravne p. Sevcik ? Středa, 25.Února 2015, 06:57:47

Domnivam se, ze pan Sevcik chce pouze rici, ze vlada pouzitim vyrazu Rom dava najevo, ze existuje skupina obyvatel (rasa) s jinymi "parametry" nez majoritni obyvatelstvo. Coz povazuje za projev rasismu, vzhledem k tomu, ze rada proromskych aktivistu operuje s tim, ze romove se geneticky nijak od majority nelisi a brani se zjistovani jejich poctu na zaklade konkretnich antropologickych ci jinych charakteristik. Z jejich hlediska pak povazuje vycleneni jedne skupiny za rasismus.

Luděk Ševčík - OSVČ

Rozumíte správně, pane Kuchejdo. Středa, 25.Února 2015, 08:40:56

Naprosto správně! A je pro mě velmi zarážející to ticho okolo těchto dokumentů. O kdejakém drbu se zde vedou nekonečné disputace a o téhle zásadní věci nikdo ani muk. Copak jsou všichni proromští aktivisté na dovolené? Oslepli, ohluchli? Víte jak takto nazvaný a koncipovaný dokument musí působit na občany? K čemu pak jsou draze a dnes jak vidno zbytečně placené projekty jako Hatefree a desítky dalších? Vykládejte pak lidem, že všichni jsou si rovní. Jak teď před svými známými vypadají lidé, kteří se s nimi hádali a přesvědčovali je o tom, že Romové nejsou nijak zvýhodňováni a že řeči o jejich vyjímečném postavení ve společnosti jsou dílem nácků, rasistů a xenofobů?
Tito dobrovolní bojovníci proti rasismu jsou hozeni přes palubu. Jsou za blbce. Jejich příští aktivity už nikdo nebude brát vážně. Pokud vůbec budou mít chuť nějakou aktivitu vyvíjet.
Paní Míčkalová, ten dokument jsem četl. Je to další z pokusů o analýzu, mnoho z vývodů, které jsou v něm uváděny, nejsou logické, jsou to spíše složité konstrukce, světící prostředky. V každém případě ale nedává odpověď na to, proč se přijímají opatření, která budou zvýhodňovat jen jednu skupinu sociálně slabých.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Středa, 25.Února 2015, 10:55:45

V daném dokumentu jsou odpovědi na následující otázky:
Proč byl přijat ten vládní dokument?
Zvýhodňuje jen jednu skupinu sociálně slabých?
V čem si lidé nejsou rovni?
V čem je postavení Romů a právě Romu výjimečné?

Zajímalo by mne však, jak jsou podle Vás, pane Ševčíku, Romové ZVÝHODŇOVÁNI.
Mně vychází (i z toho dokumentu vychází), že sociálně (socio-ekonomicky) slabí, včetně Romů, avšak ne výlučně Romové, jsou na tom tak blbě, že byla vytyčena strategie k tomu, aby se zvedli ze dna.
Jestli je to taková výhra být na takovém dně, až z toho plynou "výhody" pomoci při narovnání v přístupu k práci, bydlení a vzdělávání, si nemyslím. Za sebe bych se nechtěla ocitnout v situaci, abych byla takhle "zvýhodňovaná".
Romové a právě Romové jsou ovšem na tom hůř než ostatní sociálně slabí např. v tom smyslu, že je k tomu dnu tlačí ještě předsudky např. o tom, jak jsou Romové a právě jenom Romové "zvýhodňováni".

Domnívala jsem se, že těm, komu se příčí rasismus, diskriminace atp., jsou mají celkem jasno v tom, jak se vypořádat s tou zažranou představou o "zvýhodňování".

Luděk Ševčík - OSVČ

Pokud bych chtěl pomoci sociálně slabým, Středa, 25.Února 2015, 12:17:17

tak to nemohu dělat takto selektivně. Celé je to špatně! Jednak dokument operuje s neověřitelnými údaji. Jednak dělá rozdíl mezi etniky. Bortí mnohaleté úsilí aktivistů, směřujícího k nerozlišování právě mezi etniky. Když chcete mezi lidmi zbořit mýtus o "zvýhodňování" Romů, tak to nemůžete udělat opatřením, které je zvýhodňuje.
Takto nikdy nikoho nepřesvědčíte, že Romové jsou na tom hůř, než sociálně slabí. Logicky nemohou, když jim je poskytnuta pomoc, na kterou ostatní nedosáhnou.
Dokument nerealisticky tvrdí, že "trestání" Romů nic nevyřešilo. Já o žádném trestání nic nevím. Já tvrdím, že systém je nemotivační. Stačilo by snížit dávky rodičům, jejichž děti neprospívají a věřím, že výsledky by byly hmatatelné. A tak by se dalo pokračovat. Zde, na tomto serveru, jsou takovéto návrhy kacířské, vím. Dokonce je zde napadáno, aby sociálně slabí dostávali část dávek ve stravenkách. Vždyť je jim tím brána svoboda pít a kouřit! Že takovéto opatření může přispět k tomu, aby se jejich děti mohly do systa najíst, naše svobodomyslné intelektuály netrápí.
Dost ale o tom. Pomoci sociálně slabým je potřeba. O tom žádná. Jen ta pomoc musí dávat smysl. Ale o tom chytání ryb jsem tu psal už mockrát.
Navíc v době, kdy vzrůstá sociální napětí, je vládou schválená Strategii romské integrace do roku 2020 přilitím oleje do ohně. Kdo s něčím takovým přišel je buď vůl, nebo provokatér. A že k tomu všichni proromští aktivisté mlčí, je jejich prohrou.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Středa, 25.Února 2015, 12:43:32

Pane Ševčíku, Teď už nevěřím, že jste ten dokument četl.

Protože se v něm píše:

Zvláště je však potřeba upozornit na dvě strategie obecné povahy, k nimž má romská strategie užší vazbu.

Strategie sociálního začleňování na období 2014 – 2020 (v gesci MPSV)

Účelem Strategie sociálního začleňování je plnění národního cíle redukce chudoby a snižování míry sociálního vyloučení podle Národního programu reforem České republiky, vycházejícího ze strategie Evropa 2020. Cílem je „udržení hranice počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby do roku 2020 na úrovni roku 2008.“ Česká republika se současně zavázala vyvinout úsilí vedoucí ke snížení počtu osob ohrožených chudobou, materiální deprivací nebo žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby o 30 000 osob. Na základě těchto tří uvedených dílčích indikátorů byl vytvořen souhrnný indikátor pro měření cíle redukce chudoby a sociálního vyloučení.

Strategie sociálního začleňování je ve vztahu ke Strategii romské integrace zastřešujícím dokumentem, podobně jako je tomu u řady dalších sektorových strategií. Sama strategie se ostatně definuje jako „rámcový dokument v oblasti sociálního začleňování”, který další strategie, „integruje a vhodně doplňuje”. Strategie sociálního začleňování není zacílena etnicky, ostatně předlužování, rizikové chování (kriminalita z chudoby) a další rizika sociálního vyloučení se týkají jak majoritní společnosti tak minorit.

...konec citace...

Jaká je to ta pomoc, která je Romům poskytnuta, na kterou ostatní nedosáhnou? Můžete být konkrétní?

Můžete také, prosím, rozvést o jakém "trestání" mluvíte?

Jinak argumenty k Vaší opakovaně prezentované představě o tom, jak jsou dávky nemotivační, jak příjemci dávek nemají/ nemohou za své peníze pít a kouřit.. atd. Vám už ve zdejších diskuzích představil kdekdo.
Naposledy pan Karen, který velice přesně argumentoval (ovšem mnohem kulantněji než jak já reprodukuji), jak je nebetyčně chucpe dovolovat si někomu kafrat do toho, co a jak má dělat se svými třemi tisíci.
Ve stejné logice je třeba strefovat se do matek, které kupují ze státních příspěvků dětem sladkosti.

Luděk Ševčík - OSVČ

Paní Míčkalová, Středa, 25.Února 2015, 13:51:47

naše diskuse by měl vést k hloubějšímu pohledu na problém. Měla by být obohacením, měla by pomoci tento problém vidět i z jiného úhlu.
To naše vzájemná diskuse nesplňuje. Napíšu proč.
Především: pokud bych dokument nečetl, těžko na něj budu reagovat. Za druhé: nedá se vést diskuse s někým, kdo je zabetonován ve své pravdě.
Což vy zřejmě z nějakého důvodu jste. Jinak by jste se mě těžko mohla pokoušet přesvědčit jedním z nejhloupějších argumentů celého tohoho "skvostu". Tvrdit, že strategie není zaměřena etnicky a nazvat ji romskou, to už je na nobelovku.
Co se týká motivačnosti dávek a svobody "užití" si jich, tak o tom by měli psát ti, kteří o tom něco vědí. Mají kontakt s realitou. Ne naivové, kteří si svět idealizují.
Člověk, který chce nepřizpůsobivým skutečně pomoci, si musí za svůj první úkol dát sehnání práce těmto lidem. Dále okamžité ukončení byznysu se sociálním bydlením a životem těchto lidí na ubytovnách. Ubytovny jsou totiž jedněmi obrovskými hospodami, kde se pije snad po celých 24 hodin. Pije, kouří a fetuje. Co by tak tam ti lidé si tak jiného taky dělali? V tomto prostředí se formují jejich děti do dalšího života. Jak asi, je na snadě.
Vytrhnout tyto lidi z tohoho prostředí, vytrhnout je z drogových závislostí, motivovat je k lepšímu životu. Použít k motivaci sociální dávky je nejlepší možnost. Nejefektivnější. Neohlížet se přitom na prostoduché výzvy, nabádající k tomu, že si mohou své 3 tisíce nepřizpůsobiví klidně propít, že je to jejich věc. Ano, svým způsobem je. Ale stejnou logikou je jejich věc, že jsou bez peněz a tak ať si nikam nechodí pro dávky. Propít své 3 tisíce navíc vždy znamená vzít peníze, nutné na skutečné potřeby, odjinud. Třeba z dávek na děti.
Ale zpět. Tato strategie romské integrace je popřením dlouhých let práce mnoha aktivistů. Takto nazvaná a takto koncipovaná nese jasné znaky rasismu. I když se to snaží popřít slovně. Jak jsem již psal, buď je to hovadina, nebo provokace. Mlčet k ní je pokrytectví.

Jiří Karen - Opava

Stát by neměl obyvatele rozdělovat Středa, 25.Února 2015, 19:43:14

Přestože s panem Ševčíkem většinou zásadně nesouhlasím (hlavně ten jeho kult "tvrdé dřiny", kterou je nutno naordinovat všem, aby se z nich stali "pořádní lidé" je děsivý), v tomto případě se obávám, že má částečně pravdu.

Největší odpor mezi většinovou populací vzbuzují podobné programy - jako "učebnice pro chudé romské děti" atd. (teď dávám jeden konkrétní příklad, o kterém vím, strategii vlády jsem taky nečetl)

Proč na tu učebnici nedosáhnout "chudé bílé děti? A jak vlastně objektivně poznat Roma? Vždyť to nejde, spousta Romů se ani nehlásí ke svému romství atd.

Jednání státu, který rozděluje své obyvatele na "Romy" a "Neromy" není podle mě rozumné.

Lidé buď jsou v sociální nouzi, anebo nejsou v sociální nouzi. A zjišťování k jakému etniku vlastně patří by nemělo být úkolem státu.

Nikdy už nevysvětlíte nic rasistovi, který vám objektivně dokáže, že stát privileguje romské děti, kterým dává učebnici.

V tomto smyslu má pan Ševčík pravdu, že takovéto strategie likvidují práci občanských aktivistů, kteří se snaží přesvědčit společnost, že Romové opravdu nemají koupaliště zdarma.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Středa, 25.Února 2015, 20:19:22

Tedy znovu opakuji to, co už jsem jednou napsala:
V daném dokumentu jsou mimo jiné odpovědi na následující otázky:
Proč byl přijat ten vládní dokument?
Zvýhodňuje jen jednu skupinu sociálně slabých?
V čem si lidé NEJSOU rovni?
V čem je postavení Romů a právě Romu výjimečné?

Pane Ševčíku, i já jsem měla jisté představy o diskuzi o vládním dokumentu Strategie romské integrace do roku 2020. Například v tom, že se bude týkat textu toho dokumentu, což se ovšem neděje.
Vzhledem k Vašim příspěvkům a postřehům se mi zdá, že jste z dokumentu četl jen jeho nadpis. A že i ten jste zaznamenal, až když je nyní přetřásán na předních stránkách hlavních deníků.
Obdobné vládní dokumenty, se stejně "rasistickými", "pokryteckými", nebo "zhovadilými" jmény, vláda vydává opakovaně od devadesátých let. A také pravidelně hodnotí, jak tyto "hovadiny" pokračují. Takhle vláda „provokuje“ nejméně jednou za rok.

Ještě jednou zopakuji, že v dokumentu, o kterém je řeč, je mj. uvedeno
A. proč dokument vznikl, za jakých podmínek, v jakém právním rámci, a co by se stalo, kdyby nebyl přijat
B. proč se jmenuje tak, jak se jmenuje
C. vymezení pojmů, se kterými dokument pracuje - a v čem jsou problémy s vymezením pojmů (např. kdo je považován za Roma a kým a jak jak se k tomu vymezování staví různé zainteresované strany).
D. V čem se tento dokument týká nejenom Romů. Např. v otázkách sociálně vyloučených osob a lokalit, viz. odstavec, který jsem okopírovala výše – netýká se jenom Romů, ale týká se i Romů. Specificky potom např. v oblasti rovného přístupu k bydlení a získání práce. To je obdoba Vašeho "především sehnat práci těmto lidem" a "okamžitě ukončit byznys se sociálním bydlením a život těchto lidí na ubytovnách. Ubytovny jsou totiž jedněmi obrovskými hospodami, kde se pije snad po celých 24 hodin. Pije, kouří a fetuje. … V tomto prostředí se formují jejich děti do dalšího života. Jak asi, je na snadě. " Nad tím byste mohl projevit radost, jak si Váš pohled a vládní pohled konvenují .
Použít k motivaci sociální dávky mi přijde naprosto zcestné, z mnoha důvodů. Především dávky nepovažuji za nástroj, jak někoho motivovat/ demotivovat. A také se nevyplácejí vždycky, když dojdou peníze… Ale i podle Vaší představy, že ve vyplácení dávek má být motivační prvek. Ony by totiž ani maximálně „motivační“ dávky (= nulové) problém se sháněním bydlení a práce ani vzdáleně nepřiblížily k nějakému vyřešení. Z osobní zkušenosti se sociálními dávkami mohu říct, že je vnímám zejména jako nástroj k ponižování na všech možných úrovních a ze všech možných stran.
E. V čem se dokument týká výhradně Romů, v čem je postavení Romů a právě Romu výjimečné. Mj. jaké jsou problémy, kterým čelí specificky Romové a jaké strategie nasadit k jejich řešení. Tam byste mohl kromě jiného nalezl odpověď na svoji otázku "proč se přijímají opatření, která budou zvýhodňovat jen jednu skupinu sociálně slabých, … kterým je poskytnuta pomoc, na kterou ostatní nedosáhnou".
Např. nedosáhnout téměř automaticky na umístění ve zvláštní škole, např. kvůli chabé znalosti vyučovacího jazyka, nikoli kvůli rozumové nedostatečnosti, to je opravdu záviděníhodné "zvýhodňování". Na pomoc s tím spojenou opravdu naprosté většině pomoc nikdo neposkytne: protože se do takové situace prostě nemají jak dostat.

S tímto se loučím z této diskuze. Pokud ovšem nebude k věci – tedy k textu toho vládního dokumentu.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Ševčíku, Středa, 25.Února 2015, 20:55:31

léčit je potřeba toho, kdo je nemocný.
Nebo je snad zvýhodňováním, když poskytne lékař první pomoc tomu, kdo má srdeční zástavu, a ne tomu, kdo se škrábl na ruce?

Jak píše paní Mičkalová, pomáhat je sice třeba všem (a nestavět chudé vzájemně proti sobě!), ale romští chudí jsou znevýhodněni právě tím, že jsou ještě navíc Romové. Viz nový film Cesta ven nebo předsudky ve filmu Paterčata o tom, jak "otec nepracuje" - a on zatím vstává někdy ráno ve čtyři a v hypermarketu peče rohlíky!

Luděk Ševčík - OSVČ

Mnoho slámy, žádné zrno. Čtvrtek, 26.Února 2015, 08:40:47

Samé kličkování. Jestliže zde proromští aktivisté léta tvrdí, že není rozdílu mezi etniky a že stát Romům neposkytuje exkluzivní pomoc, tak to, jak je jasně vidět, není pravda.
Chápu, přiznat to narovinu nejde. Bylo by to spojeno s dalšími problémy. Přiznaná exkluzivita Romů vzbudí značnou nelibost většinové veřejnosti. Ta bude požadovat, aby za ní byla kompenzována.
Jenže je řešením lhaní? A tak neobratné, lehce prohlédnutelné vydáním nešťastně nazvaného a kocipovaného strategického dokumentu? Není takové jednání vodou pro mlýn nácků?
Co se týká motivace: pokud některý aktivista /který nechce jen mít dobrý job, ale chce pro lidi skutečně něco udělat/ nechápe, že motivačnost je zásadním a nejdůležitějším motorem lidského jednání, tak ať se věnuje raději něčemu jinému. V jeho případě platí nejvíc, že aktivní blb je horší jak školený diverzant. Když dostane stejné peníze ten, kdo se snaží, jako ten, kdo na vše kašle, jsou všechny agentury, neziskovky, vládní programy atd. zmařené investice, bezedná jáma, kam se vyhazují peníze. A pokud se vám zdá, že systém vyplácení sociáních dávek je ponižující, tak si vyzkoušejte, jako OSVČ, jít někam žádat o dotace. Nebo žádat o prominutí nějakého penále. Myslím, že brzy procitnete. Nemluvě o tom, že když se dávky budou, bez bližšího zkoumání, jen tak, rozdávat nepřizpůsobivým, motivaci pak už nebudou mít vůbec žádnou. Jenže tu vy vlastně neuznáváte.
Problémy Romů s umísťováním dětí do škol vyplývají ze špatně nastavených kriterií státem. Pokud budou jejich děti navštěvovat předškolská zařízení, stejně jako většina, problémy se značně sníží. Většina Romů by však přišla o část sociálních dávek, takže děti nechává doma. Rodiče, které plně živí stát, ani nepřemýšlejí, že by jejich děti žily jinak. Děti samotné pak mají vzor ve svých rodičích, takže snaha o vzdělávání, snaha o změnu svého osudu, jim připadá jako naprostá zbytečnost. Jenže to jsme zase u motivace.
Stát má plně v ruce motivační prvky, které mohou podstatné problémy řešit. Pokud se podaří rozbít lobby, která má z chudoby byznys, mohl by je použít. V prospěch nás všech.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Ševčíku, Čtvrtek, 26.Února 2015, 11:53:54

souhlasíte s tím, že ponižován by se neměl cítit nikdo: ani živnostník, ani nezaměstnaný Rom? Za tou vaší větou - "víte, jak se cítí" atd., cítím takovou tu českou nepřejícnost, která je myslím hlavním podhoubím českého proticikánského rasismu: když mně chcípá koza, tak ať tomu druhýmu chcípne taky a ještě k tomu i kočka...:)

Motivačnost nevytvoříme tak, že budeme donekonečna snižovat dávky těm, kteří nemají z čeho žít, ale tak, že se postaráme, aby si lidi slušně vydělali a aby - pokud dělají málo placenou práci - k dávkám dostali ještě navíc i ten nízký plat. Tedy žádná práce za dávky, ale naopak! Stálo by to samozřejmě nějaké peníze, ale bez peněz se sociální problémy řešit nedají.
Souhlasíte?

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Čtvrtek, 26.Února 2015, 12:08:48

Pane Ševčíku, jak jste přišel na to, že aktivisté mají „dobrý džob“? Jak si vlastně aktivisty představujete? Máte na mysli nějaké profesionální aktivisty?

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Plevo, Čtvrtek, 26.Února 2015, 14:14:32

nejde o nepřejícnost. To jste se dost uťal. Jde o to, že když někdo čerpá státní prostředky, musí tak činit maximálně transparentně. To nejsou peníze jeho, či nějakého jeho eseročka, ale prostě státní peníze, a na jejich účelné čerpání musí být dohled. Já s tím, že jsou okolo toho takovéto cavyky, souhlasím. Proto nepovažuji za ponižující, když musím splnit podmínky čerpání dotací a neměl by považovat za ponižující podmínky čerpání sociálních dávek ten, kdo je čerpá. Není v tom žádná zbytečná buzerace.
Paní Hájková, jsou "aktivisté", pro něž je jejich aktivičnost jobem. Agentůry, neziskovky atd. Jak píšete, jsou to profesionální aktivisté, ty jsem měl na mysli.

Jan Dospiva - Orlová

Čtvrtek, 26.Února 2015, 21:18:8

Možná se tomu budou mnozí diskutéři divit, ale i já tentokrát v mnohém souhlasím s panem Ševčíkem.

Samotná existence této strategie znamená politicky nekorektní přiznání, že problém není řešitelný, pokud se nezohlední etnický původ a s ním spojená kultura, naučené a tradované vzorce myšlení a chování. Přijatý materiál je kompletně založen na tzv. pozitivní diskriminaci. Aby se nejednalo o pouhý "rasismus naruby", měl by být skutečně zaměřen převážně na integrované romské střední vrstvy a inteligenci, jenže není tomu tak. Za asi nejproblematičtější pasáž považuji upřednostnění "osob ohrožených rasovou diskriminací" při hledání zaměstnání, což ostatní dlouhodobě nezaměstnaní budou právem pociťovat jako nespravedlnost a nesolidaritu. Copak oni nejsou sociálně ohroženi stejně? Odstraňovat diskriminaci Romů na trhu práce takovýmto opatřením podle mě není správné.

Dále i když nesdílím pojetí pana Ševčíka, že sociální dávky mají mít nějaký donucovací či represivní účel, je pravda, že na nízkém procentu romských dětí v mateřských školách může mít podíl i to, že by rodiče přišli o rodičovský příspěvek. Proto mi ve strategii chybí realistické zhodnocení, že různá opatření mohou uspět jen tam, kde se setkají s touhou a ochotou se integrovat.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Pátek, 27.Února 2015, 08:15:25

Pane Plevo a ostatní, mně se zdá, že se snad ani nebavíme o stejném textu - a okolnostech jeho vzniku. Prosím, prosím, prosím, přečtěte si (všichni diskutující) ten návrh a okolnosti jeho vzniku – mj. třeba to, co vláda navrhovala už v roce 2005, 2005, 2005.

Pane Plevo, v tom textu o strategii do roku 20220 se nepíše o "upřednostňování osob ohrožených rasovou diskriminací při hledání zaměstnání", které by – Vašimi slovy - ostatní d l o u h o d o b ě n e z a m ě s t n a n í brali jako nespravedlnost a nesolidaritu.

Už teď jsou upřednostňovanými skupinami výčtem tito:
Upřednostňovanými skupinami jsou např. dlouhodobě evidovaní uchazeči o zaměstnání (déle než 5 měsíců), uchazeči do 25 let věku včetně absolventů škol bez praxe, uchazeči pečující o dítě do 15 let věku, uchazeči starší 55 let věku, osoby se zdravotním postižením, ženy vracející se z mateřské nebo rodičovské dovolené, uchazeči, u kterých je důvodný předpoklad dlouhodobé evidence, uchazeči, kterým je potřeba věnovat zvýšenou péči z jiného důvodu bránícího jejich vstupu na volný trh práce, např. ohrožení sociální exkluzí z důvodu setrvávání v dlouhodobé nezaměstnanosti. (str. 42, pozn. 84)
Romové tam teď nejsou. Vládní návrh zní:
Není nutné vytvářet specifickou cílovou skupinu pouze pro Romy, což by mohlo být problematické ve vztahu k ochraně citlivých osobních údajů a zákazu vést evidenci příslušníků národnostních menšin. Postačilo by, aby Úřad práce zařadil mezi prioritní skupiny v rámci p o l i t i k z a m ě s t n a n o s t i žadatele ohrožené ve zvýšené míře rasovou diskriminací, kam by spadali např. i příslušníci jiných menšin, cizinci atd. (str. 42 a 43)
O tom, které nástroje politiky zaměstnanosti má vláda k dispozici více na str. 41.

Takže dlouhodobě nezaměstnaní mohou považovat za nespravedlnost a nesolidaritu, že jsou upřednostňováni uchazeči do 25 let bez praxe, ti zase mohou považovat za nespravedlivé a nesolidární upřednostňování uchazečů, kteří pečují o dítě do 55 let věku, ti zase mohou mít pocit nespravedlnosti a nesolidarity, že jsou upřednostňovány osoby se zdravotním postižením, ženy vracející se z mateřské nebo rodičovské dovolené? A všichni dokola mohou nevražit na sebe navzájem a jako jeden muž na osoby ohrožené rasovou diskriminací? Takhle to snad dává smysl?
A že se asi ani jedné z vyjmenovaných skupin nezdá, že by zrovna oni měli nějaké extra výhody? Tak proč mají někteří dojem, že výhody mají zrovna a jenom Romové, když jsou všichni výše vyjmenovaní ve stejném pytli? Že by to mělo něco společného s předsudky vůči Romům?

ANO, ten dokument skutečně není skutečně zaměřen p ř e v á ž n ě na integrované romské střední vrstvy a inteligenci, i když obsahuje některé strategické cíle, které se jí dotýkají.
Ta strategie se ale týká p ř e v á ž n ě odstranění diskriminace ve vzdělávání (ve většině bodů).

Už v roce 2005, 2005, 2005 byl ve vládním dokumentu „Akční plán Dekády romské inkluze 2005-2015“ bod „Zvýšit motivaci k zaměstnávání Romů prostřednictvím změny poměru výše sociální dávky a minimální mzdy“ (to by mělo být obzláště zajímavé pro pana Karena a pana Ševčíka). Hrají v tom roli okolnosti jiné než je v ý š e s o c i á l n í c h d á v e k. Např. kvůli tomu, že ze práci na plný úvazek a za minimální mzdu nelze zabezpečit důstojné živobytí, neboť její výše byla zmrazena, že u předlužených osob (což ovšem nejsou výlučně Romové) je z té mizerné mzdy strháváno umoření dluhu (díky zákonům o exekucím atp.), takže reálná vyplacená částka může spadnout někam na úroveň životního minima a ještě o pár desítek korun zhoršit ekonomickou situaci jedince/ rodiny.
Řešením je kromě faktického uskutečňování té vládou dlouhodobě vytrubované „aktivní politiky zaměstnanosti“ spíše zvýšit minimální mzdu tak, aby se z ní dalo důstojně vyžít (o poznání důstojněji než z dávek) a popasovat se s monstrem, které narostlo z původní myšlenky lépe chránit ty, kterým někdo něco dluží. Nulové sociální dávky nepomohou zasaženým (nejenom Romům!) ani najít práci (a uživit se za ni), ani najít bydlení, ani nepomohou umořit dluhy.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Mičkalová, Pátek, 27.Února 2015, 11:17:29

zdá se, že jste si spletla jména Pleva a Ševčík.
Já v žádném případě netvrdím to, s čím polemizujete, a naopak jsem v zásadě ve všem na vaší straně.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Můj předchozí příspěvek byl určen panu Dospivovi Pátek, 27.Února 2015, 12:36:58

Promiňte pane, Plevo, ano, spletla jsem se.
Chtěla jsem reagovat na příspěvek pana Dospivy.

Luděk Ševčík - OSVČ

Paní Mičkalová, Sobota, 28.Února 2015, 10:44:0

i kdyby jste zde ten dokument citovala pozpátku, nic se tím nezmění. Tak jak je pojmenovaný a koncipovaný, to už nezměníte. Neměla by jste mu vyjadřovat podporu, ale postavit se zásadně proti němu. Pokud ovšem nejste jeho spolutvůrce.
Mě nejvíc mrzí, že se hlasitě proti němu nepostavili proromští aktivisté. Hlasitě a otevřeně. Vrážejí tak do zad dýku všem těm, kteří jejich snahu, přes značnou nevoli veřejnosti, obhajují. To je kardinální chyba.

Jen fakticka poznamka. Sobota, 28.Února 2015, 18:18:18

Rada rasistu tvrdi, ze romove maji mnoho deti, aby na ne mohli pobirat prispevky. Nemel by byt problem, uzakonit pobirani prispevku na dite do poctu tri deti a dost. Vychazim z predpokladu, ze trem detem se rodice venuji lepe , nez deseti. Myslim si, ze to je jeden z prepokladu pro jejich integraci. Ve spolecnosti s prumerem 1,2 ditete na matku, by podobny zakon nemel narazit. Byl by to jen maly krucek, ale presto krucek dobrym smerem. A samozrejme by to vzalo rasistum jejich oblibeny argument.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Kuchejdo, Sobota, 28.Února 2015, 23:13:33

Ve společnosti, která má méně než 2,1 dítěte na ženu, by takové, i jakékoli jiné opatření, snižující porodnost jakékoli skupiny obyvatel, narazit mělo, a tvrdě.
A ti, co takhle argumentují, by měli prostě jen zapnout mozky, a pak jim snad dojde, že s těmi pár tisíci přijde do rodiny další hladový krk. Těžko se to někomu ekonomicky vyplatí.

Jan Dospiva - Orlová

Paní Mičkalová, Neděle, 1.Března 2015, 12:29:48

kritéria, která zmiňujete, jsou sociální a teoreticky se mohou týkat každého. Ale v podstatě etnické hledisko je narušením rovnosti občanů před zákonem. To je problém tzv. pozitivní diskriminace obecně, ale pokud bychom se bavili, dejme tomu, o kvótách pro politické funkce, tak to tolik nevadí. Ale když takové kritérium uplatníte na nezaměstnané, tak už je to dosti citlivá věc a obávám se, že ke zlepšení vztahu Romů a zbytku společnosti nepovede. Takové opatření vidím jako kontraproduktivní, a jak poznamenává pan Ševčík, jako přilévání oleje do ohně.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Neděle, 1.Března 2015, 21:00:43

Pane Dospivo,
souhlasím s Vámi v tom, že daný dokument může sloužit jako další z mnoha holí, kterými lze bíti cikánského psa. Že nepovede ke zlepšení vztahu většiny k Romům.
Dokument vkutku má a bude mít okamžitý dopad na Romy – a to negativní, protože si „většinový občan“ (nebo někdo, kdokoliv) řekne, že cikáni mají nějaké výhody pořád a už zase jim teď dávají něco extra.
Jenže úplně stejně jako mají být AŽ NYNÍ podle vládního návrhu na pracovním trhu pozitivně diskriminovaní Romové (kteří jsoupodle stanoviska vlády, nikoliv však podle pohledu naoktrojovaného EUnií, těžko nějak úředně vymezit), jsou už několik let úplně stejně "pozitivně diskriminováni" i postižení, ženy s dětmi, starší 55 let, mladší 25 let bez praxe... (mj. kde je pak rovnost pohlaví a věková rovnost před zákonem?)
Nevšimla jsem si ovšem, že by se objevovaly názory typu "jó tihle, co mají před důchodem a jsou bez práce, ty mají proti zbytku společnosti pořád nějaké výhody", případně: "jó, ženské s malými dětmi, ty mají při hledaní práce výhody, na rozdíl od nás, normálních lidí", případně „to se mu to žije, když je slepej, to má hned extra zacházení, pořád nějaké speciální ohledy a zvýhodňování, ten vůbec neví, jak se žije běžnejm lidem“…
Chci tím mj. ukázat, že "pozitivní diskriminace" nemá dát vybrané skupině náskok před většinou, ale v y r o v n a t její handikep vůči většině.
Už jen to, že existuje dojem, že Romové (a jenom a právě Romové) mají extra výhody, chápané jako něco ještě víc, co nemá většina, jen ukazuje, jak hluboko jsou předsudky vůči Romům zažrané.
Doporučuji všem, aby si vždy jako kontrolní skupinu/osobu, tak hróóózně nespravedlivě a nesolidárně upřednostňovanou a zvýhodňovanou státem před zbytkem společnosti, představili např. slepce, nezaměstnaného v předdůchodovém věku (v okolí nebo v rodině jistě nejeden) a třeba mladou dívku hned po škole, co hledá práci (v okolí nebo v rodině se asi také najde). Protože také zrovna oni, oni, oni jsou vládou zvýhodňováni, zvýhodňováni, zvýhodňováni.
Můžete jim ty jejich supr výhody, garantované státem, hnedka omlátit o hlavu.
Pokud se vám nezdá, že jsou nějak hrozně moc zvýhodňováni, zvýhodňováni, zvýhodňováni, mohu vás ujistit, že ani já ten dojem nemám. Nedaří se jim ani stejně tak dobře, jako zbytku společnosti - natož lépe.
Ovšem Romové na tom nejsou jinak – kromě toho, že všichni ostatní si myslí, že na rozdíl od ostatních zvýhodňováni jsou, jsou, jsou (= předsudek).


Ponekud opozdene pro p. Kolarika. Pátek, 6.Března 2015, 19:55:14

Ale k vasemu zapinani mozku. Oni (stejne jako vy) mozek nezapinaji, protoze neuvazuji racionalne , ale ideologicky. I na DR se uvadi, ze nezamestnanost Romu je az 90%. Jejich pocet se odhaduje na 300 000 osob. Jejich prirustek oproti ostatni populaci je petinasobny. S trochou matematiky je jasne, ze pomer cca 1:30 se bude snizovat. Cili tech problemovych bude pribyvat. Za to reseni vzhledem k planovitemu odbouravani socialniho statu se bude vzdalovat do nedohledna.
Stat ani Romove nejsou schopni zajistit pravidelnou skolni dochazku za stavajici situace. Dospeli Romove nejsou schopni sve deti ve skole podporovat. Opravdu nechapete, ze mensi pocet deti v rodinach umoznuje lepsi peci (netahejte sem prosim vyjimky, statistiky jsou jasne)? Pokud jste presvedcen, ze deset deti v socialne slabe rodine je cestou rozvoje spolecnosti, dolozte to nejakou uveritelnou studii a pripadne uvedte kolik deti jste osobne vychoval.

Filip Šimeček - Brno

diskriminace Pátek, 6.Března 2015, 23:11:3

Paní Mičkalová, možná je důležité vzít v potaz i to, že dokument považují za diskriminační i sami Romové:

http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/drahomir-r-horvath-dokument-strategie-romske-integrace-je-diskriminace-v-ryzi-podobe

Luděk Ševčík - OSVČ

Paní Mičkalová, Sobota, 7.Března 2015, 10:42:16

přečtěte si příspěvek pana Dospivy, na který reagujete. Stačí první větu :"kritéria, která zmiňujete, jsou sociální a teoreticky se mohou týkat každého. Ale v podstatě etnické hledisko je narušením rovnosti občanů před zákonem."
Pokud by jste tak učinila, nemusela jste zbytečně otloukat klávesnici.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Sobota, 7.Března 2015, 18:23:17

Vlada leta letouci positivne diskriminuje take na zaklade veku, pohlavi a schopnosti. Ani jednu kategorii nelze povazovat za "socialni kriterium".
Jeste jednou zopakuji, co jsem uz uvedla:
(1) Take positivni diskriminaci na zaklade veku, pohlavi, schopnosti je narusena rovnost obcanu pred zakonem, a to v kategoriich, ktere jsou vyslovne uvedeny v ustave CR (!).
(2) Takto, jiz leta letouci, nastavena positivni diskriminace nevyvolava stejny povyk a pohorseni, jako kdyz jsou do stejneho pytle nove zarazeni Romove.

Luděk Ševčík - OSVČ

Paní Mičkalová, Neděle, 8.Března 2015, 11:12:53

raději toho nechte. Čím více jste zapálená, tím hůře reagujete. Pozitivní diskriminace na základě věku, pohlaví a schopností se týká všech, bez rozdílu rasy, či etnika. Takže tohle nelze srovnávat s pozitivní diskriminací Romů! Chápete to už? Vy jste, zřejmě z nedostatku prokazatelných argumentů, schopna snad na obranu své ideologie poukazovat i na pozitivní diskriminaci nevidomých a neslyšících.
Ten dokument je prostě neštěstím. Je ránou do zad všem skutečným proromským aktivistům, všem těm, kteří léta bojují proti tvrzení, že Romové mají v naší společnosti exkluzivní postavení. Tohle se teď už okecat nedá.

Jan Dospiva - Orlová

Pondělí, 9.Března 2015, 00:01:55

Abychom nesměšovali pojmy a dojmy, bylo by dobré si přečíst hojnou judikaturu Ústavního soudu na téma rovnosti před zákonem.

Jen stručně - rovnost před zákonem neznamená stejnost. Zákon může zohlednit různé životní situace, dokonce může v odůvodněných případech činit rozdíl mezi muži a ženami ve prospěch žen (např. v pracovněprávní oblasti, v důchodovém zabezpečení, v postavení matek), neboť to plyne "z povahy věci".

Pokud však do toho vneseme etnické hledisko, tak jsme někde jinde. Já si dokážu představit (protože ve vývoji práva je možné všechno), že Ústavní soud jednoho krásného dne prohlásí, že pozitivní právní diskriminace na základě etnicity je možná, když vyrovnává faktickou diskriminaci negativní. Byl by to však nový prvek a značný posun a já si nejsem úplně jistý, zda posun k lepšímu.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Pondělí, 9.Března 2015, 08:39:10

Pane Dospivo, děkuji za vysvětlení. Chápu také Vaše obavy, aby nedošlo k posunu ve výkladu budoucích ústavních judikatur ve smyslu upřednostňování etnicity.
V tom případě je však třeba vypořádat se s tím, jak chápat současný stav, kdy pozitivní diskriminace (o jejímž právním rámci nemám přesnou představu) ve s t e j n é sociální situaci (nezaměstnanost) na základě věku, pohlaví a schopností a nově i etnicity je možná (a dokonce státem podporovaná), když vyrovnává faktickou diskriminaci negativní. Protože i tato kritéria by se nakonec mohla ocitnout v judikaturách o pozitivní diskriminaci.
Pracovně-právní zvýhodnění žen, mladistvých, matek a postižených vyplývá z "povahy věci" - např. těhotné ženy a mladiství nemohou pracovat přesčas a na nočních směnách. Je přihlédnuto k jejich fyziologickému nastavení, které "vyplývá z povahy věci".
Pokud se však bavíme o "aktivní politice zaměstnanosti", je situace výrazně odlišná a „z povahy věci“ nevyplývá.
V této vládní koncepci jsou zvýhodňovány určité skupiny nezaměstnaných oproti jiným skupinám nezaměstnaných, ačkoliv postavení těch "zvýhodňovaných" nezaměstnaných nevyplývá ani "z povahy věci" ani z hlediska jejich sociální situace: nezaměstnaní jsou všichni.
Jak už jsem napsala výše, v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (je třeba mít neustále na mysli, že se pohybujeme právě v tomto rámci!) jsou všechny pozitivně diskriminované osoby upřednostňované vůči sobě navzájem stejně (nezaměstnaná matka nemá přednost a větší výhody před nezaměstnaným pětapadesátníkem a ten nemá větší výhody než nezaměstnaný maturant, nedoslýchavý nebo Rom), ale jako celek jsou zvýhodňováni oproti ostatním nezaměstnaným.
Což je i odpověď pro pana Ševčíka: ano, pozitivní diskriminace nezaměstnaných nedoslýchavých a nezaměstnaných slabozrakých je v rámci „aktivní politiky zaměstnanosti“ státu na stejné úrovni jako pozitivní diskriminace nezaměstnaných maturantů, nezaměstnaných žen s dětmi do 15 let, nezaměstnaných Romů, nezaměstnaných pětapadesátníků.
Pořád jde o pozitivní diskriminaci, kdy ve stejné sociální situaci jsou pozitivně diskriminováni určité osoby na základě věku, pohlaví, schopností a nově i etnicity – aby se vyrovnala jejich faktická negativní diskriminace

Luděk Ševčík - OSVČ

Pondělí, 9.Března 2015, 11:49:13

Nebo se také dá říci, že integrace Romů do společnosti ztroskotává. Přes veškeré mnoha, mnohaleté úsilí, přes mnoho a mnoho vložených prostředků. I když ty většinou bezúčelně zmizí v nějakých projektech a neziskovkách.
To co vy nazýváte vyrovnáním negativní diskriminace, je přiznání exkluzivity Romům. Oni nejsou Vietnamci, kteří jsou zde pár let, oni zde žijí po staletí. Nemusí sedět separovaně v autobusech. Přesto, po 25 letech demokracie, se situace nelepší, naopak horší, pokud musí vláda vydávat takovéto dokumenty.
Možná by nemusela. Možná by stačilo, kdyby levice přestala slepě obhajovat právo na lennost. Kdyby se sociální dávky vyplácely motivačním způsobem. Pokud zde existuje systém, který zajistí bydlení, stravu a dostatek alkoholu, či jiných drog a to vše bez jakékoliv námahy, proč by se lidé, kteří jej takto využívají, měli měnit?
Z našeho pohledu se zdá, že ti lidé na ubytovnách žijí v otřesných podmínkách. Jenže to je náš pohled. Ve skutečnosti jim tento způsob života vyhovuje. Čest vyjímkám. Stejně jako zvířata v ZOO, která žiji spokojeně, neboť nepoznala divočinu, stejně tak oni jsou spokojeni, neboť lepší život nepoznali. Jejich děti také ne, takže to, co vidí u rodičů, berou jako standard a nehodlají na tom nic měnit. Nic je k tomu nemotivuje.
Takže změnou k lepšímu by mohla být motivačnost dávek. Chce to jistě odvahu. Odvahu také k tomu, aby se přestaly financovat všechny ty neziskovky a projekty, které prokazatelně ke zlepšení situace nepřizpůsobivých nevedou. Pokud by vedly, není třeba takovýchto vládních dokumentů.
Začít by se mělo povinnou předškolní vyukou v mateřských školách. Upravit systém vyplácení dávek tak, aby k tomu rodiče motivoval. Dále pak je nutné, aby pracující měli natolik vyšší příjem, aby jím motivovali ty nepracující. Snížit nezaměstnanost znovuzavedením nemožnosti zaměstnávat cizince, pokud pracovní pozici je možno obsadit nezaměstnanými. Těm, kteří odmítnou práci, přestat vyplácet dávky. Snížit, či pozastavit dávky těm, jejichž děti zjevně ignorují vzdělávací proces. Prosadit znovuzavedení kvalitních ručních prací ve školách s tím, že by byly dostupné ještě jako mimoškolní aktivita. Jistě je by se dalo pokračovat. A to vše bez ohledu na etnikum.
Prostě začít znovu a hlavně jinak. Jenže co s těmi, kteří na současném stavu parazitují? Kdopak dokáže tuhle lobby rozbít?

Jan Dospiva - Orlová

Paní Mičkalová, Pondělí, 9.Března 2015, 21:42:47

snažím se vysvětlit, že příklady, které uvádíte, nejsou pozitivní diskriminací, protože nejsou diskriminací vůbec.

Snad pomůže citace z LZPS:

Článek 1
Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.

Článek 3
(1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.

Právní diskriminace je i formální nerovnoprávnost z důvodu citovaných rozdílů. Jedinou výjimkou je ochrana žen, která je odůvodněna přirozenými rozdíly mezi pohlavími.

Jan Dospiva - Orlová

Pane Ševčíku, Pondělí, 9.Března 2015, 22:14:48

píšete z pozic tzv. zdravého selského rozumu, jenže z něj kromě kromě tónů zavánějících rasismem ("zvířata v ZOO") čouhá čertovo antihumánní kopýtko. Dovedeno do důsledku, kdo ze své volby nepracuje a neposílá děti do školy, nejen ať nejí, ale ať si klidně umře hladem a zimou na ulici.

A co ty děti? Ty necháme umřít taky? Nebo je z těch rodin odebereme? Už tak jsou dětské domovy plné a zvláště romské děti jsou obtížně "adoptovatelné".

Sociální dávky ve své současné výši neslouží k tomu, aby ten, kdo nechce, nemusel pracovat, ale k zajištění holé existence.

Jan Dospiva - Orlová

Ještě pro paní Mičkalovou Pondělí, 9.Března 2015, 22:47:51

Anebo ještě jinak. "Pravá" pozitivní diskriminace není "zvýhodněním" na základě kritéria, které se v různých fázích a situacích života mohou teoreticky dotýkat každého - v nemoci, ve slabosti, v mládí či stáří. Naproti tomu Romem, etnickým Čechem či Němcem se každý stát nemůže.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Filipu Šimečkovi Úterý, 10.Března 2015, 01:18:29

Korektnější by bylo napsat že "někteří Romové" ten dokument považují z diskriminační, protože Drahomír Horváth jistě nemůže mluvit za všechny Romy. Romea ostatně upozornila, že dotace pro romské studenty, kterou kritizuje, ve finální verzi není.

Soudím ale, že podobně jako pan Ševčík nejste proti konkrétní podobě té Strategie, ale proti tomu, aby vůbec nějaká Strategie romské integrace byla.

Luděk Ševčík - OSVČ

Úterý, 10.Března 2015, 10:30:17

Pane Dospivo, věřte tomu, že současné sociální dávky slouží k tomu, že kdo nechce, nemusí pracovat. Tak tomu skutečně je. Před časem se na mě obrátil jeden ze čtenářů DR a vedl se mnou přes e-poštu diskusi ohledně sociálních dávek. Ten pán velmi seriozně debatoval, dal si tu práci a přes nějaké své známé dokázal nemožné-zjistit jak na jak vysoké dávky dosáhne rodina nezaměstnaných rodičů se třemi dětmi. Ta částka je nižší, než ta, která putuje internetem, nicméně ve své podstatě je nemotivační, protože těmto lidem zůstane na jejich mimorodinné výdaje - alkohol, cigarety atd. - více, než rodině, která žije z platu obou rodičů s minimální mzdou. Neboť ti musí, kromě jídla a oblečení /které často mají sociálně nepřizpůsobiví zdarma od charit/, platit obnovu vybavení bytů, nákup elektrospotřebičů a jejich obnovu, případně opravy bytu, či rodinného domu, dopravu do zaměstnání atd. Tyhle všechny výdaje, které jsou nemalou zátěží, se nepřizpůsobivých na ubytovnách netýkají.
Možná přirovnání se ZOO zní drsně. Napíšu to tedy jinak. Lidé, kteří jsou zvyklí na určitý standard, třeba na život na ubytovně, nebudou chtít vyvinout úsilí ke změně, pokud se nezačnou mít hůře. Proč také? Co je ke změně motivuje? Vždyť si zvykli.
Co se týká představ o tom, že sociálně nepřizpůsobiví se skládají z lidí, které současná společnost smetla, je to pravda tak na 10-20 %. Většina z nich jsou netáhla, alkoholici a jinak drogově závislí. Vina společnosti spočívá v tom, že je nemotivuje ke změně života. Možná pak ještě v nedostatečném potírání alkoholo-drogového byznysu.
Ohledně dětí rodičů, kteří své děti nepřipravují na slušný život, nemůže být omluvou nedostatečná kapacita dětských domovů. Vždyť tohle je spojená nádoba, pokud jich nezajistíme dostatek teď, tak do budoucna už to nezvládneme vůbec. Čím více děti teď dokáže společnost vychovat nyní, tím méně jich do budoucna k výchově této společnosti zůstane. A vůbec, jak to, že by některé děti měly mít výhodu dětského domova a jiné ne?
Pane Kubičko, zajisté jsem proti tomu, aby vůbec nějaká Strategie romské integrace byla! A pokud se mohu zeptat: vy snad ne?

Zajimave p. Dospiva. Úterý, 10.Března 2015, 18:32:12

Pripoustite , ze v detskych domovech je spousta Romskych deti, a pritom vas vubec nezajima moznost omezit populaci na tri deti v rodine, coz by prave Romskym detem mohlo velmi pomoci.

"Co je příčinou tak vysokého počtu romských dětí (az 70% osazenstva detskych domovu ve veku do tri let ), které ztrácejí, popř. nenacházejí svůj přirozený domov? Naše šetření ukázalo jako hlavní důvod NEZÁJEM romských matek. Zjistili jsme jej u 59% romských dětí, které žily v náhradní rodinné péči"

Mozna by mel skoncit i mytus o Romske lasce k detem.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.