Umožní novela školského zákona příliv romských dětí do zvláštních škol?

Novela školského zákona, která už prošla prvním čtení v Poslanecké sněmovně, je předmětem široké kritiky. Hrozí, že novela umožní nový příliv dětí do zvláštních škol. Příčinou jsou vágní formulace některých ustanovení zákona.

Kostl_n

František Kostlán

01.10.2014 08:43

Související

Část novely školského zákona, kterou již poslanci schválili v prvním čtení, je předmětem kritiky odborníků, lidí z neziskových organizací i některých publicistů. Ministerstvo školství pochybení příliš nepřipouští, jak informoval server Romea.cz.

Nejde o kritiku celé novely, ta má i své kladné stránky, jak ukazuje rozbor společnosti EDUin. Na prvním místě jde o znění paragrafu 16. Ten podle kritiků může umožnit nový příliv dětí do zvláštních škol (ministerstvo školství od jisté doby říká zvláštním školám „praktické“ a „speciální“, což je dobré pouze pro zamlžování podstaty věci). Posuzováno má být mentální postižení dítěte, znění návrhu však umožňuje dvojí interpretaci.

„Vágní formulace ustanovení umožňuje přizpůsobit výklad názoru posuzovatele a nelze se o něj opřít v případě zpochybnění posudku,“ je přesvědčena společnost EDUin. Organizace zabývající se inkluzivním vzděláváním a vzděláváním žáků se speciálními potřebami proto požadují úpravu novely.

Znění novely v § 16a, odst. 5 je formulováno následovně: 16a) Poradenská pomoc školského poradenského zařízení (5) Závisí-li pomoc školského poradenského zařízení na posouzení zdravotního stavu dítěte, žáka nebo studenta, dbá školské poradenské zařízení na to, aby podklady pro výstupy poradenské pomoci byly opatřeny v souladu se zásadami lékařské vědy.

Novela představuje zvýšené riziko
„Byť předkladatel novely, MŠMT, jedná se záměrem napravit systémové pochybení českého vzdělávacího systému, reprezentované známým rozsudkem ‚D. H.‘ Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, navrhované úpravy stále představují riziko, že se nepodaří zastavit praxi umisťování dětí ze znevýhodněného prostředí do praktických škol. Vágní ustanovení a možnost dvojí interpretace zavání snahou řešit tento problém jen formálně,“ řekl k tomu Zdeněk Slejška, ředitel EDUin.

Ministr školství Chládek čelí tlaku Evropské komise. Ta se obrátila na ČR s žádostí o informace ohledně diskriminace romských dětí v českém vzdělávacím systému. Foto MŠMT

Negativně se k této části novely vyslovila i Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV): „Přijetí této právní úpravy by umožnilo přidělení diagnózy mentálního postižení i žákům, jejichž hodnota IQ je 70 a vyšší. Rozšíření diagnostické kategorie mentální postižení i na mimointelektové obtíže žáků, bude mít závažný dopad na vzdělávací perspektivy takto diagnostikovaných žáků i na jejich pozdější možnosti uplatnění na trhu práce.“

Do zvláštní školy nepatří zanedbané děti
„Dlouho bylo běžné, že do praktických škol byly umisťovány děti nikoliv postižené, ale prostě vyjádřeno zanedbané. Z velké části se jednalo o děti romského původu. Společnými problémy je většinou to, že neumějí dostatečně český jazyk, nemají standardní hygienické návyky, nezvládají školní řád...

Z praktické školy, jak ukazují statistiky, nevede cesta nikam, ani k dalšímu vzdělávání, ani k práci. V tom okamžiku si už ale vzdělávací systém myje ruce a s úlevou předává štafetu ministerstvu práce.“, píše na serveru iHned.cz Bohumil Kartous z EDUin.

V roce 2011 byla tato praxe omezena ministerskou vyhláškou. Novelizace školského zákona však podle ohlasů ze strany odborných kruhů zabývajících se touto oblastí vnáší riziko zpět.

„Nenapadá mě žel lepší přirovnání než to o kálení do vlastního hnízda, v němž jsme tolik citliví na ty „vyžírky“ závislé na struktuře sociální podpory a zároveň se vehementně snažíme o to vychovat další generaci lidí, kteří prostě a jednoduše jinou možnost nenaleznou.

I když se omezíme jen na ekonomickou rovinu, tolik nadužívanou v jakýchkoliv společenských otázkách, je to jednání z ekonomického hlediska nesmyslné a nepochopitelné. Náklady na vzdělávání zanedbaného dítěte se pravděpodobně několikanásobně vrátí, bude-li mít práci a čistý trestní rejstřík,“ dodává Bohumil Kartous.

Systematické porušování práv romských žáků
Ministr školství Marcel Chládek přitom zároveň čelí tlaku Evropské komise. Ta se obrátila na Českou republiku s žádostí o informace ohledně diskriminace romských dětí v českém vzdělávacím systému, spočívající především v nepřiměřeném zařazování žáků do zvláštních a praktických škol. Praha by měla do dvou měsíců na žádost EK odpovědět, ta potom rozhodně o dalším postupu. Řízení může skončit až u Soudního dvora EU.

Mluvčí EK Joshua Salsby připomněl, že Praha má dva měsíce na odpověď, na jejímž základě pak komise rozhodne o dalším postupu. Potřebu většího zapojování sociálně znevýhodněných dětí, především na nižších stupních škol, zmiňují i letošní doporučení komise členským zemím. „Diskriminace ve škole na základě etnického původu je vážná věc, kterou evropské právo zakazuje,“ poznamenal Salsby.

„Amnesty International už roky dokumentuje systematické porušování práv romských dětí v přístupu ke vzdělávání v českých školách. Umísťováním do praktických škol jim upírá právo na kvalitní vzdělání, limituje jejich budoucí výběr zaměstnání a tím je drží v bludném kruhu opomíjení a vyloučení. Přesto dosud vláda nedokázala přijmout efektivní opatření, které by situaci řešilo a napravilo,“ řekl k tomu Mark Martin, ředitel AI v České republice.

Mezinárodní organizace chválí Evropskou komisi
Mezinárodní nevládní organizace za rozhodnutí, že proti České republice zahajuje řízení kvůli diskriminaci romských dětí ve vzdělávání, Brusel chválí. Toto rozhodnutí uvítala například Nadace Open Society (OSF), Evropské centrum pro práva Romů v Budapešti (ERRC) a Evropská romská informační kancelář (ERIO) v Bruselu.

OSF je jedním z největších dárců finančních prostředků na obhajobu práv Romů v Evropě a současně podporuje začleňování Romův v oblasti vzdělávání. „Je to úspěch pro romské rodiny v České republice, které neustálé čelí diskriminaci nejen ve školách, ale i v jejich každodenním životě, a snaží se s ní bojovat,“ uvedla analytička OSF Violeta Naydenová. „Zajistit, aby romské děti měly možnost získat slušné vzdělání je základní pro překonání diskriminace. Ještě je před námi spousta práce,“ dodala Naydenová.

Ministerstvo školství se brání
Ministerstvo školství na svých webových stránkách odkazuje Evropskou komisi na počínání minulé vlády. Ve své tiskové zprávě tvrdí, že současná vláda věnuje mimořádnou pozornost zajištění rovného přístupu všech dětí, žáků a studentů ke vzdělávání.

„Okamžitě po svém nástupu na ministerstvo školství jsem inicioval založení fondu na rozšíření kapacit veřejných mateřských škol tak, aby byly dostupné pro všechny děti bez rozdílu. Zároveň přípravné třídy na základních školách budou přístupné také pro všechny děti, nejen pro ty ze sociálně znevýhodněného prostředí. Tyto kroky považuji za nejvíce proinkluzivní v rámci začlenění romských dětí do běžného vzdělávacího proudu,“ řekl k tomu ministr školství Marcel Chládek.

„Čím dříve budou všechny děti zařazené do vzdělávacího proudu, tím lépe budou připravené na přechod do povinné školní docházky. S tím souvisí i zavedení povinného posledního roku předškolního vzdělávání, který považuji za mimořádně proinkluzivní,“ dodal Chládek.

Podle Nadace Open Society Fund Praha je však potřeba zavést celou řadu dalších opatření. „Doufáme, že rozhodnutí Evropské komise přesvědčí vládu, aby ukončení diskriminace romských dětí dala vyšší prioritu,“ uvedl její ředitel Robert Basch.

Praktické kroky inkluzi neodpovídají
Ministr nedávno jmenoval školským ombudsmanem Eduarda Zemana (někdejšího ministra školství), který nepovažuje fungování praktických škol a neoprávněné zařazování romských dětí do nich za problém. V rozhovoru pro Radiožurnál v této souvislosti uvedl, že praktické školy považuje za českou specialitu a nevidí na nich nic špatného. Zeman také tvrdí, že Romové se v České republice mají lépe než v jiných zemích.

A zmíněnou novelu školského zákona kritizuje již i opoziční Strana zelených, podle které je cílem novely „umisťovat do praktických škol i žáky, kteří by byli schopní s pomocí absolvovat běžnou základní školu a žáky z odlišného kulturního či sociálního prostředí.“

Publikováno ve spolupráci se serverem Romea.cz.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.