Není odborník jako odborník

Jan Michalík se vrací k textu Stanislava Štecha „Jde nám skutečně o rovné šance dětí ve vzdělávání?“. Polemizuje s názorem, že by se diskuse o části školského zákona měli účastnit pouze odborníci, psychologové.

Mich

Jan Michalík

03.02.2015 08:25

Jan Michalík

Vládní návrh novely školského zákona: §16a) odst5):

Závisí-li pomoc školského poradenského zařízení na posouzení zdravotního stavu dítěte, žáka nebo studenta, dbá školské poradenské zařízení na to, aby podklady pro výstupy poradenské pomoci byly opatřeny v souladu se zásadami lékařské vědy. Posouzení mentálního postižení dítěte nebo žáka pro účely tohoto zákona vždy vychází z hodnocení rozumových a adaptivních schopností dítěte nebo žáka v souvislostech jeho vývoje a jeho sociálního a kulturního prostředí.

V závěru loňského a na začátku letošního roku se při projednávání novely školského zákona strhla rozsáhlá polemika nad vhodností nově pojaté zákonné úpravy vyjadřující „posuzování mentálního postižení“. V prosinci 2014 na tomto místě Stanislav Štech, poradce premiéra, psycholog, profesor, publikoval názor, který, zjednodušeně řečeno: a) horuje pro novou právní úpravu b) vylučuje z diskuse „odborníky“, kteří nejsou psychology, a tak se k tomu nemají vyjadřovat.

Celé by to nestálo za řeč. Motivy, důvody, ale zřejmě i dopady navržené novely, resp. její předmětné části tj. § 16a5) jsou rozebírány na desítkách dalších míst. A šlo by to odbýt starou římskou parémií Cui bono? Co však stojí za zamyšlení, je úvaha Stanislava Štecha o odbornících a „odbornících“. Setkáváme se ve veřejném diskursu s obdobným pojetím odborničení, jak jej předložil ve svém článku, dosti často.

Jednou se ozývají lékaři – a necítí se dobře, pokud jim někdo (pacienti, politici, zdravotní pojišťovny) mluví do oboru. Často zaznívá podobná úvaha z řad (některých) učitelů vůči připomínkám laické veřejnosti: „učils někdy? – neučil – tak o tom nemluv“. A mohli bychom pokračovat.


Lékařům často vadí, když jim do jejich oboru mluví pacienti. Foto neznámého autora, Flickr

Malá vsuvka: už téměř třicet let úzce spolupracuji s vynikajícími lékaři, skutečnými esy svých oborů. Udělal jsem za tu dobu následující zkušenost: čím větší kapacita a odborník, tím více je ochoten naslouchat a vnímat nuance názorů zdánlivě neodborných. Názorů pacientů a jejich rodičů.

Pojetí odborničení, jak jej předkládá v předmětné věci pisatel Stanislav Štech, lze pochopit, byla-li by řeč o nějakém úzce vymezeném čistě psychologickém aspektu dané vědní disciplíny, kdy výstup příslušného snažení – metodiky, řešení, terapie (lze dosadit cokoliv) zajímá možná několik výzkumníků zoufale bojujících o výstupy v RIVu (pro neznalé – metodika hodnotící výsledky publikační a odborné činnosti akademických pracovníků).

Novela školského zákona
Jak je vidět (viz rámeček vlevo) z navrhovaného znění § 16a5) novely školského zákona, jde o mnohem víc. Bude-li takové znění přijato, z právního (a faktického) hlediska umožní rozšířit pojem „mentálního postižení“ na další skupiny dětí a žáků, kterým se dosud takového dobrodiní nedostalo. Tedy znovu zopakujme: diskuse, alespoň ta, jíž jsem se účastnil, se nevedla o tom, jestli „mají pravdu“ psychologové ti či oni nebo naopak psychiatři.

Diskuse se nevedla o tom, jestli má být používán test s názvem xy nebo třeba zž. Diskuse, tak jak jsem se jí účastnil a účastním i tímto příspěvkem, se vede o „vhodnosti a oprávněnosti“ použití zvolené terminologie v zákoně a jejích možných a řadou lidí očekávaných dopadech.

Je to možná trochu otřepaná fráze, ale nejde o nic jiného než o základní právo každého jedince (případně zastoupeného zákonným zástupcem) vyjadřovat se svobodně k tomu, co se jej z veřejných politik týká. Občané se zdravotním postižením, a i s postižením mentálním, mají nemenší právo vyjadřovat se k úradkům mysli a výsledkům činnosti svých „posuzovatelů“. Těmi jsou začasté psychiatři a někdy psychologové. Lze říci, že psychiatři si své „užili“.

Historie jejich přístupů k osobám se zdravotním (nejen mentálním) postižením je přímo děsivá. Zdá se, že se v mnohém poučili. A, byť se jim mnohé zásahy veřejnosti nelíbí (vzpomeňme kauzu klecových lůžek), zvykli si, že chtějí-li vládnout poznatky o lidské mysli, musí více respektovat, že nejen jejich mysl je ta rozhodující…

Kdo je a není mentálně postižený
Není sporu o tom, že oba dva přístupy k daným pojmům a jejich obsahu mají své výhody i nevýhody. První z nich trvá na využívání (v České republice stále platné!) Mezinárodní klasifikace nemoci WHO. Tj. mentální retardace – jako odborný termín, kterým lze lege artis označit osobu, které v příslušných testech daný odborník „naměří“ hranici tzv. IQ menší než 69.

Nově navržený model, jen obtížně a až v posledních týdnech skrývající svou inspiraci modelem amerických psychiatrů nazývaným DSM 5 (v ČR neplatí, není ani upraven pro naše podmínky), umožní tuto hranici „prolomit“ a zmíněnou nálepku mentálního postižení přiznat i dalším tisícům osob. O tom, že umožní de iure, nemůže být sporu, vyvěrá to jasně ze znění samotné normy. V jaké míře se tak stane fakticky, lze nyní jen spekulovat.

Přitom jasně řekněme, že z hlediska psychologů je svým způsobem pochopitelná nevůle a nechuť k taxativně a rigidně stanovené hranici. Nakonec nemusí být člověk psychologem, aby seznal, že praktický rozdíl mezi osobnostmi lidí získavšími tzv. IQ 68 anebo IQ 72 (když už odhlédneme od nepřesností každé diagnostiky, chyb měření a spolehlivosti měření) je, jak to jen odborně napsat: žádný.

Podíváme-li se však na věc z úhlu pohledu dalších disciplín, ale nakonec i lidí a zájmových skupin, uvidíme, že přesné hranice mají také svůj význam. Ad absurdum je pevná hranice dovedena v dopravních předpisech. Každý ví, že jet v obci rychlostí 48 nebo 51 km/h je fakticky stejné, právně může mít takové jednání následky až fatálně odlišné.

Možná srozumitelnější bude příklad týkající se příspěvku na pořízení auta. Získal jej i rodič dítěte se středně těžkou mentální retardací, tj. v pásmu tzv. IQ do 49 bodů. Srovnání čísel 48 a 52 už opakovat nemusím. A přesto je rozdíl fatální – až dvě stě tisíc korun.

Je proto absurdní, jak se snaží Stanislav Štech dovozovat, že by se diskuse o sporném § 16a odst5 měli účastnit jen psychologové, neboť ti vědí nejlépe, oč jde. Opak je pravdou. Čím víc s některými z nich hovořím, tím víc si uvědomuji, že nevědí vůbec nic. O čem? O historii lidí se zdravotním postižením, o obludných formách diskriminace lidí s mentálním postižením – a to i u nás, o pravidlech a zásadách normotvorby, o funkci právních norem v regulaci lidského chování…

Proti části novely školského zákona existují vážné výhrady
Pro zákonodárce by mělo být varující, pokud nejrespektovanější organizace hájící zájmy osob s daným postižením (Národní rada osob se zdravotním postižením a Sdružení pro pomoc mentálně postiženým), stejně např. jako Člověk v tísni, vidí v novele rizika a ne příležitosti.

Část právníků z oblasti lidských práv (není radno se vysmívat, je to stejně platná specializace jako právo pozemkové nebo zdravotnické…) se domnívá, že vzhledem k tradici České republiky, k tomu co nám tato tradice přinesla na našem i mezinárodním poli, je zařazení navrženého znění § 16a5) nebezpečné a kontraproduktivní (více o tom ve velmi pregnantním stanovisku veřejné ochránkyně práv).

Část speciálních pedagogů se domnívá, že navržené znění § 16a5) je zoufale zastaralé dříve, než bylo přijato. Zdánlivě otevírá dveře k poskytnutí podpory dětem, které dříve byly nuceny opustit ZŠ praktické, ale na základních školách se jim podpory nemohlo dostat (nebyla na ně zákonná kolonka).

Právě ministerstvo školství připravilo rozsáhlou a velmi podnětnou novelu celého § 16, který opouští nálepkování dětí přívlastky všech možných postižení a znevýhodnění – a přináší pojem (a doufejme časem i obsah) podpůrných opatření. Na určitý stupeň podpůrného opatření pak dosáhnou i žáci, kteří se pohybují v tzv. hraničním pásmu (nepřesný – leč praxí užívaný pojem). A dosáhnou na potřebnou podporu i bez toho, že jim zákon na čelo nalepí známku „mentálně postižený“.

Vrátím se znovu k odborničení. V Evropě, v její tzv. vyspělé části, bývaly lídrem školské integrace lidí s postižením sociálně demokratické vládní proudy. Kdo sleduje stenozáznamy diskuse v Poslanecké sněmovně, je vystoupeními mnoha poslanců tohoto myšlenkového proudu u nás zděšen. Ale nebudu je proto z diskuse vylučovat jako neodborníky. Mají na svůj názor právo. Byť podle mého mínění se v dané věci mýlí.

Dvacet pět let poslouchám stesky desítek a stovek rodičů dětí s nejtěžšími postiženími, jaká si umíme představit. Kolikrát už mám na jazyku zásadní názor či dokonce rozhodnutí… Vždyť já přece tu cestu prošel, já nejlépe musím vědět, „co je pro ně dobré“. Místo názoru se snažím polknout – a poslouchat.

Rodiče dětí se zdravotním postižením jsou pro mě (co se týče jejich dětí) většími odborníky než nejvěhlasnější psycholog. Ostatně – ti skutečně věhlasní (Matějček, Dunovský, Šturma, Koluchová a desítky dalších) by se za odborníky prohlašovat nepotřebovali.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Petr_uhl02

Petr Uhl - Praha

Díky za komentář! Úterý, 3.Února 2015, 11:48:27

Po komentáři Tomáši Habarta v deníku Právo, který byl v čitelné podobě zveřejněn i na webových stránkách veřejné ochránkyně práv
http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2015/ochrankyne-navrhuje-poslancum-vypustit-sporne-ustanoveni-skolskeho-zakona/ ,
je komentář Jana Michalíka, právníka a speciálního pedagoga zároveň  , douškem vody živé v diskusi o podobě navrhované změny (novely) školského zákona.

Je mi jen líto, že můj politicky oblíbený profesor Stanislav Štech nevidí, že silné loby usiluje o navrhované znění ustanovení § 16a odstavec 5 tím chce brzdit postupné – a nutné! – redukování počtu žáků a tříd praktických škol. Ředitelé praktických škol a v jejich čele Jiří Pilař sází na to, že pro mnohé speciální pedagogy bude obtížné měnit zaměstnání a začít, třeba na stará kolena, působit jako speciální pedagog ve škole hlavního proudu, kde jich bude velmi zapotřebí. „My nejsme žádní rasisti,“ říkají ředitelé, naši pedagogové mají romské děti rádi. To jistě, i v jižní Africe měli Búrové a jejich potomci rádi černošské děti, které přece chránili.

„Diagnostický“ odstavec 5 je primárně záležitostí psychologů, kteří mají také své lege artis postupy a doporučení“, píše Stanislav Štech v http://denikreferendum.cz/clanek/19477-jde-nam-skutecne-o-rovne-sance-deti-ve-vzdelavani . Z jeho textu plyne, že se neobává, že by se navrhovaného ustanovení zneužívalo k zařazování romských dětí do praktických škol. To je ovšem v české společnosti, nemocné anticiganismem více než byla do roku 1994 jihoafrická společnost nemocná podporou apartheidu, výrazem značné naivity.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Problém s panem profesorem Štechem je v tom, Úterý, 3.Února 2015, 22:48:34

že mu chybí základní znalosti v oblastech psychologie přesahující úzký obor resortu školství.

Píše například "Původní zvláštní školy zahrnovaly děti se všemi stupni mentálního postižení, ale třeba i děti s metabolickou poruchou nebo genetickým onemocněním."

Původní zvláštní školy nezahrnovaly děti s těžkým a většinou ani středním stupněm mentální retardace, ty byly většinou povinnosti základní školní docházky zbaveny.

Tvrzení, že kromě mentálně postižených dětí se ve zvláštních školách vzdělávaly děti s metabolickou poruchou a genetickým postižením je na úrovni tvrzení, že v zelinářství se kromě ovoce a zeleniny prodávají také zemědělské produkty. Metabolické poruchy a genetická postižení patří mezi možné příčiny mentálni retardace.

Do škol nechodí nějaké úplně jiné děti než ty, které chodí k dětským lékařům a mají rodiče, kteří mají své existenční problémy. Resortní fachidiocie, jakou předvádí profesor Štech, nás nikam nedovede. Do senátu jsem ho také volil, ta politická sympatie by tu mě byla. Ale?

Mal_

Jan Černý - ČvT

Komu to slouží: Středa, 4.Února 2015, 00:57:24

Chodí se tu dva měsíce okolo horké kaše.

V zmíněné formulaci zákona jde primárně o na tuto formulaci navázaný projekt doktorky Zapletalové za 270 000 000 korun, Projekt prošel schválením poradou vedení MŠMT, tedy ještě vyrobit tu legislativní nutnost ho realizovat:

Jednotlivé klíčové aktivity a objemy prostředků:

42 000 000 Kč Ověření standardů kvality ve školských poradenských zařízeních
40 000 000 Kč Integrace podpůrných opatření navrhovaných ve školách se systémem podpůrných opatření navrhovaných školskými poradenskými zařízeními
158 000 000 Kč Diagnostika a intervence (nové testy)
25 000 000 Kč Vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských poradenských zařízení
5 000 000 Kč Vyhodnocení parametrů kvality poskytovaných služeb a nastavení jednotného standardu pro školy a školská poradenská zařízení

Položkový rozpočet:

Osobní náklady 186 500 000
Cestovní náhrady 30 540 000
Zařízení 1 000 000
Režijní náklady 1 460 000
Služby 50 500 000




Mal_

Jan Černý - ČvT

Materiál pro PV č.j.: MSMT-40903/2014-2 Středa, 4.Února 2015, 01:07:34

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR INDIVIDUÁLNÍHO SYSTÉMOVÉHO PROJEKTU
Název projektu EPS Efektivní poradenský systém ve školství
Prioritní osa 3
Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání

Investiční priorita 2
Specifický cíl/specifické cíle
lepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích, Rozvoj systému strategického řízení a hodnocení kvality ve vzdělávání

Cíl projektu
Na úrovni ČR
Posílení kvality pedagogicko-psychologického poradenství, efektivity poskytovaných poradenských služeb formou nastavení pravidel pro certifikovanou službu, vymezení personálního, diagnostického a intervenčního standardu, technicko-organizačního standardu; nastavení komunikace o žákovi mezi službami poskytovanými školou a školskými poradenskými zařízeními, posílení mechanismů k zajištění kvalitní poradenské podpory pro učitele, žáka a jeho rodinu.
Spolehlivost připravované změny je závislá na kvalitě systému poskytovatelů - ŠPZ (PPP, SPC a škol) a na srozumitelnosti opatření a zajištění jednotné úrovně kvality - porovnatelnosti služeb.
Cíle projektu korespondují s cíli Strategie vzdělávací politiky ČR 2020 i se záměry Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávání v ČR.
Na úrovni školy
Zlepšení komunikace o podpoře žáka s potřebou podpůrných opatření ve vzdělávání na úrovni školy; spolupráce školy včetně školního poradenského pracoviště a školského poradenského zařízení, podpora žáka i pedagoga v období zahájení školní docházky a v jejím průběhu, posílení podpory pro žáky ohrožené chudobou a kulturní odlišností.
Žadatel
Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků

Partner/ Partneři
Partneři budou bez finančního příspěvku : KÚ jako zřizovatelé školských poradenských služeb
VŠ jako partneři při řešení výzkumných otázek využívání diagnostických a intervenčních postupů

Cílová skupina
Děti a žáci
Pedagogičtí pracovníci
Pracovníci organizací působících ve vzdělávání, výzkumu a poradenství
Zaměstnanci veřejné správy a zřizovatelů škol působící ve vzdělávací politice

Obsah projektu
Pro systémové a koncepční změny školských i školních poradenských služeb se jako klíčové jeví nastavení jednotné úrovně kvality poskytovaných poradenských služeb. Současně je zřejmé, že na jedné straně se aktuálně ustavuje síť školních poradenských služeb a na druhé straně se velmi tříští síť školských poradenských služeb, která je závislá na přístupu zřizovatele. Většina zřizovatelů (míněno: krajských úřadů) vnímá důležitost kvality poskytovaných poradenských služeb, uvědomuje si absenci jednotného systému výkaznictví, roztříštěnost v míře poskytovaných služeb ze strany PPP a SPC, nerovnoměrné zasíťování pracovišť v regionech, překryvy v poskytovaných službách na jedné straně a absenci některých typů služeb na druhé straně.
Regiony registrují problémy v organizaci služby, její dostupnosti pro klienty, dále se objevují potíže v odborných kompetencích pracovníků, v kvalitě užívaných diagnostických a intervenčních nástrojů.
Celý systém školních a školských poradenských služeb postrádá nastavení jednotných kvalitativních ukazatelů pro poskytované služby.

V systému pedagogicko-psychologického poradenství existují dlouhodobé nedostatky v oblasti metodologické výbavy, v oblasti kompetencí pracovníků v diagnostice žáků, zvláště pak v dynamické diagnostice. Zvláštní pozornost je třeba věnovat žákům ohroženým chudobou, žákům z jiného kulturního prostředí. Tyto nedostatky jsou akcentovány v souvislosti s přijetím Strategie vzdělávání 2020 a dlouhodobých plánů rozvoje výchovně vzdělávací soustavy v ČR, souvisí také s aktuálními změnami školské legislativy (§ 16 školského zákona) aj.
K zajištění parametrů kvality poskytovaných služeb bude sloužit zejména realizace popsaných klíčových aktivit.
Připravovaný projekt Efektivní poradenský systém ve školství (EPS) se primárně orientuje na systém, nikoliv na dílčí poskytovatele, s cílem:
Nově nastavit systém péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami -od diagnózy k podpůrnému opatření - § 16 školského zákona.
Práce se systémem služeb bude vycházet z ukazatelů spolehlivosti změny, které jsou závislé na kvalitě systému poskytovatelů -ŠPZ(PPP, SPC + škol), na srozumitelnosti opatření a zajištění jednotné úrovně kvality -porovnatelnosti služeb. Pozornost je tedy primárně věnována organizaci služby, odborné úrovni kompetencí (diagnostické a intervenční nástroje). Nezbytná je změna v systému, která potřebuje podporu v datech a jejich vyhodnocování (evidence), změny ve výkaznictví a vytvoření jednotného evidenčního systému, což předpokládá dobrou úroveň vzájemné komunikace, dostupnost služeb v regionech a nastavení kontrolních mechanismů.
Projekt předpokládá ověřování dříve definovaných ukazatelů pro standardní činnosti, vymezení požadavků na certifikaci služeb a jejich sjednocení v rámci ČR. Za tímto účelem se bude pracovat s netradičními formami vzdělávání, které se osvědčily v oblasti vzdělávání pro pomáhající profese (týmové vzdělávání, případové konference a studie, výcviky). Projekt by měl dále doplnit okruhy chybějících diagnostických nástrojů a postupů, se zvláštním zřetelem ke klientům z prostředí chudoby, zvláště pak romským klientům. Diagnostika by měla být doplněna i o nástroje pedagogických intervencí.
Podpůrná opatření by měla být ověřována tak, aby systém nastavený úpravou školského zákona identifikoval případné komplikující faktory péče.

Udržitelnost
Projekt předpokládá, že vzniknou podklady pro zefektivnění práce školských poradenských zařízení v kontextu nastavení změn, které vyplývají z modelu podpůrných opatření identifikovaných v § 16 školského zákona.
Předpokladem pro poskytované služby je sjednocení parametrů kvality na úrovni poskytovatelů (škola, PPP, SPC), výstupem tedy budou parametry kvality.
Předpokládá se, že projekt napomůže v zavádění změn, současně vytvoří podklady pro úpravy v práci s daty, a to jak na úrovni výkaznického systému, tak na úrovni evidenčních systémů pracovišť, což by mělo přispět ke zlepšení predikce.
Nastavení ukazatelů kvality pro poskytované poradenské služby přispěje ke zmapování konceptu poskytovaných služeb v systému a možnost realizace revizí a podpory.
Současně bude výstupem, který může mít parametry udržitelnosti, systém certifikovaných služeb, výkaznický systém, evidence klientů, kariérní systém a moduly nových forem vzdělávání. Předmětem udržitelnosti budou také standardizační studie k diagnostickým nástrojům.

Celková odhadovaná doba realizace projektu
48 měsíců (1. 1. 2016 - 31. 12. 2019)
Monitorovací indikátory
Koncepční návrhy, popisy průběhu certifikace, vzdělávací programy, návrhy parametrických změn, návrh kariérního systému pro pomáhající profese ve školství, metodiky, diagnostické a intervenční postupy, zapojení odborníci, účastníci vzdělávacích aktivit.
Horizontální témata: Rovné příležitosti a ochrana před diskriminací:

Projekt směřuje k posílení rovných podmínek i příležitostí ve vzdělávání, orientuje se na podporu systému služeb, které mají pomáhat vytvářet rovné podmínky ve vzdělávání pro žáky s potřebou podpůrných opatření.
Udržitelný rozvoj:
Projekt nastavuje změny v systému poskytování služeb, které mají dlouhodobě sloužit k posílení kvality systému, tím přispívají k trvale udržitelnému rozvoji v této oblasti společenských potřeb.
Rovnost žen a mužů:
Všechny aktivity projektu jsou nastaveny se zřetelem ke genderové korektnosti.
Popis aktivit a výstupů projektu
Název aktivity projektu
KA 01 - Ověření standardů kvality ve školských poradenských zařízeních

Celkový rozpočet aktivity projektu
42 000 000 Kč
Popis činností v rámci aktivity
Aktivita bude zaměřena na posílení organizace systému poskytovaných poradenských služeb, na ověření standardů kvality PPP a SPC a jejich zavedení do praxe.
V současné době vznikají standardy kvality služeb pro PPP a standardy kvality služeb pro SPC, které mají nastavit jednotnou úroveň kvality poskytovaných služeb ve všech ŠPZ, tedy PPP a SPC. Pilotně se ověří standard personální, procedurální, standard činností (diagnostických, intervenčních), standard vydávání zpráv a doporučení v kontextu úprav § 16 školského zákona. Pilotní ověření bude zahrnovat ověření jednotlivých standardů i systému jejich vyhodnocování, který se bude promítat do certifikace služby a přispěje k jejímu sjednocení na úrovni regionů i státu. Vedle odborné diskuse bude probíhat metodická podpora na místě, formou specifických vzdělávacích aktivit.
Cílem aktivity bude také popis Kariérního systému pro pomáhající profese ve školách a školských poradenských zařízeních.
Termín realizace aktivity
01/2016 -11/2019
Výstup/y aktivity1
Ověření certifikačního procesu ve školských poradenských zařízeních.
Vytvoření procedurálního standardu k naplňování cílů § 16 školského zákona.
Metodická dohlídka nad zaváděním procesů -stanovení pravidel pro výkon poskytovaných služeb
ve školských poradenských zařízeních s cílem nastavení jednotných parametrů služby.
Návrh Kariérního systému pro pomáhající profese ve školství.
Práce s výstupy po ukončení projektu
Výstupy se stanou organickou součástí systému školních a školských poradenských služeb.
Šíření výstupů po skončení projektu
Po skončení projektu budou výstupy zakomponovány do poskytovaných poradenských služeb a do struktury školských poradenských zařízení, stanou se součástí procedurálních, personálních, diagnostických a intervenčních standardů.
Název aktivity projektu
KA 02 - Integrace podpůrných opatření navrhovaných ve školách se systémem podpůrných opatření navrhovaných školskými poradenskými zařízeními
Celkový rozpočet aktivity projektu
40 000 000 Kč
Popis činností v rámci aktivity
Cílem aktivity bude sjednotit poradenskou podporu žákům s potřebou podpůrných opatření, tak aby byla zajištěna kontinuita poskytovaných služeb a byl akcentován zájem žáka v procesu inkluzivního modelu vzdělávání. Bude docházet k výměně zkušeností se závěry podpory ve školách-Plány pedagogické podpory, bude poskytnuta metodická podpora pedagogům a dalším pracovníkům v systému, kteří se budou podílet na péči o žáky.
Zvláštní pozornost bude věnována žákům ohroženým chudobou, žákům ze sociálně a kulturně odlišného prostředí, zvláště pak romským žákům. Formou případových konferencí budou získávány informace o poskytované podpoře, její účelnosti, včetně žádoucí metodické podpory, kterou budou zajišťovat jak pracovníci školních poradenských služeb, tak pracovníci školských poradenských zařízení. Konference budou představovat nástroj odborné komunikace i formu zkvalitnění péče o žáka s potřebou podpůrných opatření, která by mohla minimalizovat i nežádoucí duplicity poskytovaných služeb. Frekvence konferencí bude závislá na počtu klientů v zařízeních, kde bude třeba sjednotit přístupy více poskytovatelů.
Termín realizace aktivity
01/2016-12/2019
Výstup/y aktivity2
Nastavení metodické podpory pro školy k zavádění Plánu pedagogické podpory.
Nastavení forem komunikace o poskytovaných podpůrných opatřeních v prostředí školy v režimu všech stupňů podpory.
Realizace případových konferencí na úrovni regionů.
Zpracování sítě poskytovatelů služeb v krajích a nastavení forem komunikace o klientech.
Popis systému školských a školních poradenských služeb k zajištění nastavování podpůrných
opatření (vzájemná informovanost o realizovaných doporučeních, finanční a organizační náročnost,
organizace zapůjčování pomůcek, komunikace o nabízených intervencích a službách i vně resortu
školství).
Bude upraven systém výkaznictví.
Bude zpracován návrh jednotného evidenčního systému poskytovaných služeb, který umožní predikci a zpřesnění výhledu finanční náročnosti poskytovaných služeb na úrovni podpůrných opatření.
Práce s výstupy po ukončení projektu
Po ukončení projektu bude popsán systém přidělování podpůrných opatření, systém komunikace o realizovaných podpůrných opatřeních a o organizaci poskytované podpory na úrovni jednotlivých krajů. Prostřednictvím zkušeností s případovými konferencemi bude nastaven systém nezbytnosti poskytovaných služeb v kontextu opatření, která vyplývají z dikce § 16 školského zákona.
Šíření výstupů po skončení projektu
Zpracování metodických postupů. Návrh úprav ve výkazech PPP, SPC. Návrh jednotného evidenčního systému.
Výstupy mají povahu systémových úprav v poskytovaných službách. V rámci metodické podpory budou vytvořené výstupy využívat odborní pracovníci.

Název aktivity projektu

KA 03 - Diagnostika a intervence
Celkový rozpočet aktivity projektu
158 000 000Kč
Popis činností v rámci aktivity
Aktivita se zaměří na specifika školní a školské poradenské práce v oblasti diagnostiky, na vytváření či přizpůsobení metod psychologické a pedagogické diagnostiky a doplnění spektra metod vhodných pro ŠPZ a metod vhodných pro ŠPP. Obvykle se u ŠPZ/ŠPP nejedná o totožné metody, neboť ŠPZ a ŠPP se ve své činnosti doplňují a mají odlišné podmínky pro péči o žáka a cíle diagnostické a intervenční činnosti, z čehož vyplývá např. větší prostor pro kvalitativní, dlouhodobější, dynamické diagnostické postupy v činnosti ŠPP. Součástí aktivity bude získání nových metod vhodných nejen pro školní práci a podporu v oblasti diagnostiky psychologem/speciálním pedagogem, ale také metod vhodných pro pedagogy, které se uplatňují jako intervenční a nácvikové, například při potížích s pamětí, při vývojových obtížích s jemnou a hrubou motorikou.
Dále budou připraveny standardizační studie zaměřené na vytvoření/aktualizaci norem pro vybrané skupiny žáků se SVP, získání potřebných poznatků o fungování vybraných metod a baterií testů u skupin žáků se socioekonomickým, sociokulturním či jazykovým znevýhodněním.
Termín realizace aktivity
02/2016-12/2019
Výstup/y aktivity3
Vývoj metod bude zaměřen na následující oblasti:
Diagnostika školní připravenosti a speciálních vzdělávacích potřeb při vstupu do školy: Zahrnuje vývoj baterií testů školní připravenosti, metod speciálně pedagogických a pedagogických. Je nutné posílit možnosti posouzení a zohlednění sociokulturních a jazykových handicapů v diagnostice, objektivní posouzení sociálního znevýhodnění a interpretace výstupů těchto metod pro účely časné péče o dítě.
Dynamická diagnostika a diagnostické postupy využívající odezvu na intervenci: Je nutné zavést do poradenské praxe v ČR metodu standardizované (objektivizované) dynamické diagnostiky (ŠPZ i ŠPP) a pro ŠPP dále plošně zpřístupnit vzdělávání v postupech nestandardizované dynamické diagnostiky ve školní práci se žákem - jedná se o oblast, ve které jsou kompetence poradenského terénu převážně nedostatečné a systémové řešení umožní dosáhnout významné změny situace.
Komplexní diagnostika inteligence a profilu schopností (nadání) žáka vyžaduje doplnění metod o nové postupy komplexní diagnostiky, včetně studií umožňujících komplexní interpretaci závěrů na základě poznatků o faktorově analytické struktuře intelektových schopností (CHC). Dále budou rozvíjeny postupy interpretace závěru diagnostických testů se zohledněním sociálního, socioekonomického či jazykového handicapu, včetně vytvoření dílčích norem pro zajištění rovných příležitostí pro vybrané testované skupiny.
Zavedení programů časné kognitivní intervence pro žáky se SVP ;ro ŠPP a vybraná ŠPZ výběr, adaptace a zpřístupnění počítačově podporovaných programů kognitivní intervence zejména v oblasti pracovní paměti a pozornosti, ve kterých jsou u žáků se SVP velmi často diagnostikovány významné deficity. Na aktivitu naváže vzdělávání poradců (učitelů), kteří posléze podporují žáka v průběhu účasti v programu kognitivní intervence. Práce s výstupy po ukončení projektu
Po ukončení projektu budou k dispozici standardizační studie k novým diagnostickým a intervenčním nástrojům a nové diagnostické a intervenční nástroje.

Šíření výstupů po skončení projektu
Nástroje pro pedagogy budou mít podobu volně šiřitelných nástrojů (v podobě tužka/papír nebo v i-podobě).
Nástroje pro školské a školní poradenské pracovníky budou k dispozici této profesní skupině, šířit se budou prostřednictvím NÚV a programů DVPP.

Název aktivity projektu
KA 04 - Vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských poradenských zařízení
Celkový rozpočet aktivity projektu
25 000 000 Kč
Popis činností v rámci aktivity
1. Případové konference (formát případové konference, pravidla průběhu případové konference,
vyhodnocení vhodnosti navrhování případové konference, rizika případové konference a předcházení
těmto rizikům).
Potřebné dokumenty pro realizaci případové konference (souhlas se zpracováním údajů o klientech, jejich ochrana, mlčenlivost účastníků konference). Role účastníků případové konference.
2. Vzdělávací modul založený na sebezkušenostních aktivitách, které jednak podporují dovednosti
potřebné pro nastavení funkční spolupráce mezi jednotlivými subjekty, jednak vedou ke zvýšení
kvality poradenské práce jako takové, především pro začínající pracovníky a pracovníky bez
psychoterapeutického výcviku. Tyto vzdělávací aktivity umožňují seberozvoj jednotlivých pracovníků.
Důležitou součástí sebezkušenostních aktivit je zaměření se na oblasti, které by mohly jednotlivým
pracovníkům bránit při poskytování služeb dětem/žákům a klientům.
3. Vzdělávání orientované na standardy poskytovaných poradenských služeb, na jejich aplikaci
a metodické vyhodnocení.
4. Vzdělávání orientované na užívání a aplikaci podpůrných opatření na úrovni škol i školských
poradenských zařízení.
5. Vzdělávání a metodická podpora pro užívání nových intervenčních a diagnostických postupů
a metod, včetně zapojení nových technologií do diagnostické práce.
Termín realizace aktivity
03/2016-12/2019
Výstup/y aktivity4
Zpracování modulů vzdělávacích programů.
Vedení případových konferencí.
Nastavení pravidel k realizaci supervizních programů.
Programy na podporu jednotlivých standardů poradenských služeb.
Programy na podporu zavádění podpůrných opatření všech stupňů.
Programy implementující nové diagnostické a intervenční postupy.
Týmové vzdělávání na úrovni regionů.
Práce s výstupy po ukončení projektu
Vzdělávací moduly budou uplatňovány v systému programů DVPP zamřených na pomáhající profese v systému školních a školských poradenských služeb. Realizováno bude ve spolupráci s profesními sdruženími, VŠ pracovišti.
Šíření výstupů po skončení projektu
Zakomponováním do systému práce koordinačního pracoviště pro školní a školské poradenské služby na úrovni státu a na úrovni jednotlivých krajů, v komunikaci se zřizovateli.

Název aktivity projektu
KA 05 - Vyhodnocení parametrů kvality poskytovaných služeb a nastavení jednotného standardu pro školy a školská poradenská zařízení
Celkový rozpočet aktivity projektu
5 000 000Kč
Popis činností v rámci aktivity
Aktivita bude zahrnovat vyhodnocení nastavených parametrů standardních procesů při poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, dále bude zpracovávat návrh úprav ve sběru dat o systému služeb a nastavení jednotného systému vykazování činností (výkaznický systém), tak aby bylo možné pravidelně vyhodnocovat klíčové parametry služeb a přijímat systémová a koncepční rozhodnutí v systému i v závislosti na proměnlivosti struktury klientů, o které systém v zájmu zkvalitnění vzdělávání všech žáků pečuje. Aktivita bude vyžadovat spolupráci MŠMT, zřizovatelů školských poradenských zařízení i škol. Nastavení celého systému tak může přispět ke zlepšení predikce a plánování rozvoje a stability poskytovaných služeb.
Termín realizace aktivity
01/2017-12/2019
Výstup/y aktivity5
Popis základních parametrů kvality a sjednocení úrovně poskytovaných poradenských služeb. Popis východisek parametrických změn v systému. Návrhy úprav výkazů.
Návrhy úprav v legislativních dokumentech.

Práce s výstupy po ukončení projektu
Výstupy budou sloužit k nastavení změn v systému za účelem zpřehlednění a sjednoceníporadenských služeb. Budou nastaveny personální a provozní standardy služby.

Šíření výstupů po skončení projektu
Výstupy budou součástí možných systémových úprav a změn.

Celková předpokládaná finanční částka za projekt 270 000 000 Kč


Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.