Spěte sladce

Zuzana Vlasatá

Spánek sice praktikujeme všichni hned od narození, ale stejně s ním má stále větší počet lidí stále větší potíže. Čím to? A můžeme spát lépe?

Neříkejte, že to neznáte…

Je asi tak jedenáct večer a chystáte se do postele. Oči se vám klíží. Zíváte. Vaši tvář ozařuje monitor počítače, případně tabletu. Ještě jednou profrčet facebookem a jít spát. Jenomže tuhle je zajímavý článek. Tamhle se vede zajímavá diskuze a do toho vám třeba někdo pošle písničku „kterou si prostě musíte pustit“. Jo a taky jste si vzpomněli na jeden dva nepřečtené e-maily.

Ale to už je dvanáct, a vy jste samozřejmě skoro v posteli. Jen si teda nalijete deci vína, aby se vám dobře spalo.

Když už máte před sebou to víno, nic vám nebrání přečíst si k němu ještě jeden článek, případně si konečně pustit to desetiminutové video, co máte na liště otevřené už měsíc a půl. Sice se připozdívá, ale facebook i skype prozrazují, že v tom zdaleka nejste sami, že online je spousta dalších lidí. A není nic slastnějšího, než být normální, že ano.

Jenomže pak už je za pět jedna, a vy se panicky sunete do postele, což jde dost pomalu, protože jste si u počítače přeseděli v divné poloze koleno. Pajdáte do koupelny, z posledních sil si vyčistíte zuby. Sprcha musí počkat do rána.

Budík nařídíte na krutou hodinu, asi tak na šestou, a v přesvědčení, že tentokrát opravdu vstanete brzo, abyste toho druhý den hodně stihli, padáte do postele. Ráno se s plným vypětím vyhrabete z postele v osm, v lepším případě o půl osmé.

Během noci se několikrát probudíte a váš mozek běží naplno: kupodivu došel k názoru, že to zařízení na vrtání abalakových hodin zcela logicky nemůže fungovat, protože se vám ty šrouby v ledu nepotkají… Jenomže hledejte v tom ráno nějakou logiku.

Zhruba tak nějak je to s vámi pořád. Až na ty „milované“ chvíle uzávěrek a deadlinů, kdy si ze spánku několikrát ukrojíte, abyste pak konečně jednoho dne odpadli už v osm večer a probudili se v devět ráno.

Chytrými elektronickými udělátky, která nám mají šetřit čas, se okrádáme o spánek. Foto walpaperhere.com

I kdyby se nejspíš většina lidí shodla na tom, že spánek patří mezi asi tak tři nejlepší činnosti, kterým se lze věnovat, faktem zůstává, že mu moc nedopřáváme. Právě naopak. Přibývá spánkových poruch i specializovaných míst, kde je lze léčit. Na 21. března připadá Mezinárodní den zdravého spánku.

No a samozřejmě se o spánku také stále více píše. A často jsou to vskutku pozoruhodné věci, o které by bylo škoda se nepodělit:

Americký spánkový expert Camilo Ruiz například tvrdí, že vědci neznají přesnou odpověď na to, proč naše organizmy spánek potřebují. Existují jen teorie, které říkají zhruba to, že během spánku pročisťujeme náš mozek od nedůležitých informací, a ty důležité si ukládáme někam hlouběji. Kdo ví, teorií je víc, faktem ale zůstává, že zatímco tělo spí, v našich hlavách se neustále dějí věci…

S tím, jak se hlavně během posledního století změnilo to, čemu bychom mohli říkat tradiční biorytmy lidstva, se zkrátila průměrná doba našeho spánku. Schopnost spát krátce se také stala svým způsobem konkurenční výhodou. Taková Margaret Thatcherová si prý vystačila se čtyřmi hodinami. Velký spáč prý není ani Andrej Babiš.

Pokud nám ovšem někdo tvrdí, že si kratší spaní vytrénoval, nemluví prý — podle závěrů americké organizace National Sleep Foundation — pravdu. Běžní lidé ve věku 18 až 64 prostě potřebují sedm až devět hodin spánku. Jen asi pět procent z nás si vystačí s kratším spánkem, a to údajně díky genetické mutaci. Komu není dáno, může o úsporném spaní leda snít…

A jelikož přibývá problémů se spaním — a ruku v ruce s nimi roste i spotřeba příslušných léků —, objevují se také nové a nové výzkumy na téma spánkové deprivace. Někdy z nich vyplývají pozoruhodné závěry: například, že čím je člověk unavenější, tím méně si je toho vědom. Anebo: po čtyřiadvaceti hodinách bez spánku máme tendenci vyhodnocovat osoby opačného pohlaví jako atraktivnější, nežli jsme-li čerství. Také méně vnímáme bolest a jsme méně empatičtí k pocitům druhých.

Už po osmnácti hodinách bez spánku pak prý rostou naše sklony k paranoie. Na druhou stranu se v jednom výzkumu ukázalo, že unaveným lidem vadí méně, pokud prohrají peníze v hazardu.

Existují i podivné poruchy v kategorii náměsíčnost: Někteří lidé ve spánku jedí, aniž by o tom ráno věděli. Přibírají tak na váze nebo se dokonce propracují k cukrovce, a vlastně za to nemohou. A údajně — potěš koště — existují i případy náměsíčného sexuálního chování, které se nezřídka podobná sexuálnímu násilí.

Je toho zkrátka hodně, co bychom mohli o spánku číst. Z mobilů, tabletů, počítačů. Po nocích. Namísto spaní. Například i to, že ani ten alkohol není úplně nejlepší řešení na dobrou noc, neb prý může bránit v proniknutí do hlubší fáze spánku, což má za následek, že se probudíme unavení, ačkoliv jsme spali dostatečně dlouho.

Takže, pokud se chcete dobře vyspat, National Sleep Foundation, doporučuje:

  1. Prostě si udržujte pravidelnost v tom, kdy chodíte spát a kdy vstáváte. A nevybočujte z ní ani o víkendech.
  2. Před spaním absolvujte pravidelný relaxační rituál daleko od světel, monitorů a displayů, abyste udělali čáru za bdělou a nebdělou fází dne a byste se odpoutali od všeho, co vás může provokovat k další aktivitě, myšlení a podobně. Ano, vypněte ten počítač.
  3. Vyvarujte se odpoledním šlofíkům. Zvláště, pokud nemůžete v noci pořádně spát.
  4. Cvičte. Prý to pomáhá na vše.
  5. Dejte si do kupy ložnici: správná teplota, klid, ticho, tma. Zbavte se alergenů, spěte na příjemné matraci, pohodlném polštáři a pod příjemnou peřinou. Prostě zamezte faktorům, které by vás mohly rušit a znepříjemňovat vám spánek.
  6. Po ránu si dopřejte sluneční svit.
  7. Vyhněte se cigaretám, alkoholu, kofeinu a kořeněným jídlům před spaním. Jezte nejpozději dvě až tři hodiny před spaním.
  8. Pokud máte s usínáním problémy, sedět před počítačem do chvíle, dokud nezamíříte do postele, prý není dobrý nápad. Elektronická udělátka vyzařují světlo, které může při spaní rušit. Televize naproti postele taky není dobrý nápad.
  9. Do postele prý patří jenom sex a spánek. Nikoliv práce, čtení nebo televize.

Kdo by to byl řek, že je spánek taková věda, když jej všichni praktikujeme od narození. Teď už jen zbývá skloubit jej s nároky moderního života.

Dobrou noc.

    Diskuse
    PM
    February 15, 2015 v 12.28
    National Sleep Foundation zapomělo v tom fofru probrat
    souvislost mezi špatnou nocí a setrvalým nárůstem řady neuronálních defektů, jakým jsou hyperaktivní syndrom, Borderline, Burnout či podobné formy depresivních stavů a jejich následků.
    Jsme totiž vystaveni příbývání onemocněními neuronálního charakteru, kterým doposud neumíme a nechceme čelit.,,, bych dodal.
    ??
    February 15, 2015 v 19.55
    Inu casy se meni...bych dodal.
    Kdysi se patrne o poruchach spani a ze sex se ma delat v posteli psalo v Blesku a o politice treba v DR. Dnes se o sexu pise v DR a rozhovor z hlavou statu vyjde v Blesku.
    PM
    February 15, 2015 v 20.25
    Časy nešťastných výpovědí nešťastných hlav státu,
    které navozují ohavnou náladu tu doopravdy nemají konjunkturu.
    Zato přibývá od jisté doby výpovědí hlav hodných aureoly literáta.
    A ponejvíce z per něžného pohlaví.........bych tvrdil.