V Nikaragui se začal kopat další průplav, USA i přírodě navzdory

Stálý spolupracovník DR sledující dění v Latinské Americe tentokrát s komentářem ze země Daniela Ortegy, kde se s pomocí čínské korporace chystá naplnění dávného snu neokolonizátorů: další prokopání šíje a vytvoření konkurence průplavu v Panamě.

V pondělí 22. prosince ve městě Rivas oficiálně zahájili viceprezident Nikaraguy Moisés Omar Halleslevens a Wang Ťing ze společnosti HKND Group největší civilní projekt současnosti na světě – výkop Nikaragujského průplavu. Konkurence Panamského průplavu, která má být dokončena během pěti let a stát na 50 miliard dolarů, doslova rozdělí zemi na severní a jižní část. Slavný básník a kněz Ernesto Cardenal to přirovnal k rozdělení Koreje nebo Německa, ačkoli v tomto případě nebude tvořit hranici zeď nebo demilitarizovaná zóna.

I průplav však dělí zemi vskutku důsledně, a to už nyní.

Prokopání se napříč Nikaraguou bylo snem mnoha důležitých mužů v minulosti, například Theodora Roosvelta. Nyní je snem levicového prezidenta Daniela Ortegy. Podle kontroverzního politika má Nikaragujský průplav změnit nejchudší zemi Latinské Ameriky k nepoznání; jenom jeho stavba zaměstná na 50 tisíc lidí, na to se naváže dalších 200 tisíc pracovních míst. Do roku 2018, tedy těsně před dokončením průplavu, by se mělo podařit vysvobodit z chudoby skoro půl milionu obyvatel.

Ortega kromě toho slibuje dvouciferný ekonomický růst a především významné strategické postavení, protože Panamský průplav nebude ani po rozšíření s to pojmout lodě s největší kapacitou; navíc se v příštích pěti letech počítá s výrazným zvýšením lodní přepravy v regionu.

Nikaragujský průplav (červeně, horní varianta) má být podstatně delší než Panamský (modře), výkop však usnadňuje rozlehlé jezero. Repro Wikimedia Commons

Nikaragujský parlament vybral pro realizaci prezidentova snu soukromou společnost se sídlem v Hongkongu, onu zmíněnou HKND Group, jejíž šéf zůstává i dnes záhadnou osobností. Dvaačtyřicetiletý Wang Ťing nemá dle všeho s podobným typem zakázek žádnou předchozí zkušenost a mnozí ho považují za prostředníka čínské vlády, která se oficiálně projektu neúčastní.

Zapojení neprůhledného čínského subjektu vyvolává v globálních médiích asi největší pozornost. Mluví se o získání klíčové základny na pomyslném latinskoamerickém kontinentu pro konkurenta Spojených států, které mají tradičně vliv v sousední Panamě. Ekonomy zase vzrušují neuvěřitelné náklady a nejistá návratnost.

Mnohem méně diskutovaný je však sociální a environmentální aspekt megalomanského plánu.

Zatímco čísla ohledně zaměstnanosti nebo snižování chudoby jsou velice nejistá, nesporné je, že by stavba kanálu dlouhého 278 kilometrů znamenala vystěhování asi 30 tisíc lidí z okolních lokalit, nejčastěji drobných zemědělců nebo domorodých komunit. Podle posledních protestů je jisté, že takové vystěhování se neobejde bez násilí, na kterém se zřejmě bude podílet nikaragujská armáda, momentálně chránící čínské inženýry. Svoji účast přislíbila také bezpečnostní agentura z Ruska. Z podobných obřích staveb z celého světa je navíc zkušenost s velmi špatnými podmínkami, do jakých se násilně vystěhovaní obvykle dostanou ve svých nových domovech.

Protesty sílí
Představa vystěhování spojila už 10. prosince nejméně pět tisíc lidí v hlavním městě při největších protestech, které současná Ortegova vláda zatím zažila. Místní obyvatelé také kameny napadli projíždějící čínské inženýry. Další stovky lidí se spojily ve městě Rivas na samotný Boží hod vánoční, když zablokovali Panamericanu v reakci na pondělní zahajovací ceremonii. Zátarasy se objevily také na dalších velkých silničních tazích.

Policie okamžitě zasáhla, a to nevídaně brutálním způsobem; deník La Prensa informoval o nejméně padesáti zraněných a demonstranti ohlásili dva mrtvé, i když policejní orgány to popírají.

A pak jsou tu obavy z pravděpodobně největší environmentální katastrofy 21. století. Nebezpečí spočívá hlavně v ohrožení jezera Nikaragua, druhého největšího zásobníku pitné vody v celé Latinské Americe; během prací by se muselo celé jezero vybagrovat a části, kde bude probíhat průplav, navíc výrazně prohloubit.

„Je možné, že jezero Nikaragua navždy ztratí svou kapacitu zásobovat pitnou vodou celou zemi včetně hlavního města,“ prohlašuje JaimeIncer Barquero, bývalý ministr životního prostředí a poradce prezidenta Ortegy, který však nyní patří mezi kritiky projektu. Ohroženy jsou prakticky všechny druhy žijící v jezeře a jeho okolí včetně jaguárů nebo harpyjí pralesních. Velkou škodu také zanechá předpokládaná stavba systému přehrad souvisejících s průplavem. Je ostatně příznačné, že vláda dosud nenechala vypracovat žádnou studii dopadů na životní prostředí a taková studie vznikne pod patronací samotné HKND Group až v dubnu příštího roku.

Nic z řečeného zatím neodradilo prezidenta od jeho velkých plánů; a nepomáhá ani rozdělení jeho vlastní levicové strany nebo opozice domácí akademie věd, která se spolu s dalšími organizacemi staví ostře proti. Zbývá tedy pokračující odpor vlastního obyvatelstva a snad větší zájem mezinárodního společenství.

Chudoba se nesnižuje masivním přesidlováním, likvidací zdrojů pitné vody ani významného přírodního bohatství, jak to naplánoval Daniel Ortega. Mimochodem svých vlastních voličů se zeptat neodvážil; na rozdíl od politiků v sousední Panamě, kteří si pouhé rozšíření již existujícího průplavu nechali schválit v celonárodním referendu.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.