Nesmysly i naděje jménem Syriza

Liberál Jan Štern odsuzuje valnou část programu řecké levicové vlády, jako velice rozumný ale hodnotí požadavek, aby se dluhy splácely v návaznosti na ekonomický růst. Pokud na to EU přistoupí, má podle něj Řecko šanci.

V situaci okolo Řecka jsou jasné dvě věci. Řekové nejsou s to splácet dluhy, které nasekaly předchozí vlády. I kdyby se postavili na hlavu, tak za současné situace jejich ekonomická výkonnost je tak nízká, že s bídou uživí sami sebe a zčásti poplatí své závazky. Pokud budou věřitelé Řecka přísně trvat na dodržování přísné fiskální politiky a na splácení dluhů v plné výši, tak své peníze stejně nedostanou a Řecko se bude potácet v dlouhodobé stagnaci provázené obrovskou nezaměstnaností, až nakonec spadne do bankrotu.

Život v Řecku podle pravidel naordinovaných jeho věřiteli bude pro většinu obyvatelstva plný beznaděje a zmaru. A to na dlouhou dobu. Co udělá zoufalé obyvatelstvo, je otázka, ale nelze vyloučit násilný revoluční výbuch proti stávajícímu politickému systému a proti EU ústící v nějakou formu autoritativního režimu. A Řecko není jediným státem, u něhož extrémně krizový vývoj hrozí. Podobný scénář se pravděpodobně připravuje i ve Španělsku.


Řecká vláda je koaliční, Syriza je v ní však dominantní silou. Foto Thierry Ehrmann, flickr.com

Program Syrizy je z tohoto hlediska možná poslední rukou podanou Západu zradikalizovaným Řeckem, které stále ještě chce na půdorysu západní demokracie řešit svojí ekonomickou krizi. Dnes není v sázce nic jiného než demokracie v Řecku a to něco stojí. Pokud chce Západ udržet Řecko ve svých demokratických řadách, tak musí aspoň dočasně ustoupit od vymáhání dluhů. Konec konců za řecké dluhy nesou vedle řeckých vlád i jistou část odpovědnosti banky, kterým muselo být jasné (nebo to minimálně musely tušit), že Řecko nebude půjčky schopné splácet. Kdo jiný než banky a finanční trhy má opravdu přehled o reálném stavu ekonomiky jednotlivých států. Je velmi pravděpodobné, že bankéři dobře věděli, že Řekové si žijí nad poměry, ale spoléhali jako obvykle na to, že jejich dluhy pokryjí v případě insolvence evropské státy ohrožené případnými potížemi bank. Stejně tak je nutné se ptát, co dělaly kontrolní orgány EU v Bruselu, když dostávaly prolhané řecké statistiky a zprávy o ekonomice.

Program Syrizy je plný ekonomických nesmyslů a nesplnitelných populistických slibů typu distribuovat jídlo, energie a zdravotní péči zadarmo potřebným, státní dotace 30% na hypotéky, zrušení dluhů u občanů převyšujících 20% jejich příjmů apod., ale obsahuje jednu racionální věc: chce vázat splácení dluhů na ekonomický růst.

Pokud se EU s Řeckem dohodne na nějakém kompromisu ohledně splácení jeho dluhů, pak tato filosofie splácení dluhů jen za předpokladu růstu by mohla vyvést Řecko z krize. A současně by asi byla tou nejefektivnější cestou splácení dluhů, respektive touto cestou by se asi věřitelé dostali k nejvyšší částce splacených peněz. Splácení za každou cenu, tedy i za cenu trvalé stagnace, je cestou beznaděje, cestou do pekel. Splácení spojené s růstem je cestou naděje. Ekonomická krize není jen ekonomický fenomén. Velkou roli hraje atmosféra ve společnosti. Naděje hnaná otevřením nových pracovních příležitostí (byť státem dotovaných), hnaná rozšířením vzdělávacích možností a uchováním důstojných sociálních výdobytků, může vykonat ekonomické zázraky.

Syriza celkem rychle přijde na to, že většina jejího programu jsou nesplnitelné nesmysly a bude od nich muset upustit. Pokud se Syriza bude držet zmíněného racionálního jádra a pokud to EU pochopí a přistoupí na filosofii splácení spojeného s růstem, pak má Řecko velkou šanci. Pokud bude Syriza lpět na svých populistických nesmyslech a na druhé straně EU neopustí svůj „účetnický“ přístup, pak to nedopadne dobře.

A co si myslíte vy? Diskuse (6 příspěvků)

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Úterý, 24.Února 2015, 09:08:26

Proč máte takovou potřebu zopakovat v tak krátkém článku třikrát slovo (ekonomický, nesplnitelný, populistický) nesmysl a ani si nepoložíte otázku, zda postarat se o potřebné, zajistit, že neumřou hlady a budou mít střechu nad hlavou není dnes spíš ústavní povinností demokratického státu evropského typu spíš než nějakým radikalismem? Ty údajně nesmyslné návrhy přece mají velmi podobnou racionalitu jako Vámi oceňované navázání splátek na růst. Chtějí prostě chránit lidský kapitál jako klíčový zdroj endogenního růstu. Netvrdím, že to je v plné míře za stávajících podmínek ekonomicky reálné (to o předvolebních slibech snad platí téměř vždy), ale racionalitu ve smyslu promyšlené ekonomické filozofie to má.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Přesně, jak píše Martin Škabraha Úterý, 24.Února 2015, 11:02:32

Uchránit lidi od bídy není populistický nesmysl!

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Model splácení dluhů Úterý, 24.Února 2015, 12:38:24

V podstatě souhlas s autorem. Jediná poznámka: to že by Řecko kdy splatilo v e š k e r é své dluhy - tak s tím dneska už samozřejmě vůbec nikdo reálně nepočítá. Velká část jejich dluhů jim už tak jako tak byla odpuštěna, další část je fakticky subvencována tím, že jejich dluhy jsou zatíženy daleko menší úrokovou mírou, než jaká by byla dosažitelná na "volném trhu". To o co se celé skupině věřitelů a mezinárodních finančních organizací jedná je to, aby se Řecko - konečně - začalo chovat ekonomicky racionálně a odpovědně.

Nikdo nemá zájem na tom, uvrhnout Řecko do ekonomického kolapsu. Ta myšlenka vázat splácení dluhů na ekonomický růst není nikterak marná; a pokud vím byla ze strany evropských státníků přijata docela vstřícně. Ovšem, určitým problematickým momentem takovéhoto modelu by bylo to, že Řekové by se ocitli v situaci, že čím více by se rozvíjela jejich ekonomika, tím více by museli platit. Tento model by tedy musel být velice citlivě nastavený a vyvážený, aby nakonec nepůsobil motivačně kontraproduktivně.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Úterý, 24.Února 2015, 12:44:32

P.S. Pan Štern musí neustále opakovat, že většina předvolebních slibů Syrizy byla (ekonomickým, nesplnitelným, populistickým) nesmyslem, protože 1. tomu tak objektivně je, a 2. značné části levice jsou evidentně stále náchylné k tomu, před těmito nesmyly "velkoryse" zavírat oči.

Například, jenom ten slib odpustit lidem veškeré dluhy, které přesahují 20% jejich příjmů: opravdu si nedokážete představit, k čemu by to vedlo? Každý, kdo vydělá dejme tomu 1000 euro měsíčně, by si do budoucna mohl nasekat dluhy ve statisícové výši (například koupením zboží na splátky) - a pak by nikdy nemusel splácet víc, než jenom 200 euro měsíčně! Je samozřejmé, že takovýto "ráj dlužníků" by okamžitě vedl k totálnímu zhroucení celé řecké ekonomiky.

Tomáš Tožička - Praha

Poláčkův nesmysl Úterý, 24.Února 2015, 13:25:23

Kdyby platila taková pravidla o jakých píše Poláček, banky by půjčovaly jen těm, kteří by takové dluhy neměli.
Jak prosté pane Poláčku a Sterne.

Bohužel podobné články jen ukazují, že autor nemá o dluhové krizi ani elementární znalosti. Například ta otázka, proč orgány EU nic nedělaly. No přeci proto, že Řecko financovalo německé a francouzské zbrojovky, které jim za státní úvěry dodávaly nesmyslné zbraně.

A také proto, že nikdo z evropské nomenklatury nechtěl a nechce zatočit s daňovými ráji a úniky a nejspíš proto nám byl do čela zvolen král daňových podvodů, bývalý lucemburský premiér Juncker.

Prostě máme, co jsme chtěli.

Vojtěch Klusáček - Brno

Úterý, 24.Února 2015, 16:16:24

Oba jsou zastánci středoproudé neoliberální ekonomie. To je celé.

Mimochodem, jestli má někdo tu neuvěřitelnou drzost psát
"To o co se celé skupině věřitelů a mezinárodních finančních organizací jedná je to, aby se Řecko - konečně - začalo chovat ekonomicky racionálně a odpovědně."...

...právě tou skupinou vnucené škrty a šetření nejsou ekonomicky racionální a odpovědné dokonce ani v rámci té středoproudé ekonomie. Jejich aplikace nejenže způsobila pokles Řecké ekonomiky dobře o čtvrtinu, drtivou nezaměstnanost, ovšem míra zadlužení se v jejich důsledku - ještě zvýšila. Ekonomicky racionální a odpovědné, když už si tyhle povýšenecké kecy bereme s takovou rozšafností směrem k Řecku do úst, je tedy právě požadavek opuštění Sparkursu. Dokonce i v rámci logiky, v němž je škrtací kurs požadován.

Sama skutečnost usvědčuje skupinu věřitelů, finančních institucí, Merkelovou s Schäublem v lepším případě z irracionality, v horším z jednání ze zlé vůle s cílem záměrně poškozovat, Josefa Poláčka potom z plácání nesmyslů.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.