1753, číslo, co rozhodne volby?

Jaroslav Bican

Hnutí Úsvit u nás nechce nepřizpůsobivé migranty. Máme ale v ČR někoho takového? Tomio Okamura se brání automatickému rozdávání občanství, opravdu se u nás něco takového děje? Téma nepřizpůsobivých se už naprosto odtrhlo od reality.

Volby do Evropského parlamentu se pomalu blíží. Letos se poprvé může stát, že nebudou pouze referendem o aktuálně působící vládě ani ventilem europesimistických nálad. V nadcházejících volbách hrozí, že jedním z hlavních témat bude téma vskutku evropské.

Proč ne, má to jistou logiku. Evropské volby si žádají téma evropského rozměru. Je v tom ale jeden háček. Jedná se o téma, které nás příliš netrápí, resp. možná i trápí, ale není k tomu důvod. Jedná se o migranty. Nakolik toto téma v našem prostředí nakonec zarezonuje, se ukáže podle toho, jakého výsledku ve volbách do Evropského parlamentu dosáhne Úsvit přímé demokracie.

Tomio Okamura brojí proti rozdávání občanství každému, kdo si o něj řekne. Repro z vysílání ČT

Právě toto hnutí si z boje za omezení migrace v EU udělalo svoji vlajkovou loď. Kudy jeho představitelé a kandidáti chodí, tudy o něm mluví. Ve svém předvolebním programu mají, že zde nechtějí nepřizpůsobivé migranty a dokonce nechávají občany podepisovat petici za zpřísnění imigrační politiky EU. Tomio Okamura varuje před vlnou sociální turistiky, která se valí Evropou, a brojí proti rozdávání občanství každému, kdo si o něj řekne.

Vtip je v tom, že nic takového se u nás neděje ani nehrozí. Podle nejnovějších dat z Eurostatu, která byla zveřejněna 24. dubna, udělila Česká republika v roce 2012 celkem 1753 občanství. Státy Evropské unie jich rozdaly 818 000. Země se srovnatelným počtem obyvatel jako my jich udílí mnohem více: Maďarsko 18 379, Belgie 38 612, Řecko 16 219, Rakousko 7043.

Česká republika v Evropské unii patří k zemím, které mají nejnižší počet udělených občanství na počet obyvatel. Proto nedává smysl, aby toto téma hrálo výraznější roli před volbami do Evropského parlamentu.

Navíc od začátku roku platí nový zákon o státním občanství, který zpřísnil podmínky pro jeho získání. Žadatelé musí podstoupit náročnější testy z češtiny a také musí prokázat znalost českých reálií. Vedle toho letos v březnu po Poslanecké sněmovně i Senát schválil novelu zákona o pobytu cizinců, která oslabuje jejich postavení na trhu práce. Kampaň Úsvitu je tak naprosto mimo realitu.

Pokud Úsvit přímé demokracie v eurovolbách zaznamená výraznější úspěch, tak to vzhledem ke kampani, kterou vede a na kterou upozornil například i František Kostlán, bude doklad toho, že téma nepřizpůsobivých ať už občanů či migrantů je u nás už natolik silné a emočně nabité, že postrádá jakoukoli racionalitu. Stačí s ním podobně jako s červeným hadrem před býkem zamávat a úspěch je zaručen.

Možná tak pomalu začíná období, kdy téma nepřizpůsobivých bude rozhodovat volby a kdo ho správně uchopí, ten je může i vyhrát. U těch evropských to zatím ještě nehrozí, ale pokud  by 1753 udělených občanství představovalo takovou hrozbu, že by jedné straně přivedlo výraznější zisk, byla by to známka trendu, který se bude stupňovat.