V letošních evropských volbách patří Dánsko k zemím, na které se upíná pozornost díky úspěchu nacionalistických nebo populistických stran.

Populistická Dánská lidová strana (Dansk Folkeparti), která svou kampaň postavila na rétorice znovuzavedení hraničních kontrol a omezení výhod pro ostatní občany EU zvítězila s 27 procenty hlasů, čímž zdvojnásobila počet svých europoslanců ze dvou na čtyři. Předstihla tak nejen vládní sociální demokraty (19,1 procenta) ale i opoziční pravicovou stranu Venstre (16,7 procenta), jež byla propírána v souvislosti s mnoha skandály svého lídra a dosáhla nejhoršího výsledku za posledních dvacet pět let.

Dánská lidová strana vyhrála takřka ve všech regionech s výjimkou Kodaně a její vítězství je známkou měnícího se politického diskursu, který nyní zasahuje už i skandinávské státy. Své však sehrála i osoba charismatického lídra Mortena Messerschmidta, který získal přes 400 tisíc preferenčních hlasů, což je nejvíce v dánské historii.

Hlavní strana vládní koalice - sociální demokraté, oslabení skandálem kolem pokusu prodat část státní energetické společnosti Dong Energy do rukou investiční skupiny Goldman Sachs, sáhli ve snaze získat ztracené hlasy k antiimigrační rétorice. Jejich lídr zmínil, že v Dánsku si odpykává trest kolem čtyři sta pachatelů z východní Evropy, což činí deset procent z celkového počtu vězňů.

Jelikož každý vězeň stojí dánské daňové poplatníky 1 800 dánských korun, navrhuje, aby se o tyto zločince postaraly v jejich domovských zemích. Ani to však sociálním demokratům nepomohlo a ztratili jedno křeslo, stejně jako již zmiňovaná Venstre a Socialistik Folkeparti, což je místní obdoba zelených.