Nad dopisem ministrovi

Petr Chaluš reaguje na dopis ministrovi školství od neznámého pedagoga, který obsahuje řadu návrhů, kam by se mělo ubírat vzdělávání u nás. Je skutečně nutné, aby děti a mladí lidé podstupovali co největší množství různých zkoušek?

Na sítích je sdílen dopis, který dostal ministr školství od neznámého pedagoga. Stojí zato podívat se blíže na tento text a zamyslet se nad zajímavým seznamem pochval a doporučení od jeho autora.

Text dopisu zní: „Pane ministře, kolegyně a kolegové, zastavme je. S určitou nevolí a obavami sleduji, jak se určité skupiny osob snaží ovlivnit vývoj státního školství. Nic proti tomu že chtějí uplatnit své názory. Je však nepřijatelné, aby jakkoliv nahrazovaly státní orgány. Nevím, kdo je o to žádal, nevím ani, kde se vzaly. Hledají živobytí? Co jiného je může vést, když katedru opustily a zpovzdálí radí. Prý to jsou odborníci na školství.

Konečně má náš stát ministra, který věcem rozumí. Doporučuji: Odstraňme ze státních škol „neviditelnou ruku trhu“. Zlepšeme předškolní výuku dětí z nepřizpůsobivých rodin. Sjednoťme učební osnovy na základních a středních školách. Zaveďme závěrečné zkoušky na základních školách. Trvejme na celostátních přijímacích zkouškách na střední školy včetně zkoušky z matematiky.

Trvejme na státních maturitách včetně zkoušky z matematiky. Nesnižujme význam středních odborných učilišť. Trvejme na zodpovědnosti každého pedagoga. V jejich rukách je vzdělanost národa. Veďme společenskou diskusi o vzdělání. Odmítejme však samozvané odborníky, kteří všechny výše uvedené body negují. B. L. emeritní pedagog se čtyřicetiletou praxí.“

K dopisu mám několik poznámek a věřím v neanonymní dialog v oblasti vzdělávání a to nejen s autorem dopisu:

Děti z nepřizpůsobivých rodin ve školkách?
Autor dopisu používá sousloví „dětí z nepřizpůsobivých rodin“. Zřejmě míní děti ze sociálně vylučovaných nebo chudých rodin. Označit je jako nepřizpůsobivé je extremistická rétorika. Zlepšování předškolní výuky nám už pár let moc nejde, stát nedávno přitvrdil ve výstupech dětí (nazývaných KOV), asi někdo chce děti v MŠ „ukovat“.

Bylo by dobré opustit tuto cestu, která nakonec může vést úplně zpátky do minulosti „normalizační“ školky. Těžko se rozvíjí zajímavé alternativní metody práce s dětmi a komunikace s rodiči, když požadavek státu od školek i škol jsou hlavně normy a „konkretizované“ výstupy. Zajímavým pohledem na MŠ je článek Saši Uhlové.

Sjednocené osnovy, školy?
Je jeden rámcový vzdělávací program pro všechny školy, který dává kousek svobody inovativním učitelům. Díky různým tlakům tato svoboda navíc téměř neexistuje. Školy jsou stále pod dozorem a nejen České školní inspekce, která má vliv na mnoho částí práce školy, i tam kde by škola mohla být autonomní. Jsou hlavně pod dozorem mnoha vyhlášek, zřizovatele, ministerstva.


Potřebujeme spíše děti a mladé lidi motivovat ke vzdělání a ne je zastrašovat na vzdělávací cestě zlomovými testy a zkouškami. Foto en.wikipedia.org

K tomu někdy do kompetencí školy vstupují další organizace. Například pedagogické fakulty se svojí exkluzivitou ve vzdělávání učitelů i v dalším vzdělávání ředitelů, výchovných poradců apod. I jiné organizace zřízené MŠMT „vstupují na pole škol“ (Cermat, NUV a další), školy jsou aktuálně „sjednocené“ až dost.

Závěrečné zkoušky na základní škole a celostátní jednotné přijímačky na střední školy a co ještě?
Kolika dalšími a dalšími síty podle autora dopisu mají děti procházet, aby plevel odpadl? Potřebujeme spíše děti a mladé lidi motivovat ke vzdělání a ne je zastrašovat na vzdělávací cestě zlomovými testy a zkouškami a zvláště ne v nízkém věku dítěte. O svojí vzdělávací dráze se člověk v dnešní době rozhoduje a mění ji ještě ve třiceti letech a často i později.

V současném systému víceletých gymnázií se významně rozhoduje už v jedenácti letech o budoucí vzdělávací dráze a pak znovu v patnácti letech dítěte. A navíc na konci 9. třídy chceme přidávat dětem nějaké zásadní křižovatky a navíc možná formou rozřazovacích jednotných testů? Ať už je nazveme jakkoli průchodně „závěrečné testy“ na základních školách nebo plošné „přijímací testy“ na střední školy.

Státní maturity s povinnou matematikou?
Státní maturity jsou aktuálním příkladem testování zastaralého konceptu znalostí a jsou dalším nespravedlivým sítem. A jinak úžasná matematika může dostat neblahou funkci definitivního zavření dveří pro některé devatenáctileté mladé lidi.

V Evropě mnoho zemí aktuálně připomíná význam klíčových kompetencí a občanských hodnot pro všechny děti a u nás na tyto cíle zapomínáme právě i pojetím maturit. Pořád se můžeme vydat po cestě aktuálních trendů v Evropě nebo se hnát za povrchní výkonností nesouvisející s reálnými životními situacemi, které na mladé lidi v životě čekají.

Co snižuje význam středních odborných škol?
Nejvíce asi snižuje význam středních odborných škol tendence vytvářet úzce zaměřené dělníky, bez všeobecného vzdělání (a bez maturity), kteří jsou pak závislí na nejisté struktuře zaměstnavatelů. Nebo dokonce tendence odevzdávat kompetence státu velkým firmám, předat jim roli vzdělavatelů na úrovni středního školství (tedy ještě nezletilých mladých lidí).

Podobné tendence sníží význam nejen středních odborných škol, ale i význam celé České republiky. Chceme být zemí ideálních zaměstnanců nadnárodních koncernů? Nebo zemí inovací, aktivních mladých lidí, kteří například vytvářejí nové druhy práce a umí být také dobrými zaměstnanci i svobodnými plnohodnotnými lidskými bytostmi.

Na zodpovědnosti pedagoga můžeme trvat jak?
Pokud je autor dopisu učitel, dobře ví, že už mnoho let stát učitelům moc nevěří. Nemají téměř žádnou samostatnost jako profese, jsou jen zaměstnanci pod kontrolou ředitelů a státních úředníků. Zodpovědnost učitelů je být dobrým profesionálem a učitelé by jimi rádi byli, pokud by pro to měli podporu, prostor a respekt. Kde je nějaká opravdu silná a demokratická profesní komora učitelů? Kde je podpora státu profesní svobody a zodpovědnosti učitele v hierarchicky uspořádaném systému?

Závěrem nad dopisem chci poděkovat. Tento neznámý pedagog podporuje alespoň deklarativně dialog a varuje před neviditelnou rukou trhu, za to mu děkuji a ten s ním rád povedu jako samozvaný občan, kterého chce asi zastavit. Zastavit chce koho a jak? Snad ne umlčet lidi, kteří vedou demokratický dialog.

Obávaný vliv na školství nevzniká v otevřeném dialogu, existuje nejspíše mimo veřejný dialog. Neviditelná ruka trhu je dost možná již dlouho neviditelně podána ruce státu, který pak údajně v zájmu občanů řídí vzdělávání ve prospěch koho?

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Karel Lippmann - středoškolský učitel

Pondělí, 22.Prosince 2014, 15:43:22

Školský systém založený na pozitivismu 19. stol. je dnes nevyhovující již ze své podstaty. Napravovat ho "utahováním šroubů" (např. společnou částí maturity) nic nezlepší, vůbec totiž nepočítá s kultivací dnes tolik potřebného kritického myšlení. Obecně se domnívám, že vylepšujeme-li něco, co je chybné z podstaty, dojde místo nápravy jen k dalšímu zhoršení. Setrvačnost a samozřejmost metod výuky je však obrovská a nezdá se mi, bohužel, že nové vedení MŠMT s tím hodlá něco významného udělat. Zatím jen CERMAT absurdně "přitvrdil" podobu ústní zkoušky z češtiny, snad aby tento předmět zbavil posledních zbytků svého vzdělávacího smyslu.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.