V pondělí 22. prosince ve městě Rivas oficiálně zahájili viceprezident Nikaraguy Moisés Omar Halleslevens a Wang Ťing ze společnosti HKND Group největší civilní projekt současnosti na světě — výkop Nikaragujského průplavu. Konkurence Panamského průplavu, která má být dokončena během pěti let a stát na 50 miliard dolarů, doslova rozdělí zemi na severní a jižní část. Slavný básník a kněz Ernesto Cardenal to přirovnal k rozdělení Koreje nebo Německa, ačkoli v tomto případě nebude tvořit hranici zeď nebo demilitarizovaná zóna.

I průplav však dělí zemi vskutku důsledně, a to už nyní.

Prokopání se napříč Nikaraguou bylo snem mnoha důležitých mužů v minulosti, například Theodora Roosvelta. Nyní je snem levicového prezidenta Daniela Ortegy. Podle kontroverzního politika má Nikaragujský průplav změnit nejchudší zemi Latinské Ameriky k nepoznání; jenom jeho stavba zaměstná na 50 tisíc lidí, na to se naváže dalších 200 tisíc pracovních míst. Do roku 2018, tedy těsně před dokončením průplavu, by se mělo podařit vysvobodit z chudoby skoro půl milionu obyvatel.

Ortega kromě toho slibuje dvouciferný ekonomický růst a především významné strategické postavení, protože Panamský průplav nebude ani po rozšíření s to pojmout lodě s největší kapacitou; navíc se v příštích pěti letech počítá s výrazným zvýšením lodní přepravy v regionu.

Nikaragujský parlament vybral pro realizaci prezidentova snu soukromou společnost se sídlem v Hongkongu, onu zmíněnou HKND Group, jejíž šéf zůstává i dnes záhadnou osobností. Dvaačtyřicetiletý Wang Ťing nemá dle všeho s podobným typem zakázek žádnou předchozí zkušenost a mnozí ho považují za prostředníka čínské vlády, která se oficiálně projektu neúčastní.

Zapojení neprůhledného čínského subjektu vyvolává v globálních médiích asi největší pozornost. Mluví se o získání klíčové základny na pomyslném latinskoamerickém kontinentu pro konkurenta Spojených států, které mají tradičně vliv v sousední Panamě. Ekonomy zase vzrušují neuvěřitelné náklady a nejistá návratnost.

Mnohem méně diskutovaný je však sociální a environmentální aspekt megalomanského plánu.

Zatímco čísla ohledně zaměstnanosti nebo snižování chudoby jsou velice nejistá, nesporné je, že by stavba kanálu dlouhého 278 kilometrů znamenala vystěhování asi 30 tisíc lidí z okolních lokalit, nejčastěji drobných zemědělců nebo domorodých komunit. Podle posledních protestů je jisté, že takové vystěhování se neobejde bez násilí, na kterém se zřejmě bude podílet nikaragujská armáda, momentálně chránící čínské inženýry. Svoji účast přislíbila také bezpečnostní agentura z Ruska. Z podobných obřích staveb z celého světa je navíc zkušenost s velmi špatnými podmínkami, do jakých se násilně vystěhovaní obvykle dostanou ve svých nových domovech.

Protesty sílí