Střelba v našem kulturáku

Marta Nachtmannová žijící v Kodani popisuje, jaké to je, „když na obrazovce vidíte vlastní ulici a rozstřílenou budovou je kulturák, kam chodí syn do hudebky.“ Jak událost ovlivní letošní dánské volby, zatím nelze odhadnout.

Mn

Marta Nachtmannová

22.02.2015 11:55

V kodaňském kulturním domě Krudttønden začala minulou sobotu po patnácté hodině debata nazvaná Umění, rouhání a svoboda projevu. Tři osobnosti měly diskutovat mimo jiné o tom, zda existuje hranice mezi uměním, rouháním a svobodou projevu, kudy hranice prochází a zda mají umělci a aktivisté riskovat své životy. Debatu pořádal Výbor Larse Vilkse, dánské sdružení založené v roce 2012 na podporu švédského karikaturisty a historika umění, který v roce 2007 vyobrazil proroka Mohameda jako psa.

Kromě Larse Vilkse se debaty účastnily ještě dvě panelistky. Z francouzského exilu dorazila Inna Ševčenková, ukrajinská rodačka a vůdčí osobnost skupiny FEMEN, jejíž členky se mimo jiné svlékají před kostely a mešitami. Z Londýna přijela Agniezka Koleková, původem polská malířka a kurátorka uměleckého festivalu Passion for Freedom.

Lars Vilks nevystupoval v kulturním domě ve čtvrti Østerbro poprvé. Vlastně se dá říct, že levý sál Krudttønden je od roku 2013 Vilksovou domácí scénou. Únorová debata má oproti dalším vystoupením určité výsadní postavení. Výbor Larse Vilkse těmito debatami připomíná 14. února 1989, kdy ajatolláh Chomejní uvalil fatwu na spisovatele Salmana Rushdieho.

Letos se však Vilks ke slovu nedostal. Setkání přerušila střelba ještě během úvodních projevů, kdy nad rámec zveřejněného programu vystoupil i francouzský velvyslanec François Zimeray.
Letos se Vilks ke slovu navzdory mimořádným bezpečnostním opatřením nedostal. Foto Marta Nachtamannová

Podle doposud zveřejněných údajů přišel zhruba v 15:30 před kulturní dům muž a z automatické zbraně vypálil několik desítek střel do prosklené střední části budovy, kde se nachází malá kavárna pro účastníky kulturních akcí. V té se tou dobou nacházel zřejmě jen personál, policie a příslušníci tajných služeb, protože debata se konala v přilehlém sále a akci provázela – jako vždy – mimořádná bezpečnostní opatření.

Do budovy tudíž byli vpuštěni jen předem přihlášení účastníci debaty, kteří směli dorazit jen s malou taškou a před vstupem do sálu museli předložit doklad totožnosti a nechat se prošacovat. Následný pohyb útočníka po městě a sled dalších událostí popisují jiné články, navíc nadále probíhá vyšetřování a mnohé okolnosti zůstávají nejasné.
Od první chvíle lidé začali na místo nosit květiny. Foto Marta Nachtamannová

Jasné je to, že při střelbě v kulturním domě přišel o život pětapadesátiletý režisér a producent Finn Nørgaard, po noční střelbě před synagogou v centru města podlehl zraněním sedmatřicetiletý Dan Uzan a v neděli brzy ráno zemřel dvaadvacetiletý útočník Omar Abdel Hamid El-Hussein po krátké přestřelce s policií ve čtvrti Nørrebro. Zraněno bylo celkem pět policistů.

Zatímco souvislost mezi podobou kodaňských a pařížských útoků zústává v rovině spekulací, jisté je to, že Charlie Hebdo se v říjnu 2014 stal historicky prvním výhercem Zlatého psa. Cenu od Výboru Larse Vilkse převzal šéfredaktor Gérard Biard, který se v den lednového útoku na redakci satirického listu nacházel v Londýně.

Dojem podobnosti pařížských a kodaňských útoků do značné míry podpořil způsob, jakým o dění informovala média. Oba incidenty se staly „terorem v přímém přenosu“ a kontinuální zpravodajství přesáhlo hranice země. Velmi podivný zážitkek zajistila propletenost místní skutečnosti a globálního mediálního obrazu.

Když BBC ukáže záběr rozstřílené budovy obklopené po zuby ozbrojenými policisty a vedle něj zobrazí mapu nejbližšího okolí, kde se zřejmě pohybuje jeden nebo více útočníků, je to taková standardní vizualizace dění „tam někde ve světě“. Když ale na mapě vidíte vlastní ulici a rozstřílenou budovou je kulturák, kam chodí syn do „hudebky“, a na obrazovce běží slova BREAKING NEWS a ATTACK, máte nutně divný pocit.
Jakkoli týden po útocích leží mezi květinami u Krudttønden vprostřed ta od Dánské muslimské unie, do budoucnosti nelze hledět bez obav.  Foto Marta Nachtamannová

Zatím není jasné, co všechno útokům předcházelo. Lze však v hrubých obrysech načrtnout, co bude následovat. A není to budoucnost bez obav.

Letos totiž budou v Dánsku volby. Určitě se tak bude debatovat o sledování a shromažďování údajů, o imigraci, o náboženství a o hodnotách, na nichž se společnost stavět. Lze jen doufat, že útoky, které striktně odsoudili představitelé všech muslimských společenství, se nestanou poukázkou na vítězství xenofobního populismu.


A co si myslíte vy? Diskuse (11 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Luděk Ševčík - OSVČ

Co je opakem xenofobního populismu? Pondělí, 23.Února 2015, 09:25:22

Očekávám odpověď - multikulturalismus. Pokud ano, jaké pozitivní výsledky zatím přínáší multikulturalismus v neoliberální společnosti? Jedná se mi o to, aby zde nezaznívala kritika xenofobie jen na základě naivního idealismu. Aby lidem místo xenofobie mohla být nabídnuta prokazatelně ověřená varianta soužití odlišných kultur. Zatím o ní nevím.

Neni to tak slozite p. Sevcik. Pondělí, 23.Února 2015, 15:33:26

Ten model je prosty. 0,5% vzdelanych a sobestacnych (muslimu, romu, italu, americanu, cernochu-dosadte libovolne) v ceske populaci je obohaceni. 10% tehoz, ale nevzdelanych a nesobestacnych je pruser. Je to matematicka zalezitost, jenze ti co o tom nejvic mluvi, maji zpravidla jakesi filozoficke vzdelani a matematiku a exaktni vedy bud nenavidi, nebo se jich boji. Jediny sociolog, jenz se k veci snazi objektivne vyjadrit (J. Keller) je temito "vlajkari" napadan. Ono je tezke diskutovat s clovekem, ktery vam v reakci na tvrda statisticka data, ci kokretni fakta odpovi nejakym idealistickym blabolem.








Luděk Ševčík - OSVČ

Jsem šokován! Pondělí, 23.Února 2015, 18:41:26

Dnes na netu je článek - Vláda schválila strategii pro integraci Romů! A zde zatím žádná reakce na tento nebetyčný rasismus! Jací Romové? Vždyť v naší demokratické společnosti se nikde ani nesmí evidovat, zda je někdo Rom, či není. Tak jak si to vláda vůbec představuje? Podle čeho určí, že je někdo Rom a tím pádem že potřebuje pomoc s integrací? A když blonďák s modrýma očima bude potřebovat stejnou pomoc, protože není integrován do většinové společnosti, tak se mu jí nedostane právě proto, že není zjevně Rom? Na něj už peníze nebudou? Vláda chce dělit lidi dle rasy? Kde jsou protesty "neziskovek"? Zatím jsem nikde žádné nezaznamenal a to je divné. Levicoví aktivisté, tohle tak nemůžete nechat! Vaše akce proti tomuto rasismus podpořím plnou měrou jistě nejen já. Jste v různých formách protestů kovaní, tohle pro vás bude hračka. Tak do toho!

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Ševčíku Pondělí, 23.Února 2015, 19:03:19

A ten název tomu dala vláda, nebo autoři toho článku?

Luděk Ševčík - OSVČ

Strategie romské integrace na roky 2015 až 2020 se tato Pondělí, 23.Února 2015, 20:07:49

rasistická ohavnost jmenuje. A dokonce jsem zjistil, že tento program navazuje na Koncepci romské integrace 2009 - 2013. Takže tohle vládní seskupení bez zardění převzalo rasismus předchozí pravicové vlády. Proč tohle levice nepranýřovala už dávno? Tohle nikomu nevadí? Doufám, že o tom nikdo zde nevěděl. Zvláště ti, kteří se prezentují jako bojovníci s rasimem, xenofobií atd. Moc doufám!

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Pondělí, 23.Února 2015, 21:40:37

Cílem materiálu je zamezit diskriminaci ve vzdělávání, na trhu práce a bydlení.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/strategie-romske-integrace-do-roku-2020-dw6-/domaci.aspx?c=A150222_231551_domaci_zt

„Není to samozřejmě jen o Romech. Všechny tři oblasti se týkají třeba i matek samoživitelek či mnoho četných rodin. Těch se diskriminace také často týká,“

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/strategie-romske-integrace-do-roku-2020-dw6-/domaci.aspx?c=A150222_231551_domaci_zt

„Evropská komise stanovila, že přijetí Strategie romské integrace je podmínkou pro čerpání evropských fondů,“ zdůraznila po jednání vlády náměstkyně ministra a ředitelka Sekce pro lidská práva Martina Štěpánková.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/strategie-romske-integrace-do-roku-2020-dw6-/domaci.aspx?c=A150222_231551_domaci_zt

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Pondělí, 23.Února 2015, 23:23:49

Text dokumentu, právní rámec, podrobné vymezení používaných pojmů zde:
http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romske-komunity/aktuality/strategie-romske-integrace-do-roku-2020-118736/

Luděk Ševčík - OSVČ

Takže jestli tomu dobře rozumím, Úterý, 24.Února 2015, 13:34:48

pomoci při integraci se dostane všem neintegrovaným Romům, ale z Gadžů jen matkám samoživitelkám či mnohočetný rodinám? No to snad nemůže být mysleno vážně! Kde jsme? Tohle přece nemůže projít! Vždyť by to znamenalo jasné přiznání rasové diskriminace. Otevřeně by se tak přiznalo, že všichni ti, kteří tvrdili, že Romové jsou u nás protěžováni a byli za to nazýváni kryptofašisty, rasisty a xenofoby, měli pravdu! Věřim, že se vše dá ještě nějak vysvětlit a že se mi zde toho vysvětlení dostane. A věřím, že VŠICHNI levicoví aktivisté projeví svoji aktivitu a otevřeně proti tomuto rasismu vystoupí. Jinak by museli přiznat, že buď ze sebe, nebo ze zbytku společnosti dělali blbce.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Úterý, 24.Února 2015, 14:29:33

Ne, nerozumíte tomu dobře.

Luděk Ševčík - OSVČ

Tak to mi spadl kámen ze srdce. Úterý, 24.Února 2015, 15:31:9

Ještě že jste mi to tak detailně vysvětlila.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Středa, 25.Února 2015, 05:36:47

A co říkají ti, kteří mají strach z islamizace Evropy, na včerejší událost v Uherském Brodě?
Pořád se jim zdá, že Evropa bez muslimů by byla bezpečnějším místem?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.